Chrudim – Nárůst počtu kamer ve městě chápou mnozí jako útok na svou osobní svobodu. Celá řada Chrudimáků totiž nepotřebuje, aby jejich kroky neustále sledoval anonymní pracovník městské policie u monitoru, přestože dobře chápou i výhody „Velkého bratra“. Nové kamery se teď objevily Na Šancích a v areálu zdejší plovárny. Na koupališti jde však o "webku", která má za úkol informovat potenciální návštěvníky o obsazenosti bazénů.

Stará webová kamera, kterou sportovní areály umožňovaly zájemcům sledovat obsazenost koupaliště, dávno nepostačovala. Realitu zobrazovala poněkud zkresleně, došlo tedy na modernizaci. Začátkem července se tu proto objevila kamera nová, která je umístěna kamera nad stanovištěm plavčíků a monitoruje tak všechny vodní plochy koupaliště. Náhled slouží zejména pro přehled návštěvnosti, nikoliv pro rozpoznávání osob.

Plochu u odbočky z Topolské ulice nahoru směrem k sídlišti Na Větrníku nyní střeží pevná panoramatická kamera. Montáž zařízení je pokračováním plánu postupné modernizace a rozšíření kamerových bodů a s tím související techniky chrudimského kamerového systému. První etapa modernizace proběhla již v loňském roce, nové kamery budou po městě ještě postupně přibývat. „Městský kamerový a dohlížecí systém je přinejmenším preventivním opatřením před nenechavci či vandaly. A dojde-li k nejhoršímu, pak poskytuje potřebný důkazní materiál pro správní nebo trestní řízení,“ říká chrudimský místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), jenž je zastupitelstvem pověřen řízením městské policie.

Chrudim – Nerudovskou otázku „kam s ním“ řeší v souvislosti s likvidací starých a nepotřebných elektrospotřebičů občas každý. Ve městě sice existují speciální kontejnery, kam lze takové přístroje vyhazovat, není jich ale mnoho. Hodila by se proto mapka jejich umístění.

„Pokud potřebuji využít kontejner na elektroodpad, kterých je v Chrudimi velmi málo, znamená to dlouhé hledání červeného kontejneru v ulicích města. To je nakonec lepší ten spotřebič hodit do kontejneru na odpad komunální, tedy směsný. Ne pro přírodu, samozřejmě, nicméně budu-li ten červený kontejner hledat projížděním se po městě v automobilu, vyjde možná pro přírodu příznivěji ten kontejner na komunální odpad. Zvláště nyní, kdy je sběrný dvůr uzavřen a funguje pouze provizorní, by se tato mapa opravdu hodila,“ popisuje svoje potíže s „recyklací“ elektroodpadu Karolína.

Šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký potvrzuje, že tento problém jeho lidé znají a dokonce ho i řeší. Na podzim letošního roku proto žádanou mapu kontejnerů zveřejní. „K dispozici máme momentálně pouze příruční mapy rozložení kontejnerů na tříděný odpad a seznamy ulic na ostatní druhy odpadu. Nyní řešíme aktualizaci dat a pravděpodobně v říjnu 2018 by taková mapa měla být k dispozici. Sběrný dvůr byl po dobu rekonstrukce přesunut do provozovny Recycling – kovové odpady a. s. v Dašické ulici. Nejedná se o provizorní sběrný dvůr, ale plnohodnotný – jsou zde přijímány všechny druhy odpadu. Konkrétně elektrospotřebiče také v rámci zpětného odběru odebírají všechny provozovny elektro,“ říká úředník Kopecký.

Chrudim/Rabštejnská Lhota – Restauraci Na Hájence, která leží v lesích nedaleko města, měli a stále ještě mají mnozí Chrudimáci v paměti jako místo s vybranou kuchyní, příjemnou obsluhou a skvělým prostředím. V současné době je však restaurace uzavřena a nikdo přesně neví, kdy dojde k jejímu otevření.

