Chrudim - Městské zastupitelstvo se v pondělí 17. června sešlo naposledy před letními prázdninami. Na svém programu mělo, mimo jiné, projednávat i střednědobý výhled města, který je jakýmsi ukazatelem, z nějž plyne, kam chce radnice zaměřit svou pozornost a finance v nejbližší budoucnosti. Starosta František Pilný (ANO 2011) však tento bod z jednání stáhl.

Stalo se tak proto, že v dokumentu prý figurovaly nespecifikované nejasnosti. Zájemci o nahlédnutí do tohoto údajně nedokonalého materiálu, najdou jeho původní znění v příloze pod textem.

Po schválení takto upraveného programu následovalo tradiční rozpočtové opatření, jež uvedla, rovněž tradičně, šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová. Politici tu diskutovali třeba o přesunech peněz určených na výměnu oken městského úřadu nebo šesti milionech, jež mají pokrýt stavbu skateparku. Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) přítomným sdělil, že město hledá cesty, jak tuto akci provést bez DPH. Daň z přidané hodnoty by ji totiž ještě podstatně prodražila. Na závěr diskuse o tomto bodu jednání chtěl městský zastupitel Jan Čechlovský (ODS) vědět, zda Tomáš Martinek skutečně odmítl bezúročnou půjčku, kterou mu na svém minulém jednání zastupitelé „přiklepli“. Starosta Pilný tuto šeptandu potvrdil, Martinek peníze neinkasoval.

Následovala změna územního plánu v lokalitě ze letištěm, která má umožnit budoucí „narovnání“ silnice a usnadnění cestování do Rabštejnské Lhoty.

Chrudimské arciděkanství obdrží finance na restaurování sochy svatého Jana Evangelisty, Zlatá Pecka a organizátoři Pernštejn desítky své dotace.

Napříč politickým spektrem zavládla shoda i nad potvrzením čestného občanství Bohumilu Laušmanovi, přestože podle Čechlovského jde o ztrátu času a bod zcela zbytečný. Starosta František Pilný však míní, že tomu tak není. Pokud by některý ze soukromých archivů vydal dokument, podle nějž toto občanství bylo Laušmanovi odejmuto, představuje pondělní rozhodnutí zastupitelů, jež ho naopak potvrzuje, určitou „pojistku“. Díky ní „znárodňovač“ Laušman i nadále zůstane v elitní skupině chrudimských čestných občanů.

Zaměstnanci MŠ U Stadionu, děti i jejich rodiče a všichni, jimž není lhostejný stav této školky, mohou jásat. Její rekonstrukce v příštím roce s největší pravděpodobností proběhne. Akce za tři desítky milionů korun je totiž od pondělka 17. července „posvěcena“ městskými zastupiteli.

[[img:chrn_fullwidth:14290:]]

Jednání o změně územního plánu, jež „přehodí“ pozemky u kasáren do jiné třídy tak, aby na nich mohli později vojáci expandovat – pokud jim je zdejší farnost prodá – prošla bez potíží. Vojáky má totiž v Chrudimi každý rád a u politiků to platí dvojnásob.

Informace o činnosti rady města přinesly také další dotaz Jana Čechlovského. Ten chtěl znát koncepci rozvoje Chrudimské besedy jíž vypracoval její nový ředitel Martin Dytrt. Poněkud zaskočený starosta Pilný slíbil, že ji opozici poskytne. Starosta však tvrdí, že prezentace této koncepce nebyla hlavním kritériem, podle nějž rada nového šéfa kulturního střediska vybírala.

Všeobecná rozprava jednání uzavřela ve čtvrt na sedm.

Příloha: 

strednedob_vyhl.pdf

Chrudim – Na okolí Myší díry je v těchto dnech radost pohledět. Svahy pod oblíbenou zkratkou směrem do Soukenické ulice totiž rozkvetly a dávají tak částečně zapomenout na zpackanou, předraženou a nevkusnou rekonstrukci schodiště. Myší díra se však bude uzavírat.

