Chrudim/Znojmo – Partnerství mezi východočeskými Athénami a klenotem nad Dyjí se utěšeně rozvíjí. Chrudimáci před časem vyrazili na jih Moravy sbírat zkušenosti pro boj s vizuálním smogem. To však není jedinou věcí, v níž se mohou Východočeši inspirovat. Znojmo totiž přešlo na stoprocentně ekologickou likvidaci plevelů.

Chrudimské technické služby používají pro krocení divé přírody v ulicích města starý a osvědčený glyfosát. Jde o přístup tradičně rychlý a ne příliš pracný. Nebezpečná chemická látka, která je potenciálně karcinogenní, se však dostává do půdy a může zasáhnout i podzemní vody. V tomto přístupu je zdejší radnice, jež má šéfa technických služeb Zdeňka Koláře pod palcem, naprosto neústupná. Přesto by nyní mohla sundat klapky z očí a poté ve Znojmě vidět, jak pracovat s přírodou a Zdravým městem.

Znojemáci totiž nyní v ulicích města uvidí nový stroj na likvidaci plevele, který funguje na principu páry a nevyužívá žádné chemikálie. Herbicidy jsou jedním z nejúčinnějších prostředků na hubení plevelů. Dnes už se ale ví, že i při nejšetrnější aplikaci se při dešti dostává tato chemikálie do půdy a spodních vod. „Herbicidy bývají čím dál častěji označovány jako potenciální karcinogen, i proto jsme nechtěli na nic čekat, ale aktivně jsme udělali něco, abychom se k našemu zdraví a přírodě chovali šetrněji,“ vysvětluje nápad na pořízení speciálního stroje místostarosta Jakub Malačka (ČSSD). Cena stroje včetně vysokotlakové myčky činí 542 000 korun. Pořízení na ekologickou likvidaci plevele uhradila společnost FCC Znojmo s.r.o., ve které má město Znojmo podíl a jejíž služby využívá k udržování pořádku v ulicích, zabezpečení svozu komunálního odpadu a odvozu velkoobjemového odpadu. Jedná se tedy o obdobu chrudimských technických služeb.

Stroj na likvidaci plevele ECLIP M funguje na principu páry a nevyužívá žádné chemikálie. Jedná se o jedinečnou technologii na omezení růstu plevelných rostlin. Rychlost účinku je přitom srovnatelný s chemickými přípravky, rostliny zasychají přibližně do dvou dnů. Navíc horká voda zasáhne pouze danou rostlinu a nijak dále neničí životní prostředí. Přidanou hodnotou tohoto přístroje je i možnost mytí. U přístroje lze nastavit teplotu 20–140 °C a tlak v rozmezí 3 až 200 barů. Lze tak se strojem nejen hubit plevel, ale také například čistit nejrůznější povrchy. Využít se dá například na čištění odpadkových košů, náhrobních kamenů, lze s ním také odstraňovat žvýkačky a další nepořádek.

Chrudim – Další „ránu do vazu“ všem těm, kdo toužili po instalaci radaru měřícího rychlost ve Václavské ulici – na Vlčí hoře, dala na svém posledním jednání dosluhující městská rada. Zrušila zadávací řízení a původního vítěze veřejné zakázky z něj vyloučila.

Chrudimské noviny o potížích s radarem v této lokality již několikráte informovaly. Po stížnosti dalšího z účastníků „výběrka“ totiž radní jeho výsledek zrušili. Nyní ČD – Telematiku a GEMOS CZ vyloučili ze zadávacího řízení zcela. V jiných případech město bez mrknutí oka kývne na pozdější zvýšení ceny zakázky, případně nárůst rozpočtu za „vícepráce“. Tady se politikům prý zdálo, že dvojice dodavatelů rozpočet nedodrží a to má být také důvodem, proč původního vítěze vyloučili.

Radnici se její původní plán, podle nějž na Vlčí hoře mělo vzniknout několik stanovišť s „budkou na peníze“, povážlivě rozpadá v rukách. Možná je teď na místě spíše zapřemýšlet, zda myšlenku zcela neopustit a nezačít se věnovat důležitějším věcem. Třeba stavbě parkovacího domu Moravově zahradě.

Příloha: 

radar_vlci_hora.pdf

Chrudim – Rekonstrukce dvou budov mateřské školky Víta Nejedlého je u konce. Akce za více než deset milionů korun má přinést především výrazné energetické úspory, protože město, které je zřizovatelem školky, nechalo budovy zateplit, vyměnilo okna a instalovalo novou vzduchotechniku.

