Chrudim - Někteří opilci, kteří v alkoholovém opojení museli využít „služeb“ městské policie a byli strážníky odvezeni na záchytku v Pardubicích, si nyní mohou oddechnout. Městští radní totiž schválili prominutí nákladů, které právě strážníkům v souvislosti s převozy podroušených osob vznikají.

Prominuty teď budou pohledávky 33 hříšníkům, kteří odmítají zaplatit převážně stokorunové částky tvořící v konečném součtu cifru převyšující šest tisíc korun. Protože se jedná často o osoby, které si nepřebírají dopisy s červeným pruhem, jež jim radnice zasílá, a samy mají hluboko do kapsy, případný soudní spor by znamenal zbytečně vyhozené peníze daňových poplatníků. Podle starého rčení „kde nic není, ani smrt nebere“, se proto úředníci z finančního odboru MěÚ Chrudim rozhodli radním doporučit schválit prominutí těchto pohledávek.

Radnice přitom zjistila, že zmiňovaných třiatřicet opilců nemá mnohdy ani zaměstnavatele, kterého by bylo možné oslovit s žádostí o srážku dlužných peněz ze mzdy, ani bankovní účet. Někteří z nich jsou dokonce důchodci. Často se také jedná o cizince, u nichž je snaha o doručení zmiňované žádosti prakticky nemožná. Mnozí rovněž sedí ve vězení, nebo mají na účtu několik dalších pokut.

Chrudim - Radnice se rozhodla napravit nelichotivé podmínky k parkování před několika bytovými domy v největším chrudimském sídlišti U Stadionu, jež stojí kolmo k řece Chrudimce. Po letech planých příslibů a neustálém pokutování majitelů aut, kteří je kvůli nedostatku místa parkují podél bytovek, přichází totiž konečně pozitivní zpráva - město je připraveno rozšířit alespoň o metr příjezdové komunikace před domy, což před nimi umožní podélné i příčné parkování zároveň.

O tuto úpravu přitom usilovala dlouhodobě na základě četných stížností zdejších motoristů většina místních bytových samospráv, které postupně kontaktovaly jednotlivé představitele vedení radnice. Uspěly ale až nyní, kdy je vyslyšel neuvolněný místostarosta zodpovědný ve městě za dopravu Jaroslav Trávníček (ČSSD). Ten je však v současnosti plně vytížen vyřizováním záležitostí kolem výstavby obchvatu města a tak se dohodl se svým kolegou, dalším neuvolněným místostarostou Janem Čechlovským (ODS), že za něho část pravomocí převezme. Nevyřešené resty s parkováním U Stadionu se tak daly rychle do pohybu.

[[img:chrn_fullwidth:4706:Parkování na trávníku před domy by měl být konec.  Foto: Chrudimské noviny]]

"Tuto záležitost jsme už projednali jak s architektem města, tak i s odborem dopravy a nikdo z nich proti této úpravě nic nenamítá. V této chvíli tedy zadává odbor investic projekt, abychom zjistili, nakolik to bude technologicky a finančně náročné," vysvětluje místostarosta Čechlovský. Jak dodává, nutné bude především zjistit, zda nebude složité přemístit veřejné osvětlení a přesadit některé vzrostlé stromy, které jsou v těsné blízkosti parkoviště. V případě jeho rozšíření by zde totiž tvořily překážku a tak musí o něco dál. "Nepředpokládám ale nějaké problémy," konstatuje Čechlovský. A kdy se s úpravami konečně začne? To zajímá zdejší obyvatele ze všeho nejvíc. "Rádi bychom část této akce realizovali už letos na podzim a zbytek v příštím roce," uzavírá Jan Čechlovský.