Není to poprvé, co „tmavá fortna“ nevpustí chodce do svých útrob. Pravidelně tu probíhají opravy poničených reflektorů, odstraněny musely být též malůky místních „umělců“. Nejbližší uzavírka se týká termínu 21. června až 23. června, tedy od pátku do neděle. Zdeněk Tláskal tu vyspraví povrch a výmalbu.

Tmavá fortna z roku 1439, dnes běžně označovaná jako Myší díra, je úzká chodba 27,5m dlouhá s valenou klenbou. Byla opatřena trojími pevnými dveřmi ze silných fošen, okovaných železem. Původně šlo o chodbičku tak úzkou, že jí mohl projít pouze jediný člověk. Současný stav pochází z roku 1841, kdy ji město nechalo opravit, omítnout a rozšířit. Téhož roku byly zřízeny od fortny směrem dolů schody a dřevěný můstek nahradil kamenný.

Chrudim – Současné vedení města si s MUBASem poněkud neví rady. Zachování koncepce, v níž bývalý kostel plní roli „svatostánku“ umění, podporuje prakticky celá odborná kulturní veřejnost. Váhavou podporu jí vyslovil i starosta František Pilný (ANO 2011) Podzemní krypta je však v podstatě nevyužita. Co s ní?

Měla tu být restaurace, jejíž výnosy by částečně kryly provoz muzea. Restaurace však nevznikla, takže kryptu čas od času zaplní lidé v rámci výstavy, koncertu, kulturní akce. Většinou však zeje prázdnotou. Tohoto prázdného prostoru chtěli využít chrudimští členové spolku vojenské historie -Vojenské historie Chrudimska, kteří svůj záměr přišli obhajovat na jednání kulturní komise rady města.

[[img:chrn_fullwidth:758:]]

Daniel Říčan, předseda spolku, představil členům komise myšlenku, podle níž by v kryptě mohlo být vojenské muzeum. „Komisaře“ seznámil i s obsahem sbírek, předkládá též obecnou dokumentaci a doporučující vyjádření Jana Tetřeva z Východočeského muzea Pardubice.

[[img:chrn_fullwidth:754:]]

Kategoricky se proti této myšlence postavili jak členové komise, tak přizvaní odborníci. Tomáš Pavlík, známý regionální historik a teolog, připomněl, že Církev nezná pojem „odsvěcený kostel“. Každé využití sakrální stavby by mělo její původní zaměření respektovat. Za nešťastné a dehonestující označil využití kostela jinak, než jako kulturní instituci s duchovním nábojem. Obdobně argumentoval také malíř Ivan Baborák a nový šéf Chrudimské besedy Martin Dytrt.

[[img:chrn_fullwidth:753:]]

Přítomní zástupci spolku sice ne se všemi námitkami souhlasili, ale podané vysvětlení komise akceptovali. Protože však "komisaři" umístění muzea ve městě rozhodně neodmítají, požádal Daniel Říčan o pomoc s hledáním vhodných prostor.

Radnice vlastní celou řadou nevyužitých nemovitostí. Proč se nezaměřit třeba na poloprázdný dům v městském parku, který se pro muzeum doslova nabízí?

Chrudim – (Ne)čestní občané se vracejí na jednání městského zastupitelstva. Poté, co na návrh Pirátů, politici odebrali tuto poctu komunistickým prominentům Gottwaldovi a Stalinovi, mají jednat o Bohumilu Laušmanovi. Jméno, které něco řekne snad jen pamětníkům a historikům.

Bohumil Laušman se narodil v nedalekém městysi Žumberku a patřil k čelním představitelům prvorepublikové sociální demokracie. Osud k němu nebyl příliš laskavý. Po únoru 1948 Laušman emigroval a na konci roku 1953 byl unesen tajnými službami tehdejšího československého režimu z Rakouska. Dlouhá léta byl vězněn a jako téměř poslední politický vězeň z padesátých měl být propuštěn ke dni 9. 5. 1963, když ale náhle a za podezřelých okolností zemřel. Čestné občanství mu podle některých informací mělo být Městským národním výborem v Chrudimi v roce 1950 odňato, ale potřebné doklady o tomto rozhodnutí nebyly nikdy dohledány. Přiděleno mu bylo v roce 1945. Současní vrcholní politici chtějí potvrdit, že Laušman stále je čestným občanem města.