Dodavatelem stavby se díky vítězství ve výběrovém řízení stala Kurštejn, stavební a obchodní firma z Jezbořic. Celkové náklady na stavbu tak činí 10 600 000 korun, akce byla spolufinancována díky unijní dotaci z Operačního programu Životní prostředí ve výši 3 069 000 korun.

„Pro dosažení úspor a návratnost investice v budově školky jsme použili i takzvaná chytrá řešení, rekuperační jednotky. Ty přispějí ke zlepšení klimatu ve třídách a zároveň pomohou získávat teplo z odpadního a větracího vzduchu,“ říká starosta Petr Řezníček (SNK – ED).

Díky provedeným úsporným opatřením by snížení provozních nákladů školky mohlo činit přibližně 107 000 korun za rok, dojde také k úspoře emisí CO2. Není bez zajímavosti, že rekonstrukce si kvůli svému rozsahu vynutila přerušení provozu mateřské školy již od začátku května, tedy nad rámec obvykle dostačujících letních prázdnin.

Chrudim – Příprav na druhý ročník festivalu „Zlatá Pecka“, jejž starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) neváhal označit za konkurenci „Smetanovy Litomyšle“, si nevšiml nejspíše jen slepý. Nevkusně umístěné plakáty lákající na hudební představení před kostelem Nanebevzetí Panny Marie, dávají radničnímu boji s „vizuálním smogem“ tu pravou „šťávu“. Nepřekvapí, že pro řidiče je připraveno i několik uzavírek.

Součástí festivalu je výše odkazovaná „hudba v ulicích“. V praxi to znamená, že hudebníci ukáží, co umí a řidiči v těchto okamžicích neprojedou. V úterý 28. srpna od 14 do 18 hodin bude uzavřena ulice Filištínská, a to v úseku od křižovatky s ulicí Fortenskou po křižovatku s ulicí Širokou. Další uzavírka je plánována na středu 29. srpna, a to opět od 14 do 18 hodin. Řidiči neprojedou uzavřené Žižkovo náměstí v úseku od č.p. 2 po křižovatku s Břetislavovou ulicí – č.p. 67.

Hlavním leitmotivem druhého ročníku festivalu „Zlatá pecka“ má být opera Jacquese Offenbacha, Krásná Helena, která se bude prolínat celým programem. Záštitu nad festivalem převzala mezzosopranistka Dagmar Pecková, rodačka z nedalekých Medlešic. Nápad na „Zlatou Pecku“ se zrodil v její hlavě.

Chrudim – Článek Chrudimských novin, který přinesl informace o otřesném stavu, v němž se nacházejí Klášterní zahrady, atakuje ty nejvyšší příčky čtenosti. Lidem zkrátka není lhostejné, jak radnice, potažmo zdejší úředníci, pečují o zamýšlené ukázkově revitalizované veřejné prostranství. Zajímavou informací pak nepochybně je, že péči o zeleň v těchto místech město předalo soukromé firmě.

V polovině června proto vedoucí Odboru investic MěÚ Chrudim Petr Pecina podepsal smlouvu se zdejší podnikatelkou Lenkou Korbelovou. Za celkem 124 454 korun měla firma Lenky Korbelové provádět po celé vegetační období řezy ovocných stromů, odplevelování, přihnojování živých plotů a trvalkových záhonů. Dále také řezy, odplevelování, přihnojování a přípravu růží na zimu. Stranou nezůstala ani péče o původně zamýšlenou louku, nyní spíše vyžilý trávník. Korbelová tu měla kosit - maximálně však provést osm sečí a následně trávu odvézt. Na podzim poté svozit listí. Podle potřeby samozřejmě rostlinstvo též zalévat. A tato poslední podmínka se nejspíše stala kamenem úrazu. Horké a suché počasí, které již po dva roky sužuje celou Českou republiku, nešetří ani samotnou Chrudim. Zálivka v „Klášterkách“ by proto musela probíhat dozajista každý den, což znamená nemalé finanční náklady.

[[img:chrn_fullwidth:15468:Možná by to chtělo zasadit kaktusy a sukulenty.  Foto: Chrudimské noviny]]

Město samotné však o část zelených ploch ve svém majetku pečuje. Není překvapením, že jde o trávníky, po nichž se prohánějí fotbalisté. Hrát na vysušeném pažitu, se nikomu moc nechce, takže peníze do závlahy sem správci městské kasy rádi pošlou. Klášterní zahrady však hrají spíše roli chudého příbuzného. Vysušená „kazašská step“ proto nechtíc koresponduje s celkově zanedbaným stavem zahrad. 

