Chrudim – Chrudimský odbor dopravy měl v těchto dnech nečekanou návštěvu. O umístění radaru uvažuje další obec v okrese Chrudim! Na konci února se kvůli tomu vypravili jednat na chrudimský úřad zástupci obce Vápenný Podol. 

Na území obce Vápenný Podol se od ledna 2020 do prosince 2024 stalo přesně 39 nehod, z toho s těžkými následky na zdraví bylo 15, ani jedna z nich ale nebyla způsobena překročením rychlosti. Přesto chtějí měřit rychlost na území obce, kterou protíná silnice 341. Proč?

„Jezdíte na Seč? Pokud ano, tak velmi pravděpodobně projíždíte přes Vápenný Podol,“ psala zastupitelka obce Lenka Španihelová na sociální síti lidem. „Protože z předběžného průzkumu vyšlo najevo, že zatížení obce dopravou je až pětkrát vyšší než v sousedním Hrbkově, rozhodli jsme se situaci řešit,“ a dodala, že nejvyšší naměřenou rychlostí bylo dokonce 124 kilometrů za hodinu a dopravní zátěž souvisí s provozem v Prachovicích. Tak jednoduché to ale s umístěním radaru nebude. Obec Vápenný Podol ještě bude muset úředníky a zastupitele o oprávněnosti svého záměru pořádně přesvědčit: Ještě jednou a důkladněji změřit dopravní zátěž pro posouzení dopravní policií a pak teprve si  může znova svoji žádost obhájit před úřadem, což se neobejde ani bez schválení na obou zastupitelstvech.

Kromě Vápenného Podolu v současnosti dlouhodobě usiluje o umístění radaru i obec Rosice u Chrasti, která také měří počet překročení rychlosti aut projíždějících obcí. Na Chrudimsku už fungují radary v Zaječicích a Hrochově Týnci. Všechny vybrané pokuty se ale po odečtení nákladů ze 70 procent ukládají do Nadačního fondu města Chrudim pro bezpečnost silničního provozu. A obce, v nichž se měří, z toho nakonec nemají skoro nic.

Pardubický kraj – Asi nejožehavějším tématem na jednání krajských zastupitelů byla otázka na další směřování nemocnic Pardubického kraje v rámci Programového prohlášení Rady Pardubického kraje v novém volebním období 2024–2028. Otázka na dostupnost akutní zdravotní péče ve všech pěti nemocnicích na sebe nenechala dlouho čekat. Aneb: Primární péče všude, akutní jen někde? Mezi lidmi totiž opakovaně koluje informace, že dvě z pěti nemocnic by do budoucna měly fungovat v režimu následné péče. Odpověď Pavla Štefky (ANO 2011) na otázku Rostislava Šťastného (Strana PRO), ale ani zápis z jednání krajského zastupitelstva pochybnosti neukončila. Politici spolu hrají slovní fotbal. Ale specializovaná akutní péče není to samé jako primární péče. A právě jen o tu se kraj v čele s hejtmanem a radním pro zdravotnictví zaručil, že bude i nadále ve všech pěti nemocnicích zajišťovat.

[[img:chrn_fullwidth:24328:Ukázka přístroje DaVinci při otevírání urgentního příjmu v březnu 2024.  Foto: Chrudimské noviny]]

Akutní péče není primární péče

Rostislav Šťastný (Strana PRO) se na posledním jednání krajského zastupitelstva zeptal, zda bude kraj i nadále zajišťovat akutní zdravotní péči ve všech svých pěti nemocnicích.

Akutní péče není tradičně zahrnuta do primární péče, která se zaměřuje hlavně na prevenci, diagnostiku a léčbu běžných onemocnění a zdravotních problémů v prvním kontaktu s pacientem, i když do ní může být okrajově zahrnuta, spíše je zaměřená ale na dlouhodobou péči a prevenci.

