Chrudim – Přestože se nejužší vedení města všemožně snaží znemožnit výstavbu bytů a rodinných domků na Skřivánku a na Větrníku, v jiných lokalitách se občas nové domy objevují. Rozrůstající se čtvrť na Vlčí hoře však potřebuje také pojmenovat nově vzniklé ulice.

V minulých letech nové ulice vznikly třeba v lokalitě za obchodním domem Tesco. Celá zdejší nová čtvrť má nést jméno protinacistického bojovníka Jaroslava Lonka, „svou“ ulici tu dostal i další statečný muž z období Druhé světové války Jan Šnajdr. S prosbou pojmenovat ulici lemující „Kotěrovu vilu“ po svém otci Oskaru Sýkorovi se na město před dvěma lety obrátil Sýkorův syn, rovněž Oskar.

Živou diskusi vzbudil před lety v průběhu jednání městského zastupitelstva návrh na pojmenování jedné z nových ulic „Na Špici“ po chrudimském primáři Josefu Bartůňkovi. Původně měla nést název „Bartůňkova“, ale po intervenci příbuzných primáře, zastupitelé schválili znění „Dr. Bartůňka“. Jak zdejší čtvrť získává na velikosti, vznikla i další ulice. Prozatím bezejmenná. Zastupitelé v pondělí 29. ledna mají hlasovat o názvu, který asi nikoho nepřekvapí. Ulice podle všeho ponese název „Na Špici“.  

Chrudim – O plánované opravě opěrné zdi, která lemuje vrchní část Širokých schodů, Chrudimské noviny již informace přinesly. Samotná zeď patří městu, hlína za ní však soukromé osobě. Jednání o tom, kdo zaplatí nákladnou rekonstrukci, stále pokračují.

Zástupci města proto vedou diskuse s Milanem Slezákem, jemuž hlína a navazující pozemek za zdí náleží. Pokud najdou konsenzus, lze přistoupit k rekonstrukci. V případě, že by hrozilo akutní zhroucení zdi nad Širokými schody, radnice k úpravám přistoupí neodkladně. Podobně nechala sanovat zeď nad Kopanicí a peníze za tuto akci následně vymáhala od seniorky E.K. Tu výše pohledávky až do konce jejího života velmi trápila a podle příbuzných prý počáteční necitlivý přístup města uspíšil její odchod na věčnost.

[[img:chrn_fullwidth:14937:]]

Ještě před tím, než začnou jakékoliv práce na opěrné zdi, je třeba zjistit, v jakém stavu se vlastně nachází. Radnice proto vypsala výběrové řízení a z něj, překvapivě, vyšla vítězně firma Geogard. Ta má na svém kontě třeba diskutabilní rekonstrukci schodiště pod Myší dírou. Zde provede prozatím pouze sondáž.

[[img:chrn_fullwidth:14414: Na schodiště pod Myší dírou si Chrudimáci zvykli.  Foto: Chrudimské noviny]]

V první půli ledna proto Odbor investic MěÚ Chrudim objednal u Geogardu provedení dvou sond. První - horní sonda bude o rozměrech 2,5m x 2,5m x 6m, druhá - spodní sonda o rozměrech 2m x 1m x 3,5m. Cena 209 995 korun včetně DPH obsahuje výkopové práce, pažení, uvedení do původního stavu a zabezpečení staveniště.  

Chrudim – Volební rok probudil z letargického „spánku“ neuvolněného“ místostarostu Romana Málka (Koalice pro Chrudim). Ten prakticky celé tři roky svého dosavadního funkčního období v průběhu jednání zastupitelstva mlčel, výstupy z „jeho“ komise pro zahraniční vztahy jsou tajné. Nyní však chrlí jednu tiskovou zprávu za druhou. V té poslední sděluje, že Chrudim plánuje zviditelnění pro turisty.