Příloha: 

objkorbelova.pdf

Chrudim – Dokončení obchvatu města je sledovanou a především očekávanou akcí, která by měla po dlouhých desetiletích odlehčit dopravě ve městě a pravděpodobně také podstatně změnit situaci v centru sousedních Slatiňan. V současné době však probíhá hledání erudovaných odborníků, kteří se zhostí archeologického průzkumu.

Ředitelství silnic a dálnic ve své pardubické pobočce, pravidelně vypouští do světa aktuální informace o stavu stavby druhé části obchvatu Chrudimě. Ta nejčerstvější pochází z července a ŘSD v ní říká: „Na stavbu je vydáno pravomocné územní rozhodnutí a je zpracovaná dokumentace pro stavební povolení (DSP). Vzhledem ke stáří DSP (2006/2007) byla provedena aktualizace. Protože stavba má stanovisko EIA dle zákona č. 244/1992 Sb., byla zpracovává nová dokumentace EIA pro opakovaný proces EIA. Krajský úřad Pardubického kraje v říjnu 2017 vydal rozhodnutí, podle něhož nebude nutné nové posouzení stavby z hlediska jejího dopadu na životní prostředí. Vyplývá z toho, že provedené zjišťovací řízení proběhlo bez jakýchkoliv nových připomínek. Probíhají výkupy pozemků a zpracování znaleckých posudků na věcná břemena. Vypořádáno je 264 vlastníků pozemků z celkových 283 (93 %). V několika případech však bude nutné přistoupit k vyvlastnění,“ stojí v tiskové zprávě. Každá taková stavba samozřejmě obnáší i provedení archeologického průzkumu. Silničáři proto vypsali výběrové řízení i na tuto vědeckou aktivitu. Významnější nálezy se tu sice neočekávají, ale archeologové jsou známí tím, že jen tak odbýt se rozhodně nenechají.

Samotný začátek stavby zbývající části obchvatu je stanoven na rok 2019 a konec na rok 2021. Cenu prací ŘSD odhaduje na více než 310 milionů korun.

Chrudim – Výstavbu bytového domu Rezidence Kopanický mlýn část obyvatel města sleduje se zvýšenou pozorností. Není divu; každá větší změna ve tváři města je věcí citlivou a mnohdy i obtížně přijímanou. Chrudimský developer Milan Kušta, který za výstavbou stojí, slíbil veřejnou diskusi. Začátkem září na ni dojde.

Chrudimské noviny jako jediné přinesly hned z úvodu prázdnin článek, který podrobně informoval o tom, co vlastně pod Kopanicí vyroste. Milan Kušta v jeho závěru neodmítl veřejné vystoupení, v jehož rámci chce představit své záměry. „Rád do toho půjdu, ale bude se spíš jednat o představení našich záměrů v místě, než abychom si nechali od veřejnosti říkat, co máme či nemáme stavět. Veřejnost nemá odpovědnost za výsledek, tu nese vždy investor. Emoce doprovázejí obvykle každý větší projekt developerů,“ řekl podnikatel.

V pondělí 3. září v 16 hodin ve velké zasedací místnosti městského úřadu na Pardubické ulici dojde na avizované představení developerových záměrů. Stranou nemá zůstat ani seznámení přítomných s dopravní studií. Právě doprava je pro část odpůrců stavby nepřekousnutelným problémem. Jednání v budově úřadu se má zúčastnit i městský architekt Marek Janatka a zástupci místní samosprávy.

Chrudim – Sobotní dopravní omezení a uzavírky, které s sebou přinesl další ročník cyklistické soutěže Kolo pro život Manitou Železné hory, pořádně naštvaly jak řidiče, tak chodce. Bezohlednost kolařů, kteří především v centru kličkovali mezi chodci, močili na veřejných prostranstvích a odhazovali odpadky, neměla obdoby.

