Chrudim – Dlouhé měsíce diskusí, hodiny práce odborníků, ale nakonec se dobré dílo podařilo. Městští radní mohli na svém jednání ze 6. listopadu konečně doporučit svým kolegům zastupitelům k přijetí „Adaptační strategii Města Chrudim na klimatickou změnu“.

Informační materiál do rady zpracoval, kdo jiný, než manažerka projektu Zdravé město Šárka Trunečková, jíž sekundovala šéfka Oddělení životního prostředí MěÚ Chrudim Kateřina Mrózková. „Do budoucna se ve městě počítá zejména s nárůstem průměrných i sezónních teplot, úbytkem srážek především v letních měsících a častějším výskytem extrémních jevů, jako jsou sucha, vlny veder, povodně nebo přívalové srážky. Cílem strategie není reagovat na jednu hrozbu, která se může akutně projevit v některém roce, ale sledovat klimatické trendy a připravit Chrudim na co nejvíce těchto extrémních jevů,“ uvádí k materiálu portál národní sítě Zdravých měst.

[[gal:11539]]

Místo koncentrace na výstavbu poldru Na Šancích, kde reálně hrozí lokální povodně, tak utrácí radnice evropské peníze za další z diskutabilních projektů, činnost pro činnost. Rizikové faktory ve městě jsou přitom dobře známé a místní se k nim již několikrát vyjadřovali. A nejde jen o pravidelné projednávání Desatera problémů města.

[[img:chrn_fullwidth:12116:Větrolamy na Větrník. V roce 2015 se tu konečně objevilo několik stromů. I bez strategie.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) měl před rokem jasno. „Po dokončení strategie ji chceme využít pro návrh konkrétních projektů, které přispějí k tomu, aby naše město bylo pro své obyvatele ještě příznivější,“ sdělval ambice starosta Řezníček. „V blízké budoucnosti plánujeme provést úpravu přednádražního terminálu - pokud bude zahrnovat vhodná opatření, mohla by to být ukázka vzorového projektu, zohledňujícího požadavky adaptace na změny klimatu ve městě,“ uváděl Petr Řezníček jeden z příkladů. Na tuto akci chtěla radnice získat peníze z dotací v rámci "ITI", ale prozatím se zdá, že neuspěla. 

[[img:chrn_fullwidth:15016:Přednádraží zachrání město.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nejrůznější „podniky“ v rámci projektu „Zdravé město“ vzbuzují vášně již delší čas. Kritici jim vyčítají především jalovost, bezobsažnost a v důsledku také vyhozené peníze. V případě zmiňované strategie jde opětovně o využití evropských financí. Tentokráte z Evropského sociálního fondu a sice z Operačního programu Zaměstnanost.

Jakmile radnice strategii zveřejní, Chrudimské noviny ji svým čtenářům přinesou on-line.

Příloha: 

adapt_strateg_info.pdf

Chrudim – S milou novinkou se teď ve vestibulu plaveckého bazénu v ulici V Průhonech a sportovní haly na Tyršově náměstí mohou setkat všichni četby chtiví sportovci. Radnice tu nechala instalovat takzvané „knihobudky“, které jsou součástí projektu sdílení knih.

„Jde o bezplatné půjčování, výměnu nebo adopci knih. Zájemce si vezme knihu a klidně si ji může nechat. Ideálně by však měl přinést jinou. Knihobudky se nacházejí ve vestibulech plaveckého bazénu v ulici V Průhonech a sportovní haly na Tyršově náměstí. Poličky knihobudky počítají i s obdobným sdílením originálních CD/DVD nosičů. Startovní nálož knih s láskou věnovali zaměstnanci Městského úřadu Chrudim,“ uvádí k projektu „knihobudek“ tiskový mluvčí místní radnice Aleš Prokopec. Výroby poliček se opět chopila brněnská firma Meva. Jedna bez DPH stála 10 tisíc korun a město na jejich pořízení čerpalo dotace.