Esem v rukávu má být pro Chrudim půvabná památková zóna a prestižní ocenění, které se jí a příkladné péči o ni dostalo: titul Historické město roku. S takovou výbavou se prý město může směle účastnit nejrůznějších cestovatelských a turistických veletrhů a změřit síly s těmi nejatraktivnějšími turistickými destinacemi. Zda do této „unikátní výbavy“ patří i trvale poškozený chodník ve Filištínské ulici, který jako lakmusový papírek ukazuje impotenci místní radnice dohnat pachatele a následně ho i donutit uvést dlažbu do původního stavu, místostarosta pochopitelně neřeší. Otázkou rovněž zůstává, jak by turisté hleděli na pravidelné tahanice o dotace na rekonstrukci střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie, nejvýznamnější zdejší historické památky, v průběhu jednání městského zastupitelstva. Zde se demagogiím komunisty Jaroslav Moučky dokáže postavit pouze zastupitel Tomáš Židek (SNK – ED), zatímco místostarosta zodpovědný za turismus Roman Málek schlíple mlčí.

[[img:chrn_fullwidth:14718:Přijeďte do Chrudimě! Města památek a reklamních cedulí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zástupci města Chrudim se přesto v minulých dnech jako pozorovatelé zúčastnili ve Vídni největšího a nejdůležitějšího cestovatelského veletrhu Rakouska s názvem Ferien-Messe 2018, kde cestovatelsky nadšenému rakouskému publiku představila partnerská Jihočeská centrála cestovního ruchu nový přeshraniční projekt Památky žijí. S Chrudimí jako pozorovatelem se také neváhala o své zkušenosti s rakouským trhem podělit. „Město Chrudim zvažuje v budoucnu účast i na dalších veletrzích, proto je potřeba zmapovat si ty nejúspěšnější a vyhodnotit jejich návštěvnost, atraktivitu a především zacílení,“ říká místostarosta Roman Málek.

[[img:chrn_fullwidth:15178:Jen pár krůčků za starou radnicí čeká na turisty skutečný poklad.  Foto: Chrudimské noviny]]

V celé řadě článků, jež Chrudimské noviny věnovaly historickému centru města a lidem, kteří v něm podnikají, lze najít jednu jedinou červenou nit – okolí Resselova náměstí nežije. Turisté si prý sice často centrum města projdou, ale to bývá program maximálně na sobotní dopoledne. Co naložit s časem, který následuje? Většina z nich nasedne do auta a opět odjíždí, jelikož tu absentují kavárničky, stylové cukrárny, jakékoliv jiné vyžití. Bídné ubytovací kapacity raději ani nezmiňovat.

[[img:chrn_fullwidth:14563:Historické město roku...  Foto: Chrudimské noviny]]

Vedení města by tak mělo svou pozornost zaměřit spíše na rozhovory s lidmi, kteří na Resselově náměstí mají své provozovny a podniky, kteří zde žijí. Turistické veletrhy možná turisty přilákají, ale rozhodně nepřipraví na trapnou realitu nejkrásnějšího města Pardubického kraje.  

Chrudim/Medlešice – Místní část Medlešice sice dlouhá léta fungovala jako samostatná obec. Fungovat v rámci většího města, jako jedna z místních částí, se zdálo být výhodnější, proto se Medlešice ocitly pod „křídly“ sousední Chrudimě. Věnuje však město péči místním budovám ve stejné kvalitě, jako v okolí Resselova náměstí?

Odpověď je nasnadě – věnuje. Městské domy v samotném centru Chrudimě totiž svým stavem zcela korespondují se situací, v níž lze najít zámek v Medlešicích, místní hasičskou zbrojnici, nebo donedávna také městský domek, jenž pomalu ale jistě padal k zemi. Než ho zachránil kupec.

[[gal:15210]]

„Těch budov ve vlastnictví města, které zde stojí silou vůle, je vícero. Stačí se podívat na hasičskou zbrojnici v Medlešicích. Člověk se jen diví jak „příkladnou“ péči město tomuto objektu věnuje. A rozdělaná rekonstrukce medlešického zámku, to je taky kapitola sama pro sebe,“ říká David Hambálek.

