Chrudim - Výměna veřejného osvětlení čeká v současnosti rušnou Palackého třídu s ulicemi Obce Ležáků a Československé armády. Zastaralé sodíkové výbojky by zde měla nahradit modernější svítidla, fungující na principu LED diod.

Výměna svítidel přijde městskou kasu zhruba na 600 tisíc korun. Radnice se proto bude snažit získat na celou akci dotaci ze Státního programu na podporu úspor energie. Důvodem, proč musí zastaralé zdroje světla ustoupit novějším, je přitom prostý fakt - ty současné jsou až 400 wattové, zatímco nové „ledky“ budou maximálně 150 wattové. Při stejné svítivosti modernějších „ledek“ tak město ušetří znatelné finanční částky na dodávkách elektrické energie.

Chrudim - Divokých prasat každým rokem přibývá. Problémy s jejich řáděním však nemají jen zemědělci, ale často i majitelé zdejších zahrad, které jsou v blízkosti lesa nebo polí osetých řepkou a kukuřicí.

„Za období od loňského 1. dubna do letošního 31. ledna bylo na Chrudimsku střeleno 1935 kusů prasete divokého. Počet to není konečný, protože do celkového přehledu bude nutno ještě započítat zvěř ulovenou v únoru a březnu,“ říká Petr Jelínek, který má na odboru životního prostředí na starosti právě myslivost. Za stejný časový úsek v minulém období bylo přitom uloveno 1205 kusů černé zvěře. Množství střelených divočáků se tedy zvyšuje.

Odhad, kolik divokých prasat se skutečně pohybuje v místních lesích, je tedy sázkou do loterie, kterou nikdo nechce riskovat. „Neexistuje totiž žádný zaručený způsob, jak určit početní stavy divokého prasete,“ krčí rameny Jelínek.

[[img:chrn_fullwidth:3636:Kukuřice po nájezdu divočáků.  Reprofoto: Chrudimské noviny]] 

Nejčastějším místem, kde je možné natrefit na řádění prasat, přitom stále zůstávají pole. Zemědělci, pěstující plodiny, jež jsou v současnosti dobře placené při výkupech, tak nezřídka nacházejí části svých pozemků rozryté a úrodu zkonzumovanou černou zvěří. „Škody jsou všude, kde je naseta kukuřice, řepka či nasázené brambory. Nejhorší je kombinace všech tří plodin. Prasata jsou samozřejmě i v lese, kde se skrývají v houštinách, které jim skýtají dostatek krytu a bezpečí. V lese však divočáci tak výrazně neškodí jako na poli,“ vysvětluje Petr Jelínek, kde je možné čekat nejvíce nájezdů inteligentních zvířat.

Prase se přitom mnohdy chová jako vrcholový predátor, který, kromě člověka nemá v přírodě přirozeného nepřítele. Často se tak stává, že sebere mladé zajíce, nebo dokonce i srnče. To už jsou škody, které přidělávají vrásky na čele i myslivcům. Situace je ale jen obtížně řešitelná. „Jde o to, že myslivci dlouho řeší rostoucí stavy divokých prasat, avšak zemědělci dál sejí větší a větší lány kukuřice, brambor a řepky. Děje se to mnohdy opakovaně na jednom místě,“ popisuje patovou situaci myslivec.

[[img:chrn_fullwidth:3637:I s ozimy si prase poradí.  Reprofoto: Chrudimské noviny]] 

„Černá zvěř potřebuje k životu dostatek potravy, vodu a kryt, kde ji nikdo nebude rušit. Obrovské lány kukuřice a řepky tak prasatům umožňují dostatek všeho na jednom místě. Divočáci pak nemají potřebu z takového lánu vycházet. Rostoucím stavům prasat však nezabrání snížení výměry honiteb nebo dokonce používání nočního vidění, jak se uvádí poslední dobou ve sdělovacích prostředcích. To pouze usnadní lov některé skupině lidí, ale dopad to bude mít především na ostatní druhy zvěře,“ uzavírá Jelínek.