Co o tomto politikovi, který patřil, mimo jiné, k extrémně levicovému křídlu „socanů“, uvádí ve svých pamětech generál František Moravec, strůjce atentátu na Reinharda Heydricha a šéf československé vojenské rozvědky? „Bohumil Laušman, poslanec sociálně demokratické strany a představitel jejího levého křídla, který dělal svědka, když mi Cicajev nabízel spolupráci. Osobně člověk bez valné morální a duševní kapacity rozmnožil spolu s mnoha jemu podobnými jen komunistickou frontu proti šikům demokratickým. Dosáhl v obnovené republice vysoké funkce – ministra průmyslu a provedl jeho znárodnění podle komunistických direktiv. Po komunistickém převratu upadl u komunistů v nemilost – příčinou byla pravděpodobně jeho rivalita s Fierlingerem, politikem stejného typu, zato však ještě nižší mravní úrovně a ještě větší bezohlednosti. Byl komunisty odvržen jako mouřenín, který už vykonal svou práci a může tedy jít. Stalo se mu to, co se stalo i mnoha jiným, a co na mnohé jiné ještě čeká,“ píše generál Moravec.

Nabízí se tedy paralela s další „obětí“ komunistických čistek, a sice Rudolfem Slánským. V jeho případě by město asi jen těžko potvrzovalo čestné občanství proto, že ho jeho soudruzi pověsili za hrdlo.

Chrudim – Fantastické archeologické nálezy u místní části Vlčnov nadchly nejen odbornou ale i laickou veřejnost. Přestože některé z vykopávek opět zakryla hlína a pravděpodobně navždy tak zmizí pod budoucí vozovkou, část z nich archeologové vyzvedli. V jaké fázi je ale celá stavba druhé části obchvatu města?

Ozývaly se totiž hlasy, že archeologové svým „kutáním“ zahájení stavebních prací oddálí. Jako mnoho podobných legend, ani tato není pravdivá.

„Práce na archeologickém průzkumu začaly v listopadu 2018. Dle smlouvy měly trvat pět měsíců, mezi které se nepočítá zimní přestávka. V listopadu 2018 byla provedena pozemková úprava. Po dřívějším schválení se upravilo napojení silnice II/358 na hlavní trasu, které bude ve směru na Pardubice vedeno nově po samostatné připojovací větvi. Vzhledem k četným archeologickým nálezům bude prodloužen termín pro dokončení těchto výzkumů do listopadu 2019, kdy se zároveň počítá se zahájením stavby, takže průzkum nebude mít vliv na samotnou stavbu. Dne 9. května 2019 zahájil Krajský úřad Pardubického kraje stavební řízení na celkem 19 stavebních objektů včetně hlavní trasy. Řízení se dále týká mostů, odvodnění či protihlukových stěn. V červnu 2019 byly dokončeny výkupy pozemků,“ uvádí ve svém čerstvém informačním letáku Ředitelství silnic a dálnic.

Chrudim – Každý, kdo se doposud plně nenabažil dopravních uzavírek, jež sužují město, má nyní důvod k radosti. Komplikací přibude a cesta do Slatiňan se pořádně protáhne. Pokud si tedy řidiči nenajdou nějakou skulinku, kudy by do „obležené“ Chrudimě proklouzli.

V neděli má sice formálně skončit úplná uzavírka Václavské ulice na Vlčí hoře, to však zdaleka neznamená, že zde práce nebudou probíhat i nadále. Jen již nepůjde o úplnou uzavírku, ale objeví se tu prý semafor. Řidiči neprojedou ulicí Vlčí Hora, respektive tu přijde instalovat značka „Průjezd zakázán“. Aby snad šoféři Václavskou ulici se semaforem nepodjížděli. Celá akce má skončit až 31. srpna.

[[img:chrn_fullwidth:15814:]]

„Radostem“ však není konec. Jako asi každý rok, i letos ŘSD opraví rozbitou vozovku v ulici Obce Ležáků. Od přejezdu ve směru na Slatiňany, délka opravovaného úseku činí 878 metrů.

