Chrudim / Vlkoš u Kyjova – O tom, že starosta František Pilný (ANO) vydražil dres po válečném hrdinovi, jsme minulý týden informovali. Nyní se strosta podělil se čtenáři i o další exkluzivní informace.

[[gal:27405]]

Když se minulý týden na listině úspěšných dražitelů dresů válečných hrdinů objevilo příjmení chrudimského starosty, ihned jsme zjišťovali podrobnosti a ptali jsme se, zda si dres ponechá, nebo ho někomu věnuje jako dárek. Starosta zůstal kromě potvrzení, že je hrdým majitelem dresu, tajuplný až do včerejška – aby nezkazil překvapení.

„Dres jsem vydražil, protože jsem chtěl podpořit dobrou věc – charitativní sbírku na válečné veterány a Jana Urbánka, se kterým jsem se na stadionu osobně setkal,“ uvedl starosta František Pilný. „Následně jsem dres daroval muzeu, kam byl včera doručen. Děkuji všem, kteří se zapojili a podpořili tuto charitativní akci,“ dodal.

A v Military muzeu generála Sergěje Jana Ingra bylo opravdu veselo, jak dokazuje i příspěvek, který zveřejnil zakladatel muzea Petr Něnička na facebooku. Muzeum oslavuje všechny své rodáky, kteří se v pravý čas zachovali správně bez ohledu na své pohodlí a bezpečí, čímž se stali vzory mnoha generacím.

Chrudim – Rada města Chrudim se jednomyslně shodla, že částka 535 tisíc z rozpočtu města by měla jít na podporu Senior dopravy Českého červeného kříže i v příštím roce.

Senior doprava je cenově dostupná služba, kterou poskytuje oblastní spolek Českého červeného kříže v Chrudimi od října 2024. S městem Chrudim jednali o podpoře už v červenci. Zastupitelstvo by mělo na svém jednání 8. prosince schválit, že levné taxi bude dostupné pro občany i v roce 2026.

[[img:chrn_fullwidth:27398:Zdroj: ČČK Chrudim]]

Na rozdíl od jiných měst mají lidé službu dostupnou bez omezení počtu jízd, ale pouze v pracovní dny od 7 do 15 hodin. Objednávky se přijímají minimálně den dopředu na telefonu 605 360 619, v den jízdy bez záruky.

V katastru Chrudimi zaplatíte za jednu jízdu 45 korun, mimo tuto zónu 9 korun za kilometr. Zvýhodněné permanentky například na 15 jízd za 450 si můžete stále zakoupit přímo u řidiče nebo v kanceláři Českého červeného kříže na adrese Městský park 274.

Jestli budete držet v ruce i kelímky v jednotném vizuálním stylu, to je otázka. Ředitel Chrudimské besedy Martin Dytrt nám na tuto otázku neodpověděl, ale měli byste. Komise životního prostředí totiž už dopředu upozornila, že bude požadovat, aby se dohlédlo, že při pořádání kulturních akcí se nebude tvořit žádný zbytečný odpad. Jen za první polovinu roku 2025 bylo totiž toho plastového přesně o sedm procent více.

[[img:chrn_fullwidth:25748:]]

• úterý, středa, čtvrtek 14–19 h
• pátek 14–20 h
• sobota 10–20 h
• neděle 14–19 h

Chrudim – Na speciální aukci, kterou pořádal Klub výsadkových veteránů Chrudim na podporu válečných veteránů prostřednictvím Vojenského fondu solidarity, se přihazovalo doslova do poslední minuty. Hrdým majitelem jednoho z dresů je i starosta František Pilný (ANO 2011), který sám sebe už v minulosti opakovaně označoval za velkého milovníka historie.

Aukce trvala až do včerejší 20. hodiny a vybralo se 33 910 korun, ze kterých polovina poputuje pro válečné veterány a druhá polovina přímo na léčbu Jana Urbánka. Každý dres nese jméno konkrétního hrdiny – parašutistů operace Anthropoid, padlých výsadkářů z Afghánistánu a dalších významných osobností vojenské historie. Příhozy probíhaly doslova do poslední minuty.

[[img:chrn_fullwidth:27387:]]

Největší zájem byl o dres se jménem armádního generála Jana Sergěje Ingra, který byl aktivní v protirakouském, protinacistickém i protikomunistickém odboji. Jméno Sergěj přijal v roce 1917, kdy přestoupil na pravoslaví, aby se jako většina ostatních vojáků lépe sžil s prostředím, ve kterém působil. Nešlo tedy o politické gesto vůči bolševikům.

Starosta František Pilný, který svoji účast Chrudimským novinám na dotaz potvrdil, dal za dres v aukci 5300 korun. Jenom pro srovnání: druhé nejdražší dresy parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše se vyšplhaly na cenu ani ne poloviční a nejlevnější dres se někomu podařilo získat za 810 korun, tedy přihozením stokoruny.