Chrudim - Na vyjádření městského zastupitelstva bude teď záležet, zda získá Alžběta Langová cenu Osobnost města Chrudim za rok 2012. Svým kolegům v zastupitelstvu to nyní navrhli radní města.

Alžběta Langová je archivářkou Státního okresního archivu v Chrudimi. Důvodem, proč byla na cenu navržena, je to, že se dlouhá léta věnuje badatelské činnosti zaměřené na osudy chrudimských Židů. V roce 2006 spolupracovala na tvorbě knihy Židé v Chrudimi a loni v prosinci to byla právě Langová, kdo připravil výstavu Zmizelí sousedé v Muzeu barokních soch.

[[img:chrn_fullwidth:3202:Alžběta Langová.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Díky jejímu úsilí se uskutečnil rovněž pietní akt na chrudimském židovském hřbitově, který byl završen odhalením pomníku židovským obětem z našeho města.

Chrudim - Přestože poslední přívaly sněhu a zvýšená koncentrace sypačů se solí znehodnotily místní komunikace, nebude je možné v těchto dnech opravit. Důvodem jsou nízké venkovní teploty, které neumožňují používat při látání děr na vytlučených silnicích klasické technologie.

Chrudimským novinám to potvrdil šéf provozního úseku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v Pardubicích Jiří Hostaša. „Stará směs se přepaluje a tím dochází i ke strávení pojiva,“ vysvětluje Hostaša, proč to nyní nepůjde. Jak dodává, v zimě totiž žádná oprava vozovky příliš dlouho nevydrží. Naráží tím především na situaci na kruhové křižovatce u chrudimského Kauflandu, která dostává zabrat zejména od velkých nákladních aut, jež pravidelně ukrajují části silnice. Zdejší výtluky se sice podařilo pokořit pojízdnou soupravou, která zpracovává za tepla vybouranou obalovou směs, avšak na kompletní a trvanlivou opravu kruhového objezdu si budou muset řidiči podle Hostaši počkat minimálně do poloviny března. Až tehdy prý bude možné zalátat díry na "kruháku" směsí, která vydrží na silnici podstatně déle.

[[img:chrn_fullwidth:3577:Tak to už v současnosti nevypadá mezi Kauflandem a Family Centrem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zásluhu na opravách kruhového objezdu u výpadovky na Hrochův Týnec si přitom přisvojuje neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). „Objevily se spekulace, že za rychlou opravou rozbitého objezdu jsou především články v některých novinách,“ naráží místostarosta na medializaci tohoto dlouho neřešeného problému ve městě. „Tak tomu ale není. Podařilo se mi urgovat Ředitelství silnic a dálnic tak usilovně, až se do práce nakonec opravdu pustilo. Medializace problému v tom nehraje žádnou roli,“ myslí si Trávníček.

[[img:chrn_fullwidth:3626:Záplaty na silnici zatím drží.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Vedle kruhového objezdu u Kauflandu je situace tradičně nejhorší ve Václavské a Poděbradově ulici. První z ulic totiž připomíná tankodrom a druhá k tomu nemá daleko. Mezi desítkami zdejších výmolů je opravdu nutné projíždět jen se zvýšenou opatrností, pokud nechcete skončit se svým vozem v autoservisu či pneuservisu a zaplatit velké peníze za opravy tlumičů, náprav a pneumatik.

[[img:chrn_fullwidth:3627:Kamiony prověří umění cestmistrů.  Foto: Chrudimské noviny]] 

"Radnice vyzývá motoristy, aby jí dali echo, kde je situace nejhorší. Řidiči mohou posílat fotografie nebo jen maily s informacemi, jimiž zadokumentují nejhorší úseky rozbitých komunikací. V případě, že budou v majetku města, postaráme se o jejich opravu," slibuje tisková mluvčí MěÚ Chrudim Sylva Drašnarová. V případě, že budou silnice náležet někomu jinému, například Pardubickému kraji, dostane se podle Drašnarové opět ke slovu diplomatické mistrovství místostarosty Trávníčka.

