Chrudim - Zadlužení města se už třetí rok po sobě snižuje. Vyplývá to ze závěrečné zprávy finančního odboru MěÚ Chrudim o hospodaření radnice za uplynulý rok. Tento údaj je přitom v ostrém kontrastu s nedávným prohlášením zastupitele za Stranu svobodných občanů Petra Lichtenberga, který současné vedení radnice obvinil z nehospodárného nakládání s majetkem města a neustálého zadlužování městské kasy.

To se ale podle chrudimského místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD), který zodpovídá za stav městských financí, vůbec nezakládá na pravdě a předložil proto konkrétní čísla k posouzení městské radě. "Město má v současnosti nesplacené úvěry ve výši 119,3 milionu korun a obsluha tohoto dluhu činí pouze 4,88 procenta. Ještě v roce 2011 to přitom bylo 16 procent," argumentuje Trávníček nejnovějšími údaji, které hovoří o zcela něčem jiném, než tvrdí občanům Svobodní.

Ti přišli mimo jiné s obviněním, že se radniční koalice v čele s nynějším starostou Petrem Řezníčkem (SNK-ED) chystá město znovu nebezpečně zadlužit, a to více než stomilionovou investicí do rekonstrukce zchátralé sportovní haly na Tyršově náměstí, dále třicetimilionovou částkou, za kterou přijde zbourat dřevěná tribuna na fotbalovém stadionu Za Vodojemem a postavit nová, která bude splňovat současné parametry fotbalových soutěží. Trnem v oku je Svobodným rovněž chystaný projekt Lesovny v Městských lesích Chrudim na Podhůře, který podle Lichtenberga zbytečně spolyká další desítky milionů z městské kasy. A konečně, Svobodní kritizují i investice města do moderního umění, přestože se výborně zhodnocují.

Podle místostarosty Trávníčka není ale důvod k obavám, protože se daří celkové zadlužení města už několik let po sobě systematicky snižovat, a to v souvislosti s umořováním dluhů za některé významné investice z minulosti, jakým byla třeba čtvrtmiliardová injekce s pomocí evropských peněz do revitalizace rozsáhlého území pod chrudimským nádražím, o které se Svobodní vůbec nezmiňují a kritizují pouze takové investice, u nichž očekávají, že se na jejich stranu přidá i veřejnost.

Chrudim - Město chce letos investovat víc než milion korun do rekonstrukce části krytého plaveckého bazénu a bývalé restaurace Malibu, která původně sloužila také jako sauna a později jako noční podnik s lehkými ženami. Nově tu má podle plánů radnice vzniknout občerstvení pro návštěvníky letního koupaliště.

Nové občerstvení má přitom na letním koupališti sloužit lidem už v letošní sezóně. Alespoň to příslibil chrudimský starosta Petr Řezníček (SNK-ED). Další peníze budou letos použity k přestavbě vstupní haly sousedního krytého plaveckého bazénu a modernizaci zdejšího pokladního systému. Ten bude spočívat v elektronizaci, která má být údajně přesnější než klasické vstupné. Lidé zde obdrží u nového obslužního pultu čipy v podobě hodinek, které jim umožní zaplatit pouze čas skutečně strávený v bazénu. Od kdy začne zařízení fungovat, zatím radnice neuvedla, ani to, zda se opatření dotkne i stálých návštěvníků bazénu, kteří si zpravidla kupují dlouhodobé pernamentky opravňující ke vstupu do plaveckého areálu.

Chrudim - Věřitelé se začínají na Domov pro seniory v bývalém pivovaru slétat jak supi na svoji kořist. Poslední hřebík do rakve, zdá se, zasadila tomuto sociálnímu zařízení Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, která chce po provozovateli vrátit dotaci ve výši téměř 36 milionů korun. Prý proto, že porušil podmínky dotace.

