Chrudim – Některé silnice po opravě volají doslova roky a stále se s nimi nic neděje, další opravují silničáři každoročně a výsledek je nevalný. Občas se však pustí do vozovky tam, kde podle laického ohledu není rekonstrukce potřeba. Jako třeba na spojnici mezi Chrudimí a Pardubicemi.

Dlouhé měsíce se tu řidiči museli smiřovat s tím, že na vyfrézované vozovce nesmí jezdit maximální povolenou devadesátkou. Silničáři na silnici I/37 vyfrézovali starý „asfalt“ a chystali pokládku nového. Práce za více než dvě desítky milionů korun jsou sice u konce, ale výsledek je rozpačitý.

[[img:chrn_fullwidth:15837:]]

„Projel jsem se po nové silnici z Chrudimi do Pardubic a nemůžu se zbavit dojmu, že tak, jak říkala asi dva měsíce cedule ŘSD musíme to opravit ... že tu silnici spíš zničili. Vozovka je hrbolatá, koleje, nerovné spoje,“ sděluje na sociálních sítích své dojmy Milan Horys. Komentáře ostatních uživatelů s ním jeho názor sdílejí. Tato oprava se ŘSD příliš nepovedla.

Chrudim – Městské lesy jsou v katastrofálním stavu. Destrukce lesních porostů, kterou má na svědomí jak kůrovec, tak dlouhotrvající sucho, bude mít za následek nejen ztrátové hospodaření, ale především změny na Podhůře, které málokdo uvítá. Do Chrudimě teď míří i lesníci ze státního podniku Lesy ČR k veřejné diskusi.

Dopolední diskuse od desíti hodin se zúčastní starosta města František Pilný (ANO 2011) , zodpovědní úředníci a též šéf městských lesů Zdeněk Odvárka. Odpolední část je určena pro veřejnost a vlastníky lesů.

[[img:chrn_fullwidth:14272:]]

„Cíleně jsme se zaměřili na lokality, ve kterých se nyní těží nejvíce kůrovcového dřeva. Chceme otevřeně hovořit se starosty i občany a vyslechnout jejich názory,“ řekl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček a pokračoval: „Jde nám o aktivní a společný postup při řešení kalamity. Budeme mluvit o stavu i ochraně tamějších lesů, o využití místních kapacit, o dopravě a skladování kůrovcového dřeva a také o změnách v legislativě a jejich praktických přínosech“.

Chrudimská debata se koná ve čtvrtek 11. července od 17 hodin v salonku Měšťanské restaurace Muzeum.

Chrudim – Myší díra byla nedávno neprůchozí, protože ji město nechalo opět uvést do přijatelného stavu. Neznámí malíři se tu totiž pravidelně potřebují „vysdílet“ ze svých uměleckých sklonů, což málokdo kvituje s povděkem. Stačilo však pár dnů a zdi jsou vyzdobeny znovu.

Na běloskvoucí omítce se teď objevil obtisknutý pár dlaní, které si před tímto úkonem prozatím neznámý výtečník namočil do bahna. Otisky pro případnou identifikaci z nich však sejmout nelze, pátrání po viníkovi bude obtížné.

[[img:chrn_fullwidth:15836:]]

Sociální sítě zaplavily rozhořčené příspěvky, které, mimo tradičního sekání končetin, navrhují i poněkud civilizovanější postupy – řadění „malířů“ tu zaručeně vyřeší kamera. Stejně, jako třeba na Kopanici a v dalších „neprošmírovaných“ zákoutích. Umístit ji do Myší díry však není jen tak – musí ležet z dosahu vandalů a zároveň na příjmu strážníků městské policie. Radnice by sem však další oko Velkého bratra umístila ráda, prozatím přemýšlí, kam přijde. 

Chrudim – Za rok už není třeba organizovat další vzpomínku na mistra Jana Husa. Podobný závěr může učinit asi každý, kdo letos zahlédl fotky ze setkání, na němž si několik málo lidí – převážně seniorů, připomnělo upáleného katolického kněze a neúmyslného iniciátora středověké genocidy.

V sobotu 6. července, v den upálení Jana Husa, sešlo se u jeho idealizované sochy za kostelem Nanebevzetí Panny Marie několik Chrudimáků. Svůj projev tu přednesl starosta města František Pilný (ANO 2011) promluvily i dvě duchovní protestantských sborů působících na území města – Anna Lavická a Tereza Š. Koselová. Přihlíželi senioři a lidé dříve narození, tradiční zástupce Katolické církve chyběl.

