Chrudim/Slaný - Město Slaný se rozhodlo vybudovat parkovací dům, který funguje na obdobném principu, jako podzemní parkoviště v obchodně - bytovém centru (OC) Balustráda v Chrudimi. Za cenu dosahující 90 miliónů korun získali obyvatelé Slaného 149 míst pro své plechové miláčky.

„Při budování podzemního parkoviště jsme se řídili vyhláškou, která obecně není respektována a přijímána. Na základě koeficientů stanovuje, kolik parkovacích míst je třeba pro ten který dům vybudovat,“ vzpomíná na výstavbu unikátního technického zařízení investor Milan Kušta. „Jedno parkovací místo, včetně stavební části vyšlo asi na 450 tisíc korun. Aut se pod zem vejde 96, takže celkové náklady se pohybovaly kolem 45 miliónů,“ přibližuje podnikatel náklady na stavbu.

[[img:chrn_fullwidth:2717:Milan Kušta před svým dílem.  Foto: Chrudimké noviny]]

Ve Slaném však byla cena jiná. Jedno parkovací místo vyšlo město na víc než 600 tisíc. Jde přitom o stavbu jinou - v Chrudimi auta parkují pod zemí, ve Slaném se postavil parkovací dům s nadzemním parkovištěm. Jen jedno patro umístili pod okolní terén.

„Ve své době se jednalo o unikát nejen na republikové úrovni, ale dokonce v celé Evropě se tak velké parkoviště nenašlo. Procestoval jsem Maďarsko, Francii a další státy, kde stojí podobné projekty, ale žádný nedosahoval kapacity, kterou jsme budovali v Chrudimi. V roce 2009 byl pak zahájen zkušební provoz. První rok se ještě vychytávaly ´mouchy´ a řešily některé technické problémy. V posledních dvou letech však systém funguje už bez závad,“ popisuje Kušta uvedení unikátního systému parkování do provozu.

Parkoviště funguje na principu regálového zakladače, což, mimo jiné, znamená, že doba potřebná k zaparkování se počítá na sekundy. Vyjetí z parkoviště potom trvá jen něco málo přes dvě minuty. Vyloučeno je poškození, nebo dokonce odcizení auta.

[[img:chrn_fullwidth:3520:Parkovací systém pro 96 automobilů pod OBC Balustráda na Resselově náměstí. Foto: Chrudimské noviny]]

„Město se na výstavbě míst nepodílelo žádnou finanční částkou. Vše jsme financovali sami. Návratnost takového projektu přitom prakticky neexistuje. Přesahuje totiž dvacet let a kdo ví, co se za takovou dobu změní,“ usmívá se Milan Kušta. Jediné, co podnikatel z projektu tedy má, je dobrý pocit z průkopnické práce.

Přestože se v současnosti vytíženost pohybuje kolem 65 procent, nemohou si uživatelé parkování vynachválit. Na auta neprší, nesněží a počítačem řízený automat je spolehlivější, než jakýkoliv člověk. Neutěšená situace s parkováním v centru města je přitom dlouhodobou bolestí. Jako by chyběla koncepce. Navíc se evidentně měří dvojím metrem všem, kdo mají o budování dalších míst pro automobily zájem. V některých městech přitom funguje jednoduché pravidlo - nemůžeš, nebo nechceš-li postavit vyhláškou nařízený počet míst, pak zaplať městu. Radnice takového města se ale zaváže, že v horizontu několika let vybuduje stání, v němž budou zakomponována i místa, která nebylo možno vystavět.

„Zástupci města Slaný se samozřejmě byli v Chrudimi podívat a vše si prohlédli. Nejsme sice už unikátní - automatické parkovací domy se šíří, ale prvenství nám jednoznačně zůstává,“ uzavírá Milan Kušta.

[[gal:3522]]

Chrudim - Město se odvolalo proti závěru republikové policie, která po takřka ročním vyšetřování zbavila všech obvinění bývalou ředitelku Mateřské školy Svatopluka Čecha Ivu Malinovou, které na ni podala radnice. Chrudimským novinám to potvrdil místostarosta zodpovědný ve městě za školství, kulturu a památkovou péči Jan Čechlovský (ODS).

