Chrudim - Silnice I/37 je pro řadu občanů této země jen číslo označující silnici první třídy, která patří mezi významné dopravní tepny bývalého Východočeského kraje.

Spojuje města Trutnov, Dvůr Králové nad Labem (nepřímo), Jaroměř, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Ždírec nad Doubravou, Žďár nad Sázavou a Velkou Bíteš (s návazností na dálnici D1 do Brna). Celková délka silnice je 145,367 km.

Silnice má také svoje strastiplné osudy, které se velmi zásadně dotýkají kvality života lidí z řady velkých měst ležících v její trase. Někdy na ní přicházejí o život i jako chodci, bohužel. Je pravda, že hlemýždím tempem a předvolebními sliby řady politiků se v průběhu času silnice mění.

Přibyl čtyřpruh mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, kde je pro dopravní policisty dobrá příležitost vyzkoušet řidiče ze znalostí dopravních předpisů a při překročení rychlosti nad 90km v hodině doplnit příjem státního rozpočtu z uložených pokut. Ke cti policie je vhodné přiznat, že tu radary tak často neinstaluje a vnímá tento úsek trošku jinak.

Ke zpomalení, mnohdy k zastavení dopravy, stačí úsek  Pardubice - Trojice. Pro Pardubice v této části I/37 však svítá naděje na brzké řešení problému. Soutěž na dodavatele stavby byla již vypsána a ve výhledu Státního fondu dopravní infrastruktury je zavedená.

To  Chrudim - obchvat, úsek Medlešice - silnice I/17, který měří 5,850 km a má od 24. dubna 1996 vydané Ministerstvem životního prostředí ČR souhlasné stanovisko, je na tom jinak. V březnu 2002 Optima Vysoké Mýto zpracovala dokumentaci pro územní rozhodnutí. V listopadu 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí, které bylo prodlouženo v roce 2008. V srpnu 2005 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Dne 26. května 2009 byla vyhlášena soutěž na zhotovitele.

Stavbu má realizovat Eurovia CS s vysoutěženou cenou 1,512 miliardy Kč. Řeč termínů a čísel by mohla být pro chrudimské občany uspokojivá, ale není tomu tak. Chybí v ní totiž to podstatné: Kdy se reálně začne stavět a kdy se druhé největší město v Pardubickém kraji dočká úlevy od projíždějící tranzitní dopravy. Co je platné, že archeologové dokončují svůj průzkum v trase obchvatu a stavbaři stojí na startovní čáře. Celá stavba je jakoby zakletá.

[[img:chrn_fullwidth:1691:Intenzita dopravy v roce 2005.]]

Před čtyřmi lety jsem v chrudimském divadle slyšel stejnou odpověď všech adeptů na post hejtmana, jak obchvat Chrudimě je jejich prioritou. Moc aktivity ze strany kraje jsem však za dobu čtyř let k naplnění veřejného prohlášení k nutnosti stavby obchvatu města Chrudimě nezaznamenal. Pravda je, že tato stavba patří do investic České republiky, stejně jako tříkilometrový kanál, plavební komora s vraty, nová přemostění nutná pro splavnění Labe z Přelouče do Pardubic a vybudování přístavu v Pardubicích se skladovacími prostory a překladištěm. Zastánci splavnění tvrdí, že po vodě by bylo možné výhodně vozit nadrozměrné náklady a sypké materiály, například obilí, písek, hnojiva či posypové soli.

"Když pro nic jiného, tak to bude sloužit pro rekreaci," řekl nedávno náměstek hejtmana Jan Tichý. Patrně správný odhad. Chápu snahu obou měst Přelouče a Pardubic, stejně i vyjádření pana ředitele Vodních cest ke stavbě, dokonce i fakt způsobu financování ze zdrojů Evropské unie. Ale nechápu, proč nemají prioritu systémová řešení při rekonstrukcích či stavbách významných dopravních tepen.