[[img:chrn_fullwidth:15211:]]

Například park, který lemuje zdejší zámek, po celý čtvrtrek nechávalo město na pospas rozmarům počasí, takže klienti zdejšího stacionáře nemohli ani vkročit na cestičky. Válelo se zde listí a ořezané větve. Dnes již tu listí neleží, ale pracovníci technických služeb při úklidu dojeli svými vozy až do parku a některé jeho části proměnili v bažinu. Používat kolečka a hrábě nejspíše není v této městské firmě "in". 

Chrudim – Hned dva způsoby, jak si došlápnout na údajně „neukázněné“ řidiče, plánuje uvést v život zdejší radnice. Jde především o měření rychlosti stacionárním radarem ve Václavské ulici v lokalitě Vlčí hora. Následovat by měly i stavební úpravy silnice spojující Chrudim a Slatiňany pod zmiňovaným kopcem.

Hlavním tahounem těchto represivních opatření má být místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). Doyen místního městského zastupitelstva, který pravidelně svými vystoupeními baví jak jednající politiky, tak veřejnost přítomnou zasedání politických špiček ve městě. Místostarosta Trávníček dle dobře informovaného zdroje velmi těžce nesl článek Chrudimských novin, jenž kriticky upozorňoval na instalaci radaru za nemocnici. Podle politikových představ, v nichž ho utvrzují někteří obyvatelé Vlčí hory navázaní svými platy na městský rozpočet, má stacionární radar uklidnit zdejší dopravu, přestože tu nikdy nedošlo k vážnější nehodě. Důvodem pro další „šikanu“ šoférů tak podle všeho zůstává, pouze plnění městské kasy pokutami inkasovanými od řidičů, kteří se proviní jediným – rychlou jízdou bez fatálních následků. Město navíc připravuje instalaci radaru v době, kdy i nejvyšší představitelé policie připouštějí, že měření rychlosti za pomoci těchto zařízení, je neúčinné a jediným jeho smyslem je vybírat peníze.

Další kauzou, jíž místní motoristická veřejnost žije, je plánovaná úprava silnice I/37, kde prý, opět podle slov místostarosty Trávníčka, řidiči „létají“ rychlostí až 140 kilometrů v hodině a stala se celá řada dopravních nehod se smrtelnými důsledky. Podle běžně dostupných zdrojů však většina těchto nehod nebyla způsobena rychlou jízdou, ale celou řadou jiných faktorů. To však Jaroslavu Trávníčkovi nebrání vyjít vstříc skupince seniorů, kteří tu buď bydlí, nebo vlastní zahrádky. Právě oni tlačí na město, aby uzavřelo dohodu s Ředitelstvím silnic a dálnic. ŘSD má silnici první třídy ve správě, přesto část nákladů na úpravy Císařské silnice půjde za místní a slatiňanskou radnicí. Dle informací prosakujících z radničních kuloárů, místostarosta Trávníček vedl jednání se silničáři na vlastní pěst a své kolegy z městské rady o výsledcích informoval až poté, co byl „dort upečen“.

Diskutéři na sociálních sítích nemají pro plánované úpravy spojnice Chrudimě a Slatiňan příliš vlídných slov. „Vysvětlí mi někdo fundovaně, co je na tom úseku tak nebezpečnýho? Je naprosto přehlednej, bez nějakých nebezpečných zatáček, bez záludných míst. Tomu, že se občas někdo na silnici chová jako trotl - a nemyslím tím zdaleka jen řidiče aut, nějaký ostrůvky a podobný blbiny bohužel nezabráněj,“ myslí si jeden z těch slušnějších s přezdívkou Barbar Bob. „Zase další nesmyslné ostrůvky. Teď se mi stalo, že díky těmto ostrůvkům neměla kudy projet sanita. Na jedné straně ostrůvek jako kráva a na druhé vysoký chodník. Na to se nemyslí, koukám. Ostrůvky nejsou řešením,“ popisuje svou zkušenost Radka Fejtková.

