Chrudim – Do konce dubna by měl na vlakovém nádraží Chrudim-město ustat pracovních ruch. Správa železnic počítá, že do té doby se dokončí probíhající rekonstrukce přístřešku pro cestující a hned po té nabídne k prodeji sousední nádražní budovu.

[[img:chrn_fullwidth:26143:Velká budova bývalého nádraži bude opravdu na prodej.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kdo ví, v co se bývalá sousední budova nádraží nakonec promění – možná to bude rychlé občerstvení, kavárna, další pivnice nebo netradiční bydlení. Fantazii se zatím meze nekladou! Zatím se ví s jistotou jen to, že chrudimský developer Milan Kušta oním zájemcem o koupi není.

[[img:chrn_fullwidth:26135:Foto: Chrudimské noviny]]

„Oprava objektu, jehož součástí je i přístřešek pro cestující a prostor pro drážní technologie, v současné době stále probíhá,“ sdělil tiskový mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Nabídku prodeje nádražní budovy pro eventuální zájemce prý budou řešit následně.

Chrudim – Obnovení pramene Červené studánky znamená podle starosty Františka Pilného (ANO 2011) správný čas začít se zabývat zvelebením jejího okolí a symbolický návrat tím oslavit. Starosta před časem dokonce navrhoval, jak dostat vodu zpět do studánky umělým vyvoláním, příroda si ale nakonec poradila sama.

[[gal:26112]]

V roce 1883 u zázračné studánky postavili Červenou kapličku. Jak ještě více zvelebit její okolí později navrhl i architekt Josef Kopečný, ale k realizaci nedošlo kvůli vyschlému prameni. „Uvidíme, jak to bude s rozpočtem, penězi, kdy na to dojde, ale troufám si tvrdit, že díky přírodě, díky tomu, že se pramen vrátil, je ten správný čas se tím začít zabývat,“ uvedl starosta František Pilný, který byl dříve dokonce pro to, aby se jakýkoliv pramen vrátil zpět, třeba jímáním vody z jiných pramenů ve svahu.

Nakonec k tomu po poradě s odborníky nedošlo a raději se počkalo, jestli se pramen sám po nedávných rekonstrukcích v Moravské ulici nevrátí. „No a jak se ukázalo, je to pravda. Takže zatímco někteří bojují s globálním suchem a s globálním oteplováním, tak na mostě nás trápí velký výskyt vody. To je samozřejmě žádoucí, já jsem velmi rád, že Červená studánka se takhle sama přírodou oživila a obnovila,“ dodal starosta.

Chrudim – Při stavbě nového mostu v Malecké ulici, která potrvá nově do 18. srpna, se totiž stalo něco, co nikdo nečekal: Při práci na osazování mikropilotů, které mají za úkol držet mostovku, narazili stavbaři nejdříve na skálu a později i na agresivní bludné proudy.

V hloubce necelých 4 metrů narazili stavební dělníci na jedné straně břehu řeky Chrudimky v Malecké ulici nejdříve na skálu a po té na druhé straně u azylového domu dokonce i na agresivní bludné proudy, které se vířily v hloubce 3,5 metru.

[[img:chrn_fullwidth:26083:]]

Prudké vývěry vody, které nikdo nečekal, si nakonec vyžádají řešení až ze Slovenska: Zahloubení dalších 14 mikropilotů povede až do šesti metrů.

Pardubický kraj/Chrudim – Dlouho očekávaná cyklostezka na oblíbené výletní místo Podhůru by měla vzniknout pro cyklisty, chodce i bruslaře. Možné by to bylo po přeložce silnice II/340 na Rabštejnskou Lhotu. Jak se věci aktuálně mají, odpověděl tiskový mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták: Pardubický kraj se o tom chystá jednat s městem Chrudim. Co se od roku 2023 změnilo? 

V souvislosti s plánovanou přeložkou silnice, která vede momentálně na Rabštejnskou Lhotu, ale oklikou, by po napřímení trasy mohl zbylý nevyužitý úsek sloužit jako nová cyklostezka na Podhůru pro cyklisty, bruslaře, i chodce. Mluví se o tom už přes deset let a stále se nic viditelného neděje, vypadá to ale, že brzy nastane zlom! Zbývají prakticky už jen podpisy vlastníků soukromých pozemků.

[[img:chrn_fullwidth:26105:]]

K přeložce silnice II/340 z Chrudimi na Rabštejnskou Lhotu uvedl tiskový mluvčí Dominik Barták, že sice dosud nejsou vyřešeny majetkoprávní vztahy, ale už „je aktuálně vydané uzemní rozhodnutí a jsou zpracovány geometrické plány s rozdělenými pozemky. Během následujících týdnů by mělo být k tématu svoláno jednání mezi Pardubickým krajem a městem Chrudim“.

Chrudim – Řidiči budou muset objíždět staveniště kvůli stavbě nového mostu v Malecké ulici po rozbité silnici déle, než se očekávalo. Podle posledního dodatku ke smlouvě se objevily nečekané komplikace a předání hotového mostu se odsouvá na druhou polovinu srpna.