Pro místní obyvatele to bude znamenat nemalou úlevu. Kvůli nedostatku místa před domy mezi nimi totiž občas dochází k hádkám, když auta parkující podél bytovek blokují výjezd vozidlům stojícím na parkovišti s příčným stáním. Nezřídka pak musí tyto situace řešit po udání strážníci a pokutovat ty, na které nezbylo na příčném parkovišti před domy už místo. Město se přitom snažilo v minulosti řešit nedostatek zdejších parkovacích míst poměrně razantním projektem od pražských architektů, kteří se rozhodli plochy mezi jednotlivými domy U Stadionu zprůjezdnit a tím i vytvořit potřebná parkovací stání. Mezi obyvateli sídliště to však vyvolalo velkou vlnu nevole a při veřejném projednávání tohoto projektu architekty i s jejich plány odsud doslova vyhnali.

"Od té doby město do sídliště, až na dětské hřiště uprostřed, neinvestovalo ani korunu. Museli jsme si dokonce za vlastní peníze pořídit před domy zvýšené obrubníky, aby ochránily před manévrujícími auty na úzkém parkovišti náš trávník s keři a květinami," popisují situaci lidé z bloku čp. 717 až 720. Sídliště podle nich přitom potřebuje další peníze do zdejší infrastruktury. "Například chodníky jsou pro ostudu a každou chvíli hrozí, že se na nich někdo zraní. Jsou tu už od 70. let, kdy se sídliště stavělo," poukazují na "chodníkový tankodrom", lemující největší chrudimské sídliště podél řeky Chrudimky. "Důležité ale je, že se po tolika letech město konečně odhodlalo poslouchat i naše návrhy, tedy těch, kdo tu žijí, a vyjde nám rozšířením parkoviště vstříc," kvitují s povděkem.

Chrudim - Radnice marně hledá vhodného adepta na pozici právníka, jenž by se specializoval na veřejné zakázky. Už od letošního února, kdy tuto pozici opustil předchozí dlouholetý doktor práv, zůstává místo dál neobsazeno.

Město dokonce vypsalo hned dvě výběrová řízení. Ani do jednoho z nich se však nepřihlásil vhodný kandidát. V obou se totiž o místo zajímal jen právník bez praxe, přičemž ve druhém výběrovém řízení byly už podstatně zmírněny podmínky. Došlo v něm totiž k upuštění požadavku praxe v oblasti veřejných zakázek. Vyhlásit další, třetí výběrové řízení už proto radnice nechce. Uchazeči by se podle všeho přihlásili, avšak třetí kolo by znamenalo i další snížení požadavků a právník bez jakékoliv praxe by pro město nebyl přínosem. Musel by si totiž doplnit vzdělání v oblasti zadávání veřejných zakázek, a to by nějaký čas trvalo.

Přijat proto bude pracovník, který sice nemá právní vzdělání, ale v oblasti zadávání a vyhodnocování veřejných zakázek má alespoň pětiletou praxi. Spadat by měl pod gesci šéfa Odboru investic MěÚ Chrudim Petra Peciny, který sám tuto změnu navrhl. Právní oddělení chrudimské radnice přitom nejen že nemá námitky, ale dokonce považuje takový postup za přínosný. Městskou kasu tato „rošáda“ nebude stát ani korunu navíc, protože se se zřízením tohoto pracovního místa v rozpočtu už počítalo. Změní se pouze organizační řád městského úřadu.

Chrudim - Nejstarší a také nejpůvodnější část městského opevnění se brzy promění ve staveniště. Zachránit historickou památku, která už dlouhé roky hrozí zřícením, chce teď chrudimská radnice. Ta získala část prostředků k sanaci a rekonstrukci hradeb vítězstvím v soutěži Historické město roku. Práce ale celkem přijdou na více než jedenáct milionů korun

Hradba, kterou chce město opravit, se nachází nedaleko Zlaté stezky, v místech, kde se pravidelně ozývají služební psi Policie ČR. Jde o část, kterou tvoří původní zdivo. „Dá se to snadno poznat podle druhu kamenů, které jsou k její stavbě použity. Všude jinde je to buď kvalitní pískovec, žula nebo obvyklá opuka. Tady tehdejší Chrudimáci při stavbě opevnění brali do ruky prakticky vše, co našli,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Severní úsek hlavní hradby v délce zhruba 90 metrů od bašty „Prachárny“ směrem k Pardubské fortně je jedinou částí dochovaných hradebních okruhů, které v minulosti neprošly žádnou výraznější opravou. V názoru na nutnou opravu se teď shodují jak úsek památkové péče MěÚ Chrudim, tak i Národní památkový ústav. Hradba je totiž v havarijním stavu.