Vlastníky hájenky jsou manželé Ladislava a Martin Procházkovi, kteří před lety také opuštěnou a zanedbanou budovu koupili, aby z ní následně vytvořili současnou restauraci. Místo uprostřed lesů s dobrou dopravní dostupností si oblíbili především svatebčané. Jak šel čas, manželé Procházkovi hájenku začali pronajímat a to se podle všeho stalo kamenem úrazu.

„V říjnu 2017 jsme s Petrem Fryčem a Markétou Fryčovou začali jednat o prodeji Hájenky. Původní jejich plán byl koupit Hájenku do ledna 2018. .Bohužel neměli peníze a opět oddálili řešení koupě. Najednou byl konec dubna a stále se nic nedělo a ani to nesměřovalo je zdárnému konci; naopak jen vše oddalovali. Lhali, vymýšleli si a to jak nám, tak i zákazníkům. Bez našeho vědomí dělali zásadní změny na Hájence. Jen jsme přihlíželi, ale trpělivost došla. A vidina zaplacení kupní ceny nebyla. Proto byli z Hájenky odejiti,“ popisuje neradostnou situaci na hájence Ladislava Procházková.

Spor mezi majiteli a nájemci restaurace se podle všeho vlekl dlouho a nakonec vyhřezl i na sociální sítě. Právě zde si především svatebčané stěžovali. Měli totiž domluvené termíny veselky s nájemci a často si doslova „rvali vlasy“, protože netušili, zda dohodnuté podmínky platí. Řada z nich tak raději svatbu Na Hájence zrušila a přesunula se jinam.

„Jako nezúčastněný pozorovatel náhodou vím, že od října 2017 Fryčovi platí nemalý nájem a to se zřejmě paní Procházkové zalíbilo, a proto se rozhodla nemovitost neprodat. Termínů bylo několik. Řešila se hypotéka. A protože se Hájence najednou daří, stávající majitel se rozhodl neprodat. Vše doposud řešili a stále řeší a bohužel budou řešit právní zástupci obou dvou stran,“ popisuje pohled na spor z druhé strany „barikády“ Jaromír Novák. Ladislava Procházková však logicky tento názor odmítá a záležitost tedy mají na stole právníci. Jediným výsledkem sporu tak prozatím zůstává uzavřená oblíbená restaurace a smutní potenciální hosté.

Chrudim – Palackého třída prý jednoho dne bude bulvárem, po němž chodci korzují bez nebezpečí, že si na rozkopaných chodnících zlomí nohu. Prozatím je však okolí této páteřní dopravní tepny lokalitou, která příliš krásy nepobrala. Ani zmiňované cesty pro pěší mnohdy nepřipomínají to, čím by měly být.

Lidem se logicky současný stav pranic nelíbí. Když navíc rekonstrukce chodníků dopadne tak, že po jejím skončení, vznikají na novém asfaltu kaluže zvící jezírek pro okrasné rybky, je jasno – někdo někde něco neudělal správně. „Zajímalo by mne, kdy bude opraven chodník a záhon u křižovatky Palackého třídy a Vrchlického ulice na straně k Penny marketu. Zámková dlažba je po bagrování chodníku nechaná ladem kolem dokola. A ještě jeden dotaz mám, kdy se před panelovým domem číslo popisné 61 dodělá úprava travnaté plochy nebo parkovací místa. Zatím je to tam rozježděné od těžké techniky, když bagrovali. Chodník je před celým panelákem vyasfaltovaný, ale po dešti tam jsou kaluže přes celý chodník,“ stěžuje si Slávka Šulcová na webovkách zdejší radnice.

[[img:chrn_fullwidth:15446:]]

Kamila Myšková z Odboru investic MěÚ Chrudim souhlasí, že situace v okolí Palackého třídy není ideální. „Na přelomu července a srpna bude společnost VaK Chrudim provádět výměnu vodovodního řadu v ulici Vrchlického v délce cca 35 metrů - proběhne v chodníku a zatravněném pásu. Poté dojde k navrácení zámkové dlažby na místo. Před panelovým domem řešíme reklamaci u zhotovitele, nějaké stavební úpravy již proběhly, ale kaluže tam vznikají dál. Co se týká parkovacích míst - zatím byl zasypán septik, v červnu jsme dokončili projektovou dokumentaci a požádali o stavební povolení. Realizace je předpokládaná do konce roku 2018,“ uvádí úřednice.