Chrudim/Podhůra - Myšlenka zpřístupnit cyklistům a pěším turistům rekreační lesy Podhůra získává konkrétnější obrysy. Městské lesy Chrudim připravují už v této souvislosti výkup pozemků, na nichž má vyrůst nová cyklostezka. Potvrdil to ředitel této organizace Zdeněk Odvárka.

Do rekreačních lesů na Podhůře zamíří ročně odhadem až 25 tisíc lidí. Musejí se sem však dopravit především autem anebo na kole po vcelku frekventované a místy nepřehledné výpadovce na Seč. To by se teď mělo změnit a cesta na Podhůru by měla být pro milovníky pohybu mnohem bezpečnější. "Trasa povede podél stávající komunikace a jednání o výkupu zdejších pozemků už začala," potvrzuje ředitel Městských lesů Chrudim Zdeněk Odvárka.

Přes dva kilometry nové trasy
Jak dodává, příprava výkupu pozemků je teď poměrně intenzivní a tak doufá, že se podaří cyklostezku postavit v poměrně krátkém časovém horizontu. Její trasa bude přitom dlouhá něco přes dva kilometry a bude určena jak cyklistům, tak i lidem na kolečkových bruslích nebo pěším, například rodičům s dětmi.

Chrudim je na cyklostezky poměrně chudá a moc tras nenabízí. Nejfrekventovanější je bezesporu trasa mezi Chrudimí a Slatiňany podél řeky Chrudimky, jejíž vznik se datuje už před mnoha desítkami let, a která občanům města zprostředkovává například spojení se zámeckým parkem ve Slatiňanech nebo přírodou kolem Kochánovických rybníků. Bohužel, v těchto dnech, kdy napadl sníh, je cyklotrasa udržována pouze městem Slatiňany, zatímco Chrudimští svoji část neudržují sjízdnou a ignorují tak desítky lidí, kteří se tudy i za tohoto počasí přepravují denně na kole třeba za prací.

Slepá ulice, která končí v Medlešicích
Další cyklostezkou je v minulém volebním období realizovaná trasa mezi Chrudimí a Medlešicemi. V podstatě je to ale "slepá ulice". Původně měla totiž navazovat na další síť cyklostezek přes Pardubice ke Kunětické hoře a dál až do Krkonoš, avšak pro nezájem Pardubic a komplikace s bohatými archeologickými nálezy v Mikulovicích se zatím neuskutečnila.

Smutné je, že poměrně nákladná cyklostezka do Medlešic, která disponuje například po celé délce osvětlením, vznikla po dohodě s Pardubicemi, které však od slíbené spolupráce nakonec ustoupily. Vzhledem k tomu, že představitelé tohoto města následně avizovali, že se nebudou na propojení cyklostezek finančně v současnosti podílet, dá se předpokládat, že je realizace tohoto smělého projektu zatím v nedohlednu.

Zabere medlešické pivovarnictví?
Řešením by se tak mohla v budoucnu stát náhradní varianta, která zvažuje cyklostezku mezi Chrudimí a Pardubicemi podél železniční tratě. Avšak i o této možnosti se přestává v poslední době hovořit, nejspíš kvůli nedostatku financí. Chrudim se proto alespoň snaží medlešickou trasu oživit plánovanou rekonstrukcí zámku v Medlešicích, kde chystá galerii, jež by se mohla stát jednou ze zastávek zdejší cykloturistiky. Zejména expozice medlešického pivovarnictví ve dvoře zámku by mohla zvýšit zájem návštěvníků na kole.

Dva Málkové pro přeměnu železniční trati
Chrudim se rovněž v současnosti chystá propojit město s místní částí Markovice. Půjde o kombinovaný chodník i s pruhem pro kolaře, který má nahradit známý pruh asfaltu, vinoucí se podél Čáslavské ulice až do Markovic. Také v tomto případě se nejprve hovořilo o využití málo využívané železniční tratě do Heřmanova Městce, jež se měla přeměnit na ráj cyklistů. Propagátorem této myšlenky se stal starosta Bylan Jan Málek, který pro ni získal i bývalého místostarostu Chrudimě, městského zastupitele a svého jmenovce Romana Málka.