[[img:chrn_fullwidth:6417:Vyboulená část hraby se brzy opět srovná poté, co bude odtěžena navážka, která na ni tlačí.  Foto: Chrudimské noviny]]

V rámci stavebních prací bude vystavěna nová opěrná stěna z vrtaných železobetonových pilotů a nová tarasní zídka z lomového kamene z důvodu odlehčení zdi od novodobé zavážky. Opěrná stěna z pilot bude ohraničovat dvorek, který vznikne odtěžením materiálu, jenž zatěžuje hradbu z její jižní strany. Silně poškozená část hradby bude pak kompletně přezděna. Na vrcholu pásu se nakonec objeví travní drny.

Chrudim - Od neděle 1. 6. bude zprovozněna nová autobusová zastávka MHD ve Škroupově ulici, a to přímo před nákupním střediskem Dukla, která bude mít za úkol lépe zajišťovat dopravní obslužnost v této oblasti. Zároveň nahradí provizorní zastávku na Kalábrii, která tak bude v sobotu 31. 5. po projetí posledního večerního spoje zrušena.

Souběžně s tím bude zprovozněna nová zastávka MHD v ulici V Tejnecku, v místě těsně za křižovatkou s ulicí Opletalovou ve směru k Topolské ulici, kde doposud taková zastávka scházela a autobusy tak celý tento úsek ulice V Tejnecku projížděly bez možnosti zastavit a obsloužit tuto oblast. Dále budou nově některé méně frekventované zastávky zahrnuty do systému zastávek na znamení - cestující tak budou muset na těchto zastávkách stisknout tlačítko Stop, která jsou ve větších počtech umístěna v autobusech a dát řidiči znamení, že budou chtít v dané zastávce vystoupit. Na tuto povinnost bude upozorňovat i akustické hlášení v autobusech. Zároveň dochází ke změnám názvu zastávek v místní části Markovice tak, aby lépe vystihovaly dané místo.      

Chrudim - Pro mnohé kutily a stavebníky je záhadou, co se děje s dlaždicemi a kostkami, které, přestože nejsou poškozené, město z opravovaných chodníků odstraňuje. Končí snad tento materiál na skládce?

Nejednomu pozornému kutilovi totiž bleskne hlavou nápad, že by se staré a nepoškozené dlaždice z chodníků daly ještě použít. Třeba jako cestička na zahrádce nebo příjezdová cesta k chatě. Podobné myšlenky se nejspíš honily v hlavě Vítu Marešovi, který však místo pokoutního odvozu nepotřebných dlaždic zvolil cestu přímého dotazu na město. „Zajímalo by mne, jak bude využita stará betonová dlažba v Olbrachtově ulici, která se má opravovat a zda by si ji bylo možné vzít za odvoz či ji případně odkoupit. Ne všechny dlaždice jsou rozlámané a daly by se ještě použít,“ zamýšlí se Mareš.

[[img:chrn_fullwidth:7505:Ne všechny dlaždice jsou k vyhození a město je prý ještě použije jinde.  Foto: Chrudimské noviny]]

Miroslav Beránek z Odboru investic MěÚ Chrudim je však nekompromisní a nedá zadarmo ani jednu dlaždici. Vše se musí evidovat, skladovat a případně použít k dalším opravám. „Funkční nepoškozenou betonovou dlažbu 30 x 30 centimetrů nevyhazujeme, ale ukládáme na stavební dvůr a dále ji používáme při opravách starších chodníků na území města,“ vysvětluje Beránek, proč případný odkup nepřichází v úvahu. Rekonstrukce Olbrachtovy ulice by pak měla podle jeho slov skončit k poslednímu dni v květnu.  