Podle úředníků firma například uplatňovala výdaje, které se nikdy neuskutečnily, porušovala stavební zákon a svévolně změnila oproti projektové dokumentaci samotný objekt Domova pro seniory. Na základě těchto zjištění vydali platební výměr na vrácení výše uvedené částky. Vzhledem k tomu, že je proti firmě vedeno nyní už několik exekucí, podala Regionální rada Severovýchod u soudu návrh na insolvenční řízení, které by všechny předchozí exekuce a dražby s nimi spojené zastavilo, aby mohli být uspokojeni všichni věřitelé. Soud ale o tomto insolvenčním návrhu úředníků ještě nerozhodl. Vedle Regionální rady uplatňují vůči Domovu pro seniory v Chrudimi svoje pohledávky také Raiffeisenbank, firma Kimpton Trading z Velké Británie a Axa životní pojišťovna, které dohromady požadují takřka 15 milionů korun. Další pohledávky uplatňují stát a společnost ČEZ.

Za projektem Domova pro seniory stojí chrudimský podnikatel Milan Jiruška, kterému se ale nedaří už dlouhodobě a takřka všechny jeho předchozí firmy se prakticky od počátku 90. let minulého století potýkaly s vážnými problémy, anebo mezitím skončily v likvidaci. Stačí si připomenout stavební firmu Allfix, společnosti Jupiter anebo Utec Praha, v nichž figurovalo jeho jméno a které všechny skončily v exekuci. I přes tyto nelichotivé reference se ale Jiruškovi podařilo přesvědčit úředníky, aby mu "přiklepli" dotaci v řádu desítek milionů korun, za něž chtěl v bývalém chrudimském pivovaru postavit lůžkové a sociální centrum pro seniory včetně školícího střediska pro 120 lidí s různým stupněm postižení a získávat od města pravidelný finanční příspěvek na jeho provoz. Dokonce přivedl do správních orgánů této obecně prospěšné společnosti dvě chrudimské zastupitelky, Ivanu Bohatou a Věru Ždímalovou (obě SNK-ED), které odsud později odešly, údajně kvůli neprůhlednosti celého projektu, protože jim prý byl znemožňován přístup k informacím.

Jiruška nakonec po nekonečných průtazích a problémech s financováním a chrudimským stavebním úřadem stavbu dokončil jen částečně a kapacita Domova pro seniory je tak poloviční, než bylo původně zamýšleno. I tak dokázal na projekt vyčerpat evropskou dotaci ve výši 48 milionů korun a dalších devět milionů měl získat od státu. A co bude s Domovem pro seniory v Chrudimi dál? Odbor sociálních věcí Pardubického kraje v něm provedl kontrolu a konstatoval, že je zde úroveň poskytovaných služeb na odpovídající úrovni. Není ale vyloučeno, že bude areál v budoucnu na nátlak věřitelů vydražen a jeho nový majitel nebude vázán žádnou povinností provozovat zde i nadále lůžkové a sociální centrum pro seniory. Pokud by takový případ nastal, bude zapotřebí přestěhovat klienty do obdobných sociálních zařízení v okolí. Nejbližší srovnatelné, včetně cenové úrovně, funguje v Holicích na Pardubicku.

Chrudim - Město uspořádalo v sídlišti Na Větrníku ve vnitrobloku domů čp. 1206 až 1208 setkání s občany, aby je přímo na místě seznámilo s připravovaným zřízením parkoviště pro zhruba 50 automobilů. Debatu přitom vedl šéf odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký, kterého doprovázeli architekt Václav Škarda, místostarostové Miroslav Tejkl (ČSSD) a Jan Čechlovský (ODS), a také radní Kateřina Jánská (ODS), která v sídlišti žije. Úředníky přitom obklopil asi čtyřicetihlavý dav místních obyvatel včetně zástupců samospráv obytných domů, aby naslouchali plánům radnice.

