"Mohli jste mít pěknou travičku na pikniky a k tomu bylinkovou zahrádku, ale my jsme řekli ne." Ne, to není narážka na oblíbenou televizní reklamu, nýbrž skutečnost, která poznamenala současnou tvář Klášterních zahrad. Skutečnost, která je na hony vzdálena ideovému zadání celého projektu Muzea barokních soch a právě této přilehlé plochy, jež spolu měly tvořit jeden funkční celek. Konečný výsledek je proto přinejmenším rozpačitý.

A není se čemu divit. Ptáte se proč? Klášterní zahrady doplatily především na to, že najatý architekt, podpořen některými hlasy na radnici, nedodržel, jak jsem již výše uvedl, zadání projektu, a nastěhoval nám doprostřed města louku. K čemu? Natruc autorům? Bez ohledu na koncept, který pamatoval především na potřeby lidí, tak vznikl v centru další statický park, kterých je v Chrudimi bezpočet.

Jenže k tomu nebyly Klášterní zahrady určeny. Měly se stát především živou zahradou, pulsující sportem, zábavou a odpočinkem. Měly mít dokonce i výchovný ráz v podobě bylinkové zahrádky s popisnými údaji a možností si bylinky natrhat. Měly být také místem pro svatby a místní svatebčany, aby nemuseli kvůli fotografiím v přírodě do sousedních Slatiňan. Měly být rovněž místem pro pořádání kulturních akcí či pro promítání filmů pod širým nebem. To se ale vinou narušení původní koncepce nestalo a z Klášterních zahrad je dnes němý skanzen s bující luční vegetací a klíšťaty.

Klášterní zahrady a Muzeum barokních soch jsou bezesporu spojené nádoby, jejichž propojení někdo neprodyšně zašpuntoval. Snad z neuvážlivosti, zlomyslnosti, hlouposti nebo pocitu vlastní důležitosti. Každopádně ten někdo rozbil koncept za desítky milionů korun, protože funguje jen na půl plynu a co chvíli hrozí, že se zadrhne úplně. A právě z toho plyne ona rozpačitost chrudimské veřejnosti, která dodnes neměla možnost pochopit, jaké možnosti areál bývalého kostela sv. Josefa a Klášterních zahrad do budoucna otevírá.

Kam se vlastně poděl ideový záměr celého komplexu? Proč ještě v muzeu nefunguje badatelna pro studenty? Proč se propásla příležitost zřídit zde restaurátorskou dílnu barokních soch? Proč se město nesnaží spolupracovat s agenturami, které by do muzea přivážely zahraniční turisty? Vždyť z Kutné Hory, kam jich z Prahy vozí ročně stovky, ne-li tisíce, je to do Chrudimi, co by kamenem dohodil! Proč Klášterní zahrady zejí prázdnotou? Proč, proč, proč... Vždyť, kdo by se chtěl dívat na nudnou louku?

Vrcholem marnosti nad situací v Klášterních zahradách je pak dopis určený všem chrudimským přátelům hry pétanque, kteří zde pro sebe nalezli v souladu s původním záměrem odpovídající zázemí, avšak nenašli pochopení u radní Kateřiny Jánské, a poukazují v dopise na to, že jim zakázala navážet pomůcky pro soutěže až k hřišti autem prý s ohledem na "jedinečný trávník" v zahradách. Copak nikdo paní radní neseznámil s tím, že jsou zdejší přístupové cesty právě k takovému účelu určeny? Že jsou koncipovány tak, aby snesly i větší zatížení, například nákladních aut s hudební aparaturou, v případě pořádání koncertů?

"Ano, mohli jste mít pěknou travičku na pikniky a k tomu bylinkovou zahrádku, ale my jsme řekli ne." Kdo ale vyřkl ono ne? Kdo bourá nekoncepčními kroky záměr, který sklidil mezinárodní uznání a stál Chrudim velké peníze? Kdo ubírá plyn slibně nastartovanému projektu? Kdo nahrává hlasům, které projekt už předem odsuzují k zániku? Otázek je příliš mnoho. Nemohu se však zbavit dojmu, že "ten někdo" v zájmu své ješitnosti ani neví, že resuscituje něco, co už ani oživit pomalu nejde. Každopádně projekt Muzea barokních soch a Klášterních zahrad (dvou spojených nádob) ještě dýchá. Bude-li však dál skomírat pod tíhou rozhodnutí, která jdou proti původnímu konceptu, zahyne.