Chrudim – Zdejší úřednické a politické elity v rámci předvolebního „podkuřování“ voličům v posledních měsících šíří zprávy o nabírání zkušeností v oblasti památkové péče. Nejnovější chrudimský partner, jihomoravské Znojmo na tomto poli exceluje. Jaká je zdejší realita?

Po boji s vizuálním smogem, který, pohříchu, probíhá pouze v oblasti prohlášení a slibů, ukazuje radnice a úřednictvo svou neschopnost i v dalších oblastech. Zdejší sbor Církve bratrské si totiž nechal opravit zanedbané sídlo ve Filištínské ulici a není to příliš hezký pohled. Vedení města a zodpovědným úředníkům pokažená rekonstrukce však podle všeho vůbec nevadí.

[[img:chrn_fullwidth:15445:]]

Historický dům v samotném srdci města získal zářivou omítku, která by snad udělala „parádu“ na některém z venkovských stavení, ale rozhodně nepatří do památkové zóny. Takzvaný „břrzolit“ se však nedávné minulosti objevil i na domě v Široké ulici. Památkáři tu argumentovali historickou přesností, což však podle některých hlasů neznělo příliš přesvědčivě. Nyní tato omítka v nových barvách „zdobí“ i dům s barokním štítem v ulici Filištínské. Celou akci "posvětil"  odbor památkové péče. 

Chrudim – Výstavba Rezidence Kopanický mlýn hýbe částí chrudimské veřejnosti. Celá řada odpůrců nového bytového domu v této lokalitě se dostavila na poslední jednání městského zastupitelstva, aby vyjádřila svůj zásadní nesouhlas s plány developera Milana Kušty. Nakolik oprávněné jsou jejich výtky?

Lidem především vadí, že nemají příležitost se k výstavbě rezidence ve svahu pod Kopanicí vyjádřit, podle jimi prezentovaných názorů to spíš znamená celý projekt zarazit. Tuto možnost však měli již v letech 2011 až 2013, jak uvedl v průběhu jednání zastupitelů městský architekt Marek Janatka. Před sedmi lety totiž začal vznikat nový územní plán, který řešil i změny v lokalitě současné výstavby bytového domu. Z původního určení místa pro „drobnou výrobu a služby“ se stala parcela umožňující bytovou výstavbu s maximální výškou pět nadzemních podlaží.

[[img:chrn_fullwidth:14752:]]

Samozřejmě zde není možné stavět domy libovolné velikosti a toho si je Milan Kušta dobře vědom. „Lidé rychle zapomněli, že tu fungoval provoz dýhárny s 80 zaměstnanci, kteří se do práce většinou dopravovali autem. Své vozy samozřejmě odstavovali v okolních ulicích. Rovněž tu docházelo k najíždění velkého množství nákladních aut, což rozhodně neznamená, že lokalita byla klidná a bez většího dopravního zatížení,“ říká Milan Kušta. Před zmiňovanou změnou územního plánu tu navíc klidně mohly další, mnohem rušnější provozy, než byla původní dřevovýroba.

[[img:chrn_fullwidth:14750:]]

Budoucí dopravní zátěž zkoumal Odbor dopravy MěÚ Chrudim, podle jehož názoru tu nedojde k výraznějším změnám k horšímu oproti situaci, kdy by byl v provozu původně zkolaudovaný areál. Ten je navíc i v současné době částečně využíván pro drobnou výrobu a bude tak do doby demolice zbývajících objektů. Závěr odboru dopravy je pro developera samozřejmě závazný a směrodatný. „Stačí se podívat třeba na stále ještě stavěnou čtvrť Na Špici. Tady dokonce finálně bude 450 parkovacích míst pro obyvatele bytových domů, je zde jen jeden výjezd na frekventovanou silnici. Nemyslím si, že došlo ke komplikací v dopravě a tím i snížení komfortu pro starousedlíky z Vlčí hory,“ říka Kušta.