Proč díky absenci obchvatů na sinicích typu I/37 mají trpět, nezřídka i umírat lidé. Proč neumí naše země vyjednat pro čerpání financí z EU takové podmínky, abychom mohli řešit to, co nás nejvíce sužuje a trápí? Přál bych si, po řadě slibů od roku 2006, kdy se stavba na I/37 zastavila před Chrudimí, aby se stavbaři pustili do díla a došlo k opravdovému naplnění významu této silnice, důležité spojnice východních Čech s dálnicí D1 bez negativních vlivů na zdraví našich lidí. Připomínám to v době, kdy se chystá státní rozpočet na rok 2013, kdy budou poslanci za Pardubický kraj ve Sněmovně bojovat za splnění svých  předvolebních slibů občanům a kdy  by v resortu Ministerstva dopravy měla konečně dojít řada i na Chrudim.

Petr Řezníček, starosta města Chrudim

Chrudim - Nedávné odvolání Romana Málka (Koalice pro Chrudim) z funkce místostarosty města vyvolalo potřebu přeskupení jednotlivých kompetencí na radnici.

Zatímco starostovi Petru Řezníčkovi (SNK-ED) zůstaly pravomoce nezměněny a prvnímu místostarostovi Miroslavu Tejklovi (ČSSD) byly mírně okleštěny, noví dva neuvolnění místostarostové - Jan Čechlovský (ODS) a Jaroslav Trávníček (ČSSD), si mezi sebou rozdělili hned několik resortů. Každý po třech.

Bývalý starosta města a současný poslanec Čechlovský převezme kompletní agendu po Málkovi - odbor školství, kultury, sportu a památkové péče, dále odbor sociálních věcí a odbor správní. Jeho nový kolega Trávníček povede finanční odbor, odbor dopravy a živnostenský úřad. Prvnímu místostarostovi Tejklovi zůstaly odbor územního plánu a regionálního rozvoje a odbor správy majetku.

Chrudim - Město chce za dva miliony koupit od armády částečně zasíťovaný pozemek za plochou dráhou, který by se měl v budoucnu stát součástí rezidenční obytné čtvrti Park na Vrchách. V minulosti zde byl umístěn vojenský radar.

Problémem však je, že radnice letos uvedené dva miliony v městské kase nemá, a tak mu nezbyde, než se pokusit dohodnout s armádou na splatnosti nákupu dotčeného pozemku až v příštím roce. Uvedl to místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD).

Pokud k nákupu této lokality skutečně dojde, pořídí si Chrudim za dva miliony bývalý vojenský prostor o rozloze 13 tisíc metrů čtverečních se sedmi budovami, které tu nyní stojí. Areál je přitom napojen na vodu a elektřinu.

Chrudim/Janderov - V místě, kde se koná tradiční hudební festival Yanderov, zemřela v neděli časně ráno za dosud nejasných okolností čtyřměsíční dívenka. Mrtvou ji nalezla v autě její matka. Případ vyšetřuje od šesti hodin kriminálka.

"Případ vyšetřujeme, avšak nezjistili jsme zatím žádné podezřelé okolnosti," říká krajský mluvčí republikové policie Jozef Bocán. Jak dodává, možnou příčinou smrti by mohl být syndrom náhlého úmrtí kojence. "Proto jsme nařídili soudní pitvu," doplňuje Bocán.

Podle dosud dostupných informací bylo dítě spolu s rodiči na hudebním festivalu Yanderov 2012. Tady ho matka uložila v sobotu večer ke spánku v jejich autě a měla ho chodit průběžně kontrolovat. Kolem páté hodiny ranní však zjistila, že její čtyřměsíční dcera nedýchá a byla podle všeho už mrtvá.

Policie ČR nyní prověřuje podezření, zda nedošlo ze strany matky ke spáchání trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti.

Chrudim - Krajská veterinární správa vydala v posledních dnech mimořádné opatření, v němž stanovuje, že se území Pardubického kraje považuje za oblast plošně zamořenou nebezpečnou nákazou včel - varroázou.

Varroa destructor je nepůvodní parazit. Do Čech se dostal z Asie. Tamní včela východní je díky dlouhodobému soužití s roztočem schopna udržet jeho množství v takovém počtu, který včelstvo nezahubí. Naše včely vůči němu nemají přirozenou obranyschopnost a varroáza (tak se napadení tímto roztočem nazývá) by je zdecimovala. Jak se v předchozích letech téměř stalo.