Chrudim – Spor mezi městem Chrudim a státním podnikem Povodí Labe rozhodnutím Okresního soudu v Chrudimi nekončí. Povodí Labe vysvětlilo svoje argumenty proti opravě zborcené zdi u Chrudimky v jejich kompetenci.

„Státní podnik Povodí Labe ve věci určení vlastnického práva k nábřežní zdi využije opravný prostředek a v zákonné lhůtě se obrátí na odvolací soud,“ potvrdil tiskový mluvčí Povodí Labe Aleš Prokopec před vydáním tiskové zprávy s dalšími podrobnostmi, jejíž celé znění přikládáme v příloze.

[[img:chrn_fullwidth:27356:Povodí Labe se hájí, že v jejich kompetenci je dle jejich názoru opravovat jen zdi ze žuly.  Foto: Chrudimské noviny]]

Generální ředitel Povodí Labe Marián Šebesta vysvětlil, že Povodí Labe se odvolá k vyšší instanci, ale bude i nadále během vedení sporu na stav zborcené zdi dohlížet a zabezpečovat ji tak, aby nedocházelo ke zvyšování dalších škod. „Na podstatě věci se nic nezměnilo a stále si stojíme za tím, že zeď je součástí přilehlého pozemku ve vlastnictví města Chrudim, nikoli součástí koryta Chrudimky a jeho úprav,“ vyjádřil se.

Mezi hlavní argument státního podniku patří, že zeď dle Povodí Labe není součástí koryta řeky, tedy pozemku parc. č. 2877/4. Další argumenty pro odvolání se týkají účelu stavby, materiálu a technických parametrů, ze kterých podle nich jasně vyplývá, že zeď vznikla jako základ domu, pískovec není vhodný materiál pro úpravy vodních toků, a proto ani nesplňuje funkci vodního díla, aby ho Povodí Labe mohlo ze svých prostředků opravovat.

Příloha: 

tz_-_ve_sporu_o_vlastnictvi_nabrezni_zdi_v_chrudimi_se_povodi_labe_obrati_na_odvolaci_soud.pdf

Chrudim – Lidé v Chrudimi chodí symbolicky zapalovat svíčky k morovému sloupu na Resselově náměstí. Připomínková akce Dne boje za svobodu a demokracii se tu ale konala i včera. Dohromady se pamětníci, aby zavzpomínali společně, nesešli. Svíčku studentům, kteří bojovali za svobodu 17. listopadu 1939 a 1989 byl dnes jako vedoucí představitel města zapálit také starosta František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:27381:]]

„Myslím si, že tyto historické události si je potřeba připomínat a dbát jejich odkazu,“ uvedl starosta František Pilný na vysvětlenou a při té příležitosti i trošku zafilozofoval: „Někdy mám pocit, že ta svoboda slova se trošku vytrácí, mrzí mě to, protože pak když někdo něco řekne, je různě nálepkován, osočován, mám taky pocit, že ve veřejném prostoru se objevuje spousta vulgarit,“ uvedl s odkazem na některé projevy nově zvolených poslanců Parlamentu ČR, ze kterých mu je prý smutno.

Starosta také dodal, že je třeba nezapomínat, že svoboda jednoho končí přesně tam, kde svoboda druhého začíná, a podle toho se chovat. Právě o den dříve se na stejném místě sešli sympatizanti opozičních stran a kromě zpívání v kruhu se také naplno rozebírala současná politická situace kvůli těžkému sestavování nové vlády.

[[img:chrn_fullwidth:27380:Zdroj: Jaromír Pražan]]

Chrudim – Jak se posunulo řešení sporu mezi městem Chrudim, povodím Labe a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových o opravě nábřežní zdi Chrudimky u Kateřiny? Kvůli historickému vývoji a nejasné dokumentaci se vše trochu zamotalo, stejně jako u známého sporu o slepici a vejci. Odpověď závisí na tom, jak definujeme „první“ – v tomto případě, co je podstatnější: funkce zdi, nebo její původ? Soud má v tomhle jasno. Ale tím vše ještě nekončí.

Spor připomíná klasickou otázku: co bylo dřív – slepice, nebo vejce? Je zeď pozůstatkem domu, nebo součástí břehového opevnění? Patří městu, protože stojí na jeho pozemku, nebo státu, protože slouží jako vodní dílo? A má ji opravovat ten, kdo ji vlastní, nebo ten, kdo spravuje tok, kterému slouží? To jsou otázky, které už od roku 2021 sužují město Chrudim i Povodí Labe ve sporu o financování opravy úseku nábřežní zdi Chrudimky. 

[[img:chrn_fullwidth:17734:Prvního dubna 2021.  Foto: Chrudimské noviny]]

Obě strany mají logické argumenty, ale právě kvůli historickému vývoji a nejasné dokumentaci se vše trochu zamotává. A stejně jako u slepice a vejce, odpověď závisí na tom, jak definujeme „první“ – v tomto případě, co je podstatnější: funkce zdi, nebo její původ?