[[img:chrn_fullwidth:24332:Nový urgentní příjem je jasným důkazem, kam směřuje koncepce zdravotnictví kraje.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zachována bude primární péče

„Právě z důvodu obavy o snížení počtu nemocnic akutní péče z pěti na tři (dle šeptandy) jsem vznesl dotaz na zastupitelstvu směrem k hejtmanovi,“  vysvětlil Rostislav Šťastný. „Pan hejtman Netolický i pan radní Štefka sdělili, že se nic rušit nebude. Přesto pochybnosti zůstávají, a tak nadále budu kroky kraje pečlivě sledovat,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:24331:Vstupní hala urgentního příjmu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Politici spolu hrají slovní fotbal

Pavel Štefka (ANO 2011) na jednání řekl: „Zdravotnická koncepce a role jednotlivých nemocnic se může měnit, ale žádná se nebude rušit,“ což podle bývalé radní pro oblast zdravotnictví Michaely Matouškové (STAN) zní jako značně „alarmující" sdělení. Rušení nemocnice v Chrudimi ani Litomyšli dle jejího vysvětlení nikdy ani vzhledem k přijatým dotacím EU, které mají svou dobu udržitelnosti, nebylo na pořadu dne. 

Otázka už není jestli, ale kdy?

„Vždy jsem bojovala za zachování akutní péče v Chrudimské i Litomyšlské nemocnici, protože by to za určitých podmínek možné bylo. To ale nebude cílem v současnosti,“ dodala Matoušková.

K tomuto cíli ale vývoj směřuje už dávno, pokud jde o akutní péči, která se zaměřuje na okamžitou a intenzivní léčbu vážných zdravotních stavů. Obvykle se poskytuje ve specializovaných nemocničních zařízeních oddělení urgentního příjmu: A ten minulý rok na jaře nově otevřeli v Pardubicích.

Chrudim – V parlamentu se v těchto dnech u kulatého stolu konalo další z jednání týkající se potřebných změn zákonů pro kočky. Jako vzorový příklad dobré praxe pro ostatní tu byl mimo jiné díky zavedení fungujícího systému kastrací koček ve spolupráci s širokou veřejností zmiňován chrudimský útulek pro kočky a psy.

[[img:chrn_fullwidth:26024:]]

Včerejší zasedání u kulatého stolu zaměřeného na změnu zákonů pro kočky sice zatím ani přes petici stále nepřineslo zásadní pokrok, podle zúčastněných zástupců z řad aktivní veřejnosti snažící se o lepší život a větší ochranu koček alespoň nadějný příslib. Jednání prý bylo klidné, věcné a důstojné. Jako příklad dobré praxe tam ale také zazněla důležitá informace o Útulku Chrudim, který byl prezentován jako vzorový model v řešení problematiky toulavých a opuštěných koček. 

Koncept kastrací toulavých a opuštěných koček, který se ve spolupráci s veřejností uplatňuje v Chrudimi, mnohé z přítomných zaujal svým sice minimalistickým, ale funkčním konceptem, který by prý mohl sloužit jako budoucí vzor pro ostatní útulky. „Jejich přístup, který klade důraz na aktivní spolupráci s veřejností, je inspirací pro další organizace. Mé otázky byly zodpovězeny beze zbytku a byla jsem příjemně překvapena profesionálním přístupem a efektivitou jejich práce,“ uvedla například Alžběta Poláková Šmídová, která zde zastupovala spolek Dočasky DeDe. Chrudimský útulek před měsícem osobně navštívil poslanec a starosta obce Vysočina na Chrudimsku Tomáš Dubský (STAN), který kulatý stůl společně s Peticí pro kočku připravil.

Z PETICE vyplývají následující požadavky:

1. Vytvoření centrální evidence koček.

2. Povinná identifikace a registrace koček prostřednictvím mikročipu do této evidence.

3. Uzákonění povinné kastrace všech volně žijících i domácích koček s přístupem ven, kromě jedinců určených k registrovanému chovu. Tato povinnost se má týkat všech odpovědných orgánů, institucí, samosprávných celků, osob, majitelů i útulků. Kastrace by prováděli veterináři současně s aplikací identifikačního čipu a zavedením kočky do centrální evidence.