Samička škůdce je zhruba 1,2  mm dlouhá, oválného tvaru a zrzavě hnědého zbarvení. Má 4 páry nohou s přísavnými polštářky. Včely jej přenáší na svém těle - pokud zaletí do jiného včelstva, je velká pravděpodobnost, že tam roztoč zůstane. „Úspěšní“ jsou v tom zejména trubci, kteří se toulají od úlu k úlu - včely je vpouští dovnitř, i když nejsou „jejich“.

Oplozené samičky roztoče se nechají zavíčkovat společně s larvou v buňce. Zde nakladou vajíčka, z kterých se vylíhne další generace. Ještě před vylíhnutím včelí larvy se v buňce spáří, samečkové potom zahynou.

Roztoči sají z včelích kukel i dospělců hemolymfu (hmyzí krev). Takto narozené včely se rodí s různým stupňem poškození, které zkracuje jejich život. Včelstvo tak postupně slábne až nakonec zahyne zcela (nejčastěji v průběhu zimy, kdy se žádné včely nelíhnou). Včely většinou před smrtí opustí úl, v kterém zůstane dostatek medných zásob v plástech.

Nezanedbatelný je i přenos viróz, které roztoč přenáší. Jedná se vlastně o takové včelí klíště. S ním totiž patří do stejného řádu - roztoči.

[[img:chrn_fullwidth:1655:Včela napadená roztoči. Foto: Český svaz včelařů]] 

Léčení je povinné - řídí se vyhláškou Státní veterinární správy. Hlavní fáze probíhá v období říjen, listopad a prosinec. Léčí se fumigací (kouřem) nebo aerosolem (mlha). V letním období je možné léčit také kyselinou mravenčí anebo po nařízení SVS kontaktními pásky. S výjimkou kyseliny mravenčí je léčení možné jen mimo hlavní snůškové období - aby se stopy léčiv nedostaly do konzumního medu.

Příloha: 

varoaza.pdf

Chrudim - Snad každý, kdo v posledních dnech kráčel kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie, si musel všimnout, že maličkou věžičku na jeho střeše zahalilo lešení. Sanktusník je v neutěšeném stavu a je nutné ho opravit.

S arciděkanem Jiřím Hebltem jsme se tedy vydali po lešení do míst, kam se běžný smrtelník jen tak nedostane.

[[img:chrn_fullwidth:1508:Sanktusník halí lešení]] 

Pater Heblt se ukázal jako odvážný průvodce, protože ačkoli má z výšek strach, rozhodl se mě doprovodit až k věžičce po vratkých podlážkách lešení.

Postupně jsme minuli stavební prvek, který nese stopy středověkých mistrů kameníků,

[[img:chrn_fullwidth:1565:Torzo hlavy]] 

nebo flóru bojující s dílem lidských rukou.

[[img:chrn_fullwidth:1511:Břízka štípající kámen]] 

Když jsme konečně zdolali všechny žebříky, naskytl se nám úžasný výhled na město.

[[img:chrn_fullwidth:1536:Balustráda]] 

Opravy postupují pomalu. Část financí spolkne samotná stavba obrovského lešení, se zbytkem peněz se pak musí hospodařit opravdu s rozmyslem. Přesto je vidět, že po letech laxního přístupu a nicnedělání se dominanta našeho města konečně začala převlékat do nového. Je to jistě věc názoru, ale současná podoba střechy nad presbytářem odpovídá historické realitě gotické stavby rozhodně víc, než měděný plech.

Držme arciděkanovi palce. Svatý Salvátor bude jistě také.

Podívejte se na další fotografie v rubrice DEN V OBRAZECH

Chrudim - V pondělí se opět sešli naši drazí zvolení zástupci. Tentokráte už podvanácté. Program zasedání byl bohatý. Dokonce i několik bodů přibylo, jeden místostarosta ubyl a dva přibyli. Matematika jednoduše přišla vhod.

Velký zasedací sál v budově Městského úřadu v Pardubické ulici byl zaplněný k prasknutí. Nešlo si nevšimnout známých tváří, které spojoval jeden společný záměr – výstavba na chrudimském Skřivánku.