A to jen proto, že nejsou chrudimští politici schopni dohody a kompromisu, a i přes veškeré výhrady jeden k druhému sledují spíš jen vlastní zájmy než zájmy celku, který do těchto míst po letech zapomnění nainvestoval desítky milionů. Problémem je, že jsou jak muzeum, tak i zahrady udržovány při životě uměle a chybí jim onen počáteční srdeční zápal a fundovanost. A právě to jsou důvody toho, proč se lidé těmto místům zatím vyhýbají. Dokáží totiž od sebe rozpoznat pozlátko a opravdový život. Ten ale Klášterní zahrady s muzeem, které jsou stále udržovány pod narkózou, rozhodně nepřipomínají.

Chrudim - Jarní oteplování s sebou přineslo hrozbu, na kterou mohou mnozí doplatit svým zdravím. To hrozbou jsou klíšťata, kterých je po dlouhé a studené zimě překvapivě hodně a zdaleka neparazitují jen na zvířatech. Setkat se s nimi lze nyní překvapivě i v samotném centru Chrudimě, kde mají v městských parcích a zahradách dostatek potravy a ideální podmínky pro život. Město samotné přitom patří podle Státního zdravotního ústavu k nejrizikovějším místům v ČR, kde lze přijít k onemocněním přenášených klíšťaty.

[[img:chrn_fullwidth:4036:Chrudim se drží na předních příčkách ohrožení infikovanými klíšťaty.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Typickým příkladem rizikové lokality s množstvím vhodných úkrytů pro krev sající roztoče jsou teď Klášterní zahrady, kde se město rozhodlo experimentovat a oproti původnímu plánu na krátce střižený piknikový trávník určený k odpočinku a zábavě občanů, a bylinkovou zahradu, zde nechalo vysemenit luční traviny, které vytvářejí díky drobným rostlinným zbytkům a hrabance vlhké prostředí, jež umožňuje klíšťatům nejen přežít, ale především s pomocí vysoké luční trávy nepozorovaně z úkrytu na procházející občany zaútočit.

[[img:chrn_fullwidth:4030:Neprostupná džungle v Klášterních zahradách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přístup města v Klášterních zahradách je proto s ohledem na varování Státního zdravotního ústavu překvapivý, neboť vystavuje spoustu Chrudimáků nebezpečí nákazy klíšťovou encefalitidou či Lymeskou borreliózou. Jde přitom o choroby, které zanechávají v lepším případě trvalé následky, v tom horším mohou končit i smrtí. Jak tedy zabránit tomu, aby si klíšťata mohla v klidu vybrat svou oběť například mezi dětmi, které tu nechávají maminky bezstarostně běhat?

[[img:chrn_fullwidth:4031:Bude se tu někdy sekat?  Foto: Chrudimské noviny]]

Účinnou obranou proti invazi klíšťat je pravidelné sekání přerostlých travin společně s odvozem posekaných zbytků. Důležité je i zastřihávání keřů, neboť na jejich větvičkách mohou klíšťata číhat na své hostitele. Rozšíření těchto roztočů mohou zabránit i dlážděné, štěrkované a kamínkové plochy, musí být ale udržované, bez prorůstající vegetace, což se nyní o Klášterních zahradách rozhodně říci nedá. Zdejší cestičky totiž na mnohých místech pohlcuje vysoká tráva.

[[img:chrn_fullwidth:4033:Není snadné rozlišit, kde začíná cestička.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jaká je tedy současná koncepce Klášterních zahrad? Technik úseku údržby zeleně, kterým je městská radní Kateřina Jánská (ODS), svoji strategii boje s klíšťaty v této lokalitě tají. Na naši otázku, jak se zde s nimi vypořádá, vůbec neodpověděla. Odpověď neznáme ani na to, proč došlo v Klášterních zahradách ke změně původního projektu, který zde počítal se zcela jinou, vhodnější skladbou rostlin, než je přerůstající louka uprostřed centra města. Místo mělo být totiž oseto obyčejným travním semenem, aby se dal trávník pravidelně sekat a udržovat, a mohl tak sloužit občanům. Teď je z něj ale doslova "minové pole", hrozící újmou na zdraví.