Avšak i z tohoto záměru sešlo. Přestože už po trati nejezdí nějaký čas osobní doprava, i nadále ji využívají nákladní zásobovací vlaky. S příchodem nové krajské vlády a nového radního zodpovědného v kraji za dopravní obslužnost Jaromíra Duška (SPOZ) se navíc stále hlasitěji hovoří o možnosti obnovení některých vlakových přípojů pro občany včetně heřmanoměstecké železniční trati. Tato možnost pro cyklisty a pěší se tak jeví ze všech jako nejméně reálná.

Odklonění komunikace pro motoristy podél letiště
Také nově plánovaná cyklotrasa na Podhůru má více variant, než jen vytvoření cyklostezky podél stávající komunikace. Myslelo se při ní nejen na cyklisty a pěší, ale i na motoristy. Jde o záměr, který má zkrátit silniční trasu mezi Chrudimí a Rabštejnskou Lhotou, a to podél hranic chrudimského letiště. Z klikaté výpadovky na Seč by se tak stala daleko bezpečnější silniční přímka a ze současné komunikace by vznikla poměrně komfortní cyklostezka pro kolaře, pěší a turisty mířící do rekreačních lesů na Podhůře. Proti této variantě momentálně hovoří poměrně vysoké náklady na vybudování tohoto záměru a nechuť státu investovat do nových silnic. V budoucnu není ale realizace tohoto nápadu, který prozatím zůstává jen na papíře, vyloučena.

Chrudim - Oživit Muzeum barokních soch (Mubaso) má nyní za úkol pracovní skupina vedená neuvolněným místostarostou Janem Čechlovským (ODS). Kdo tuto skupinu tvoří, čím se bude zabývat a co se bude v Mubasu odehrávat, jsme zjišťovali přímo u zdroje - u zástupce starosty zodpovědného ve městě za školství, kulturu a památkovou péči, který za chod nejnovějšího chrudimského muzea zodpovídá.

"Úkolem uvedené pracovní skupiny je řešit fungování Muzea barokních soch v celém kontextu - tedy jeho obsahovou náplň, další programy pro laickou i odbornou veřejnost, propagační materiály, vytipovávání dalších soch a přípravu jejich restaurování, či vypracování plánu postupné obměny zdejší expozice," vyjmenovává Jan Čechlovský.

Město se vrátilo ke spolupráci s Pavlem Panochem
Pracovní skupina je podle místostarosty sedmičlenná. "Vedu ji já, dále tam jsou zástupci provozovatele muzea a příslušného odboru školství, kultury, sportu a památkové péče včetně zástupců památkářů, Pavel Kobetič za letopiseckou komisi, a Pavel Panoch jako odborný konzultant," představuje Čechlovský složení pracovní skupiny. Jak dodává, za velice důležité považuje především to, že se město vrátilo ke spolupráci s Pavlem Panochem. "Skupina se schází zhruba jednou za dva měsíce, v případě potřeby jsou zváni i další hosté, naposledy třeba architekt Roman Brychta," doplňuje informaci místostarosta.

A jaká bude příští programová náplň Mubasa? "Připravujeme odborné přednášky včetně vícedenního semináře, další programy pro školy, ve spolupráci s hořickou školou pak projekt několikatýdenního restaurování soch v plenéru, dále letní cyklus barokních koncertů, a další akce, jako například divadelní a jiná představení. Letošní sezónu zahájíme 27. března," popisuje Čechlovský program muzea v letošním roce.

Dojde nově i k využití suterénních prostor
Pracovní skupina má mimo jiné rovněž v úmyslu rozběhnout využití suterénních prostor, především k výstavním účelům. "Jak už bylo řečeno, připravujeme plán postupné obměny expozice, první nové sochy by se tu měly objevit nejpozději v roce 2014. Zajímavostí může být také to, že chceme připravit kopie soch, na které by si mohli návštěvníci fyzicky sáhnout," prozrazuje Čechlovský.