Uzavírka je naplánována na dvě etapy.

I. etapa: od 17. června 2019 do 14. července 2019

II. etapa: od 15. července 2019 do 25. srpna 2019.

V první i ve druhé etapě bude provoz veden po silnici I/37 (Obce Ležáků) pouze ve směru z Chrudimi na Slatiňany.

V první etapě bude uzavřen levý jízdní pruh ve směru na Slatiňany.

Ve druhé etapě bude uzavřen pravý jízdní pruh ve směru na Slatiňany.

Autobusové linky jedoucí ve směru jízdy z Chrudimi na Slatiňany projedou po staveništi.

Provoz ze Slatiňan na Chrudim bude veden po objízdných trasách.

Objízdné trasy se nařizují takto:

a) Objízdná trasa pro vozidla nad 6 t bude vedena ve směru od Ždírce přes Slatiňany, Orel, Zaječice, Chrast, Rosice, Přestavlky, Hrochův Týnec Kočí, Chrudim. Objížďka je vedena po silnicích: II/358 Orel – II/358 Zaječice – I/358 – Chrast – II/355 Rosice - II/355 Přestavlky – II/355 Hr. Týnec křiž s I/17 Hr. Týnec – I/17 Kočí – I/17 Chrudim křiž s I/37 Chrudim, jednosměrně. Vozidla nad 6 t ve směru od Seče pojedou po silnicích: II/340 křiž. S III/34017 – křiž II/340 s III/34022 – III/334022 – I/37 Slatiňany a dále na Orel, Zaječice, Chrast, Rosice, Přestavlky, Hrochův Týnec Kočí, Chrudim.

Délka objížďky je asi 18,5 kilometru.

a) Objízdná trasa pro vozidla do 6 t a dálkové autobusy bude vedena po silnici III/3589, přes Vlčnov u Chrudimi, jednosměrně.

Délka objížďky je zhruba 5 kilometrů.

Chrudim – Jsou tu zas. Pravděpodobnější však je, že vlastně nikdy neodešli. Hovoří špatnou češtinou, neumí přesně formulovat, oč jim jde. Zkrátka a dobře, podomní prodejci všeho možného nemají s vyhláškou, která jejich „rejdy“ zapovídá, žádný výraznější problém. Naučili se ji totiž šikovně obcházet.

Především na velkých sídlištích je lidé potkávají prakticky denně. Zvoní na starší spoluobčany, které si vytipují a následně chtějí vidět vyúčtování za elektřinu, plyn. Nezřídka může jít o zloděje, kteří v nestřežené chvilce sáhnou do hrníčku a vyberou peníze. Většinou se však za dveřmi skrývají „poctiví“ prodejcí, kteří nabízejí levnější energie.

[[img:chrn_fullwidth:15801:]]

Ve městě samotném „řádili“ podomní prodejci prokazatelně začátkem května. Situace je vždy prakticky stejná. Podomní prodejci zkusí štěstí u několika obyvatel bytového domu, někdo zavolá městskou policii a ta vyrazí na místo. Jakmile se však strážníci objeví, po prodejcích se slehne zem. Přistihnout je přímo při činu, není jednoduché.

Podomní prodej však zakázala i většina okolních obcí a městeček. V těchto dnech měli být prodejci spatřeni v Miřeticích.

Chrudim – Jedním z kroků, jímž si chtějí politici často naklonit veřejnost, je snižování rychlosti v hustě obydlených lokalitách. Není tak daleko doba, kdy se rychlost ve městech v určitých hodinách zvyšovala. Současné politické špičky však mnohdy mají postoj zcela opačný. V Chrudimi se v této souvislosti často skloňuje spojnice mezi městem a Slatiňany a ulice Na Ostrově.

Především zahrádkáři, kteří u silnice první třídy, jež pojí Chrudim a sousední Slatiňany, hospodaří, touží po radikálním snížení rychlosti. Rovný a relativně přehledný úsek totiž často svádí k překračování rychlosti, v minulosti se zde – u odbočky na Píšťovy, stalo i několik vážných dopravních nehod. Prosby zahrádkářů vyslyšeli Piráti, kteří si v tomto omezování snad doslova libují.