Ta právě mezi uvedenými domy plánuje zřídit další parkoviště, aby odlehčila déletrvající napjatou situaci spojenovou s parkováním motorových vozidel v nejvýše položeném sídlišti v Chrudimi. Architekt Václav Škarda, který budoucí parkoviště "namaloval", přichází s řešením, které počítá s tím, že průjezd mezi paneláky čp. 1206 až 1208 zůstane i nadále zachován a bude ho oddělovat od parkoviště bezpečnostní práh zeleně. Spolu s tím bude nutné na náklady města zbourat a přemístit odsud na jiné místo přístřešek pro kontejnery na komunální odpad, který se nechá obrůst zelení. V místě současného dětského hřiště, které je využíváno dětmi jen sporadicky, přijdou doplnit lavičky pro odpočinek a dojde prý také na dlouho slibovaný větrolam složený ze vzrostlých stromů a mlatovou cestu podél sídliště.

Město zde přitom původně počítalo s parkovištěm na zcela jiném místě, a to před městskou bytovkou se sociálními byty, kde se už několik let živelně parkuje na trávníku, který teď spíše připomíná rozježděný tankodrom než udržovanou plochu městské zeleně. "Neobdrželi jsme na něj dotaci se zdůvodněním, že nejde o parkoviště mezi bytovými domy, proto jsme od něho museli prozatím upustit a přijít s náhradním řešením na zřízení jiné parkovací plochy mezi domy čp. 1206 - 1208," vysvětluje místostarosta Čechlovský. Místní lidé proti této změně takřka nic nenamítali, protože je špatná situace s parkováním jejich aut v sídlišti dlouhodobě tíží a přišli proto jen s několika pozměňovacími návrhy, které budou do konceptu zapracovány. "Podle vznesených připomínek občanů bude co nejdříve studie architekta Škardy dopracována a na jejím základě necháme zpracovat projektovou dokumentaci na řešení úprav v dané lokalitě," pokračuje Čechlovský.

A kdy k realizaci výstavby nového parkoviště v sídlišti Na Větrníku dojde? "Chceme ještě do konce letošního roku získat stavební povolení a začátkem příštího roku pak podat žádost o přidělení dotace na regeneraci sídliště. Pokud dotaci získáme, počítáme s tím, že zahájíme první stavební práce na celém projektu ještě v roce 2015," uzavírá místostarosta Jan Čechlovský.

Chrudim - Resselovo náměstí netrpí pouze nájezdy společensky unavené omladiny, která nezřídka demoluje odpadkové koše a neváhá se i vykoupat v kašně pod morovým sloupem, avšak stále častěji se tu stávají právě přeplněné odpadkové koše oblíbeným zdrojem potravy pro nejrůznější opeřence.

Právě od pátku trvající program, jenž přitáhl na největší chrudimské náměstí stovky lidí, byl příčinou toho, proč Technické služby (TS) Chrudim nestíhaly vyvážet přeplněné odpadkové koše. Toho bleskově využili inteligentní havrani a doslova celá hejna se jich společně s kavkami slétla na Resselovo náměstí, aby vyplenila nepraktické nádoby určené k odhazování odpadků.

[[gal:7776]]

Od sobotního odpoledne, tedy v době, kdy už zábava pro Chrudimáky dávno skončila, tak ptáci rozhazovali odpadky vytahané z košů po celém náměstí, kde hledali něco dobrého k snědku. Konstrukce košů, jimiž se historické město roku pyšní, jim totiž takovou činnost bez problémů umožňují. A jak je možné, že v TS Chrudim dosud nikoho nenapadlo koše vyměnit? Na to zná odpověď snad jen ředitel Zdeněk Kolář, který se nejspíš věnuje zcela jiným aktivitám, než přemýšlení nad řešením situace s poletujícími vandaly.

Chrudim - Před týdnem se na letním stadionu MFK Chrudim konal velký fotbalový žákovský turnaj E-ON Cup za účasti čtrnácti mužstev žáků, který navštívila řada jejich rodičů z celé České republiky, aby mohli fandit svým ratolestem. Parkovací kapacity stadionu přitom nedostačovaly a tak většina hostů našeho města byla nucena parkovat podél stadionu na chodníku až ke krytému plaveckému bazénu a všude, kde se dalo.

