Ceny Michala Rabase za záchranu a Ceny Za zásluhy o Pardubický kraj mají od čtvrtečního podvečera nové majitele za rok 2015. Na slavnostním večeru ve Východočeském divadle je jménem Zastupitelstva Pardubického kraje předávali hejtman Martin Netolický a jeho statutární zástupce Roman Línek. K sedmi novým laureátům cen se připojily také dvě čerstvé nositelky Medaile hejtmana.

Cena Za zásluhy o Pardubický kraj

RNDr. Daniel Smutek, geolog a hydrogeolog je jedním ze zakladatelů Národního geoparku Železné hory, který nyní usiluje o zapsání do globální sítě geoparků UNESCO. O osvětu a vzdělávání zejména mladší generace se Daniel Smutek zasloužil i jako autor projektu Geovědy – Historií země za dva dny nebo zpřístupněním velké části své významné geologické sbírky.

[[img:chrn_fullwidth:13089:RNDr. Daniel Smutek. Foto: internet]]

MUDr. Václav Volejník, CSc., ředitel Hamzovy léčebny Luže – Košumberk, stál u její velké přeměny po roce 1989. Změnila se skladba klientů z dětí na převážně dospělé, byly potřeba rekonstrukce a zejména zvýšení úrovně léčebné péče. K tomu se Václav Volejník snažil udržet léčebnu a její areál otevřené veřejnosti včetně rozsáhlého arboreta v přilehlém parku.

PhDr. Jiří Kotyk, Ph.D. je historikem, který své bádání soustředil na místní osobnosti a dějiny. Kromě funkce ve vedení Klubu přátel Pardubicka je také předsedou Masarykovy společnosti v Pardubicích, předsedou Společnosti Jana Kašpara a Společnosti Jana Pernera. Podílel se na úsilí o obnovení pomníků těchto velikánů a inicioval prohlášení takzvaného Zámečku v Pardubicích kulturní památkou. Je autorem mnoha publikací z regionální historie.

Akad. soch. Olbram Zoubek patří k nejznámějším českým sochařům. Část svého života, celých 17 let, kdy nemohl z politických důvodů svobodně tvořit, strávil restaurování renesančních sgrafit na Zámku v Litomyšli a výrazně tak přispěl k jedinečnému vzhledu této památky. Tam je také vystaven největší soubor jeho soch. Stálou inspirací pro Olbrama Zoubka je kromě antických soch a žen také utrpení. V současné době připravuje plastiku kněze Josefa Toufara a chystá se zúčastnit soutěže na vytvoření pomníku pro Miladu Horákovou.

Cena Michala Rabase za záchranu

Studenti třetího ročníku Střední školy zdravotnické a sociální v Ústí nad Orlicí Eliška Matysová a David Janďourek zachránili svou všímavostí a poté profesionální pomocí život muži, který si pádem na zem zranil hlavu a byl postižen epileptickým záchvatem. Nutno dodat, že ostatní kolemjdoucí si muže nevšímali.

Dalším nositelem této ceny se stal MUDr. Jiří Pol, lékař Nemocnice následné péče v Moravské Třebové. Zkušený internista ve městě působí od roku 1981 a je jakousi ikonou mezi místními specialisty. Do roku 2002 byl primářem interního oddělení místní nemocnice.

Medaile hejtmana

Medaili hejtmana převzaly ve Východočeském divadle MUDr. Marie Blažková, zakladatelka Hospice Chrudim a Mgr. Marie Hubálková, ředitelka Oblastní charity Pardubice, která patří k průkopnicím domácích hospiců.

[[img:chrn_fullwidth:13088:MUDr. Marie Blažková, vlevo. Foto: internet]]

Laureáti ocenění předchozích let

Cena Za zásluhy o Pardubický kraj

Ing. Akad. arch. Miroslav Řepa, architekt (2014)

Ing. Yvona Rybová a Ing. Petr Ryba, folkloristé (2014)

Marie Sedmíková, odbornice na ex libris (2014)

Luděk Štěpán, zakladatel skanzenu Veselý Kopec (2015)

Manželé Magda a Petr Kučerovi, majitelé zámku Nové Hrady (2015)

Králická pevnostní oblast a Společnost přátel čs. opevnění (2015)