[[img:chrn_fullwidth:13108:Možná by pomohlo silnici pořádně opravit tak, aby se na ní neobjevovaly stále další a další výmoly.  Foto: Chrudimské noviny]]

Řešení situace na údajně nebezpečné silnici je přitom snadné – zatlačit na dokončení obchvatu města, který většinu aut směřujících po silnici I/37 do Slatiňan, odvede až za toto městečko. Doprava u Píšťov pak logicky prořídne a nehod ubude. Jakmile se tu však vystaví omezující prvky a sníží rychlost, v budoucnu nelze čekat návrat do původního, současného stavu.  

Chrudim – Radnice sice často a ráda operuje údajnými úspěchy při prodeji pozemků v místních průmyslových zónách, realita však zas až tak „růžová“ nebude. Po „velkých očích“ firmy pewag nyní o prodloužení blokace části pozemků v průmyslové zóně žádá i SIAG.

Pod výše odkazovaným článkem jedna z městských úřednic informovala o nejnovějším vývoji týkajícím se rozvoje peformu Chrudim. Podle těchto nepotvrzených zpráv si kováři z pewagu větší rozvoj své výroby v druhém největším městě Pardubického kraje prozatím rozmysleli. Dojde pouze k přístavbě stávajících výrobních prostor pro další buchar.

[[img:chrn_fullwidth:13739:]]

Městské zastupitelstvo dostane v pondělí 29. ledna na stůl žádost dalšího obyvatele zdejší průmyslové zóny a sice výrobce tubusů k větrným elektrárnám, firmy SIAG. Ten v minulosti zažádal o blokaci zhruba čtyř a půl hektarů pozemků pro případnou expanzi. Blokace měla skončit 31. prosince loňského roku. Nyní však žádá o její prodloužení. Město chce SIAGu vyjít vstříc, takže jeho žádost o natáhnutí blokace do 30. června letošního roku doporučuje zastupitelům schválit. Důvodem, který firma pro delší termín předkládá, je nejasnost všech okolností s její celkovou koncepcí v chrudimské průmyslové zóně. Pokud by však o zamluvené pozemky projevil zájem jiný investor, je SIAG ochotný do 10 dnů sdělit radnici své jasné stanovisko. 

Chrudim – Občas musí staré ustoupit novému. Platí to nejen v běžném životě a politice, ale také v případě starých domů a bortících se staveb. Městští zastupitelé v pondělí 29. ledna budou rozhodovat o demolici dvou budov ve vlastnictví města. Obě jsou svým způsobem spjaty se životem místních.

K zemi by v případě souhlasu politických špiček měl jít dům číslo popisné 88 v Lázeňské ulici. Tato budova sloužila dlouhá léta jako útočiště slavné chrudimské bezdomovkyni „Kometě“. Linul se odsud nasládlý zápach zapáleného „jointa“ s konopím, na zdech domečku jeho obyvatelka nechávala procházejícím netradiční vzkazy, bydlela zde smečka koček. „Kometa“ však v domku dávno nebydlí, jeho stav však opravu vylučuje. Radnice ho proto nechá zbourat.

[[img:chrn_fullwidth:3860:Kometa tu už dávno nebydlí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Druhou stavbou, která by měla ustoupit případné budoucí cyklostezce a nových parkovacím stáním, je klubovna vodáckého spolku Kačeři v ulici Na Ostrově. Zbytková cena klubovny má být 55 tisíc korun proto ani tato nemovitost nestojí městu za opravu. Kačeři se navíc budou scházet v čísle popisném 29 ve stejné ulici. Děti tak změnu jistě neopláčou. 