Průjezd od stadionu k dalším městským sportovištím i rodinným domům v ulici U Valchy zůstal však zachován. "Co mi neuniklo, byla skutečnost, že při takto mimořádně velkém turnaji tu nebyl přítomen nikdo z pořadatelů, aby parkování návštěvníků stadionu MFK Chrudim organizoval. Namísto toho jsem zaznamenal na cestě zpět z krytého bazénu, že tu jsou městští policajti a rozdávají všem hostům, kteří přijeli do Chrudimi, bločky za špatné parkování," konstatuje čtenář Chrudimských novin, který si nepřeje být jmenován a který redakci poskytl i fotodokumentaci dané události.

[[img:chrn_fullwidth:7690:Návštěvníci fotbalového turnaje na stadionu MFK Chrudim byli nuceni využít k parkování každého volného místa. Za tento organizační nedoraz museli nakonec pykat oni sami.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Strážníci přijeli podle všeho na udání někoho z místních obyvatel, kterým auta parkovala na chodníku před jejich domy. "Napadlo mě v této souvislosti, zda by neměla městská policie s organizátory při takových příležitostech spíše spolupracovat a parkování lidem odjinud umožnit všude tam, kde je to možné a jak je to obvyklé v civilizovaném světě. Namísto toho se Chrudim zase ´proslavila´ tím, že měl každý návštěvník našeho města za oknem lísteček," zamýšlí se čtenář. A jak dodává, nesetkal se s tímto nešvarem v Chrudimi poprvé. "Připomnělo mi to v mnohém Balónovou show na Ploché dráze, kde to bylo loni naprosto stejné a kde si Chrudim stejným způsobem uřízla ostudu. Mám za to, že je už na čase to změnit a netrestat lidi za něco, za co sami nemohou," uzavírá svůj postřeh čtenář našich novin.

[[img:chrn_halfwidth:7689:Důkaz, že strážníci byli v případě fotbalového turnaje neoblomní a každému, kdo přijel za sportem do našeho města, dali za okno nelichotivou vizitku: "Tady jste v Chrudimi!"  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Oblíbený Koniášův potlach, na který každoročně proudily stovky dětí a jejich rodičů, se letos na plácku Roština za Divadlem Karla Pippicha vinou chrudimské radnice konat nebude. Tato pro leckoho smutná zpráva se však dala s ohledem na přístup vedení města už delší dobu očekávat. Celý rok totiž probíhala zdlouhavá vyjednávání mezi pořadateli tradičního potlachu a starostou města Petrem Řezníčkem (SNK-ED), která nakonec vyvrcholila tím, že dalo město ohniště k údivu všech zabetonovat.

Každý, kdo se jen trošku zajímal o to, jakým způsobem probíhala spontánní akce několika Chrudimáků, kteří každoročně připravovali potlach ve volném čase za vlastní peníze, není jistě překvapen. Řezníčkova averze proti pálení čarodějnic za Divadlem Karla Pippicha byla totiž dlouhodobě známá. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že důvodem, proč se starosta snažil tradiční veselici zlikvidovat, je prostá závist. Nikdy totiž nebyl uveden mezi organizátory, k nimž kromě několika lokálních politiků, bývalých starostů a podnikatelů patřila třeba i Chrudimská beseda, Technické služby Chrudim, nebo dokonce sám městský lesník, který sem dodal dřevo určené k postavení hranice.

[[img:chrn_fullwidth:929:Letos hranice za Divadlem Karla Pippicha nevzplane, současné vedení města je proti.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Svévolně tam před lety vznikla aktivita pálení ohňů. Při této aktivitě však docházelo ze strany pořadatelů k méně citlivějšímu přístupu k místu a ke stromům,“ vyjádřila se na adresu pořadatelů a účastníků, mezi nimiž převažují děti, jedna z Řezníčkových úřednic, Hana Dušánková, která na městském úřadě plní funkci technika údržby městské zeleně. Nelze se v této souvislosti nepozastavit nad formulací, kterou Dušánková užila, když označila občanskou aktivitu, která se koná v Chrudimi už třetí volební období, za svévoli. Jde přitom o člověka, jehož plat je tvořen právě daněmi těch, kteří se Koniášova potlachu pravidelně účastní. „Původní záměr odpočinkového místa vedle divadla nebylo ohniště, ale stůl, jehož středem bude procházet strom s malou korunou,“ popisuje Dušánková záměry města, jež však nikdy nebyly dotaženy do konce. Důslednost, s kterou někteří úředníci a politici brojí proti tradiční aktivitě občanů, jim evidentně chybí v jiných oblastech.