[[img:chrn_fullwidth:15138:Zaplní se poličky?  Foto: Chrudimské noviny]]

Projekt „knihobudek“ vznikl v létě 2013 za podpory jednoho z programů společnosti O2. Původním cílem bylo proměnit sedm vysloužilých telefonních budek na malé bezplatné veřejné knihovny. Umístěny byly do veřejného prostoru v Praze a okolí. V těchto dnech funguje již 30 „knihobudek“ s více než 100 tisícem knih v oběhu po celé České republice.  

Příloha: 

smlouva_meva.doc

Chrudim – O „Šalamounském řešení“, které zvolilo vedení města při likvidaci bioodpadu, Chrudimské noviny již psaly. Podpořit domácí kompostování má zápůjčka jednoho a půl tisíce platových kompostérů. Zcela zdarma je získají nejrychlejší zájemci. I něco takového však lze podle některých indicií závidět.

Jeden kompostér vyjde na 1960 korun, i s DPH město za všechny zaplatí 3 557 400 korun českých. Výroby nádob na biologicky rozložitelný odpad se zhostila brněnská firma Meva. Třídění odpadů je přitom již pro většinu obyvatel města naprostou samozřejmostí. Papír, sklo, plasty, kovy a nápojové kartony, to vše Chrudimáci třídí v řádech tun ročně. Na skládkách přesto končila další cenná surovina, a to biologicky rozložitelný odpad. 

„Pořízením kompostérů do domácností ovšem vzniku odpadu zcela předejdeme. To, co by se později stalo odpadem, je využito jako surovina. Pak už koná sama příroda,“ říkal v srpnu starosta města Petr Řezníček (SNK – ED).

Na sociálních sítích teď však proběhla krátká kauza známého místního sportovce Daniela Schindlera. Ten si svůj kompostér, který mu město zapůjčilo, umístil hned u branky na zahradu. Přiléhající garáže Schindlerova souseda se  nádoba nedotýká, přesto má tento muž potíže s vlhkostí, kterou do jeho zdí nedaleko uložená kompostovaná hmota údajně natahuje. Facebookoví diskutéři se však shodli na jasném závěru -  chlapík nejspíše pouze závidí a vlhkou zeď garáže si způsobil sám mizerným odizolováním zdiva.

Chrudim – Partnerská města, která v současné době udržují přátelské kontakty s východočeskými Athénami, zná asi každý. Svidník, Olešnica, Motovu a nově také moravské Znojmo. Co přesně se v rámci těchto partnerství děje, tuší už ale málokdo.

Příkladem za všechny může být maličký chorvatský Motovun. Městečko je to malebné, disponuje jedinečným duchem dob dávno minulých, hojností lanýžů v okolních lesích a počtem obyvatel, který je jen o něco málo vyšší, než počet obyvatel nedaleké Trhové Kamenice. Oproti 24 tisícové Chrudimi tedy skutečně nejde o partnera na stejné úrovni. Není proto divu, že přes počáteční nadšení, které uzavřené partnerství v roce 2014 provázelo, vztahy poněkud ochladly. Když místostarosta Jan Čechlovský (ODS) v polovině října přišel na jednání rady města s návrhem navštívit Motovun v rámci tradičního festivalu konaného ve dnech 20. až 22. října, radním se příliš nechtělo. Nakonec se "obětoval" jen sám Čechlovský, šéf Chrudimské besedy Jiří Kadeřávek a městský architekt Marek Janatka.

Zůstává tak záhadou, jakou činnost vlastně vyvíjí třeba předseda komise pro zahraniční vztahy rady města a rovněž městský radní, neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Do přeshraničních aktivit se evidentně nehrne, projednávaná témata v „jeho“ komisi jsou též velkou neznámou. Poslední zápis z jejího jednání nese datum ledna tohoto roku. Další už nejspíše neexistují, protože na žádost o jejich zaslání úředníci nereagují. 

Chrudim – Unikátní příležitost sledovat usazování ozdobných prvků na budovu radnice měli v úterý 14. listopadu všichni ti, kdo vyrazili na Resselovo náměstí. Jeřáb totiž postupně zvedl ze země šest „váz“ z umělého pískovce a zanechal na štítu historického domu.