V rámci "oživování" skomírajícího projektu bude letos vydán i barevný průvodce expozicí, který by měl být připraven k zahájení sezóny. Také webové stánky muzea přijdou v letošním roce pozměnit. "V červnu by se měl ve spolupráci s Muzeem loutek a Regionálním muzeem rovněž spustit společný projekt ´Chrudim - Město tří muzeí´, který se právě připravuje. Záměrem do budoucna, nejlépe v příštím roce, je pak vydání knihy, která by zahrnovala nejen historii kostela sv. Josefa, ale i proces rekonstrukce kostela na muzeum v dnešní podobě," uzavírá Jan Čechlovský.

Chrudim - Město se rozhodlo pro digitalizaci Městského kina. Vedle toho také diskutuje o úpravách venkovního prostoru. Podle místostarosty zodpovědného ve městě za kulturu, školství a památkovou péči Jana Čechlovského (ODS) si to i přes připomínky některých kritiků této investice občané i kino zaslouží. V příštím roce totiž oslaví 100 let od svého založení.

"Chceme tuto službu pro své obyvatele zkvalitnit a nabídnout jim větší kapacitu, velké plátno a větší divácké pohodlí. Potvrzuje to mimo jiné zvýšená poptávka lidí po přenosech z opery, kdy je v současnosti o kino skutečně velký zájem," zdůvodňuje Čechlovský plánovanou investici. Chrudim však už v minulosti jednou peníze na digitalizaci kina získala. Jak je to tedy? "O dotaci na digitalizaci jsme žádali před několika lety, avšak na prostor Biobaroka, protože byl v té době rozběhnut projekt rekonstrukce kostela sv. Josefa na Muzeum barokních soch," říká místostarosta.

Málek v tom prý prsty nemá
Jeden ze čtenářů Chrudimských novin však v diskuzi namítá, že tyto peníze byly původně určeny na Městské kino a v zájmu zlevnění projektu Muzea barokních soch byly bývalým místostarostou Romanem Málkem (Koalice pro Chrudim) přesunuty do Biobaroka, v důsledku čehož prý muselo být loni v říjnu zastaveno promítání v Městském kině. Jaká je tedy pravda? "Pokud já si pamatuji, tak jsme peníze na digitalizaci kina v minulosti v rozpočtu nikdy neměli a tak jsme je ani nemohli přesunout jinam," tvrdí Čechlovský. "Stejně bych odpověděl i na případnou otázku, proč jsme nedigitalizovali dříve - v minulých letech byly totiž rozpracovány jiné projekty, které jsme nejdříve chtěli dokončit, a pak pokračovat v dalších," dodává místostarosta k tomu, proč se s digitalizací kina počítá až nyní.

A na kolik tedy digitalice Městského kina přijde a kdy bude realizována? "Finanční náročnost je v řádech několika milionů. Samotná realizace je ale vázána na to, v jakém časovém horizontu budeme schopni uvolnit tyto peníze z rozpočtu města, respektive, budeme muset schválit rozpočtovou změnu a pak můžeme uvedené finance uvolnit. Můj osobní odhad je, že k realizaci dojde letos na podzim," hádá Čechlovský.

Prostor před kinem má dostat nový kabát
Město prý se znovuspuštěním podle Čechlovského žádné velké novinky nechystá. "Chceme však prostory kina využívat ve větší míře - tedy nejen k promítání filmů, ale i nadále k přenosům z opery, k přednáškám, či koncertům. Nějaká programová překvapení chystáme pro rok 2014, kdy bude kino slavit 100 let, to se však bude vázat spíše k tomuto výročí," prozrazuje místostarosta.

Městské kino Chrudim čekají vedle digitalizace i další novinky. "Ještě letos bychom rádi zadali studii řešení venkovního prostoru u kina, tedy celého průchodu od ulice Svatopluka Čecha včetně průjezdu až do Koželužské ulice. Tento prostor by si zasloužit rekonstruovat nejen proto, že se jedná o předprostor kulturního zařízení, kam chceme dostat co nejvíce diváků, ale i proto, že se jde o tradiční historický průchod v této části města," uzavírá Jan Čechlovský.