Stůl a strom totiž Na Roštině nikdy nevznikl a podle informací z kuloárů, na tuto úpravu město už dávno rezignovalo. Místo stolu zde tak vznikla díra v zemi zaplněná „kačírkem“, která dlouhá léta slouží jako ohniště. Přesto jeden z pořadatelů Koniášova potlachu, Luboš Jelínek z Volby pro město, přišel s návrhem, jak pálení čarodějnic na oblíbeném místě zachovat a přitom předcházet případnému poškození rozrůstajících se stromů okolo, na které se současné vedení města vymlouvá. Jelínek totiž navrhl posunutí ohniště o pár metrů dál směrem ke křižovatce, ale i tady narazil na zjevnou neochotu a nezájem vedení radnice a poslušných Řezníčkových úředníků. Výjimečnou ignoranci v tomto směru opět ukázala Hana Dušánková. „Upravovat plochu veřejného prostranství jen kvůli aktivitě, která se koná jedenkrát do roka, a která se dá konat i na travnaté ploše, pokud se bude chtít provozovatel zabývat úklidem a přípravou prostoru, nepřipadá v úvahu,“ tvrdí Dušánková.

[[img:chrn_fullwidth:927:Svévole občanů města nebo tradiční zábava pro děti všeho věku? Občanská iniciativa a navíc úspěšná se v Chrudimi jen tak neodpouští.  Foto: Chrudimské noviny]]

O Koniášově potlachu dokonce jednala několikrát i městská rada. Ta však tvrdohlavě odmítá oblíbenou a tradiční akci pro veřejnost, kterou si pořadatelé platí z vlastních kapes a raději se rozhodla udělat akci jinde a za městské peníze, kterou však veřejnost ignoruje. Stačí si vzpomenout na pálení čarodějnic na Janderovském hřišti, které skončilo fiaskem pro nezájem Chrudimáků trmácet se daleko za město, aby zde mohli zdarma od města dostat špekáček, chléb a hořčici a poslouchat živou hudbu. To vše opět ukazuje na nehospodárné nákladání s veřejnými prostředky, když je odmítána úspěšná občanská aktivita, která je navíc pořádána pro občany zdarma a nikoli za peníze z městské kasy.

[[img:chrn_fullwidth:1005:Dětský smích se letos za divadlem nerozezní, protože je starosta Řezníček i jeho úřednická armáda proti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Záměr pořadatelů Koniášova potlachu byl přitom takový, že děti z města dostanou tradiční zábavu Filipojakubské noci tam, kde žijí. Nemusí proto jezdit do okolních vesnic a městských periferií. Problémy pořadatelům přitom začalo dělat až nové vedení radnice v čele se starostou Řezníčkem. Právě Řezníček byl Jelínkem osloven s tím, že jeho osobní názor je pro organizátory a pořadatele nesmírně důležitý. Ani po několika urgencích však ze starosty nevypadlo konkrétní stanovisko a jako štít před sebe pokaždé stavěl názory Hany Dušánkové a městského architekta Marka Janatky. Janatka, který v Chrudimi nežije, přitom bez skrupulí navrhuje letitou, tradiční akci pro děti a rodiče zlikvidovat. „Domnívám se vzhledem ke kontextu místa, že se jedná o řešení spíše nouzové a z dlouhodobého hlediska pro město nežádoucí. Prostor je pro daný účel malý a umístění v koutě vedle divadla je nevhodné. Ani projekt divadla ve třicátých letech 20. století s koncipováním podobného prostoru neuvažoval. Z toho důvodu nedoporučuji investice do úprav tohoto prostoru pro podporu pálení čarodějnic a doporučuji tuto aktivitu zde zrušit. Pro tento účel lze výhledově hledat jiná místa, například víceúčelovou plochu za Muzeem v místě dnešního letního kina, případně bychom do doby realizace jistě nalezli i jiná dočasná, podstatně vhodnější místa,“ tvrdí Janatka, který mimo jiné proslul verbálním útokem proti zástupcům občanské iniciativy MaChr na jednom ze zasedání městského zastupitelstva. Zůstává tedy otázkou, nakolik počítali stavitelé Divadla Karla Pippicha se změnou náhonu na lužní potok, či se samoúčelným stolem okolo stromu, kde si budou dávat pivo možná pouze bezdomovci.