"Nechali jsme si udělat právní rozbor zdůvodnění policie, proč danou záležitost odložila, a na jeho základě jsme dospěli k závěru, že nebylo prošetřeno vše tak, jak mělo. Proto jsme využili opravného prostředku a proti závěru policie jsme podali stížnost," říká místostarosta. Jak dodává, radnice má zadokumentováno, že došlo v uvedené mateřince ke škodě, kterou však nechtěl blíže specifikovat.

"O žádné škodě nevím. Alespoň mě s ní nikdo do této doby neseznámil. Dozvídám se vše pouze prostřednictvím novin," kontruje na podezření chrudimské radnice Iva Malinová, jež tvrdí, že má svědomí čisté a současný postup města nechápe.

"Museli jsme učinit všechny kroky k tomu, aby město někdo nenařknul, že nevyužilo všech možností k nápravě věci. Není to, a ode mne už vůbec ne, žádná vendeta vůči někomu, už proto, že jsem na radnici nebyl, když se tato záležitost řešila. Není to výmluva - je to konstatování. Řešili jsme to spolu s kolegy a proto jsme to odvolání podali, aby nevznikla v zastupitelstvu nebo někde jinde debata o tom, že jsme měli takové kroky učinit," zdůvodňuje současný postup radnice Čechlovský.

Pro radnici to podle místostarosty není v tuto chvíli ještě uzavřená věc a vyčká na rozhodnutí státního zástupce, který prověří, zda republiková policie postupovala v případě Ivy Malinové správně či nikoli. "Finální verdikt budeme respektovat. Není to vůbec o nějaké zlé vůli nebo stížnostech, je to spíše náš dojem, že nebylo zohledněno vše a ze strany města to považujeme za naprosto legitimní postup," míní neuvolněný místostarosta.

"Jsem z toho všeho hodně smutná a vyčerpaná. Špatně se mi žije s tím, že jsem měla všechny lidi, s nimiž jsem spolupracovala, včetně těch na radnici, moc ráda a vůbec proto nerozumím tomu, o co komu jde a co si o tom mám myslet. Nikdo z nich se mě na nic neptá, takže se nemohu vyjadřovat k tomu, co mi kladou za vinu, natož ke škodě, protože o žádné nevím. Ani policie to tak nevidí. Nemyslím si, že bych někomu ublížila, a nebýt dětí a podpory přátel, tak nevím, jak bych se s tím vším vyrovnávala," svěřuje se Iva Malinová.

Čechlovský připouští, že je tato záležitost pro město nepříjemná tím, že je osoba Ivy Malinové mezi chrudimskou veřejností nesmírně populární. "Osobní rozměr mě pochopitelně mrzí, nicméně v tuto chvíli je vedení města zodpovědné za jeho instituce a je povinno činit kroky, které by měly město chránit. Nic víc, nic méně," uzavírá Jan Čechlovský.

Chrudim - Ředitel chrudimské nemocnice Tomáš Vondráček rezignoval na svou funkci. Podle jeho vyjádření se tak stalo po půl roce trvajícím psychickém nátlaku. Ve funkci skončí takřka okamžitě, a to k 30. lednu.

„Bohužel, absence potřebné podpory a psychické vypětí zasahovalo i do mého soukromého života,“ říká Tomáš Vondráček, který kromě vedení nemocnice zasedá za ČSSD i v městské radě a zastupitelstvu. „Ve funkci skončím k poslednímu lednu a poté Pardubický kraj vypíše výběrové řízení, z něhož by měl vzejít můj nástupce. Já sám se vrátím na chirurgii, přišly mi ale i nabídky, které by mi umožnily využít zkušenosti získané mým působením na vedoucí pozici,“ popisuje další postup Vondráček. Prvního února jeho funkci dočasně převezme současný zástupce ředitele Petr Čichovský.