Cena Michala Rabase za záchranu

Veronika Kolafová, studentka gymnázia (2014)

Ladislav Pulpit, řidič autobusu (2015)

Radek Biedla, učitel SOŠ automobilní v Ústí nad Orlicí (2015)

Lukáš Kamaryt, strážník Městské policie Pardubice (2015)

Medaile hejtmana

Ondřej Moravec, biatlonista (2014)

Peter Chudík, župan Prešovského samosprávného kraje (2014)

MUDr. Michaela Tomanová, MBA, ředitelka Rehabilitačního

ústavu Brandýs nad Orlicí (2015)

Josef Kubát, matematik (2015)

Eva Faltusová, dobrovolná hasička (2015)

Marie Stará, dobrovolná hasička (2015)

Chrudim - S výbornou fyzičkou, psychicky odolný, schopný týmové spolupráce, ale i samostatného rozhodování. Takový musí být příslušník 43. výsadkového praporu. A takových bylo i třicet úspěšných uchazečů výběrového řízení k chrudimském útvaru, které proběhlo předposlední dubnový týden .

„Nehledáme hotové výsadkáře. Výběrové řízení může bez problémů zvládnout motivovaný a fyzicky i psychicky připravený uchazeč či uchazečka,“ říká major Ivo Zelinka, zástupce velitele 43. výsadkového praporu. Znalost speciálních vojenských dovedností není podle něj pro výběrové řízení potřeba – chrudimští hledají především uchazeče, kteří mají potenciál se výsadkářem stát.

Inspirace Velkou Británií a USA

Ačkoliv výběr nových výsadkářů není, jak Zelinka říká, nikterak záludný, přece jen tu najdete oproti jiným útvarům rozdíl. Třídenní zkouška se inspirovala testy k britským výsadkářům a zařadila i několik disciplín z US Army Ranger School.

Kromě úvodního rozřazovacího testu z tělesné přípravy, který hned na začátku ukáže, zda jsou uchazeči dostatečně fyzicky zdatní, se testuje schopnost spolupráce v kolektivu, odolnost vůči stresu a únavě i pro výsadkáře nezbytné schopnosti jako nebát se výšek a umět plavat natolik, aby mohl provádět padákové seskoky do vody.

„Nedá se říct, že by některá část byla pro budoucího výsadkáře důležitější. Všechny se na tom, zda bude v budoucnu úspěšný, podílejí stejnou měrou – výborná fyzička, psychická odolnost, schopnost spolupráce v kolektivu i samostatné rozhodování,“ vysvětluje major Zelinka.

Překvapila mimořádná úspěšnost

Letos prošlo náročným sítem zkoušek 30 uchazečů ze 46. Oproti minulým rokům jde o nárůst. „Je vidět, že se uchazeči čím dál lépe připravují, úspěšnost 65 procent jsme ještě neměli. Myslím, že je to tím, že se již rozkřiklo, že neděláme úlevy a přihlašují se nám opravdu jen ti, kteří na to mají,“ uvádí hlavní instruktor výběrového řízení nadrotmistr Tomáš Vodička. Pomohly prý podrobné informace o výběru dostupné na kanálu Youtube a Wikipedii a facebooku.

Po úvodním výběru nováčci procházejí ještě šestitýdenním doplňujícím intenzivním výcvikem, který je posune na úroveň s ostatními výsadkáři. Na konkrétní pozice jsou pak uchazeči umisťováni podle výsledků ve výběrovém řízení.

„Ti, co splní v kategorii A, tedy bojové jednotky, budou sloužit na třech výsadkových rotách nebo rotě zbraní. Pro ty, co splní v kategorii B, tedy štáb a zabezpečovací jednotky, jsou připravena místa na velitelské rotě, rotě logistiky nebo na štábu,“ upřesňuje Zelinka a dodává, že pokud chce voják sloužit v průzkumném týmu nebo skupině odstřelovačů, tedy u elity výsadkářů, čeká ho další, už interní výběrové řízení.