Jedná se samozřejmě o repliky původních váz. Ty pocházely z 90. let 19. století. Protože původní kousky se nedochovaly, musel je Jiří Vomela z Miletína ve spolupráci se SPŠ kamenickou a sochařskou z Hořic vyrobit podle fotografií z 20. let 20. století. Větší váza váží 370 kilogramů, menší pak 220.

[[img:chrn_fullwidth:15136:Jiří Vomela je právem hrdý.  Foto: Chrudimské noviny]]

V minulosti měla na štítu domu číslo popisné 77 stát dokonce socha, ale k její instalaci nikdy nedošlo. Větší z domů, původní čp. 78/I, v němž je nyní vchod do radnice, byl dříve znám jménem Boleslav, které odkazovalo na vlastnickou rodinu Boleslavských. V polovině 17. stol. dům vlastnil Jan Hendrych Pfeiffer, známý z historie chrudimského zázračného obrazu. Zázrak se měl stát kdesi v zadní části tohoto domu. V 18. století by dům označován jako várečný, šenkovní a hostinský. Později jej získala z dědictví prvního konstitučního purkmistra Jana Martiniho chrudimská nemocnice, která dům prodala Občanské záložně. Ta zakoupila i sousední užší objekt čp. 77/I a oba je roku 1883 podle plánu chrudimských stavitelů Josefa a Františka Staňkových upravila do jednotné podoby. V budově působily občanská záložna i Chrudimská spořitelna, po pracovně ředitele záložny zůstala zachována výrazná vitrážová okna.

[[img:chrn_fullwidth:15135:Zase je centrum krásnější. Tak teď už snad jen vyřešit ty nevkusné reklamní poutače...  Foto: Chrudimské noviny]]

V současné době se mezi Chrudimáky šušká, že nejlépe by radnice udělala, kdyby se kompletně a navždy přestěhovala do budovy v Pardubické ulici a ze současného sídla vznikly třeba byty.  

Chrudim – Milovníci sportu, florbalu zvláště, mohou slavit. V neděli se ve městě koná utkání florbalové Tipsport Superligy. V zajímavém zápase se utkají Sokolové z Pardubic a FBC Liberec. Předzápas odehrají chrudimští Piráti proti Pacovským Honzíkům. Uzavřena proto bude část Tyršova náměstí.

Zaparkovat na „Tyršáku“ je obvykle nemalý problém. Tato lokalita se také nachází v hledáčku městské policie, protože je sem často volají bdělí a uvědomělí občané. Řidič ve svém zoufalém hledání volného místa často stojí na trávě, respektive na tom, co z travnatých pásů vzniklo. Jejich auta také zasahují do samotné vozovky Opletalovy ulice.

Co se tedy v neděli 19. listopadu od 8 do 20 hodin uzavře? Sokolové požádali o vymezení uzavírky v rozmezí jednoho jízdního pásu přilehlého k Michalskému parku a sice od křižovatky se Svěchyňovou ulicí po vstup do sportovní haly. Umístěny zde mají být stánky a parkovat tu též budou sportovní týmy florbalistů. 

Chrudim – Před pěti lety bylo jasno. V co nejkratším termínu vybrat vhodný projekt a následně začít stavět důstojné návštěvnické centrum spojené s lesovnou. Vzniknout u bývalé restaurace Kometa mělo též nové parkoviště. Nyní je ale celá akce „u ledu“ a jen tak se to nezmění.

„Tato akce je aktuálně pozastavena. Další postup bude zvážen dle toho, zda se objeví vhodný dotační titul, který by zajistil finanční prostředky na realizaci stavby,“ říká k lesovně na Podhůře starosta města Petr Řezníček (SNK – ED).