„Od prvopočátku mého fungování v pozici ředitele nemocnice jsem se snažil zachovat komplexní péči. Situace nebyla vždy snadná, přesto se nám podařilo udržet třeba akutní péči i v době, kdy jsou problémy s hrazením některých úkonů pojišťovnami. Stabilizovali jsme například centrální sterilizaci a s pomocí města modernizovali řadu provozů - včetně operačních sálů, nemocnice tak vzkvétá. Děje se to samozřejmě i díky stabilnímu personálu, a pacienti jsou spokojení,“ vyjmenovává Vondráček své úspěchy.

Do spekulací, které se po jeho rezignaci vynořily, se prý Vondráček pouštět nechce. V kuloárech se ale hovořilo o jeho sporech s hejtmanem Pardubického kraje Martinem Netolickým (ČSSD), který údajně upřednostňuje před chrudimskou nemocnicí Krajskou nemocnici v Pardubicích a nemocnici ve Svitavách. Tyto dohady ale nechce Tomáš Vondráček komentovat.

Chrudim - Návrat zimy znamená další používání soli k odstraňování námrazy a sněhu. Přestože se to zdá nemožné, některá města už na tento způsob boje s nepřízní počasí zcela rezignovala. 

Například Teplá u Mariánských Lázní se snaží solení omezit na minimum. Místo chemie vsází na místním městském úřadu spíše na klasické postupy. Radnice nakoupila levnější drť přesto, že je její úklid na jaře náročnější. Města, která nemohou sůl zcela vynechat, používají alespoň její mísení s pískem nebo štěrkem.

V Chrudimi se však do budoucna s možností, že by se posypová sůl přestala zcela používat, zatím nepočítá. „K posypu se používá posypová sůl, která splňuje všechny zákony a nařízení, týkající se použití posypové soli. Například zařízení Evropského parlamentu a Rady, zákon o životním prostředí, zákon o ochraně zdraví, zákon o ochraně ovzduší. Každá posypová sůl má svůj atest, to znamená bezpečnostní list, kde je potvrzena mimo jiné i neškodnost k životnímu prostředí,“ říká šéf chrudimských Technických služeb (TS) Zdeněk Kolář.

[[img:chrn_fullwidth:3485:Od doby, co za úklid chodníků zodpovídá město, uklízí před svým domem málokdo. Foto: Chrudimské noviny]]

Přestože je posypový materiál údajně prověřený a neškodný, jeho použití s sebou nese samozřejmě rizika. Použije-li se na neodkanalizované chodníky, hrozí, že sůl zateče do základů budov, do trávníků a ke kořenům rostlin či do spodních vod. Roztok prosakuje i do základů budov a poškozuje jak ocelovou konstrukci, tak beton. Městská zeleň dostává také zabrat. Slaná voda z rozpuštěného sněhu vytváří nevýhodné prostředí, v němž mají rostliny problémy s přísunem vody. Vysoká koncentrace sodíku a chlóru v půdě pak vytváří takzvaný „osmotický gradient“, jdoucí proti snaze rostliny natáhnout z půdy vodu. Rostlina tak vlastně usychá i ve vlhkém prostředí.

[[img:chrn_fullwidth:3486:Technické služby nasadily techniku a rozhazují sůl po chodnících rozmetačem. Foto: Chrudimské noviny]]

„Co se týká použití soli versus drtě - TS služby používají k posypu oba materiály. O použití toho či onoho prostředku rozhoduje čas, teplota a samozřejmě ekonomika. Zjednodušeně řečeno, použití soli se předpokládá k okamžitému zásahu ke zmírnění následků povětrnostních podmínek, při teplotách do -10°C, kde s jedním naložením zvládneme o třetinu delší trasu a efekt působení je delší dobu a zmírňuje i následky dalšího spadu sněhu. Zároveň nevzniká potřeba jeho následného úklidu jako u drtě,“ vysvětluje Kolář pravidla, kterými se v Chrudimi řídí použití posypového materiálu.