Do mise jako první

43. výsadkový prapor patří k nejvíce nasazovaným útvarům Armády ČR, přičemž vzhledem ke své nadstandardní vycvičenosti a vyššímu stupni pohotovosti bývá do misí vysílán jako první. „První jsme byli například v Afghánistánu s jednotkou OMLT a průzkumným odřadem či v Mali. Zatímco standardní doba od vyrozumění do nasazení v zahraniční operaci je pro jiný útvar pozemních sil šest měsíců a víc, my jsme byli nasazeni v Mali za šest týdnů,“ zdůvodňuje major Ivo Zelinka.

Aby mohla být jednotka do operace vyslána v řádu týdnů, musí ale mezi vojáky fungovat víc než jen formální pracovní vztah. „Výsadkáři tvoří velmi těsné společenství. Pokud chce někdo zažít skutečné kamarádství vykované náročným výcvikem a následným nasazením v bojových operacích, jsou výsadkáři pro něj. Být v partě lidí, kteří mají na službu v armádě stejný pohled jako vy, to je hodnota sama o sobě,“ uzavírá Zelinka.

Chrudim - Suverénně nejaktivnější komisí rady města je ta, od níž by aktivitu čekal málokdo. Letopisecká a historická komise se sice neschází každý měsíc, ale i tak suverénně vede mezi všemi těmi, kdo by měli mít zájem o rozvoj města, ale ten obvykle končí jen u diskusních příspěvků na facebooku.

Členové letopisecké komise, jimž předsedá městský zastupitel Pavel Kobetič (ODS), nejsou žádní suchopární vědátoři, ale poměrně „akční“ lidé, kteří svůj obor náležitě milují. Pravidelně se setkání účastní třeba i jinak velmi vytížený archeolog Jan Frolík a vedoucí místního okresního archivu Petr Boček.

[[gal:12575]]

Při své poslední dubnové schůzi členové komise například schválili grafické návrhy informačních tabulí, které přijdou umístit na hřbitov svatého Kříže. Objevit by se zde měly do konce května a plánováno je i jejich slavnostní odhalení. Jan Frolík přítomné informoval o práci na sborníku „Chrudim v době Karla IV.“ do níž se zapojí i historik Jan Vojtíšek. Ten přepíše chrudimský berní rejstřík z této doby. Místní se tak dozví, jak mizivé daně platil lid poddaný ve vrcholném středověku a může je porovnat s posledním daňovým přiznáním. Samotný sborník by měl být představen letos na podzim. Začátkem července si Chrudim připomene výročí Rakousko-pruské války. Komise doporučuje pozvat do města zástupce města Vamberk, z nějž pocházel zastřelený tovaryš pohřbený na hřbitově u svatého Václava. Pietní vzpomínku by mohl požehnat i místní vojenský kaplan. V plném proudu jsou také přípravy 130. výročí narození Františka Machníka.

Z výše zmíněných aktivit historické a letopisecké komise by si ostatní komise rady města mohly vzít příklad.

Chrudim - Technické služby Chrudim se pod vedením Zdeňka Koláře stále modernizují a pozorně naslouchají lidem ve městě. Poté, co v nedávné minulosti otestovaly svoz bioodpadu, přichází také s popelnicemi na tuky používané v domácnosti.

Ten problém zná každý, kdo má doma fritézu, nebo smažil na pánvi karbanátky. Po přípravě lahodného pokrmu nastává nepříjemná otázka „kam s ním“. Myšlen není nerudovský slamník, ale použitý olej. Vylívat oleje do kanalizace se důrazně nedoporučuje, protože ve stoupačkách tuhnou a spolehlivě je ucpávají. Radnice proto prostřednictvím technických služeb opět podává pomocnou ruku a připravila popelnice, do nichž je možné v uzavřených nádobách oleje vyhazovat.

Kde je ale najít? Kromě obligátního sběrného dvora se jedná o následující lokality: Markovice – kontejnerové stání na separovaný odpad u kulturního domu, Na Rozhledně – kontejnerové stání na separovaný odpad za barem Palma, Na Větrníku - kontejnerové stání na separovaný odpad u domu 1208, Husova - kontejnerové stání na separovaný odpad u domu 787, Dr. Jana Malíka – kontejnerové stání na separovaný odpad u křižovatky s Novoměstskou ulicí, Leguma – kontejnerové stání na separovaný odpad u trafostanice a Leguma – kontejnerové stání na separovaný odpad u trafostanice.  