[[gal:4216]]

Městské lesy však nespí. Na jednom z posledních jednání městské rady jejich šéf Zdeněk Odvárka uvedl, že pokud se podaří získat alespoň dotaci na stavbu parkoviště u budoucí lesovny, nechá zpracovat grafické návrhy, jak by mohlo vypadat. Tvorbu možností úprav této plochy pro auta si vezme na starost autor vítězného projektu lesovny Lukáš Pavlík. Úpravy čekají také hájenku v Pohledu. Jejich generel má teď „na triku“ městský architekt Marek Janatka. Ten také zpracoval manuál jednotného vizuálního stylu společnosti Městské lesy Chrudim. 

Chrudim – Pondělní setkání ve velkém sále Muzea mělo přinést zásadní posun v otázce využití areálu letního kina. Názory přítomných však naprosto jasně demonstrovaly, že to, co funguje, není třeba měnit. A také určitou do sebe zahleděnou zaťatost těch, kdo konzervování současného stavu požadují.

V Muzeu se sešli prakticky jen příznivci nynější podoby areálu letního kina, několik úředníků a městských politiků, architekti. Výsledek jednání tak byl předem jasný, přesto hlavní mluvčí večera, architekt Petr Klápště, neztrácel naději. Přítomným nejprve předložil dvě varianty možného budoucího využití „Leťáku“, z nichž jedna počítala s podstatnými změnami celého prostoru – šlo především o přesunutí hlediště a plátna směrem k řece. Druhá „kosmeticky“ upravovala současnou podobu.

Při následujících faktických dotazech, k nimž účastníky setkání Klápště vyzval, však přítomní deklarovali, že předložené varianty nesplňují jejich požadavky. Prý se mají de facto rozhodovat mezi návrhy, které nikdo z nich nechtěl a neschválil. Oba navíc navrhují „kacířskou“ myšlenku, kterou je rozšíření počtu parkovacích míst za budovou Muzea. Jak na samotný závěr zdůraznil architekt Josef Kopečný, tradičně rudý vzteky, auta do těchto prostor podle něj nepatří. Mají i nadále blokovat Lázeňskou ulici. Případní návštěvníci kulturních akcí v Muzeu si přece mohou zaparkovat na některém ze vzdálenějších parkovišť.

Oba předložené návrhy poněkud redukovaly počty míst v hledišti, což kriticky ohodnotil přestavlcký malíř z Chrudimě Ivan Baborák. Přestože toto snížení množství potenciálních diváků vychází z republikového průměru návštěvnosti letních kin a reflektuje i návštěvnost toho chrudimského, podle Baboráka prý nelze zaručit, že počet zájemců o promítání pod širým nebem neporoste. Malíř zapomíná na běžnou praxi každého fungujícího kina – navštěvované „trháky“ lze promítat i několik dnů po sobě tak, aby byl každý zájemce uspokojen.

Zakonzervování současného stavu vyplynulo z hlasování přítomných. Ti dali jasně najevo, že nestojí o otevření areálu široké veřejnosti ve chvílích, kdy promítačky stojí. Mohlo zde vzniknout funkční ohniště, altánek, lávka přes Chrudimku a celá řada odpočinkových i sportovních prvků a též několik tolik potřebných parkovacích míst. Všechny tyto úvahy architektů a pracovní skupiny tvořené i zástupci MaChru zapracované do návrhů, jsou však veskrze hypotetické. Úpravy areálu by spolky zhruba 50 milionů korun. Ty město nemá a jen tak mít nebude.  

Chrudim – Je to rok, co veřejnost šokovala informace o pokutě, kterou se rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví České republiky a hygienická stanice udělit Mateřské škole Na Rovině v Chrudimi. Přijímání neočkovaných dětí mělo být správním deliktem a školka za něj musela zaplatit 40 tisíc korun. O jejím následném odvolání teď rozhodoval soud.

Peníze školka, která vzdělává děti v rámci principu „Montessori“, získala od dárců. Veřejnou sbírku jí pomohla zorganizovat Liga lidských práv. Po udělené pokutě chrudimská školka svůj boj nevzdala a obrátila se na soud. Podle představitelů školky totiž není možné nutit rodiče, aby své děti nechali očkovat. Očkování prý má celou řadu negativních vedlejších účinků. Zdraví ohrožující důsledky očkování přitom řada lékařů údajně systematicky tají.