[[img:chrn_fullwidth:3488:Kila soli zůstávají na chodnících a ničí domy i přírodu.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:3487:Pískovcové obložení budovy Muzea bere za své.  Foto: Chrudimské noviny]]

Sůl poškozuje rovněž tlapky psů a jiných domácích zvířat. Psi se již tak pohybují po nepřirozeně tvrdém povrchu - asfaltu nebo betonu, kde si způsobují drobné rány a oděrky. Do nich pak následně vniká sůl a způsobuje záněty a bolest.

[[img:chrn_fullwidth:3489:Trpí všichni - pejsci, boty i památky.  Foto: archiv Chrudimských novin]]

Dá se bojovat se sněhem i bez použití chemických přípravků, které stejně mnohdy vytvářejí spíše klouzavou břečku? Osvědčenými a zavedenými metodami jsou hrablo, koště a písek. Přestože už dnes není povinností majitelů domů před svými budovami sníh odklízet, mnohdy je zapojení vlastních sil výhodnější. Spolehlivě se tak předchází nanošení prosolené břečky do bytů, obchodů a úřadů.

[[img:chrn_fullwidth:3490:Pomožme si navzájem!  Foto: Chrudimské noviny]]

Město poskytuje svým občanům jistotu, že pokud se někdo sklouzne a způsobí si úraz, pojištění pokryje náklady na léčení i bolestné. Vrátit mu to odklizením sněhu před vlastním domem je to nejmenší. Nechceme-li mít zničené boty a tlapky našich psích kamarádů, otrávené rostliny a rozleptané památky, pokusme se něco udělat pro to, aby Technické služby musely solit co nejméně.

Je samozřejmé, že do zimního města patří na nohy zimní boty a nikoli letní obuv bez profilované podrážky. Obout na auto v zimě letní pneumatiky je nejen přestupek, ale především bláhovost. Doufat, že vzorek, který je profilován na silnice bez námrazy a ledovky, bude plnit svou funkci i za ztížených povětrnostních podmínek, dost dobře nejde. Obdobné je to i s obuví. Do zimních plískanic patří tedy boty, jejichž podrážka pomůže zdolat hory sněhu i led. V případě, že zavládne opravdu namrzající déšť, hodí se také nejrůznější protiskluzové návleky. Proč se občas nepokusit, občané a úředníci, vyjít si navzájem vstříc? 

Aktualizováno:
Děkujeme naší čtenářce Janě za fotografii Karla Gotta, na které uklízí sníh před svým domem.

Chrudimské Technické služby a jejich solná nadílka:

 [[gal:3533]]

Chrudim - Město loni zahájilo s okolními obcemi jednání o možnosti vytvořit místní akční skupinu (MAS), jež by měla podpořit a zlepšit rozvoj území Chrudimska, zejména kvalitu života a životního prostředí ve venkovských oblastech. Spolek má sdružovat občany, neziskové organizace, podnikatelskou sféru a veřejnou správu a mělo by snáze dosáhnout na dotace z Evropské unie a národních programů.

Na základě loňských jednání a následného zájmu obcí o vytvoření MAS byl podán návrh na registraci občanského sdružení MAS Chrudimsko, o. s., jež bylo úspěšně zaregistrováno loni 3. prosince. Ustavující valná hromada nového spolku je teď svolána na 30. ledna od 16 hodin do budovy chrudimské radnice v Pardubické ulici. Dostavit se sem mohou jak zástupci veřejné správy, či neziskových společností, tak i podnikatelé, kteří by rádi do tohoto občanského sdružení vstoupili. Později bude ke vstupu potřeba pouze písemná přihláška.

První rok činnosti MAS Chrudimsko bude zaměřen zejména na zpracování integrované strategie území. Na jejím základě bude následně probíhat rozvoj MAS Chrudimsko a žádáno o dotace. Od členů bude vyžadován aktivní přístup a spolupráce na komunitním plánování. Více informací ochotně poskytne Petr Kopecký mobil - 603 871 922, Jana Harvánková telefon - 469 657 471 a Tomáš Černý mobil - 731 682 186.