Chrudim - V sobotu, 30. dubna 2016 ve 13 hodin a 3 minuty přijmou v arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi svátost manželskou pan Jakub Valenta a slečna Klára Kořístková. Redakce i majitelé Chrudimských novin přejí novomanželům nekonečné štěstí, lásku a společně naplněný život.

[[img:chrn_fullwidth:13023:Všechno nejlepší ...]]

Chrudim - Neděle prvního května není jen dnem, jímž začíná měsíc lásky a také, bohužel, den pracovního klidu, ale také datum, v němž si mateřská školka v místní části Medlešice připomíná celých 70 let od svého založení. Právě na neděli je v parku u medlešického zámku připraveno zábavné odpoledne.

Akci pořádá chrudimská mateřská škola v ulici Strojařů, pod níž medlešická mateřinka patří. Ta sídlí v bývalém zámku, který dlouhá léta volá o pomoc. V nedávné minulosti sice došlo na částečnou opravu střechy, ale barokní budova by potřebovala rekonstrukci celkovou. Na tu však prozatím nejsou v rozpočtu města peníze. Vstupné na zábavné odpoledne je však dobrovolné a štědrosti dárců se meze zásadně nekladou.

[[img:chrn_fullwidth:819:Opravu by "chrudimský zámek" opravdu potřeboval.  Foto: Chrudimské noviny]]

Program začíná ve dvě hodiny odpoledne a potrvá až do sedmi večer. Ve venkovním amfiteátru se ve dvě představí „Divadlo vousáčů“ a ve tři čtvrtě na tři popřejí školičce přítomní hosté. Ve tři vystoupí umělci místní i přespolní a o půl čtvrté vypukne nefalšovaná pohádková diskotéka. Souběžně s tímto programem se v parku u zámku děti vyřádí na skákacím hradě a rodiče si prohlédnou ukázky řemesel. V samotné školce bude zájemcům k dispozici retro koutek a také plány rekonstrukce medlešického zámku.  

Příloha: 

pozvanka.pdf

Chrudim - „Tino se stále nenašel,“ tuto smutnou informaci přinesl letáček, který skončil v úterý 26. dubna ve schránkách většiny obyvatel města. Československý vlčák, jemuž začátkem února ve Slavické oboře zachutnala svoboda, stále pobíhá v polích kolem Chrudimě. A jeho majitelé nejsou o nic blíže radostnému shledání.

Chrudimské noviny o případu uprchlíka Tina již obšírně informovaly. S tím, jak se doba jeho pobytu na svobodě prodlužovala, zvyšovala se i odměna, kterou jeho majitelé vypsali. Původně za československého vlčáka nabízeli deset tisíc korun, v současné době se však jeho případný nálezce může těšit na 100 tisíc. Odchytit ho však není snadné. Nepodařilo se to ani těm, kdo po něm pátrali několik dní v kuse a dokonce s hárající fenou. Ta by měla psa spolehlivě přilákat.

[[img:chrn_fullwidth:13022:Psí šampion stále uniká. Neviděli jste ho?  Foto: Facebook]]

Na radu známého psího psychologa Rudolfa Desenského tak majitelé Tina přikročili k akci, při níž poštovní doručovatelky roznesly po schránkách informační letáčky. Zda bude mít tento pokus mít kýžený výsledek, je nejisté. Někteří odborníci na psí chování totiž poukazují na „vlčí krev“ československých vlčáků, kteří jsou natolik specifickým plemenem, že u nich převáží vrozená plachost a nedůvěra k cizím lidem. Tino tak přes den nejspíše spí zalezlý někde v noře a vylézá až v noci. Majitelé vlčáka však své hledání nevzdávají a doufají v jeho nalezení.  

Chrudim - V okolí města a teď již i ve městě samotném se nejspíše pohybuje partička cizinců, kteří se nebojí okrádat důvěřivé občany zvlášť otrlým způsobem. Muži zastavují auta, nebo do nich v koloně dokonce nasedají a následně své oběti oberou o veškeré finance a cennosti.