4. Povinná registrace majitelů koček: Zavést povinnou registraci majitelů, kteří chovají 3 a více koček samičího pohlaví starších 5 měsíců.

5. Státní dotační program: Vytvořit státní dotační program na úhradu kastrací pro obce (inspirace z Španělska: DSA/1352/2022).

6. Zákonná povinnost obcí a měst k odchytu toulavých a opuštěných koček, ve spolupráci se spolky, veterináři a útulky, a k úhradě kastrace a nutné veterinární péče.

Chrudim – Všímavý čtenář zaslal do redakce fotografii ze své procházky po městě Chrudim, aby upozornil na nešvar, jak to v Chrudimi často chodí. Vypadá to skoro jako škoda po zemětřesení, ale pravou příčinu, proč se v zemi náhle místo zachování neporušené mozaiky objevily pukliny, by měl znát stavební dozor, který na práci dohlížel.

Zatímco pro odpovědné osoby bude náš všímavý čtenář spíše nepohodlným svědkem, stát se to někomu jinému, v lepším případě by z toho vyšel ten, kdo si platí, pomineme-li nevhodný lidový termín, „pojištění proti odpovědnosti”. Jak se ukázalo už na konci listopadu, když se totiž nechají žulové kostky takzvaně bez dozoru, mohou se na nerovném a neudusaném povrchu, při současném výkyvu teplot a vlhkosti, velice snadno rozpohybovat, aniž by k tomu bylo potřeba magie nebo asistence zemětřesení.

[[gal:26008]]

Na Žižkově náměstí, kde pokládka dlažby po vysazení jerlínu probíhala, se proto bude po zimě opravovat dlažba na druhý pokus. Odbor investic už kvůli tomu oslovil firmu, s kterou tento týden podepsal smlouvu, a do 7. března se musí za 129 198 korun chodník na ploše 21,5 metrů čtverečních položit znova.

Chrudim – Zastupitelé města Chrudim se museli v pondělí rozhodnout, jestli utratí přes jeden milion korun za odkup prodejny čerpadel Lokar, která stojí v cestě další etapě rekonstrukce sportovní haly, napojené na budoucí parkovací dům, nebo budou riskovat ještě dražší řešení. Prodejna se bude muset kvůli novému vstupu do haly zbourat.

[[img:chrn_fullwidth:26019:Vizualizace dokončené rekonstrukce sportovní haly.  Zdroj: MěÚ Chrudim]]

Dalšímu postupu v rekonstrukci sportovní haly do pondělí bránila prodejna Lokar. Protože zastupitelé odkup prodejny čerpadel po kladném vyjádření finančního výboru společně odhlasovali, v cestě už naštěstí nic nestojí. Nájemní smlouvu vytvořenou ještě s TJ Sokol nebylo ani po převzetí městem Chrudim totiž možné vypovědět a soudní spor nakonec vyústil v dohodu. Majiteli bude vyplaceno 1,1 milionu korun, ačkoli původní cena dle znaleckého posudku, na které opakovaně trval i jeho právní zástupce při jednání s městem Chrudim, byla 1,55 milionu korun. Jiné řešení by se mohlo městu ještě více prodražit a navíc se stát paskvilem, kdyby se nepodnikly tyto kroky, jak se vyjádřil zastupitel Jan Čechlovský (ODS).

[[img:chrn_fullwidth:26020:Vizualizace parkovacího domu do dokončení rekonstrukce sportovní haly.  Zdroj: MěÚ Chrudim]]

„Prodejna je závadou v budování sportovní haly a jejího zázemí i v příjezdu do haly,“ osvětlil důvody úplatného převodu na město místostarosta Zdeněk Kolář (ANO 2011). Starosta František Pilný (ANO 2011) doplnil, že objekt musí být zbourán v rámci další etapy rekonstrukce kvůli novému vstupu do sportovní haly. Zastupitelé po té odkup jednomyslně schválili. „Doufám, že to bude tečka za touto kauzou,“ dodal starosta.