„Soukromá školka, kterou zastupujeme, neuspěla se žalobou proti pokutě 40 tisíc korun za přijetí několik dětí bez kompletního očkování. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka Pardubice se ztotožňuje s pokutováním a neracionálním vměšováním se státu do podnikání a svobody občanů. Podle soudců není ani pokuta 40 tisíc nijak nepřiměřená,“ uvádí ve svém prohlášení Liga lidských práv.

„Písemné vyhotovení rozsudku zatím nemáme k dispozici, ale po doručení podáme kasační stížnost. Soud nepřihlédl k tomu, že školka udělila výjimky rodičům z důvodu svědomí, ani k tomu, že jedno dítě mělo potvrzenu kontraindikaci od psychiatra. Navíc soud ignoruje chybějící racionalitu právní úpravy, kdy 3-4leté neočkované děti do školky nesmí a 5leté neočkované musí, a kdy u personálu se očkování vůbec nezjišťuje, v žádném sousedním státě se očkování pro přístup do školky nevyžaduje. Podle našeho názoru tak jde o omezování podnikání, které nenaplňuje test racionality.
Argument ochranou veřejného zdraví považujeme za záminku, ve skutečnosti je odpírání školky dětem formou sankce vůči rodičům. Přitom v případě sankce by podle Ústavního soudu měla být umožněna výhrada svědomí,“ tvrdí právníci Ligy lidských práv. Naráží tak na zajímavou skutečnost. Je sice zakázáno přijímat do školky děti nenaočkované, ale zároveň mají školky povinnost v posledním předškolním roce přijmout jakékoliv dítě. Zákon si tak protiřečí. 

Chrudim – Letní kino vstalo z mrtvých. Tento fakt musí připustit každý. I ten, komu se třeba akce pořádané v areálu za budovou Muzea příliš nepozdávají. Spolek „Za Chrudim malebnou“ pořídil novou promítací techniku a v letních měsících se mu skvěle daří „Leťák“ plnit. Jaký smysl tedy má pondělní jednání o jeho restartu?

Chrudimské noviny této akci již informovaly. Vznikly zde totiž dvě varianty řešení budoucnosti areálu a to z ruky architektů Ateliéru K2. Jedna varianta zachovává stávající promítací plátno a druhá navrhuje nové v mírně změněné poloze. Kromě toho jsou rozdíly například i v tom, kolik míst v areálu bude zachováno, nebo kde bude umístěno dětské hřiště.

Šéf spolku „MaChr“ Richard Herbst se proto rozhodl ozvat a seznámit případné účastníky pondělního jednání se svým názorem. „Jsem členem pracovní skupiny ustavené k projednání restartu letního kina v Chrudimi. Dík šestileté práci členů spolku MaChr za Chrudim malebnou zde zodpovědně prohlašuji - restart letního kina se zdařil beze zbytku. Letní kino funguje, během Chrudimského filmového léta - červenec-srpen promítá šest dnů v týdnu. Dík špičkové digitální technice prezentuje i premiérové filmy a návštěvnost letního kina stále stoupá, pohybuje se na špičce v republice. A není to jen o kině - další kulturně společenské akce v Leťáku organizuje MaChr ve spolupráci s ostatními neziskovkami. Pokud se bude v pondělí 13. 11. ve velkém sále Muzea jednat o avizovaných dvou variantách restartu letního kina, obě v případě realizace ruší - likvidují to stávající – dobré - jedinečné, v letním kině ověřené léty praxe, potvrzené odborníky a to po celou dobu fungování letního kina od roku 1958 až do současnosti. Tyto skutečnosti je třeba mít na mysli, až budou lidé rozhodovat o budoucnosti našeho letního kina,“ uvádí městský zastupitel Richard Herbst (ANO 2011). Zda konečně dojde k nějaké definitivní dohodě, zůstává otázkou. Minulá zkušenost s tímto politikem ukazuje, že ne vše, co se dohodne, platí i v budoucnu.