Věc však není tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo. Povrch vozovky není v nejlepším stavu. Ředitelství silnic a dálnic, které ji má ve správě, silnici snad každého čtvrt roku opravuje. Takže zdánlivě plusové body pro "omezovače".  Dopravní policie zde však snižování maximálky nedoporučuje. 

Docela jiná situace je v ulici Na Ostrově. Na nedalekém sídlišti U Stadionu bydlí místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti), takže případné snížení rychlosti a potenciální částečné „zjednosměrnění“ bere takřka za svůj osobní přínos všem sousedům. Těm totiž nestačí retardér u lávky přes Chrudimku, chtějí víc. Toto „víc“ by mělo znamenat právě omezení rychlosti na pouhých 30 kilometrů za hodinu. Pomoci by měly dopravní značky a další retardéry.

Řešit tuto záležitost však politici a úředníci budou nejspíše až poté, co projde opravou most v ulici Dr. Milady Horákové, město vybuduje sjezd ke Klobásovu a první auta projedou po dokončeném obchvatu.

Chrudim – Demonstrace, která v minulém týdnu zcela zaplnila Václavské náměstí a přitáhla zhruba 120 tisíc lidí, nemá v „polistopadových“ dějinách České republiky obdoby. Ministerský předseda Andrej Babiš (ANO 2011) sice stále ještě nebere tato vyjádření občanské nespokojenosti vážně, organizátory to však neodrazuje. V úterý 11. června se demonstruje, opět, také v Chrudimi.

Počet účastníků chrudimských "demošek" přitom stále narůstá. Původně se u sochy Jana Husa sešlo zhruba sedmdesát demonstrantů, následující protestní akci už podpořilo přímo na Resselově náměstí téměř třikrát tolik lidí. Neodradil je ani déšť.

Další demonstrace je připravena na úterý 11. června v 17:30, opět na Resselově náměstí. Své projevy tu přednesou Petr Bajgar, malíř Ivan Baborák, Jan Blažek, Jiří Motyčka a další.

Opět se ozvali i kritici. Kamil Dubský například Petru Bajgarovi vyčítá, že podpisy pod petici proti současnému zneužívání demokracie sbíral i na „Festivalu laskavosti“. Festival se konal v Letním kině a Bajgar si svůj stánek rozložil několik metrů před letním kinem. Na Dubského se prý „valí“ vlna nesouhlasných názorů na tento přístup, jakkoli žádné konkrétní jméno neuvádí. „Na festival laskavosti jsem se necpal a to ani na okamžik, postavil jsem petiční několik metrů před letním kinem, tedy na veřejném prostoru. Proto mě velice překvapilo, když mě manžel pořadatelky oslovil, viditelně s pocitem, že okolo letního kina mají pronajaté ještě nějaké ochranné pásmo, ve kterém je omezeno zákonné právo postavit petiční stánek. Přesto jsem jeho žádosti vyhověl a posunul petiční stánek ještě o několik metrů od letního kina,“ komentuje situaci Petr Bajgar.

Chrudim – Senior festival se blíží. S ním nejen vystoupení Evy a Vaška, Moravanky a dalšího důchodcovského „popu“, ale též uzavírky, dopravní omezení. Očekávané stovky kulturního vyžití chtivých seniorů totiž z okolních obcí budou do města svážet autobusy. Podobnost s praktikami provozovatele diskotéky „Inferno“ je čistě náhodná.

Festival se koná v sobotu 15. června. V případě příznivého počasí v Klášterních zahradách, v případě průtrže mračen ve sportovní hale. Řidiči se musí připravit na to, že Moravova zahrada je po celou sobotu uzavřena. Neukázněným šoférům, kteří si nenajdou místo v již tak dost přeplněných ulicích, hrozí odtah.

Parkovat také nepůjde v levém pruhu nad náměstím Josefa Ressela. Jde o místa běžně užívaná jako placené parkoviště, a sice prostor před „Šedivkou“.