[[img:chrn_fullwidth:4034:Nejen slunéčka sedmitečná přebývají v Klášterních zahradách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kdo tedy o tomto avanturismu, který nemá v jiných městech obdoby, rozhodl? Kdo chce do Chrudimi implantovat věci, které jsou běžné v Krkonoších, Jeseníkách nebo na Šumavě? Kdo svévolně riskuje zdraví svých spoluobčanů? Politici nebo odborníci? Toť otázkou. Soudobá architektura, vyučovaná na českých vysokých školách, každopádně s loukami v centrech měst nepočítá, protože do měst nepatří. Proti jsou i statistiky výskytu infikovaných klíšťat, kterým se právě v takové vegetaci mimořádně daří.

[[img:chrn_fullwidth:4032:Idylka, nebo horor?  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle předpovědí aktivity klíšťat na území České republiky, jež pravidelně zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav, se dá poměrně spolehlivě určit, kdy bude ohrožení nejvyšší. Poslední dny se na stupnici pohybují kolem čísla devět, což znamená nejvyšší riziko. Tedy o důvod víc, proč se Kláštěrním zahradám v současnosti vyhnout.

Vykukující slunko za oknem dokazuje, že zima se snad už konečně poroučí. O minulém víkendu se sice meteorologové se svou předpovědí moc netrefili a na konec týdne opět hlásí ochlazení, ale z hlasů ptáků je jasné, že jaro převezme vládu už brzy natrvalo.

Zima nám přesto něco zanechala. Podařilo se úspěšně zvládnout bující skládku nedaleko Klášterních zahrad, z čehož mám osobně velkou radost. Nemenší radost mi udělal ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář, který s radnicí dohodnul omezení posypu solí na chodnících ve městě. Stalo se tak na základě článků, které vyšly i v našich novinách, nebo si zásluhu mohou připsat ti Chrudimáci, kteří urgovali město svými dotazy? Z mého pohledu je to jedno. Důležitý je výsledek - méně zničených bot, historických památek a psích tlapek. Díky, pane řediteli a díky pane starosto!

Stejně tak je mi jedno, kdo má zásluhu na opravených kráterech, které zdobily některé kruhové objezdy. Místostarosta Jaroslav Trávníček tvrdí, že je za jejich zmizením jeho snaha a urgování Ředitelství silnic a dálnic. Lituje prý novináře, kteří si myslí, že svou každodenní prací na článcích pro vás, čtenáře, něco změnili. Šlo prý jen o pouhou shodu náhod. Nevadí, pane místostarosto. Důležitý je opět výsledek.

Těší mne, že se v chrudimských lesích, kam skoro denně chodím se psem, vybudují singeltracky pro cyklisty a koňáky. Vítám stavbu nové lesovny, protože hajného by lidé měli vidět v lese, ne za stolem úřadovat. A kdyby nosil uniformu, jak odpovídá jeho stavu, budu dvojnásob šťastný. To víte, jeden praděda byl hajným, druhý prvorepublikovým četníkem, takže si na tyto „formality“ potrpím.

Jsem rád za nového investora v průmyslové zóně, ač se to mnohým možná nezdá. Stromků je škoda, ale pracovní místa jsou potřeba. Jaro přichází a s ním snad i lepší, pozitivnější nálada pro nás všechny. Zamračená obloha, z níž se stále sype sníh, k ní totiž moc nepřispívá. Kéž máme ono už pověstné „slunce v duši“. 

Chrudim - První den roku 2013 se v Klášterních zahradách rozhodly oslavit stovky lidí. Krátce po sedmnácté hodině tu totiž starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) zahájil slavnostní ohňostroj.

Proudy zvědavých Chrudimáků se sem valily centrem města jako gigantický had. Skupinky zvědavců zaplnily nejen Klášterní zahrady, ale i celou dolní část Tyršova náměstí, část Resselova náměstí a samozřejmě i prostor před základní školou „Růžovkou“ na Školním náměstí. Starosta vzápětí vyzval přítomné v krátkém projevu k větší míře lásky a tolerance nejen v nadcházejícím roce a poté už nebe nad Prachárnou mohly ozdobit první rakety.