Chrudim/Brno - Další cenu za udržitelný rozvoj a komunikaci úřadu s veřejností si jeli do brněnského luxusního hotelu Voroněž vyzvednout zástupci města. Starosta Petr Řezníček (SNK-ED), tajemník MěÚ František Chmelík a koordinátorka projektu Zdravé město Šárka Trunečková tak přivezli domů hned dvě stříbrné ceny ministerstva vnitra za kvalitu a inovaci ve veřejné správě za rok 2012.

Město Chrudim bylo jediným městem v Pardubickém kraji, které toto ocenění získalo za realizaci místní Agendy 21, tedy za praktické uplatňování zásad udržitelného rozvoje a aktivní spolupráci městského úřadu s veřejností. Součástí hodnocení byla například spolupráce radnice s neziskovými organizacemi a podnikateli, školami, pořádání osvětových kampaní, využívání metod zapojování veřejnosti. Bylo také jediným městem, které získalo stříbrné ocenění za aplikaci metody EMAS, tedy za uplatňování ekologicky šetrného provozu úřadu - třídění odpadů, používání ekologicky šetrných čisticích prostředků, zefektivnění provozu služebních vozidel.

Chrudim je v této soutěži úspěšná už od roku 2006, kdy poprvé získala již zmiňovanou stříbrnou cenu. Každý rok je ale třeba před odbornou porotou, která navštíví město, obhájit toto zařazení a pokaždé prokázat kvalitativní zlepšení ve fungování veřejné správy.

Cílem soutěže o ceny ministerstva vnitra je podpořit ty úřady, které hledají a nacházejí cesty k dosažení kvality ve veřejné správě. O ceny ministerstva v roce 2012 soutěžilo celkem 38 organizací. V kategorii stříbrného stupně soutěžilo 12 organizací, o bronzový stupeň se ucházelo 18 soutěžících a v kategorii inovace bylo zařazeno 8 organizací.

Chrudim - Článek, kterým jsme upozornili na vykácení stromů v průmyslové zóně Západ, vyvolal kontroverzní reakce. Ačkoliv leckdo namítal, že šlo o náletové dřeviny, fotografie pořízené z „ptačí perspektivy“ dokazují, že vykáceny byly především listnáče, jež dříve náležely k Vaňkovým školkám. Tuto skutečnost teď potvrzuje i starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

Patří tedy pokácené stromy do bývalých Vaňkových školek? „Ano, v daném případě jde skutečně o areál bývalých Vaňkových školek, kde byly vysazeny stromy pro budoucí prodej. Dřeviny tu tedy byly vysazeny cíleně a nejde proto jen o takzvané náletové dřeviny. V této souvislosti chci ale upozornit, že zákon o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, pojem náletové dřeviny nezná a nepoužívá. Z pohledu tohoto zákona je každá dřevina, tedy i každý strom, obecně chráněna a její kácení musí být projednáno,“ objasňuje situaci v průmyslové zóně Západ chrudimský starosta. 

[[img:chrn_fullwidth:3618:Zbývají už jen pařezy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kácení stromů, které původně čekal zcela jiný osud, tedy prodej, povolil před nedávnem odbor životního prostředí MěÚ. „Na základě žádosti města Chrudim a posouzení situace na místě samém, stavu stromů a důvodů pro kácení, vydal odbor životního prostředí povolení ke kácení dřevin na pozemcích pro plánovanou stavbu firmy KYB. V lokalitě byl proveden dendrologický průzkum, který zahrnoval soupis druhů dřevin, jejich velikost a umístění na pozemku,“ uvádí Řezníček.

Roky nevšímavosti se na stromech podepsaly jejich znehodnocením
V minulosti se však často hovořilo o případném využití těchto stromků. Využití mohly najít například při omlazování městské zeleně nebo na zahradách soukromníků. „K plánovanému využití stromků nedošlo a zaškolkované stromy tak časem přerostly. Znehodnocený školkařský materiál nemá teď žádnou estetickou hodnotu, protože dřeviny jsou vytáhlé a jejich koruny nemají tvar. Dále není možné stromky ani přesazovat. Momentálně jsou totiž pro přesazení staré a nebyly na to připravované,“ krčí rameny starosta při otázce, proč stromky namísto kácení nepřišly přesadit za celá předchozí léta jinam a nechaly se znehodnotit.