Chrudim - Zájem pokračovat v restaurátorských pracech na vybraných sochách, které původně patřily kostelu svatého Josefa a nyní jsou v depozitáři Muzea barokních soch (Mubaso), projevila chrudimská radnice. Za bezmála 400 tisíc korun tak nechá provést opravu některých soch z takzvaného „Pašijového cyklu“.

Smlouvu o dílo s restaurátorkou Evou Skarolkovou, která už v minulosti prováděla restaurování soch znázorňujících postavy, které se přímo účastnily událostí týkajících se Velikonoc - jde například o Annáše, Pannu Marii a bičovaného Krista, uzavře radnice co nejdříve. Skarolková se kromě restaurování soch a obrazů věnuje i sochám a má s touto prací bohaté zkušenosti.

[[img:chrn_fullwidth:8228:Pod dohledem světců se v muzeu konala i pověstná hostina, kterou ozdobil  herec Pavel Trávníček. Ne všichni byli ale z akce nadšeni.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Rada města schválila návrh smlouvy o výpůjčce soch Piláta, Farizea a Krista z Pašijového cyklu. Smlouva bude uzavřena chrudimským arciděkanstvím, které sochy vlastní,“ říká mluvčí radnice Sylva Drašnarová. Původní plán muzea byl totiž takový, že se sochy vypůjčené převážně od církevních subjektů budou pravidelně „točit“ a návštěvníci tak budou moci sledovat restaurátory přímo při práci. Vzhledem k nedotažení celého projektu Mubasa do konce však tato koncepce vázne. V minulosti se proto v prostorách bývalého kostela konala třeba ochutnávka vín a další akce, které vzbudily nemalé pohoršení mezi odbornou veřejností, podle které nemají s koncepcí muzea nic společného.

Chrudim - Sídliště nedaleko Škroupovy a Fibichovy ulice prošlo v nedávné době revitalizací. Přesto se tu podle všeho nepodařilo vychytat všechny „mouchy“. Místní si totiž stěžují, že hřiště, na němž by si měly hrát děti, se po dešti mění spíše v plovárnu.

Podobný problém přitom dlouhá léta řešilo město poblíž Mateřské školy U Stadionu, kde po dešti rybníček pro změnu připomínal chodník lemující školku. V loňském roce zde proto byly odstraněny nevyhovující odvodňovací žlábky a instalovány nové. Parta dělníků zvládla tuto nenáročnou operaci za jeden den a všem se ulevilo. Především maminkám, které nemusely cestou za svými potomky do školky překonávat jezera dešťové vody.

[[img:chrn_fullwidth:8227:Vykoupat se v kalužích, nebo počkat na přírodu, která se o vodu postará? To je teď dilema obyvatel vnitrobloku domů nedaleko Fibichovy a Škroupovy ulice.  Foto: Jitka Šťastná]]

„I po rozsáhlé rekonstrukci vnitrobloku Fibichova - Škroupova, kdy byly vytvořeny desítky nových parkovacích míst a dětské pískoviště i hřiště byly upraveny podle evropských norem, zůstal především dětem jeden velký problém. Hřiště na míčové hry se po dešti stává spíše koupalištěm - v zimě i kluzištěm, protože se viditelně pozapomnělo na jeho odvodnění,“ popisuje situaci v sídlišti obyvatelka Jitka Šťastná. Najde proto radnice v rozpočtu peníze na vyřešení tohoto problému, nebo budou místní děti muset čekat, až se o vysušení hřiště postará slunce?