Chrudim – Přístup místní radnice, jejíž prodlouženou rukou jsou strážníci městské policie, k problematice toulavých koček, je, eufemisticky řečeno, neortodoxní. Zatímco v jiných městech dochází ke kastraci bezprizorních šelmiček, v Chrudimi samé je strážníci svážejí do útulku. Tedy, některé z nich.

Video, v němž hlavní roli hraje toulavá kočka a její potomstvo, zveřejnila v těchto dnech místní veterinářka Zuzana Mravíková. „Dvě plachá koťata žijí pět měsíců v kanálu u nejfrekventovanejší silnice ve městě! Vzdálenost od silnice je pouhých pět metrů! Dnes jsem se tam byla podívat, je to katastrofa. Porodila je tam toulavá kočka, krmit je chodí důchodkyně, ale to není řešení. Útulek ani město na hlášení důchodkyně nereagovalo. Jestli to jsou kočky, tak nejpozděj v květnu budou mít další koťata. Kompletně neochočitelná. Tedy za předpokladu, že je nezajede auto,“ uvádí Zuzana Mravíková k neveselému osudu kočičí rodiny.

„Dle vyjádření městské policie, mají strážníci od útulku nakázáno, přijímat pouze koťata, která se jim vejdou do dlaně,“ zlobí se dále veterinářka. Situace je o to paradoxnější, že poslední informace zveřejněné místním útulkem pro opuštěná zvířata, hovoří o absenci koček k adopci. Místo pro koťátka i jejich mámu tedy v Sečské ulici je.

Chrudim – Takzvaný „zákon o střetu zájmů“ děsí jak regionální, tak republikové politiky. Hejtman Pardubického kraje, Martin Netolický (ČSSD) pravidelně „pláče“ prostřednictvím krajských tiskových zpráv o údajném nespravedlivém přístupu zákonodárců. Ještě než zákon poslanci upraví, lze na internetu najít informace o majetkových poměrech politiků, ty chrudimské nevyjímaje.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO 2011) po změně netouží. Regionální politici totiž tlačí na ministerstvo, aby jejich majetková přiznání nebyla přístupná každému, kdo si najde patřičné webovky. Přístup k materiálům by měli mít jen zaregistrovaní uživatelé. Pouze zaregistrovaní uživatelé se teď dostanou třeba k údajům o majetkových poměrech vedoucích úředníků.

Chrudimští politici se prozatím ke kauze nevyjádřili, jejich přiznání tak na internetu visí jako volně přístupná. Členové městské rady, místostarostové a samozřejmě i sám starosta tak komukoliv sdělují, jak velkou hypotéku splácejí – v této disciplíně vede místostarosta Jan Čechlovský (ODS), v kolika společnostech zasedají – zde kraluje místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), případně se chlubí svým životem bez velkých dluhů, jako třeba starosta města Petr Řezníček (SNK – ED).  

Chrudim – Pacienti, kteří musí navštěvovat své ošetřující lékaře v budově „nové“ polikliniky, nemají vůbec snadný život. V létě tu byl provoz přerušen z důvodu rekonstrukce kanalizace pod Palackého třídou, v těchto dnech tu však probíhají opravy sítí prakticky v celé budově.

Dodržovat v takových podmínkách přísné hygienické předpisy, není právě snadné. Všudypřítomný prach a nepořádek vniká i do těch nejuzavřenějších prostor. Pacienti musí překračovat pytle s cementem, vybourané díry do zdí jim také příliš optimismu nepřidají. Přerušit svou práci na dobu, než rekonstrukce skončí, lékaři nemohou. Nezbývá, než pracovat v polních podmínkách.

[[gal:15206]]

Není to však jen stavební suť a materiál, co klienty lékařů z „nové“ polikliniky od návštěv odrazuje. Ve středu 17. ledna se na jedné z dámských toalet objevil „neřád lidský“, lejno, ležící nikoli v záchodové míse, ale několik centimetrů od ní. Jak toto zapadá do péče o čistotu Wc zařízení, ví asi jen pachatel neuvěřitelného skutku a samozřejmě též místní uklizečka.