„Stromkům navíc chybí speciální kořenový bal, jejich kořenový systém je propojen a nemají zapěstované korunky. Případné přesazení by bylo neúspěšné, stromy by totiž po přesunu nejspíš uhynuly a celá akce by byla finančně náročná,“ vyjmenovává Řezníček další důvody, proč byly stromy nakonec obětovány.

Kácení stromů bylo povoleno už před lety s vydáním územního plánu
Povolení ke kácení tak bylo vydáno nejen proto, že stromy někdo nechal znehodnotit, protože je nevyužil k původnímu účelu, ale také proto, že je lokalita, kde se nacházely, určena územním plánem k zastavění. Při projednávání územního plánu navíc orgány ochrany přírody souhlasily se zástavbou s vědomím, že stromy bude jednou nutné vykácet.

Video: JAPONSKÝ INVESTOR V CHRUDIMI - PRŮMYSLOVÁ ZÓNA ZÁPAD 12.2.2013 

Chrudim - Městské kino, které už od loňského října kvůli zastaralé technice nepromítá, se možná dočká ještě letos digitalizace. Alespoň je o tom přesvědčen neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS) a celá městská rada. Konečné slovo budou mít ale zastupitelé, protože půjde o nemalou investici, o které budou ještě rozhodovat. Zjišťovali jsme proto v ulicích města, co si přejí samotní Chrudimáci - investovat do digitalizace nebo kino nadobro zavřít?

Prakticky všem dotázaným obyvatelům města by digitalizace Městského kina udělala radost. Takřka všichni se shodují, že jim absence velkého promítacího sálu v Chrudimi vadí, a současné prostory, které nabízí Bio Bar Oko v Muzeu barokních soch, jsou podle nich příliš malé a nevyhovující. Nezbývá jim proto, než vyrazit za filmovou kulturou do sousedních Pardubic a tam navštívit některý z multiplexů, což, jak říkají, často obnáší placení ne zrovna levného parkovného, výdaje za dopravu a specifickou atmosféru velkých kin, která ne každému vyhovuje. Vzpomínají proto na chrudimské kino, které měli na dosah, na pohodlí, které skýtá, a občerstvení, jehož ceny jsou příznivější než v Pardubicích.

Velké plátno nám chybí, Bio Bar Oko je příliš malé
Jak se tedy dívají na možnou digitalizaci Městského kina? „Chci, aby se kino obnovilo a promítalo se v něm pokud možno co nejvíce filmů. Důležitý je pro mě hlavně filmový klub diváků, protože mám rád projekce méně známých autorů,“ říká šestatřicetiletý invalidní důchodce Tomáš Horák. Jana Švarcová oslaví za čtyři roky padesátku. I ona by chtěla obnovit provoz zdejšího kina: „Kino chci rozhodně obnovit, mám na jeho prostory hezké vzpomínky.“

Šestnáctiletá studentka Míša Dostálová sice chodí do Bio Bar Oka, ale velké plátno jí stejně chybí. „Kino by se určitě mělo obnovit. V současné době chodím do Bio Bar Oka, ale není to ono. Je tam moc malé plátno a taky nedostatek míst,“ komentuje úroveň malého kinosálu pro návštěvníky Muzea barokních soch studentka Míša. Samuel Šuba, dvanáctiletý školák, jezdí s tátou občas do Pardubic, ale chrudimské kino by rád viděl znovu otevřené. „Určitě bych chtěl, aby se v chrudimském kině zase promítalo. Jezdíme s tátou sice občas do kina v Pardubicích, ale to jen proto, že se nemůžu dočkat, až budou film promítat v Chrudimi,“ tvrdí Samuel. Stejný názor sdílí i patnáctiletý Tomáš Moučka, který se právě rozhoduje, kam si podá přihlášku na střední školu. „Promítání v chrudimském kině bych uvítal. Do Pardubic se mi jezdit nechce. Tady bych jen seběhnul Kopanici. Je škoda, že kino zeje prázdnotou,“ míní budoucí středoškolák.