[[img:chrn_fullwidth:1006:Nemají snad Hana Dušánková a Marek Janatka rádi děti? Toť otázka k zamyšlení.  Foto: Chrudimské noviny]]

Co si o přístupu chrudimské radnice a jejích úředníků myslí Luboš Jelínek, není těžké odhadnout. Přes nezájem a nenávist se snaží nepřecházet do defenzívy a trpělivě vysvětluje, proč vlastně Koniášův potlach před lety vznikl. „Původně byl Koniášův potlach symbolem spolupráce mezi stranami na chrudimské radnici, ale postupně se přetransformoval do současné podoby, kdy se jeho přípravou zabývají ti, kdo chtějí pro chrudimské měšťany udělat něco navíc, něco hezkého, vtipného, svěžího a možná i trošku provokativního,“ říká Jelínek. Stejně jako zmizela dobrá vůle ke spolupráci mezi jednotlivými subjekty lokální chrudimské politiky, zmizel letos i Koniášův potlach. Město si totiž na poslední dubnový den připravilo majáles, který má přitáhnout především omladinu do Klášterních zahrad. Jde snad o další truc podnik, jehož jediným smyslem je vymazat z povědomí jednu z oblíbených občanských aktivit? To se ukáže až v budoucnosti, která může v mnohém tvář politiky na radnici změnit. Voliči totiž už na podzim rozhodnou, nakolik je pro ně důležitější utrácet jejich peníze za zábavu organizovanou městem, nebo přijít na lety prověřený vtipný večer na plácku Roština za Divadlem Karla Pippicha a neutratit přitom z městské pokladny ani korunu.

Chrudim - O výjimečný objev se v minulých dnech zasloužil místní restaurátor Zdeněk Šmahel. V zahradě za Wiesnerovou vilou objevil totiž jednu ze ztracených bust, která původně tvořila ozdobu na právě opravované barokní bráně umístěné v zahradě.

Jednu vadu na kráse však busta, která původně zobrazovala některou ze starých římských nebo řeckých bohyň, přeci jen má. Chybí jí hlava. Ta se nachází neznámo kde, protože když busta z iluzivní brány spadla, hlava se pravděpodobně odlomila a někdo ji odnesl. Tvoří teď možná ozdobu na něčí zahradě.

Zdeněk Šmahel provádí za Wiesnerovou vilou již druhou rekonstrukci poškozené iluzivní brány. Ta, která prošla opravami v loňském roce, doslova září novotou. Své busty - s imperátorem uprostřed, má už opět na místě. „Je pravděpodobné, že torzo busty, kterou jsme nalezli, je dílem Ignáce Rohrbacha. Ten se proslavil, mimo jiné, dokončením prací na Morovém sloupu na Resselově náměstí. Torzo jsme našli vlastně náhodou. Dal jsem se do řeči s jedním z kuchařů ve zdejší restauraci, jehož moje práce zaujala a ten mi o vykukujícím kameni pod jedním smrkem řekl. Poté už stačilo jen bustu vyhrabat,“ popisuje nález Zdeněk Šmahel.