[[img:chrn_fullwidth:3366:Nový rok v Chrudimi zahájil ohňostroj v Klášterních zahradách.  Foto: Chrudimské noviny]]

A na kolik tato zábava město přišla? „Novoroční ohňostroj v Klášterních zahradách stál 70 tisíc korun. Tato částka se přitom za posledních osm let nezměnila,“ uvádí mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová. Realizaci samotného ohňostroje měl „pod palcem“ zkušený ohňostrojař Pavel Jílek, který připravuje ohňostroje pro radnici každý rok. „Včera bylo odpáleno celkem 2498 výstřelů. Přesně podle scénáře, od nejmenších až po ty největší,“ vysvětluje Jílek. 

[[img:chrn_fullwidth:3368:Takto vypadá odpaliště profesionálního ohňostroje.  Foto: Pavel Jílek]]

O bezpečí diváků se staral částečně samotný ohňostrojař, částečně také najatá bezpečnostní agentura. Na místě byli i městští strážníci. „Bezpečnost ohňostroje zajišťuje pořadatel s ohňostrojařem. Ten také stanoví bezpečnostní okruh. V něm se nesmí nikdo zdržovat, ani do něj v průběhu ohňostroje vstoupit. V Chrudimi je hlídán hlídkami bezpečnostní agentury a kontrolován pracovníky mé firmy. Bezpečnostní okruh je stanoven podle druhu použitých výrobků, jejich velikosti a množství a podle charakteru prostředí a okolí, kde se bude střílet - čím větší prostor, tím větší pyrotechniku je možné použít. Při ohňostroji je přítomna také hlídka dobrovolných hasičů, k dispozici jsou i hasicí přístroje a zdravotník s lékárničkou první pomoci. Konání ohňostroje je oznámeno hasičům a republikové policii. Bezpečnost je rovněž zajištěna výběrem kvalitních výrobků odprověřených dodavatelů,“ vyjmenovává ohňostrojař zásady bezpečnosti.

Letos se naštěstí stejně v minulosti nikomu z diváků nic nestalo a jak lékaři, tak i hasiči mohli jen nečinně přihlížet a užívat si mimořádně zdařilé podívané.

Chrudim - Klášterní zahrady, které jsou součástí komplexu bývalého kapucínského kláštera, ozáří v úterý 1. ledna v 17 hodin novoroční ohňostroj. Chrudimáci tak přivítají nový rok 2013 a také pro Chrudim vyhlášený Rok gastronomie.

Na Nový rok bychom neměli dělat žádné nepříjemné práce, protože potom se jim nevyhneme, jak říká staré přísloví, ani v dnech následujících. Většina zvyků pomalu zůstává zapomenuta a program prvního dne roku se v mnoha městech mění. Varianta - vítat Nový rok v podvečer prvního dne, se zdá přeci jenom schůdnější.

Základem oslavy Nového roku spočívá dnes v setkání celé rodiny u bohatého oběda, kde by neměla chybět čočka nebo polévka s drobnou krupicí zvaná milionová (aby se člověka držely peníze), podává se vepřové. Nepřípustný je zajíc či drůbež, aby štěstí neuteklo nebo neulétlo. Po obědě se rodina jde projít, navštěvují se výstavy, kulturní představení či přátelé.

V podvečer prvního dne se s přáním zdraví a štěstí v nadcházejícím roce 2013 většina z nás setká právě při oslavě příchodu Nového roku v Klášterních zahradách nebo na místě, z kterého bude tento ohňostroj dobře vidět. 

Chrudim - V pondělí krátce před polednem obdrželi strážníci stížnost na vozidla pohybující se v Klášterních zahradách, která tu jezdí přes dřevěný chodník.

Dotyčný pracovník radnice vzápětí městské policii sdělil, že pořídil z místa fotodokumentaci poškozeného chodníku a že bude vzniklou škodu řešit s majitelem firmy udržující v Klášterních zahradách zeleň sám.