Vedení města sice předem upozornilo řidiče na případné dopravní komplikace, ale podle svědectví několika šoférů samotná organizace závodu byla poněkud nezvládnuta. „Mezi devátou a desátou dopolední jsme se snažili dojet ze Slatiňan na Rozhlednu – naprostá katastrofa. Skoro celou cestu jsem musela jet na jedničku, případně stála u krajnice. Řízení dopravy snad vůbec neexistovalo. Možná mělo dojít spíše na uzavírky ulic. Silnice a především kruhové objezdy byly navíc plné bezohledných přespolních,“ popisuje stav na silnicích v průběhu závodu jedna z řidiček.

[[gal:15529]]

Na samotném Resselově náměstí i v době, kdy právě nezávodili, se cyklisté proplétali mezi chodci na chodníku. V relativně vysoké rychlosti bylo riziko střetu opravdu velké. Parčík před bytovým domem „Balustráda“ proměnili cyklisté na improvizované záchodky. Byl jejich předstartovní stres tak velký, že nedokázali ujít pár metrů na veřejné WC? Přiléhavé označení závodu použil Pavel Novák, když akci popsal jako „cirkus na kolech“.

Chrudim – Sucho a enormní vedro těší asi jen milovníky vodních radovánek. Ve městě však toto extrémní počasí často lidem život spíše znepříjemňuje. Jedni si stěžují na suchý vzduch a touží po kropících vozech, dalším nedělá dobře odér, jenž plní ulice. Jeho zdrojem jsou vysychající kanály.

Není proto divu, že se množí dotazy, po stavu kanalizace. Podle všeho nejde o žádnou výjimečnou situaci. Dobře ji zná každý, kdo přestane „zavlažovat“ sifon u libovolného umyvadla či vany. Zápach, který s výlevek line, není nic příjemného.

Václav Kloboučník z Vodárenské společnosti Chrudim vysvětluje, proč třeba v okolí ulice Přemysla Otakara mohou kanály nepříjemně zavánět. „K dnešnímu dni neevidujeme v této lokalitě žádnou stížnost na zapáchající kanalizaci. Nicméně, je obecnou pravdou, že právě v období dlouhotrvajících veder dochází ke snížení průtoku odpadních vod kanalizací - snížení průtočné unášecí rychlosti, což může vést v některých místech kanalizace k nahromadění exkrementů a jejich vyhnití. Umím si představit, že po krátkém dešti může dojít k promíchání dešťové vody s nahromaděnými - vyhnilými exkrementy s následným pohybem odpadní vody v kanalizaci a s uvolněním zapáchajících plynů do ovzduší. Nutno objektivně říci, že tyto procesy neumíme - speciálně v tomto suchém a horkém období, řídit. Kanalizace prostě nikdy vonět nebude. Přesto provedeme v tomto týdnu preventivní čištění kanalizace v ulici Revoluční a kanalizace v dolní části ulice Přemysla Otakara. Na závěr doporučuji občanům udržovat zavodněné vodní uzávěry, takzvané gule, které by měly být instalovány na každém dešťovém svodu příslušné nemovitosti,“ říká Kloboučník.

Chrudim – Rekonstrukce plynovodu pod Palackého třídou je v plném proudu. Dělníci tu mnohde mění celé kusy potrubí, což obnáší i práci s plamenem a rozbrušovačkou. V praxi to bohužel znamená, že hrozí riziko požáru. A právě takovou nebezpečnou situaci museli v minulých dnech řešit zdejší hasiči.

Lidé si na zápach zemního plynu v okolí Hotelu Bohemia stěžují již několik dní. K samotným únikům plynu tu ale údajně nedošlo, k požáru sem přesto hasiči vyjížděli v úterý 14. srpna. Situace byla opravdu vážná, protože k případu vyrazily jak jednotky z Chrudimě, tak ze Slatiňan a dokonce i dobrovolní hasiči z Topole. Nehořel tu prý plyn, ale trubky, v nichž plyn povede.

[[img:chrn_fullwidth:15508:]]

Samotný zápach plynu potom nutně neznamená, že dochází skutečně k jeho úniku. „Dělá se rekonstrukce plynovodu, čili ten zápach je normální a nemusí ani nic unikat. Zemní plyn je totiž bez zápachu a odorizuje se - uměle se do něj přidává činidlo, které onen zápach způsobí. Obvykle jde o ethylmerkaptan a ten může za typický zápach plynu. Když se vymění plynové vedení a staré se rozpojí, tak se z něj ještě nějaký čas ten zápach uvolňuje. Čili pro to, aby nebylo nic cítit, by se nejprve staré vedení muselo odvézt,“ vysvětluje zdroj zápachu Tomáš Ludvík.