[[gal:15835]]

Jan Hus mladé generaci nic neříká a jeho boj za „pravdu“, v době relativizování naprosto všech hodnot, už vůbec ne. O faktu, že na Husových myšlenkách dnes parazitují „církve“, které prakticky nic z nich nepřijímají za své – Hus byl třeba vroucí mariánský ctitel – většinová společnost a školství mlčí. Husovské setkání v druhém největším městě Pardubického kraje ukazuje všeobecný útlum a nezájem Čechů o věci s tradiční duchovní podstatou.

Foto: Jindřich Balous

Chrudim – Lávky pro pěší přes Chrudimku nejsou zhusta v nejlepším stavu. Některé nechalo město preventivně uzavřít, jiné procházejí zkoumáním a testováním. Opravy by však potřebovala i část mostů. V těchto dnech však přeci jen jedna dobrá zpráva dorazila. Provizorně průchozí je lávka u budovy Komerční banky.

„Lávka v Široké ulici byla uzavřena necelých osm měsíců. Původním předpokladem bylo, že se rekonstruovaná lávka otevře až v listopadu, takže se ji ve skutečnosti podařilo díky provizornímu řešení otevřít dříve. Nejprve také bylo potřeba zpracovat projektovou dokumentaci, ovšem v době ekonomické konjunktury jsou projektanti velmi vzácné zboží. Obtížným se také ukázalo hledání zhotovitele. Nabídku nakonec podala jen jedna jediná ze 17 oslovených firem. Některé prvky navíc musely být vyrobeny na míru, což opravy také bohužel neurychlilo,“ uvádí tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec.

[[img:chrn_fullwidth:15831:]]

A jaký osud má uzavřená lávka přes řeku u Úzké ulice? „Nová lávka, která starou nahradí, je stále v projektové fázi, věc také značně komplikují jednání se síťaři, kteří naši lávku využívají,“ doplňuje podrobnosti tiskový mluvčí.

Chrudim – Rozhledna Bára, originální „kiosek“ a kryté ohniště pod Čertovou skalkou. Toto vybavení Městských lesů Chrudim zná asi každý jejich návštěvník. Čas od času zazní hlasy, které tvrdí, že některý z těchto prvků neplní zcela svůj účel. Nyní je „na ráně“ kryté ohniště.

Na ohništi se prý nedají pořádně opékat buřtíky. Lesy by měly buď to současné upravit, nebo rovnou zlikvidovat a zařídit nové, lepší. Již od počátku rekreačních lesů se zde řešil problém, jak bezpečně umožnit návštěvníkům opékání uzeniny. Dle platného Lesního zákona je ale zakázáno, rozdělávat otevřené ohně jak v lese, tak i 50 metrů od okraje lesa. Z počátku se tato problematika řešila, tak že byl zakoupen přenosný plechový gril a pouze při organizovaných akcích bylo možno opékat uzeninu.

V roce 2012 bylo vymyšleno stálé řešení problému - výstavba krytého ohniště. K výstavbě byl jako nejvhodnější vybrán prostor pod Čertovou skalkou. Toto místo se ale nachází velmi blízko lesa – zhruba 20 metrů. Jak již bylo popsáno výše, Lesní zákon zakazuje rozdělávání otevřených ohňů do 50 metrů od hranice lesa. Z toho důvodu muselo být otevřené ohniště „zakryto“ nerezovým krytem ohniště (plamenů) s lapačem jisker.

Opékání na tomto krytém ohništi samozřejmě není tak komfortní, jako na otevřeným ohni. Bez zakrytí ohniště by ale opékání v této lokalitě nebylo možné vůbec, bez zakrytí ohně by stavba tohoto ohniště na tomto místě nebyla nepovolena. Funkčnost ohniště byla za uplynulá léta mnohokrát prověřena a návštěvníci možnost opékání velmi vítají. Naposledy bylo ohniště využito v rámci letošních Svatojánských slavností.

Chrudim – O tom, že se některé stavební práce na území města neúměrně protahují, si štěbetají nejen vrabci na střeše, ale také mnozí Chrudimáci. Zdaleka nejde jen o absurdně uzavřený jeden pruh v ulici Obce Ležáků, ale také liknavost stavařů na Vlčí hoře.

Jakým způsobem vedení města ochraňuje své zakázky a především vynakládané peníze, zůstává záhadou. Na Vlčí hoře se zdá, že snad ani žádný stavební dozor neexistuje. Lidé si proto stěžují - dělníci zde v podstatě nepracují. Z mlčení radnice naopak plyne, jak je vděčná za to, že si stavební úpravy chodníků a veřejného osvětlení alespoň někdo „vysoutěžil“.