Většinu dopravních komplikací pod Kopanicí totiž mají nejspíše „na svědomí“ uživatelé sportovišť v Klobásově, kteří se dnes musí pracně proplétat uličkami v blízkosti Chrudimky. Sportovci však nejpozději v roce 2020 začnou využívat plánovaný sjezd ke sportovištím z ulice Dr. Milady Horákové a počet aut ve Vrchlického ulici a navazujících ještě klesne. Je také otázkou, o jakých dopravních komplikacích odpůrci výstavby vlastně hovoří. Místo je průjezdné Vrchlického ulicí i přes to, že zde často parkují auta v rozporu s vyhláškou. Paradoxní pak je poslední rozhodnutí zastupitelstva, které odložilo žádost o směnu pozemků s developerem čímž rezignuje na možné zřízení několika veřejných parkovacích stání v místě.

Co tedy momentálně Kušta pod Kopanicí staví?

„V rámci první etapy výstavby ve svahu postavíme bytový dům se čtyřmi nadzemními a jedním uskočeným podlažím. Naprosto unikátní je potom systém parkování. Pro 66 bytů vybudujeme 101 parkovacích míst. Ta umístíme ve dvou podzemních podlažích, zasazených z velké části do odtěženého svahu. Vzhledem k tomu, že tato podlaží z více než poloviny zakrývá okolní terén, chápou se jako podzemní,“ popisuje Milan Kušta luxusní podmínky pro budoucí majitele bytů. Takové množství parkovacích míst totiž vůbec stavět nemusí. Bohatě by stačilo obvykle požadované jedno místo na byt. Logicky tu tak nejspíše najdou plochy pro své plechové miláčky i lidé z okolní, starší zástavby. „Primárně samozřejmě místa nabízíme obyvatelům rezidence, ale pokud nedojde k obsazení parkoviště, plánujeme i prodej ostatním zájemcům. Parkovací místa, která nenajdou na počátku majitele se standardně pronajímají majitelům a nájemníkům bytů,“ doplňuje developer.

„Druhá etapa pak počítá s výstavbou zhruba devadesáti parkovacích míst pro sedmdesát bytů. Opět, jde o nadstandardní možnost parkování nad rámec našich zákonných povinností. Uvažujeme i o vybudování podélných parkovacích stání v Koželužské ulici. Také zde dům nebude žádné obrovité monstrum, ale čtyři plus jedno nadzemní podlaží,“ uvádí Milan Kušta.

Argumentace mnoha odpůrců stavby na zastupitelstvu a osočování politické reprezentace města pak podle Kušty vychází spíše z populismu před blížícími se volbami a neznalosti reálných kompetencí jednotlivých subjektů. „Diskutující, které jsem měl možnost slyšet na záznamu z jednání městského zastupitelstva, jsou zmatení; a to včetně některých zastupitelů. Nerozlišují kompetence investora, Města Chrudim a státní správy, jež vykonává například stavební odbor. Neochotě města k výměně pozemků příliš nerozumím. My jim nabízíme pozemky pod Kopanicí, na nichž mohou vybudovat třeba další parkovací místa. Co od nich chceme, jsou části pozemků – výměrou podstatně menší, které částečně zasahují do stavby. Není to ale samozřejmě nic zásadního, bez čeho bychom nemohli stavět,“ přibližuje Kušta obsah bodu v jednání zastupitelů, jenž vyvolal jak vášnivou diskusi veřejnosti, tak následné stažení z programu starostou města Petrem Řezníčkem (SNK – ED).

[[img:chrn_fullwidth:15444:]]

Možné diskusi s veřejností se nebrání. „Rád do toho půjdu, ale bude se spíš jednat o představení našich záměrů v místě, než abychom si nechali od veřejnosti říkat, co máme či nemáme stavět. Veřejnost nemá odpovědnost za výsledek, tu nese vždy investor. Emoce doprovázejí obvykle každý větší projekt developerů. V Chrudimi tomu tak bylo když jsme připravovali výstavbu Na Špici, v Radoušově ulici, nebo třeba při dostavbě budovy bývalého katastrálního úřadu, dnešní Balustrády. A myslím, že projekty dopadly skvěle,“ uzavírá Milan Kušta.