A právě těmto lidem uštědřil místostarosta Tejkl (ČSSD) studenou sprchu hned na začátku, ještě než začalo samotné schvalování programu. Navrhl totiž, aby se bod číslo 4 neprojednával dnes vůbec, ale byl projednán až příště, v září. V sále zašuměl nesouhlas a především senioři se tvářili hodně nazlobeně. Zatím ještě místostarosta Málek (Koalice pro Chrudim) pak příchozí politoval a omluvil se jim.

[[img:chrn_fullwidth:1491:Mluvčí některých obyvatel Skřivánku - bývalý starosta Jiří Nový.]] 

Tejkl se snažil zastupitelům vysvětlit, že by v případě Skřivánku mohlo jít o obdobnou kauzu, jakou byl kdysi tzv. „Písecký případ“. V něm šlo o schválení pozemků městem za cenu nižší, než byla v dané lokalitě obvyklá. Tři roky neschopnosti městských úředníků vzkypěly jako mléko na horké plotně, když posléze zastupitelé vyjmutí tohoto bodu schválili.

Starosta Petr Řezníček (SNK-ED) poté navrhl další změnu v programu a sice rozšíření bodu číslo tři. V něm se měly projednávat záležitosti týkající se Rady města. Starosta by rád spojil tento bod s jednáním o odvolání místostarosty a některých členů městské rady. Zastupitel Jiří Hradec z Koalice pro Chrudim pak přidal pozměňovací návrh, v němž požadoval odvolání celé rady, starosty i obou místostarostů. Tento návrh přijat nebyl, zatímco Tejklův a Řezníčkův ano.

Ilonu Jeníčkovou, která se své funkce v zastupitelstvu vzdala, pak nahradil sociální demokrat Jan Chvojka. 

Skřivánci odlétli a místnost se vylidnila.

První na řadě byl prodej pozemků v průmyslové zóně německé firmě zabývající se výrobou automobilových komponent. Podrobněji jsme o něm informovali v článku, který se týkal zasedání Rady města. Zástupci firmy byli přítomni na jednání zastupitelstva.

Zastupitel Kasal (VV) měl obavu, nebude-li se jednat o provoz, který nadměrně zatíží životní prostředí města. Šéf odboru územního plánování Kopecký mu pak vysvětlil (za vydatné pomoci místostarosty Tejkla), že tyto starosti nejsou na místě. Vzduch z provozovny bude filtrován.

Zvolení zástupci občanů pak prodej pozemku schválili a pánové v kravatách z Německa se odebrali zpět do svých domovů.

Třaskovou směs sliboval bod číslo dvě, v němž se zastupitelům předkládalo něco nevídaného. Za celých 22 let starosta nikdy nepozastavil usnesení rady města. Až teď, v posledních dnech, tak Řezníček učinil. Jedná o známý případ městské sauny a podivných podmínek pronájmu bývalého Malibu.

[[img:chrn_fullwidth:1492:Roman Málek a jeho inspirace Matrixem.]] 

Opět se přihlásil David Kasal a chtěl znát mínění právního oddělení, protože Řezníčkovy závěry mu přišly moc subjektivně zabarvené. Starosta se pokusil vysvětlit, že jeho názory jsou de facto tvořeny názory právníků města.

Dále Kasal poukázal na nesrovnalosti v cifrách, které ukazují hospodářské výsledky městské sauny. Někde se asi stala chyba...

Jeho kolegové však úsudku starosty a právníků uvěřili a návrh byl schválen.

Pokud předchozí bod byl rozbuškou, následovala skutečná seismická mina. Na řadě byl bod číslo čtyři a návrh na odvolání Romana Málka, Davida Kasala a Vladislavy Michalové (TOP 09). Kasal sice požadoval, aby se vše dělo formou veřejného hlasování, byl však přehlasován a schválení se dostalo návrhu starosty, který nabízel hlasování tajné. Hodina voleb začala.

Strany navrhly své zástupce do volební komise, rozdaly se lístky a zastupitelé se začali trousit k urně.