Původně měla uzavírka mostu skončit už na konci června. Aktuální předpokládaný termín otevření nového mostu v Malecké ulici se ale posunul o dva měsíce, až na srpen: Předání dokončeného mostu (nově za třináct milionů, konkrétně 13 215 301 korun i s DPH) je stanoveno na 18. srpen 2025. A do té doby bude trvat i uzavírka, namísto do 30. června 2025, i když město si zatím tuto informaci chtělo zřejmě nechat co nejdéle pro sebe.

[[img:chrn_fullwidth:26081:Stavba mostu se od ledna zkomplikovala a termín předání se odsouvá na 18. srpna.  Foto: Chrudimské noviny]]

Město komplikace popírá a vinu svaluje na ŘSD

Podle dodatku ke smlouvě nastaly nečekané vícepráce související se založením nového mostu. Město to ale z nepochopitelných důvodů popírá a svaluje vinu za zpoždění na ŘSD, a to kvůli tomu, že se jejich nový most u OC Tesco otevřel později (shodou okolností ze stejného důvodu), a tím pádem se později začalo i s investiční akci města na novém mostě v Malecké.  

Jenže město tyto informace v době stanovení původního termínu už mělo a s prodloužením se nepočítalo ještě ani v dodatku z prosince 2024. Ke změne termínu z 30. června na 18. srpen 2025 došlo až v dodatku smlouvy podepsaném 12. března 2025: A v něm se jasně píše, že je to „vzhledem k úpravám zakládání z důvodu nečekaných změn na stavbě".

[[img:chrn_fullwidth:26084:Řidiči budou staveniště objíždět o dva měsíce déle kvůli založení nových základů mostu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – V Rekreačních lesích Podhůra se i přes dnešní deštivý den a samé bláto, kdy vyjít si ven nestojí za to, usilovně pracuje na dokončení zbrusu nového dřevěného herního parku hned vedle rozhledny Bára.

[[img:chrn_fullwidth:26067:Foto: Chrudimské noviny]]

I když dnes prší, je důvod se těšit na slunečné zítřky, protože otevření nového zábavního parku na Podhůře se stihne ještě před začátkem letní sezóny! A to je důvod k oslavě.

[[img:chrn_fullwidth:26069:Foto: Chrudimské noviny]]

Park už je skoro připraven obveselit první nadšené návštěvníky. Ještě zbývá doladit poslední detaily a postavit vstupní branku se samoobslužným platebním terminálem, který bude přijímat jak hotovost, tak i platební karty.

[[img:chrn_fullwidth:26071:Foto: Chrudimské noviny]]

„Kolaudace parku je naplánovaná na 3. dubna po kompletním dokončení parku, který má být předán do konce března.  Termín otevření předpokládáme během dubna," potvrdila Soňa Součková z Městských lesů Chrudim potěšující zprávu.

[[img:chrn_fullwidth:26068:Foto: Chrudimské noviny]] 

Jednorázové vstupné: 200 korun

Časová dotace: 3 hodiny

Věkové omezení: do 3 let s doprovodem dospělého

Kapacita: 98 osob

Chrudim – Dnes se vydali do ulic města pracovníci Technických služeb Chrudim s úkolem předat dle rozpisu obyvatelům další várku popelnic na třídění plastu a papíru, které mají díky štědré dotaci obyvatelé zcela zdarma.

Další rozvoz popelnic na distribuční místa probíhá Technickými službami Chrudim ve vybraných dnech od 12. do 25. března. Komu vypsané termíny nevyhovují, může si pro popelnice zajet dle libosti sám do sběrného dvora. Stačí předložit občanku.

[[img:chrn_fullwidth:26066:]]

Vzorné domácnosti by mohly prý, na rozdíl od těch, co se jít cestou dobrovolného třídění nerozhodly, časem dokonce ušetřit na platbě za odpad, aby město motivovalo obyvatele ke třídění ještě více.

Příloha: 

Rozpis

Pardubický kraj – Dveře všech nemocnic Pardubického kraje, a tím i Chrudimské nemocnice, se od neděle konečně znovu otevřely, protože počet nemocných má i přes jejich vysoký počet dle údajů Státního zdravotního ústavu v 10. týdnu roku 2025 klesající tendenci. Zákaz návštěv v nemocnicích trval plošně přesně jeden měsíc a čtrnáct dnů. 

[[img:chrn_fullwidth:26054:Zdroj: Nemocnice Pardubického kraje]]

Sezóna respiračních onemocnění ještě neskončila, a proto jsou návštěvníci i nadále žádáni, aby použili v prostorách nemocnice přiměřenou ochranu dýchacích cest. Zákaz návštěv už ale neplatí. Kvůli zvýšenému výskytu respiračních onemocnění trval od 26. ledna do 9. března.

[[img:chrn_fullwidth:26055:Zdroj: Státní zdravotní ústav]]

Ještě v období od 28.2. do 6. 3. (10. týden 2025) podle údajů Státního zdravotního ústavu vykazovalo kromě okresu Jičín nejvyšší počty nemocných s příznaky chřipky na 100 tisíc obyvatel právě Chrudimsko a kvůli tomu souhrnně i celý Pardubický kraj, oproti předchozímu týdnu ale došlo k poklesu nemocných. Epidemiologická komise NPK se proto už ke konci týdne rozhodla, že není důvod zákaz návštěv prodlužovat.