[[img:chrn_fullwidth:17771:Devátého dubna 2021.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pokud bychom ale vzali v úvahu argument Povodí Labe, že zeď patří městu, protože je zbytkovou součástí domu zbořeného v roce 1977, a proto si ji má město samo opravit, nabízí se otázka: Co by se stalo, kdyby město demolici dokonalo úplně, a zeď domu by se kompletně odstranila a jednoduše zbyla jen díra, která by narušila souvislost vodního díla? Není to právě jasnou odpovědí na spornou otázku, kdo by měl porušenou zeď vlastně opravit?

[[img:chrn_fullwidth:18529:Srpen 2021.  Foto: Chrudimské noviny]]

Tato úvaha totiž testuje logiku argumentu Povodí Labe. Pokud tvrdí, že zeď není jejich, protože je pozůstatkem domu, pak ji město může odstranit. Ale logika ukazuje, že její odstranění by narušilo vodní dílo, za které je zodpovědné Povodí Labe. A tím se dostáváme k jádru sporu, že nejde o to, kdo zeď postavil, ale jakou má dnes funkci.

[[img:chrn_fullwidth:27354:Léto 2025. Foto: Chrudimské noviny]]

Z veřejně dostupného komentáře Petra Tulise z právního oddělení města Chrudim jasně vyplývá, že už i soud jednou potvrdil, že se jedná o vodní dílo, a také rozhodl, že zeď patří státu, konkrétně Povodí Labe. Tím by mělo být vše vyřešeno a zeď by mělo opravit Povodí Labe. Město Chrudim ale očekává, že Povodí Labe využije své právo a obrátí se na odvolací soud, který bude rozhodnutí přezkoumávat. To celé může znova spor prodloužit a opravu zdi odložit na neurčito.

Správní linie – určení, zda jde o vodní dílo:

Chrudim – Okresní soud v Chrudimi rozhodl o sporu s Homa holding ve prospěch města Chrudim. Běží ale lhůta, během které se ještě může vše změnit.

[[img:chrn_fullwidth:27350:Foto: Chrudimské noviny]]

Okresní soud žalobu společnosti Homa holding na město Chrudim ve věci údajného neoprávněného odstoupení od smlouvy zamítl.

Rozhodnutí je zatím nepravomocné, protože ještě neuplynula patnáctidenní lhůta, během které se může žalobce proti verdiktu odvolat. 

O vyjádření vedení města jsme požádali už v pátek, tiskový mluvčí Libor Dufek ale zatím neodpověděl.

Chrudim – Práce na lávce L07, která vede ze Široké ulice k parčíku na Bídě, se prodlouží. Rozhodla o tom včera Rada města Chrudim, jak potvrdil i starosta František Pilný (ANO 2011).

[[gal:27311]]Foto: Chrudimské noviny

Když se stanovoval první termín dokončení opravy lávky, nepočítalo se s komplikacemi. Odkrytí prvních vrstev ale nakonec způsobilo, že z pouhé opravy se stala celková rekonstrukce. Původně se totiž nemělo jednat o žádné zásadní stavební zásahy, oprava měla jen prodloužit životnost původní konstrukce lávky.

Jak starosta oznámil, dokončení prací na lávce se posune ze 30. listopadu na 15. prosinec.

Chrudim – Kampaň Ministerstva obrany ČR pod názvem Vlčí mák České republiky na podporu Vojenského fondu solidarity začala už 29. října.  Ale dobrovolníky s červenými vlčími máky, které si na podporu válečných veteránů můžete koupit, potkáte v Chrudimi a Pardubicích právě dnes.

[[img:chrn_fullwidth:27335:Ze sobotního zápasu v symbolických dresech.  Zdroj: 43. výsadkový pluk]]

Letos se koná i speciální aukce originálních hokejových dresů, které připomínají válečné veterány 2. světové války i novodobých misí Armády České republiky a ta končí až 18. listopadu. Ve dresech symbolicky odehráli zápas na počest válečných veteránů chrudimští hokejisté v sobotu. Na Vojenský fond solidarity můžete přispět i kdykoliv jindy převodem peněz přímo na účet.

[[img:chrn_fullwidth:27337:]]

V ČR se konají dvě oficiální sbírky na podporu válečných veteránů

Sbírka od Ministerstva obrany ČR, ze které jdou všechny vybrané peníze na podporu válečným veteránům přímo přes Vojenský fond solidarity, dneškem končí a v Chrudimi a v Pardubicích si můžete zakoupit odznak se symbolickým červeným vlčím mákem od Ministerstva obrany ČR právě dnes, přesně 11. listopadu. 

Jednu sbírku založila společnost Post bellum, která si 50 procent z výtěžku nechává pro svoje účely, tedy především pro dokumentaci příběhů pamětníků, a trvá celý listopad.