[[img:chrn_fullwidth:3622:Otevřou se znovu dveře Městského kina v Chrudimi?  Foto: Chrudimské noviny]] 

Také na Facebooku je jasno
Jeden z diskutérů, skrývající se pod nickem Štěpus Frettek, se vyjadřuje precizně. Sedm dalších lidí s ním pak bezvýhradně souhlasí. „Momentálně nic jiného nezbývá, než jezdit do Perníkova,“ naráží Štěpán na rozšířenou praxi Chrudimáků, tedy cestovat za filmy do Pardubic. „Chrudimské kino má ale mnohem lepší atmosféru a dlouholetou tradici. Jeho zavřením Chrudim opět hluboce kulturně poklesla,“ nebere si servítky a uzavírá: „A mrzí mě, že na nové Bio Bar Oko prachy jsou, místo abychom podrželi staré, dobré městské kino!“

Jsme všude pro smích, že vyhazujeme miliony a rušíme zavedené stavby
Daniel Siefert, pracující v pardubické firmě 2VV, má podobný názor. „Já jsem rozhodně pro znovu obnovení kina v Chrudimi. Proč se pořád musíme podřizovat jiným městům a myslet si, že by sem stejně lidé nechodili?“ ptá se Daniel. „Je to blbost. Chrudim má přes 23 tisíc obyvatel a myslíte si, že alespoň polovina jezdí raději do Pardubic? Myslím že určitě ne. Co si pamatuji, před několika lety, když jsem byl v Chrudimi několikrát v kině, tak jsem málem neměl kde sedět. Proč se vyhazují zbytečně, ale naprosto zbytečně miliony za schody v Široké ulici? Tolik peněz, co padlo relativně zbytečně na Muzeum barokních soch... Kdyby se raději zachovávaly stavby, které jsou v Chrudimi od nepaměti, jako třeba letní kino. To prostě k městu patří. Osobně bych chodil raději do Chrudimi, než abych zbytečně dojížděl na film do předraženého kina třeba v Pardubicích. Na rovinu - s Širokou ulicí jsme pro smích široko daleko. A to že nemáme kino, je fakt k pláči ve srovnání s tím, za co vyhazujeme miliony korun zbytečně,“ nebere si servítky Daniel Seifert z chrudimské Rozhledny.

Pardubáci jezdili do kina k nám, protože je to vyšlo levněji než doma
Manažerka Lenka Štorková je rovněž pro modernizaci „svatostánku“ všech milovníků kvalitních filmů v Chrudimi. „Jsem pro obnoveni Městského kina. Žádné vymoženosti být nemusí, i když menší občerstvení u super filmů je žádoucí a příjemné,“ vítá Lenka některé z možností, které nabízejí především velká multikina. Učitelka v Základní škole Dr. Malíka Jana Slejšková si dokonce myslí, že Pardubáci by mohli jezdit do kina i k nám. „Chrudimské kino mi chybí. Chodím do něj ráda a po tom, co prošlo modernizací, mám zkušenost, že Pardubáci jezdí raději k nám - i s cestou je to totiž vyjde levněji, než návštěva multikina. Jsem jednoznačně pro jeho obnovu,“ vysvětluje oblíbená pedagožka svůj názor. „Kdo si chce film opravdu vychutnat, dá určitě přednost velkému plátnu. Občerstvení, které fungovalo v části bývalé šatny, bylo pro mě osobně dostačující a milé,“ uzavírá Slejšková.

Z odpovědí je tedy zřejmé, že zmodernizované Městské kino Chrudim nouzi o diváky mít rozhodně nebude. Obdobnou zkušenost mají třeba v nedalekém Heřmanově Městci. Jejich nedávno zdigitalizovaný "kinotheátr" vykazuje stoupající počet návštěvníků podobně jako dříve v Chrudimi. A to je jistě dobrý signál i pro vedení chrudimské radnice, že hodlá tentokrát investovat správně.