Chrudim – Pro někoho výraz péče a starosti o obyvatele jedné z částí města, pro jiné zbytečný a šikanózní nástroj k vydělávání peněz. Radar, jehož instalaci plánuje radnice do Václavské ulice, rozděluje veřejnost. Nyní muselo vedení města odvolat jedno ze svých usnesení a znovu posoudit všechny zájemce o výstavbu a následnou údržbu „mikrovlnky“ na Vlčí hoře.

Už v květnu přitom radniční hlásné trouby tiskového odboru sdělovaly světu, že radar tu instaluje sdružení dodavatelů, jež tvoří ČD – Telematika a Gemos CZ. Za svou práci si chtěli naúčtovat 2,1 miliónu korun. Údajně podali nejvýhodnější nabídku a nebylo tedy příliš co řešit a nad čím přemýšlet. Jenže, chyba lávky.

Další účastník „výběrka“, brněnská firma Camea Technology, podal k výsledkům rozhodnutí úředníků a politiků své námitky. Městští radní tyto námitky zvážili a uznali jejich oprávněnost. Komise, jež otevírá obálky s nabídkami dodavatelů, se proto sejde znovu a vše důkladně posoudí. V radničních kuloárech se nyní šušká, že původně vybraní dodavatelé nenabídli tak úplně nejlepší cenu a to se logicky nelíbilo Brňákům, kteří si nechtějí nechat lukrativní zakázku utéct.

Pardubice/Chrudim - Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) přijal ve své kanceláři koncem června Michala Žáka, který reprezentoval Střední průmyslovou školu Chrudim na soutěži České ručičky. V celostátním finále, které se konalo ve Žďáru na Sázavou, zvítězil v oboru obráběč kovů.

Hejtman Martin Netolický pozval, dnes již absolventa odborné školy, Michala Žáka spolu s jeho učitelem Vlastislavem Pilařem a ředitelem Františkem Mihulkou. Vítěz soutěže hejtmanovi popsal samotné klání a přinesl mu na ukázku svůj soutěžní výrobek, který musel zhotovit během sedmi vyučovacích hodin podle předloženého výkresu. Kritérii hodnocení poroty složené z odborníků byla rozměrová přesnost výrobku a to až na hranici setin milimetru.

Krajský radní Bohumil Bernášek (ČSSD) při setkání také upozornil na fakt, že škola vyslala na soutěž ještě jednoho zástupce. Tím byl David Bednář, který skončil na třetím místě a spolu se svým spolužákem obsadil první místo v soutěži družstev. „Chtěl bych pochválit pedagogy chrudimské průmyslovky za to, že připravují žáky komplexně,“ sdělil radní odpovědný za školství.

O kvalitě výuky svědčí i fakt, že škola uspěla v celorepublikové konkurenci a to nejen v tomto roce. Organizátoři soutěže připravili materiál, ve kterém sumarizovali vítěze za posledních let v pěti kategoriích a celkem 21 oborech. Střední průmyslová škola v Chrudimi se umístila s pěti prvními místy na 10. místě z 93 škol. „Zájem o studium na naší škole je větší, než jsou kapacitní možnosti školy. Vytváříme našim žákům takové podmínky, aby byli připraveni do profesního i osobního života. Přistupujeme ke každému individuálně od začátku studia až po jeho ukončení,“ říká ředitel školy František Mihulka. Ten si je také jist, že žáci odcházející ze školy jsou odborně velmi dobře připraveni k výkonu svých profesí, nebo ke studiu na vysoké škole. „Nástupní hodinová sazba začínajících obráběčů se pohybuje v rozmezí 120 -150 korun,“ dodal ředitel školy.