Chrudim - Nejoblíbenějšími jmény, které dávali loni rodiče v Chrudimi svým dětem, jsou Adéla a Jan. V chrudimské porodnici se přitom narodilo v loňském roce 1027 dětí, ne všechny si ale zdejší matrika mohla připsat jako Chrudimáky. Malých obyvatel našeho města se totiž narodilo jen 239 včetně těch, kteří přišli na svět v jiných místech České republiky.

Přestože republikovým statistikám dlouhodobě vládnou Jakubové a Terezy, u nás je tomu jinak. Nejčastější chlapecká jména dětí, narozených v chrudimské porodnici, byla loni Jan, Matyáš, Ondřej, Adam, Filip, Daniel, David a tradiční Matěj, či Vojtěch. Desítku pak uzavírá oblíbený Petr. Kdo by zase očekával, že dívčím jménům budou vévodit exotické Kasandry, Jessie a další, hodně by se zmýlil. Nejmilejší jméno pro narozenou holčičku byla v Chrudimi Adéla. Následují Eliška, Karolína, Tereza, Anna, Barbora, Kristýna, Nela, Viktorie a Lucie.

Nejčastější náhradou křtů pro rodiny, které nechodí do kostela a nejsou věřící, jsou vítání občánků, které pořádá radnice. Sejde se při nich pokaždé široké příbuzenstvo a o tento druh obřadu je vždy velký zájem. Koná se zpravidla v obřadní síni na Resselově náměstí a role zástupce města, který má tu čest přivítat nové občánky města, se obvykle zhostí někdo z městských radních či zastupitelů.

„V minulém roce se uskutečnilo celkem třináct vítání občánků, při nichž bylo přivítáno 149 dětí. Tyto obřady se konají vždy podle zájmu rodičů, zpravidla každý měsíc, v některém měsíci i dvakrát. Záleží na počtu přihlášených dětí. O prázdninách - v měsících červenci a srpnu, se pak nekonají,“ vysvětluje vedoucí správního odboru MěÚ Eva Doležalová.

Dětem, narozeným v Chrudimi zasílají pracovnice matriky společně s rodným listem takzvanou návratku, kterou když rodiče doručí na úřad, je děťátko na vítání občánků zařazeno. Děti narozené mimo Chrudim mají možnost se přihlásit telefonem, případně jinak kontaktovat pracovnici Komise pro občanské záležitosti. Návratka je jim potom zaslána. Případné změny je vždy možné konzultovat s úřednicí z oddělení matriky města - Alenou Vojtěchovskou, a to na telefonu 469 657 211 nebo na e-mailu alena.vojtechovska@chrudim-city.cz.

Příloha: 

navratka_vitani_obcanku.doc

Chrudim - Radnice stáhla z internetu již zveřejněné zvukové záznamy z veřejných zasedání městského zastupitelstva a dál už nebude v tradici jejich zveřejňování pokračovat. Potvrdila to tisková mluvčí MěÚ Chrudim Sylva Drašnarová.

"Uvedené záznamy budou uloženy v archivu, kde si je lze poslechnout. Nesmí ale viset podle právníků Úřadu pro ochranu osobních údajů na veřejném místě, podle kterých je to napadnutelné," vysvětluje důvody nenadálého kroku města mluvčí Drašnarová.

Chrudim - Neziskovým organizacím docházejí peníze. Mezi nimi také Pestalozziho centru, které se musí stejně jako ostatní vyrovnat s tím, že už za několik dní končí platnost projektů Evropské unie, z nichž poslední tři roky žilo. Další dotace ale nejsou na cestě a centru tak nezbývá než se obrátit o pomoc na stát či kraj, nebo se zadlužit.

Potvrdil to ředitel centra Pavel Tvrdík. "Naše financování z Evropské unie končí k 31. lednu. Nikdo ale neví, co se bude odehrávat od února," namítá Tvrdík. Pestalozziho centrum nyní provozuje celkem sedm sociálních služeb a v souvislosti s jejich dalším fungováním požádalo už Pardubický kraj o zafinancování dvou těchto služeb a ministerstvo práce a sociálních věcí pak o zbývajících pět prostřednictvím přiděleného grantu. "Jakou částku nám ale dají na zbytek roku, ministerští úředníci ještě neví," dodává ředitel.