Chrudim – Sportovní areály města Chrudim se mohou letos pochlubit rekordním počtem návštěv venkovního veřejného kluziště. Za sezonu si sem přišlo zabruslit skoro třikrát tolik lidí než minulý rok. Uzavření kluziště bylo naplánováno až na úplný konec února, ale kvůli nepříznivému počasí a tajícímu ledu bude muset být pravděpodobně nadobro uzavřeno už o tři dny dříve. Letošní sezóna se ale opravdu vydařila.

[[img:chrn_fullwidth:26017:Kluziště přilákalo letos třikrát tolik návštěvníků než minulý rok.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Návštěvnost na venkovním kluzišti byla oproti loňském roku výrazně vyšší. Počasí nám přálo,“ zhodnotila ekonomka Sportovních areálů města Chrudim Jana Odehnalová. „Zatímco v loňském roce si přišlo zabruslit 4172 návštěvníků, do 20. února jich bylo 12 653. Sportovní areály utržily na vstupném více jak 600 000 korun,“ uvedla. „Uzavření kluziště bylo plánované na 28. 2. 2025, ale vzhledem k počasí je možné, že k uzavření dojde dnes, protože již není v našich silách kluziště udržet pro bezpečné bruslení,“ dodala.

Chrudim – Prodej posledního z městských pozemků vhodných pro komerční účely v Průmyslové zóně Chrudim-západ už se završil. Město Chrudim v těchto dnech podepsalo kupní smlouvu se společností Sandix za 6,8 milionu korun včetně DPH.

Celkem se po novém geodetickém vyměření prodala plocha 5,624 metrů čtverečních. Společnost nekoupila pozemek za hotové, ale na hypotéku. Zároveň se zavázala, že bude v budoucnu s městem Chrudim spolupracovat v případě, že by se v lokalitě stavěl chybějící chodník. Ten by byl potřeba v souvislosti s plánovaným propojením průmyslové zóny a Čáslavské ulice.

Za odkup pozemku vedeného jako ovocný sad chtělo město po budoucím novém majiteli 1000 korun za metr čtvereční, což vzbudilo u zastupitele Jana Doucka (SNK-ED) podezření, zda to není cena nižší než obvyklá, ale po prověření se ukázalo, že je vše v pořádku. Zastupitelstvo tedy prodej v prosinci schválilo a město Chrudim se společností Sandix koupi podpisem 19. února stvrdilo.

Chrudim – Rušení pošt mělo na svědomí v mnoha případech prodeje státního majetku do soukromých rukou. Státní podnik už momentálně žádný majetek nenabízí, ale před časem jsme naše čtenáře informovali o výhodné koupi hned několika objektů nevyužitého majetku státu vhodných pro podnikatelské účely. Obě budovy, kde dříve sídlily pobočky České pošty v Chrudimi, už mají své nové majitele.

[[img:chrn_fullwidth:26012:Budova bývalé pošty U Stadionu bude mít brzy novou majitelku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bývalou budovu pošty s číslem popisným 69 v Medlešicích získal po dražbě už na podzim do svého vlastnictví Miloslav Čeřenský z Pardubic, poštu v ulici U Stadionu 810 se ale nedařilo prodat délší dobu. Právě už ji ale převádí katastrální úřad do vlastnictví podnikavé ženy, Markéty Slavíkové z Pardubic.

Majstrštyk, který se podařil při prodeji v Pardubicích, se však nekoná a tyto dvě chrudimské koupě ho nepřekonaly. V Pardubicích totiž v prodané budově stále sídlí pobočka hlavní pošty, ale novému majiteli po odkoupení do soukromých rukou stát za využívání prostor pro poštu platí nájem.