[[gal:7688]]

Samotná zahrada, která dlouhá léta tvořila oblíbenou zkratku, a kterou využívali chodci pro snazší přístup od nádraží třeba k sídlišti Leguma, by podle Šmahela mohla v budoucnu být vítaným parkem a odpočinkovým místem s unikátní výzdobou. „Když jsme s kolegy restaurátory Dušanem Rohlíkem a Jaroslavem Vrbatou prováděli rekonstrukci první brány v zahradě, pravidelně se nám stávalo, že zmizel třeba pytel se štukem, nebo dokonce i nářadí. Barokní brány před restaurováním byly také krom povětrnostních vlivů dost poničeny sprejery. Samotný park, pokud by se podařilo nějakým způsobem upravit současnou ne příliš utěšenou podobu dřevin, by jistě byl pro veřejnost vítanou oázou klidu. Přeci jen je to sem z jistých koutů chrudimských blíž, než do městského parku,“ uvažuje nad budoucností zeleného ostrůvku u Wiesnerovy vily Zdeněk Šmahel. Restaurátorské práce na druhé barokní bráně budou pokračovat nejspíše až do října. Finančně se na nich podílí město Chrudim a také majitel Wiesnerovy vily.

Chrudim - Po letech naprostého nezájmu a ignorance vzalo konečně vedení chrudimské radnice na milost největší sociální síť současné doby a zřídilo si profil na facebooku. Nakolik tento krok souvisí s blížícími se podzimními komunálními volbami, není doposud jasné.

Velký rozruch vzbudila totiž v této souvislosti před několika týdny zpráva, že má houf úředníků na radnici doplnit ještě jeden člověk, který se bude specializovat právě na komunikaci s uživateli sociálních sítí a tím i dělat PR vládnoucí koalici. Úředníci nakonec situaci vyřešili šalamounsky, když místo nového kolegy převedli jednoho ze stávajících asistentů místostarosty na pozici dalšího tiskového mluvčí. Oficiálně tedy žádné nové místo nevzniklo. Navzdory tomuto prohlášení radnice však portál Ministerstva práce a sociálních věcí ještě nedávno registroval inzerát, jehož zadavatelem bylo právě vedení města, které hledalo náhradu za zmiňovaného asistenta místostarosty...

[[img:chrn_fullwidth:7570:Lajknete si chrudimskou radnici i na facebooku? Její profil září doslova novotou.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Nenadálé oživení aktivit se dá pozorovat i na oficiálních stránkách města, které dříve připomínaly spíše zámek spící Šípkové Růženky. Nové nadšení a elán, znásobené blížícími se komunálními volbami, tak zaplavuje webovou aplikaci doslova proudem informací a pozvánek na akce města. Přesto, že tiskový odbor radnice v současnosti posílil, jsou jeho výstupy pro novináře narozdíl třeba od pardubického magistrátu dál sporadické a někdy se dostanou jen k vyvoleným. Chrudimské noviny jsou totiž radnicí dlouhodobě umístěny na jakési pomyslné černé listině a o tiskové zprávy musí narozdíl od některých svých kolegů žádat písemnou formou a čekat na odpovědi v některých případech i několik týdnů.

Chrudim - Poté, co Chrudim konečně po letech vyhrála titul Historické město roku, vyrojil se zástup gratulantů a s nimi i dotazy na osud více než milionu korun, které s první cenou v této soutěži neodmyslitelně souvisí. Podle starosty města Petra Řezníčka (SNK-ED) jsou plány radnice jasné - tyto peníze půjdou do opravy památek.

Jaké památky se tedy dočkají oprav? Klášterní zahrady to nebudou, protože tam už město svou práci prý odvedlo, jak se každoročně dušuje nejen úřednice Kateřina Jánská (ODS), která má na starosti péči o zeleň. Právě zeleň ve výkladní skříni města - Klášterních zahradách, je dlouhodobě terčem kritiky. Místo plánované louky připomíná trávník mezi stromy spíše zaplevelenou zahrádku. To se prý má ale v brzké době změnit, protože porost potřebuje několik let na to, aby dal vyniknout rozmanité květeně a travinám.