Petr Lichtenberg (Svobodní) ještě přednesl pár slov na vysvětlenou, proč ve své funkci po dvou letech končí a volby klidně pokračovaly. V tu chvíli od mnoha stolů obsazených novináři i prostými občany začaly zaznívat hlasy, které se dožadovaly tekutého chleba.

Vedro bylo k zalknutí.  

[[img:chrn_fullwidth:1493:Elegantní bílé sáčko Petra Lichtenberga.]] 

Málek byl odvolán, účinkování Michalové v radě je minulostí, David Kasal zapěl na radě labutí píseň. Všichni tři byli bez problémů odvoláni. Bývalý místostarosta Málek sundal sluneční brýle, a přesunul se s laptopem ke svým stranickým kolegům.

Další bod vzbudil údiv i posměšky – revokace usnesení zastupitelstva a s ním i zvýšení počtu místostarostů ze dvou na tři.

Jiří Hradec toužil po přesunutí na příští jednání, ale byl opět přehlasován. A protože jeho kolegové souhlasili se starostou, město Chrudim brzy dostane místo dvou, hned celé tři místostarosty. Po kolečku s volební komisí a urnou se jimi ne příliš překvapivě stanou Jan Čechlovský (ODS) a Jaroslav Trávníček (ČSSD). Volná místa v radě pak zaplní Kateřina Jánská (ODS) a Pavel Kobetič (ODS).

Následující jednání už se podařilo trošku popohnat, takže se schválilo poskytnutí dotace arciděkanství, která bude použita na opravu střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie, změna zřizovací listiny Chrudimské besedy a nákup objektů s pozemky za Gymnáziem Josefa Ressela – jedná se o místo, kde stával radar. Cena pozemků je 100 korun za metr čtvereční. Nákup se však bude realizovat až v příštím roce, protože letos město nemá finanční prostředky. Pozměňovací návrh Karla Théra (Volba pro město) na spojení akce se zakopáním horkovodu přijat nebyl. Bývalá radní Michalová mezi hlasováním ještě stihla projet aktualizace na svém Facebooku a už starosta uzavíral jednání.

[[img:chrn_fullwidth:1496:I na Facebook se najde čas.]] 

Zastupitelé se po více než čtyřech hodinách rozešli domů a červnový deštík zatím skrápěl hlavy bez rozdílu jejich politické příslušnosti.

Chrudim - Absence místostarosty Málka na pietním aktu v Ležácích měla zřejmě svůj hlubší smysl. Už v pátek totiž oznámil prostřednictvím svého profilu na Facebooku, že ve funkci končí.

„Vše někdy končí, i já končím ve funkci místostarosty města Chrudim, a to v pondělí. Dnes byla ukončena koaliční smlouva. Mám tedy volné ruce do další životní etapy. Držte mi palce. S vaší a zejména Boží pomoci to zvládnu lépe," rozplakal své přátele dnes už bývalý chrudimský místostarosta, který proslul zejména nekončícím řetězem skandálů, podivností a sebeprezentací.

Koalici na radnici však opouštějí i sociální demokraté a Řezníčkovo SNK-ED. Právě dnes by však mělo začít jednání o koalici nové. Možná se dočkáme návratu starých známých - Jana Čechlovského (ODS) a sociálního demokrata Trávníčka.

Podrobnosti připravujeme. 

Níže v příloze si přečtěte dokument o vypovězení koaliční smlouvy. Česká strana sociálně demokratická a Sdružení nezávislých kandidátů ukončilo 22. června 2012 koaliční spolupráci. Výpověď byla doručena partnerům z Koalice pro Chrudim, TOP 09 a Věcem veřejným v pondělí 25. června 2012 aniž došlo k jednání či smírčímu řešení.

Příloha: 

rozvazani_smlouvy.pdf

Chrudim – Na programu zasedání chrudimského zastupitelstva, které se sejde v pondělí 25. června, nacházíme i bod, který vzbuzuje mezi Chrudimáky spoustu emocí. Jedná se o bod číslo 4 a projednávat se v něm bude prodej pozemků v lokalitě Skřivánek.