Nejčerstvější zkušenost s vykutálenými zlodějíčky má vrchní strážník skutečské městské policie Jiří Stuna. „Volal mi známý ze Skutče, že byl v pondělí jeho syn přepaden v Chrudimi. Tři muži snědé pleti se pohybovali v černém mercedesu, nastoupili k poškozenému do vozidla v koloně a donutili ho zajet k bankomatu pro peníze. Nakonec mu dali nějaké falešné zlato. O situaci jsme informovali Městskou policii Chrudim a doporučili jsme, aby se poškozený obrátil na linku 158,“ přibližuje podrobnosti případu Jiří Stuna.

Jak podobným situacím předejít? Rozhodně nezastavovat neznámým lidem, kteří parkují u krajnice a zdánlivě požadují pomoc. Raději informovat policii, která si už poradí.

[[img:chrn_fullwidth:13018:Rumuni se pohybují i po městě a jejich drzost roste.  Foto: Jindřich Balous]]

Další rady sděluje přímo velitel městské policie ve Skutči Jiří Stuna. „Doporučuji se v koloně ve vozidle zamykat, případně blikat na protijedoucí vozidla městské policie a policie České republiky, případně zajet na Resselovo náměstí, kde policisté sídlí. Jedná se o nápadně podobný případ mladé maminky s holčičkou, která byla podobně přepadena v Chrudimi před týdnem. Městská policie o ničem nevěděla, je proto potřeba všechny případy hlásit na číslech 158 a 156,“ uzavírá Jiří Stuna. Podobné případy přitom policie registrovala začátkem roku v Moravskoslezském kraji, kde rovněž partička Rumunů nebo Bulharů takto okrádala nic netušící šoféry, kteří jim důvěřivě zastavili na silnici s nabídkou pomoci. 

Chrudim - Od pondělí 25. dubna do 12. června je uzavřena stará cesta do Pardubic přes místní část Medlešice. Silničáři zde budou stavět nový kruhový objezd, který by měl suplovat zrušený sjezd z první části obchvatu města. Řidiči by se tak měli připravit na to, že dva měsíce tudy neprojedou.

Uzavírka se týká jak silnice navazující na Pardubickou ulici ve městě – zde je zákazová značka umístěna jen několik metrů za dopravní značkou upozorňující na konec obce, tak spojky v polích u Medlešic. Tady šoféři nenajedou ani na začátek silnice a do Medlešic je třeba jezdit přes Ostřešany a následně Mikulovice. Zásobování průmyslových zón a podniků ležících v bývalém vojenském depu v Pardubické ulici je však zachováno.

[[gal:13016]]

Sjezd u Medlešic záhadně zmizel z projektu výstavby první části obchvatu města a ani Ředitelství silnici a dálnic Pardubice nechtělo prozradit, kdo za jeho likvidací stojí. Později se ukázalo, že tehdejší vedení města blíže nespecifikovaní úředníci nejspíše „přitlačili“ ke zdi a místní politické špičky reprezentující druhé největší město v Pardubickém kraji, se nechaly přesvědčit, že sjezd vlastně Chrudim nepotřebuje. Teprve vlna nevole, která se zvedla poté, co o této kauze jako první informovaly Chrudimské noviny, přiměla radnici změnit názor a na vybudování sjezdu opětovně trvat. Byly to rovněž Chrudimské noviny, kdo odhalil viníky, kteří za zrušením sjezdu stáli.  

Chrudim - Jak již Chrudimské noviny před více než týdnem informovaly, na Kopanici hrozí reálné nebezpečí zranění. Z rozpadající se zdi zde padají pískovcové bloky, které následně končí svou pouť přímo na dláždění Kopanice. Město zde nejprve umístilo značky, nyní však přikročilo k uzavření průchodu.

Město se rozhodlo neriskovat zranění, nebo dokonce smrt chodce, kterému by na hlavu spadl kutálející se pískovec a úsek, v němž reálně toto nebezpečí hrozí, provizorně uzavřelo. Většina chodců si však informativní tabulky na začátku Kopanice nevšimne a dál pokračuje obvyklou cestou. Teprve u schůdků spojujících Kopanici s ulicí Na Sádkách lidé zjišťují, že dál to nejde.

[[gal:13007]]

Jak dlouho bude oblíbená zkratka uzavřena? To prozatím radnice nezveřejnila. Momentálně totiž probíhají jednání s majitelem pozemku, z nějž se kameny uvolňují a ta se mohou pořádně protáhnout.