Tvrdík se ale musí vyrovnat ještě s jednou nepříjemností - musí totiž zajistit peníze na mzdy pracovníků centra, než dorazí slíbené granty a dotace. Chce tak řešit přechodné období s pomocí úvěru. "Požádali jsme o překlenovací půjčku město Svitavy a další půjčku ve výši tří miliónů nám poskytne Česká spořitelna," dokládá ředitel. Podle Tvrdíka to Pestalozziho centru umožní udržet si zaměstnance a neposílat je na rozdíl od jiných neziskových organizací přechodně na úřad práce. "Zvládneme to za předpokladu, že dostaneme někdy na konci ledna některý z grantů ministerstva," uzavírá Pavel Tvrdík.

Chrudim - Oblíbený park Střelnice se letos dočká rozšíření a regenerace. Zadání veřejné zakázky za více než 1 400 000 Kč schválila na svém posledním zasedání městská rada. Takřka miliónem přitom přispěje na revitalizaci části parku Operační fond životního prostředí, zbytek uhradí město.

Úpravy se dotknou pozemku trojúhelníkovitého tvaru, jež se nazývá „Jedličky“. Leží nedaleko pekárny patřící firmě Goldfein a jehličnany na něm sloužily ještě donedávna nedalekému zahradnictví Mikan jako zdroj chvojí pro výrobu věnců. Letos už ale bude všechno jinak.

[[img:chrn_fullwidth:3492:Úpravy "Jedliček" začnou v létě.  Foto: Chrudimské noviny]]

V termínu od 1. července do 30. listopadu zde totiž vybrané firmy odstraní náletové dřeviny a pařezy, a ošetří stávající stromy. Následně zde budou založeny nové trávníky a k snadnějšímu pohybu po pozemku budou sloužit mlatové cesty. Podle starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) se tu počítá i s výstavbou odolných tělocvičných prvků a doplněním vegetace tak, aby připomínala lužní les. Nedaleko řeky pak vyroste i odpočinkové místo s lavičkami.

„Počítáme s tím, že cena revitalizace bude nakonec nižší, než předpokládají projektanti, takže na částku blížící se půl druhého milionu korun se nakonec nevyhoupne. Potvrzují to naše zkušenosti s obdobnými projekty z minulých let,“ vysvětluje možné snížení konečné ceny starosta Řezníček.

Chrudim - Městští radní se konečně dohodli na podmínkách prodeje domu v Poděbradově ulici. Nevábně vyhlížející stavba bude k mání nejméně za dva milióny sedm set tisíc korun. Záměr musí ale ještě „posvětit“ zastupitelstvo.

Výběrové řízení, z něhož vzejde budoucí majitel, bude mít samozřejmě několik podmínek. Zachování pamětní desky Karla Pippicha a rekonstrukce v souladu se závaznou částí územního plánu města jsou jen některé z mnoha. Samozřejmostí je i nejvyšší nabídka. Nový vlastník může dům i zbourat a postavit na jeho místě nový, ale stavba musí splňovat totožné podmínky, jež jsou stanoveny pro rekonstrukci.

Obálky s návrhy bude otevírat a hodnotit komise tvořená místostarosty Miroslavem Tejklem (ČSSD) a Janem Čechlovským (ODS), dále městským architektem Markem Janatkou, zastupiteli Petrem Vojtěchovským (ODS), Karlem Thérem (Volba pro město), Ivanem Bělohlávkem (KSČM), Romanem Málkem (Koalice pro Chrudim) a dvěma městskými úředníky - vedoucím odboru správy majetku Milanem Havelkou a vedoucím oddělení správy majetku Ladislavem Tichým.

Nakolik bude výběrové řízení úspěšné, se dá jen obtížně odhadnout. Faktem totiž zůstává, že při prodeji svých nemovitostí, a domů konkrétně, město moc úspěšné není. Většina z nich je totiž ve velmi špatném stavu a například „Charvátovy vily“ se radnice snaží zbavit už několik let. Chátrající dům za více než tři milióny za tak vysokou cenu nikdo nechce.