Chrudim – Město od roku 2009 v medlešickém zámeckém parku, který je kulturní památkou, aplikuje dendrologické průzkumy a taky analýzu stability stromů pod hlavičkou „Péče o stromy“. V očích některých občanů to ale připomíná spíše masakr motorovou pilou.  Po šesti letech „klidu“ začalo v roce 2023 další kácení a mělo pokračování i v roce 2024. Podle vyjádření Hany Dušánkové z odboru investic to ale nestačilo a bez kácení se neobejde ani rok 2025. Čím to je?

[[img:chrn_fullwidth:25643:Zámecký park v Medlešicích na podzim 2024.  Foto: Chrudimské noviny]]

Opravdu masivní kácení probíhalo v medlešickém zámeckém parku naposledy v dubnu 2017, kdy padlo celkem 16 kusů stromů i keře na celkové ploše přes 4 tisíce metrů čtverečních, a pak byl ale na šest let klid. Další kácení přišlo až v říjnu 2023, kdy město nechalo pokácet tři velké smrky. Jenže další následovalo i v březnu 2024, padly dvě staré lípy. A to už bylo na některé starousedlíky opravdu moc. A není se čemu divit. Vysvětlení ze strany města zní ale prostě.

[[img:chrn_fullwidth:25644:Toto je jeden z posledních velikánů.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Na parkové ploše se vyskytuje větší množství stromů, které od padesátých let nebyly udržovány, a proto dnes vyžadují individuální přístup. Během uplynulých let byly provedeny zásahy v první třídě naléhavosti,“ uvedla Hana Dušánková z odboru investic. Co někteří považují za neodmyslitelnou součást parku, jsou z úřednického hlediska pouze náletové dřeviny, které tam nepatří a musí pryč.

[[img:chrn_fullwidth:25647:Jeden z pokácených kmenů, které zůstaly na místě.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Obecně bude město pokračovat v udržovacích řezech a postupně odstraňovat neperspektivní jedince,“ vysvětlila zásahy v medlešickém parku Hana Dušánková. „Město Chrudim připravuje pro rok 2025 založení a obnovu květinového záhonu u budovy zámku. Dále je požádáno o dotaci na řezy dalších stromů v zámeckém parku pro realizaci v roce 2025,“ uvedla s tím, že vše se navíc konzultuje se zdejším osadním výborem a taky s odkazem na revitalizační studii parku z roku 2016, která slouží jako podklad a schválili ji památkáři.

[[img:chrn_fullwidth:25645:Výhledu na zámek nesmí do budoucna asi žádné stromy zaclánět.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak tedy bude zámecký park v budoucnu vypadat, až kácení stromů skončí?  „Cílem revitalizace zámeckého parku je rehabilitace původní kompozice takzvaného anglického parku, což je přírodní park neformální úpravy s otevřenými průhledy na dominantní zámek,“ uvedla Hana Dušánková.

Chrudim – S obnovou polních a přístupových cest v krajině se má začít v září a realizace potrvá až do června příštího roku. Město Chrudim si od vysázení zeleně a dalších prvků slibuje zadržení vody v krajině a zhodnocení dříve zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Ty se nacházejí v místní části Topol, východně od Chrudimi. Město už podepsalo i smlouvu o spolupráci s Institutem environmentálních výzkumů a aplikací. 

[[img:chrn_fullwidth:26002:Trasu už teď hojně využívají i pejskaři.  Foto: Chrudimské noviny]]

Právě Institut environmentálních výzkumů a aplikací byl tím, kdo projekt obnovy polních cest pro město Chrudim v rámci Regionální strategie adaptačních opatření na klimatickou změnu zajistil. Změny zasáhnou celkem šest pozemků, které dříve na pachtovní smlouvy obhospodařovali zemědělci.

[[img:chrn_fullwidth:26003:S prodloužením cesty až do Topole se začne v září.  Foto: Chrudimské noviny]]

Obnova polních cest proběhne podle z dubna loňského roku vypracovaného projektu od Václavy Těšitelové, ale s ohledem na změny, které městu Institut environmentálních výzkumů a aplikací v čele s ředitelem, současným chrudimským zastupitelem a bývalým starostou Petrem Řezníčkem (SNK-ED) doporučí.