Často se v souvislosti s plánovanou výstavbou skloňuje i jméno chrudimského podnikatele Milana Kušty, který je jedním z vlastníků akciové společnosti Parnassius Apollo.

Tato firma má totiž na základě dříve vyhlášeného a uzavřeného výběrového řízení v budoucnu realizovat celou výstavbu bytových jednotek i rodinných domků v lukrativní lokalitě nedaleko centra.

„Prodej pozemků je už tři roky schválen, přesto město nebylo schopné uzavřít s vítěznou společností kupní smlouvu,“ říká Kušta.

„Jedná se o tragikomickou situaci. Místo je územním plánem určené k zástavbě, ale přesto nejsou radní a zstupitelé schopní odsouhlasit prodej firmě, která zvítězila ve výběrovém řízení.“

„Město Chrudim dlouhodobě odmítalo uzavření smlouvy z rúzných důvodů, naposledy navrhlo zvýšení ceny ze 351Kč až na 500Kč/m2. Investor i toto akceptoval za podmínky etapizace výstavby. Přesto se ozývají hlasy, že by se mělo jednat o ceně daleko vyšší. Konkrétně až 700 korun. Není možné si v této souvislosti nevzpomenout na obchody z nedávné minulosti. Například chrudimské DEPO o rozloze 12 ha prodávala armáda soutěží za asi 45mil. Kč, to je cena kolem 380Kč/m2, a to kompletně zainventovaného pozemku včetně silnic a budov,“ upřesňuje Kušta situaci kolem ceny pozemků a velkých očí radních.

[[img:chrn_fullwidth:721:Plánované domy na Skřivánku]]

Investor na sebe přebírá náklady na vybudování silnic, chodníků, inženýrských sítí a kanalizace. Ta musí být navíc oddělená a náklady na zasíťování jsou celkem 140 miliónů korun. Mezi domy mají vzniknout zelené plochy veřejný park a dětská hřiště.

Několik desítek lidí však kdysi podepsalo petici, která razantně požadovala jakýkoli prodej pozemků a s ním související výstavbu zarazit. A tak se začalo politikařit. Polovinu pozemků na nichž se má stavět vlastní akcionáři a na dalším jsou spoluvlastníci s městem. Takže do budoucna městu stejně nezbude jiná možnost, než své vlastní pozemky nabídnout nejprve tomuto subjektu a pak až případně třetí straně.

Odpůrcům výstavby se nelíbí údajné zahuštění dopravy v doposud klidné části Chrudimě. I tento argument je lichý. Město si nechalo zpracovat studii dopravní zátěže u ČVUT Praha, a tato studie potvrdila možnost napojení lokality na městské komunikace..

„Vzhledem k tomu, že ve městě prakticky neexistují místa kde šlo, nebo ještě lze postavit rodinný dům, většina zájemců se sebrala a začala hledat jinde. Stačí se jet podívat do okolních vesnic. Pokud se vydáme Škroupovou ulicí, narazíme zanedlouho na mnoho desítek nových domů. To jsou lidé, kteří kvůli chybné koncepci města v minulých 20 letech, nenašli místo, kde by dům postavili. Takže své daně neodvádějí do rozpočtu Chrudimě, ale zcela jiných obcí. Za posledních deset let takto vzniklo v okolí Chrudimi víc než 400 domů. Tito lidé každé ráno vozí své děti do školy, jezdí do práce. Pokud by bydleli v plánovaných domech na Skřivánku, jistě by někteří z nich použili vlastní nohy, kola,“ vysvětluje Milan Kušta výtky oponentů k dopravní situaci.

„Náš projekt počítá s napojením vystavěných domů přímo na Škroupovu ulici a následně i na severozápadní obchvat města. Obavy starousedlíků, že třeba Alšova ulice bude neprůjezdná, jsou zcela liché. Pokud by na to opravdu došlo, tato ulice může být klidně jednosměrná, nebo zcela slepá.“

Rozzlobení občané dokonce sestavili petici, v níž protestují proti výstavbě devítipatrových domů, které údajně měly vyrůst za jejich zahradami.