 [[img:chrn_fullwidth:15814:]]

Příkladem pracovní morálky pracantů může být pondělí 1. července. Nad městem se krátce po poledni prohnalo několik přeháněk, takže dělnici nejspíše usoudili, že bude pršet a práce zkrátka přerušili. Už ve tři hodiny nebyla na staveništi ve Václavské ulici ani noha, bagr stál osaměle u torza chodníku. S takovým přístupem není divu, že oprava tohoto úseku skončí až 31. srpna.

Chrudim – Smutná zpráva se o víkendu šířila mezi příznivci promítání pod širým nebem s rychlostí blesku. Oblíbený „Leťák“ přestal promítat! Nestalo se to poprvé, protože mnohé z vybavení, jež provozovatelé letního kina používají, zažilo lepší časy v dobách dávno minulých.

Naštěstí zmiňovaný výpadek byl pouze chvilkový. Šikovným rukám promítačů se totiž podařilo jeden z ventilátorů na projektoru provizorně opravit a filmy pod širým nebem tak mohou zájemci sledovat i nadále. Původně přitom hrozilo, že bude nutné čekat až do 10. července, kdy měl nový ventilátor dorazit.

[[img:chrn_fullwidth:15752:Po uvažované rekonstrukci by už mělo těmto poruchám odzvonit.  Foto: Město Chrudim]]

Letní kino za budovou Muzea a regionálního muzea má celou řadu příznivců, ale také celou řadu odpůrců. V minulosti provozovatelům vyčítali především nedodržování vyhlášky, která omezuje jeho promítání filmů na šest dnů v týdnu. Proti tomuto nařčení se prudce ohradil současný radní a tehdejší promítač Jan Axman (ANO 2011). Podle Axmana bylo vše v pořádku a „stěžovatelé“ si své připomínky vymysleli.

Chrudim – Za dlouhých pět let si workout hřiště před „Emilákem“ našlo celou řadu vděčných uživatelů. Zdaleka už neslouží jen těm, kdo se zasloužili o jeho vybudování. Pravidelně tu cvičí třeba i místní vojáci, cestu si sem našli i nejmladší obyvatelé města. Nyní se zdá, že hřišti vyroste „bratříček“.

Pozorný Chrudimák dobře ví, že další takové hřiště existuje a to dokonce podstatně delší čas, než to u letního stadionu. V městských lesích si totiž zájemci mohou svá těla a svaly protáhnou také, byť je vybavení poněkud skromnější. Komise pro mládež a sport rady města navrhuje koupit další workoutovou sestavu.

[[img:chrn_fullwidth:8591:]]

Předseda komise, městský zastupitel a radní Tomáš Vondráček (ČSSD) své kolegy seznámil s možností zakoupit toto vybavení. Dokonce je tu i určitá možnost, pokrýt jeho pořízení částečně z dotací. Možností, „kam s ním“ se nabízí několik. „Komisaři“ však doporučují buď bývalý kurt za sportovní halou – zde by měli cvičící „hezký“ výhled na zaparkovaná auta, nebo na hřiště U Vodojemu.

O nákupu a finálním umístění rozhodne rada města.

Chrudim – Vybudování cyklostezky směrem k rekreačním lesům se v současné době, kdy tyto porosty srdnatě likviduje kůrovec a zatíná tím pořádnou sekeru do rozpočtu města, zdá být naprostým nesmyslem. Přesto se „cyklostezka na Podhůru“ objevuje třeba v „Desateru“ rok co rok. Na problému se shodli jak mladí, tak staří.

Způsob, kterým chce město dostat cyklisty bezpečně z města do této oblíbené výletní destinace, stále ještě nebyl nalezen. Přesto existuje několik teorií. Jednou z nich je „napřímení“ silnice u letiště tak, aby řidiči měli lepší a pohodlnější spojení na Rabštejnskou Lhotu.

[[img:chrn_fullwidth:15829:]]

Starou silnici, jež vede ke křižovatce pod Hůrou, by poté bylo možné využít jako cyklostezku. Ať už se město rozhodne jakkoli, o drobných úpravách přeložky silnice jednalo poměrně nedávno. Zastupitelé totiž schválili změnu územního plánu, která bude mít za důsledek "kosmetické" úpravy trasy uvažované silnice.

Práce na nové silnici by případně platil kraj a začít by mohly v horizontu dvou let.