Michal Žák kromě toho že vyhrál soutěž české ručičky, jejímž vyhlašovatelem je Jihomoravský kraj, úspěšně zakončil studia. Prospěl s vyznamenáním a získal výuční list. O své nejbližší budoucnosti má jasno. „Můj táta má firmu, a tak budu pracovat v oboru. Nejdříve však chci na zkušenou do jiné firmy. Práce mne baví a nepřemýšlím tak o dalším studiu,“ prozradil úspěšný obráběč.

Chrudim – Markýza na spořitelních domech poutá velkou pozornost chrudimské veřejnosti. Každý krok, jejž přináší její dlouho odkládaná rekonstrukce, je pečlivě sledován a komentován. Jak už to při opravách starých domů bývá, často se objevují nečekané „katastrofy“ a s nimi související nárůst nákladů na opravy. Markýza není výjimkou.

Starosta města Petr Řezníček (SNK - ED) se nedávno nechal v předvolebním zápalu unést a na sociálních sítích komentoval stav markýzy před rekonstrukcí. Prý na ni nebyl libý pohled, ale město dělá vše pro to, aby již nedělala „náměstíčku“ před Divadlem Karla Pippicha ostudu. Vinu na stavu markýzy má však vedení radnice, které dlouhé roky odkládalo nutnou opravu a nechalo unikátní památku chátrat. Právě nekoncepční a často dlouho odkládané rekonstrukce jsou pro současné politické a úřednické chrudimské špičky typické. Následné zvýšené náklady na opravy je totiž ani v nejmenším nebolí, protože je zaplatí občané ze svých daní.

[[img:chrn_fullwidth:14759:]]

V polovině června proto starosta a zástupce Stavreconu Pardubice – firmy, jež rekonstrukci markýzy provádí, podepsali první dodatek ke smlouvě o dílo. „Na základě skutečností zjištěných a dohodnutých v průběhu výstavby a po odkrytí původně skrytých konstrukcí, se uzavírá tento dodatek, který řeší následující práce a dodávky: Změnu střešní krytiny z pozinkovaného plechu na hliníkový plech typu Prefalz s povrchovou úpravou číslo sedm, včetně dodání podkladních OSB desek a dalších souvisejících prací. Dále dochází k přípočtu větší spotřeby omítek a k odpočtu nátěrů výkladců a vstupních dveří, z důvodu různorodosti provedení výloh, nesnadnosti stanovení hran nátěrů a plánované výměny vstupních dveří Společenstvím Chrudim IV/8,“ stojí v dodatku ke smlouvě.

[[img:chrn_fullwidth:14760:]]

Původní cena ve výši 1 572 287 korun včetně DPH narostla na 1 589 696 korun. Termín dokončení rekonstrukce se rovněž změnil. Došlo k posunu na 31. srpna letošního roku.

Chrudim - Společnost Chrudim IRON & STEEL, s.r.o., která ve městě vyrábí litinové a ocelové odlitky pro tuzemské i zahraniční odběratele, dostala od kontrolorů z České inspekce životního prostředí v Hradci Králové pokutu 450 tisíc korun. Byl jí prokázán provoz zařízení v rozporu se schváleným provozním řádem, který je pro ni závazný.

„Při kontrole provozovny v Chrudimi v roce 2017 jsme zjistili, že provozovatel slévárny porušil platné integrované povolení a to tím, že zařízení pro omezování emisí – mokré odlučovače na provozech cídírna a formovna - provozoval dlouhodobě bez vody. Dále neomezil ani neodstavil provoz cídírny a formovny a v neposlední řadě vedl v provozních denících nepravdivé záznamy o stavu mokrých odlučovačů. Navíc jejich nefunkčnost uvedenou v provozním řádu jako provozní poruchu neoznámil inspekci do 48 hodin,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o opakované porušení platného integrovaného povolení za přestupky podobného rozsahu, za které už byla provozovateli v roce 2016 uložena pokuta 150 tisíc korun, inspekce nyní v přestupkovém řízení za porušení zákona o integrované prevenci uložila pokutu 450 tisíc korun. Provozovatel se neodvolal a pokuta nabyla 16. června 2018 právní moci.