[[img:chrn_fullwidth:710:Součástí nové čtvrti budou i parky]]

„Je to nesmysl. V našem projektu žádné devítipodlažní domy nejsou. Devítipodlažní domy byly zmíněny ve studii, kterou požadovalo město, jako alternativu k našemu projektu. Lidé tak byli jen uvedeni v omyl, ať úmyslně, nebo ne. Možná prostě platí Hanlonova břitva,“ usmívá se podnikatel.

Co tedy bude dál? Jakým způsobem bude Parnassius Apollo, který chtěl v celé lokalitě proinvestovat v následujícíh letech bezmála jednu miliardu korun postupovat?

„Jestliže se nedočkáme souhlasného rozhodnutí zastupitelů, budeme požadovat úhradu vynaložených nákladů. Byly zpracovány projekty, studie zástavby, vše se řešilo víc než 4 roky a stálo spousty peněz. Patrně bude následovat i arbitrážní řízení na ochranu investic zahraničních akcionářů společnosti, jejich rozhodnutí těžko předjímat. Chování zástupců města je poměrně kuriózní. Na jedné straně odmítají investora do rezidenční výstavby, která by zlepšila ekonomiku jeho příjmů, na straně druhé se mohou přetrhnout, když lákají zahraniční investory do průmyslové zóny. Celý průběh projektu na Skřivánku na mne působí tak, že není vůle a chybí zdravý rozum. Proč, když do budoucna se zde stejně bude stavět? To už je otázka na někoho jiného,“ uzavírá Kušta.

Chrudim/Ležáky – V letošním roce si připomínáme smutné výročí. V neděli 24. června to bude přesně 70 let ode dne, kdy byla tato vesnice srovnána nacisty se zemí a její obyvatelé deportováni.

24. června je zmobilizována ochranná policie z Pardubic a četnictvo i posily z Hradce Králové, několik stovek mužů. Součástí kordonu bude i 30 českých četníku z Chrudimi a Náchoda.

Kolony aut se blíží k Ležákům z obou stran od Dachova i od Dřeveše. Území obklíčili nacisté s těžkými kulomety. Na znamení Waltera Lehneho začíná útok několika stovek ozbrojenců na bezbranné Ležáky. Obyvatelé zastižení v osadě jsou spolu s dělníky z Černíkova lomu shromážděni v lomu u silnice. Pro děti do včelákovské školy a do Skutče odjíždějí policejní hlídky. Po důkladné kontrole přihlášek k pobytu jsou vyhnáni přebývající. Celkem 33 dospělých a 13 dětí je odvezeno do Pardubic. Vše cennější gestapem uloupeno, osada zapálena. Na místě osady zůstalo jen údolí plné dýmu.

Na Zámečku v Pardubicích bylo 13 dětí označeno cedulkami s osobními daty, většina oddělena od matek a odvezena do pražského Rasového a osídlovacího úřadu. Na pardubické popraviště byly odváděny nejdříve ležácké ženy, potom muži. Až do svítání jsou pak těla odvážena za ozbrojeného doprovodu do tamního krematoria. Popel je gestapem zabaven a rozmetán, jen část z něj zaměstnanci dokáží uschovat.

Ležácké děti byly převezeny do Lodže. Jarmila a Marie Šťulíkovy byly uznány schopnými poněmčení a předány do německých rodin pod cizími jmény. Až po válce je přivezl zpět policejní inspektor Josef Ondráček. Ostatní děti byly pravděpodobně převezeny do Chelmna. Zde byly v létě 1942 zplynovány stovky polských dětí, 82 dětí z Lidic i 11 dětí z Ležáků. 

Osada Ležáky byla vyhlazena proto, že se v ní ukrývala vysílačka parašutistů ze skupiny Silver A. Tato skupina byla zapojena do atentátu na Reinharda Heydricha.

Bestialita těchto činů by nikdy neměla být zapomenuta.

V neděli se v památníku koná vzpomínkový akt. Účast přislíbil prezident republiky Václav Klaus a kardinál Dominik Jaroslav Duka O.P.

Podrobnosti a časový harmonogram si můžete přečíst v příloze.

Příloha: 

program_pietni_vzpominky_lezaky.doc