[[img:chrn_fullwidth:4988:Klášterní zahrady pravidelně připomínají spíše nešťastný šafářův dvoreček, než místo, kam by lidé chodili pořádat pikniky, jak bylo původně zamýšleno.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Některé sdělovací prostředky uvedly nepřesný údaj ohledně Klášterních zahrad. Tam prostředky z Regenerace nepůjdou, investovat se budou do severní hradby, která se nachází v doteku zahrad. Letos se ještě bude rekonstruovat fasáda na měšťanském domě ve Štěpánkově ulici. Jde o dům, v němž sídlí Agora. Pro příští rok plánujeme ještě opravu některých domů v Široké ulici, které však nejsou na seznamu památek, proto sem půjdou finanční prostředky jen z rozpočtu města,“ popisuje plány radnice v péči o památky starosta Řezníček.

[[img:chrn_fullwidth:7567:Tento měšťanský dům v Široké ulici je už dlouhá léta spíše pro ostudu, než ozdobou centra města, protože ho jeho vlastník, tedy město Chrudim, nechalo zchátrat.  Foto: Chrudimské noviny]]

A protože Chrudim získala cenu Historické město roku za rok 2013, nabízí se otázka, které památky, jež zaujaly porotce v soutěži natolik, jim stály za udělení prestižní ceny právě našemu městu, prošly v loňském roce opravou. V oficiálních prohlášeních se objevuje často projekt Muzea barokních soch. Tady však nastává problém, protože muzeum bylo dokončeno podstatně dříve, rozhodně ne loni. Jaká další akce spojená s opravou památek se tedy ve městě uskutečnila? Pokud si Chrudimáci odmyslí instalaci sporné sochy svaté Anežky České na Žižkově náměstí a opravu sanktusníku na arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie, kterou měla v gesci katolická farnost, pak jen velmi těžko nachází další velkou investici do nějaké památky, která by zavdala důvod k udělení ceny Historické město roku.

[[img:chrn_fullwidth:3043:Sanktusník na hlavním kostele si opravila římsko-katolická farnost. Jde snad o natolik mimořádnou akci, že stála za udělení ceny Historické město roku?  Foto: Chrudimské noviny]]

Ironický komentář jednoho z Chrudimáků, který toho času pracuje a žije v dalekém Skotsku, mimo jiné tvrdí, že cena byla udělena za citlivou rekonstrukci hotelu Centrál. Tu provedla místní vietnamská komunita bez jakéhokoliv zájmu veřejnosti, či snad samotné radnice. O kousek dál stojící hotel Bohemia, který ještě donedávna ležel v regulační zóně, však může na podobně citlivou rekonstrukci pohlížet s neskrývanou závistí. Přestože jde o stavbu podstatně hodnotnější, dočkala se prapodivných přístaveb a nakonec i zakonzervování stavby z důvodu šetření Policie ČR. Ta se teď snaží rozkrýt prapodivné praktiky jednoho z hlavních dodavatelů stavby, pražské firmy Metrostav.

[[img:chrn_fullwidth:3767:Citlivá přestavba nebo devastace architektonické památky?  Foto: Chrudimské noviny]]

Jitka Šťastná, která okomentovala na facebooku článek Chrudimských novin o udělení ceny, má však jasno. Jde o ocenění práce starosty Řezníčka za celé dlouhé roky péče o kulturní bohatství ve městě. „Titul Historické město roku 2013 je zaslouženým oceněním práce chrudimské radnice, vedené panem starostou Petrem Řezníčkem, ale i podnětem a závazkem pro nás občany, abychom i my více pečovali o své okolí a udržovali čistotu a pořádek tak, abysme žili ve skutečně zdravém městě. Vžitý název Atény východních Čech nás k tomu zavazuje,“ myslí si Štastná.

[[img:chrn_fullwidth:7568:Zamířila snad cena do Chrudimi za opravený hotel Centrál?  Foto: Chrudimské noviny]]

Ať už je tedy důvodem k udělení ceny cokoliv, jedno je jasné - největší investicí do památek budou v blízké době finance do opravy rozpadající se hradby nad Zlatou stezkou. Tu radnice vyhandlovala s republikovou policií, která z pochopitelných důvodů údržbě historické stavby mnoho nedala.