Samotná Fibichova ulice letos projde rekonstrukcí, která by si měla vyžádat více než sedm milionů korun. Vzniknout by zde měla například nová parkovací místa a upravit přijde i povrch silnice, která už dlouhá léta připomíná spíše okresní silničku třetí třídy než komunikaci v samotném centru města.

Chrudim - S tím, jak se město rozrůstá, vyvstává potřeba nově pojmenovat i vznikající ulice a sídliště. Právě tento někdy nemalý problém byl jedním z bodů, jímž se zabývala městská rada na svém prozatím posledním zasedání.

Nově tak v Chrudimi najdeme ulici Bartůňkovu, která by se měla nacházet v lokalitě Na Špici, což je komplex domů ležících za nemocnicí. Muž, po němž nese ulice jméno Josef Bartůněk, býval právě v Chrudimské nemocnici primářem a zasloužil se o její rozvoj. Příjezdová komunikace v lokalitě Píšťovy se bude nově prozaicky označovat jako ulice K Píšťovům a nově stavěné sídliště, které zde vyrůstá, by mělo být známé jako Sídliště Jaroslava Lonka. Lonka byl totiž popraven v roce 1945 za účast na protinacistickém odboji. Jeho kolega, který rovněž zaplatil životem za svůj boj s nacistickou tyranií, Jan Šnajdr se rovněž dočká „své ulice“. Ta se bude rovněž nacházet v lokalitě za obchodním domem Tesco.

[[img:chrn_fullwidth:5648:Ještě v nedávné době se v lokalitě za Tescem stavělo, brzy se však budou stěhovat noví nájemníci. Ulice si proto zaslouží své jméno.  Foto: Chrudimské noviny]]

Další nové ulice jsou v místní části Markovice. Ulice Hasičská a Janderova se nacházejí v lokalitě U Kostela. František Jandera byl Markovičák, který se významně zasloužil o rozvoj této bývalé obce a tato pocta je podle letopisecké komise, která tyto návrhy městské radě předložila, zcela v pořádku. Poslední ulicí, která získá nový název, je markovická ulice V Dolíčku, jde přitom o dlouhá léta vžitý místní název. Všechny tyto změny teď budou ještě muset schválit městští zastupitelé, kteří mají v těchto otázkách jako vždy poslední slovo.

Chrudim - Nezvykle velké vlhko a teplo, dva faktory, které teď působí více než příznivě na všechno zelené. Situace na některých sídlištích proto začíná chvílemi připomínat spíše džungli než udržované městské plochy zeleně, a město tak musí v současnosti vynaložit daleko více finančních prostředků k jejich údržbě, než bývá obvyklé v jiných letech.

„V současnosti jsou velmi příznivé podmínky pro růst zeleně - je mimořádně velké teplo a vlhko. Zatím ale na údržbu městské zeleně využíváme finančních prostředků přidělených z kapitoly Péče o vzhled obcí a veřejné zeleně na rok 2014,“ říká technik péče o zeleň MěÚ Chrudim a radní města Kateřina Jánská (ODS). Zda bude tento balík peněz schválený městskými zastupiteli v rámci rozpočtu stačit, se prý dá nyní jen těžko odhadnout. Záležet bude samozřejmě na dalším vývoji počasí.

[[img:chrn_fullwidth:4329:Prubířským kamenem odboru péče o zeleň jsou každoročně Klášterní zahrady, které leží na očích každému, kdo v centru města hledá kousek přírody.  Foto: Chrudimské noviny]]

Údržbu městské zeleně není ale ani dost dobře možné stíhat. Posekaná tráva není navíc jako v minulých letech odvážena k dalšímu zpracování, třeba do nedaleké kompostárny v Dražkovicích, a zůstává dál ležet na zemi, kde začíná za čas připomínat hnědou břečku a její nelibý zápach dává tušit hnilobné procesy v místech, kam slunce nesvítí. Samotný odvoz posekané trávy by totiž už tak dost nákladnou péči o trávníky nemálo prodražil.