[[gal:26046]]Zdroj: Město Chrudim

Starosta ve svém projevu zdůraznil, že posuzování historie vyžaduje odstup, a proto se záměrně vyhnul srovnávání Masarykova odkazu s dnešními geopolitickými výzvami. Tento přístup lze chápat jako snahu zachovat důstojnost pietního aktu a sjednotit publikum. Zmínka o tom, že Masaryk mohl upadnout do zapomnění, však vyvolává otázky. Kdyby první světová válka skončila jinak, Masarykův osud by se pravděpodobně vyvíjel odlišně, ale jeho odvaha a intelektuální vliv by zcela jistě zanechaly odkaz v historii pro budoucí generace.

Projev Františka Pilného byl důstojnou připomínkou Masarykova významu. Otázkou však zůstává, zda by Masaryk v dnešní době zůstal také u neutrálních slov, nebo by riskoval více. Jeho odvaha a ochota čelit riziku jsou inspirací, která nás vybízí k zamyšlení nad tím, co jsme sami dnes ochotni udělat pro svobodu a demokracii.

Přepis projevu k dispozici:

„Víte, já jsem mluvil s jedním historikem a on říká, že historie se dá posuzovat buď po padesáti nebo po sto letech, takže srovnávat to dneska s tím, co se děje na Východě, nebo na Západě, je velice těžké a záměrně to tady nebudu dělat a nebudu nikoho jmenovat z úcty k Tomáši Garriguovi Masarykovi.

O čem tady chci mluvit, jsou emoce, možná vám to nepřijde, ale když si v dnešním světě přečtete, že kdybychom měli takového prezidenta, který je teď na Západě, na Východě, jak bychom se měli. A to jsme u té historie, u těch padesáti let a u těch emocí. A i Masaryk sám se s těmi emocemi musel vypořádat. A dovolte mi, abych tady připomněl tři věci z jeho života, kde on stál přesně na druhé straně těch emocí.

Jednou z těch věcí bylo jít proti proudu, kde byl přesvědčen o své pravdě. Například u rukopisů, které byly svého času klenotem národa, praporem vlastenců a motorem národního sebevědomí. Nicméně to byly padělky. A Tomáš Garrigue Masaryk spolu s hrstkou jiných vědeckých osobností vědecky zdůvodní, že jde ve skutečnosti o podvrhy a stál si za tím. Čili byl proti všem, kdy nedal na užitečnou lež proti neužitečné nepravdě a tady se vyvaroval těm emocím, kdy všichni si říkali, super, máme rukopisy, je tady nějaká linka českého národa. Nebál se toho.

Dále bych připomenul jeho osobní statečnost ve věci hilsneriády. Masaryk se postavil proti šířené spekulaci o rituální vraždě Leopolda Hilsnera na Anežce Hrůzové z Polné. Hilsner byl svým způsobem osoba budící oprávněný odpor, osoba, která vyvolávala antipatie i Masaryka samotného. Přesto, když důkazy hovořily v jeho nevinu, se za něj postavil. Nedal se strhnout těmi emocemi, jak jsem o nich hovořil, a tím, co si myslí většina. Byl i mezi svými za to odsuzován, na veřejnosti na něj byla pořádána štvanice, byla mu rozbita okna jeho vlastního bytu za to, že brání Hilsnera. Přesto, z hlediska historie, měl pravdu. Šlo o princip.

A konečně: Vezměte si, v jakém byl postavení. Dnes máme 175. výročí, narodil se v roce 1850, za první světové války mu tedy bylo zhruba 65 let, univerzitní profesor, který si mohl v klidu dožít na univerzitě, bádat nad vědeckými věcmi, hovořit se svými žáky. Nevěděl, jak dopadne první světová válka, jak se situace bude vyvíjet. Kdyby dopadlo jinak, třeba i nějakým mírem, smírem, kompromisem, tak on mohl upadnout do zapomnění a co hůř, nemuselo se mu už tak dobře žít jako předtím. Mohl jít do vyhnanství. Ty příklady z historie tady jsou, třeba Komenský a podobně. On přesto stál za svojí pravdou, věřil tomu, že Československý stát vznikne, věřil tomu, že Češi a Slováci budou mít svůj společný stát a šel si za tím.

Tím neříkám, že by Masaryk byl člověk bez chyb, vůbec ne. O těch tady teda mluvit nebudu. Ale to, co dokázal, pro nás všechny, za to že máme dnes samostatnou Českou republiku, ta je přímým pokračovatelem tehdejšího Československa, za to si zaslouží úctu. Děkuji vám, že jste přišli. Děkuji vám, že si každoročně připomínáme jeho narození, děkuji vám i za to, že si každoročně připomínáme 28. říjen, neb to vše patří k české státnosti. Je to naše právo mít svoji republiku, hovořit českým jazykem, a tak dále. Děkuji."