Chrudim - Na naše nejmenší čeká v Klášterních zahradách areálu Muzea barokních soch v sobotu 9. června od 10. do 15. hodin velkolepá oslava Dne dětí.

Atrakce, soutěže, výtvarné dílny a různá vystoupení určitě přiláká davy návštěvníků. Je připravena dětská železnice. Celým dnem bude provázet moderátorka Michaela Dolinová. Pro zájemce z řad dětí přichystal choreograf Jiří Zbořil kurz taneční miniškoličky.

Z praktických programů jsou nabízeny rady o tom, jak se bezpečně chovat doma i venku. V rámci roku aktivního stárnutí bude představen projekt o volnočasových možnostech, jak lze kvalitně trávit čas s prarodiči. Děti, které přijdou v doprovodu babičky nebo dědečka, dostanou zvláštní odměnu.

Programovou náplň pro děti připravila organizace z Chrudimi a Pardubic, která se touto činností zabývá.

Chrudim - Není to tak dávno, co jsme psali o černé skládce, která už několik měsíců hyzdí stezku okolo Klášterních zahrad. I přesto, že se rozrůstá jen pár kroků od místa, kam se pyšně vodí návštěvy z celého světa, nikdo tento problém neřeší.

Část odpadků sice zmizela, ale na jejich místě se bleskurychle objevily další. Tentokráte už byl autor skládky chytřejší a žádné lísty s "plotem" vypitých piv nezanechal. Přesto je jasné, že se jedná o produkt některé z blízkých hospod. 

[[img:chrn_fullwidth:1291:Je libo nápoj z jablek?]] 

Městské strážníky pravidelně potkáváme na Resselově náměstí, kde kontrolují platnost parkovacích lístků. Vypátrání toho, kdo soustavně vynáší odpad prakticky pár kroků od jejich služebny ve Staré radnici, však zřejmě není tak snadné, jak by se mohlo zdát. 

[[img:chrn_fullwidth:1292:Okurčička zaručeně čerstvá]]

Přitom se skládka nezmenšuje, ale dokonce rozrůstá. Už ji netvoří pár pytlů nedaleko kanceláře komunistů. Další odpad se nachází i na straně druhé, pod schůdky vedoucími od Pardubické fortny. Problém to není jednoduchý, ale řešení existuje. Co nejdříve nepořádek uklidit.

Před časem jsme v našich novinách psali, jak tento problém řeší na chrudimské integrovce. Pan ředitel Kořínek moc dobře ví, že jakmile se někde objeví nepořádek, je nutné ho co nejrychleji odstranit. Jinak se začne množit geometrickou řadou.

Městský policista skládku jistě objevil. Zamyká přece každý den vrátka do Klášterních zahrad. Proč ale okamžitě nekontaktoval technické služby města? 

[[img:chrn_fullwidth:1297:Tréning skoku do dálky]]   

Možná se jednou dočkáme instalace kamery s nočním viděním i na tato místa. Nejen kvůli černým skládkám, ale i absenci veřejného osvětlení, která činí z průchodu Zlatou stezkou po setmění lov bobříka odvahy. 

Chrudim – Celý sobotní den byl v areálu chrudimských Klášterních zahrad zasvěcen turnaji o Kapucínovu kouli. Jedná se o petanquový turnaj, který byl zařazen do programu Rok sportu 2012 v Chrudimi.

Na úvod bychom si krátce představili, o co vlastně jde. Ochotně nám byl ku pomoci prezident turnaje a samotný kvalitní hráč Vilém Meduna: „My, co zde v Chrudimi hrajeme petanque, cestujeme po republice za různými turnaji a nyní jsme se rozhodli, že nastal ten správný čas, abychom něco podobného uspořádali i v našem městě. Jedná se o velký turnaj podle oficiálních pravidel petanquové unie ČAPEK, kvalita je doplněna například o předního českého hráče Michala Habáska, jenž se účastnil i mistrovství světa.“

[[img:chrn_fullwidth:869:...]]

Tento petanquový turnaj je podporován i městem Chrudim, které pořadatelům vyšlo stoprocentně vstříc. „My jsme chtěli trochu město přitlačit k podpoře tohoto sportu v Chrudimi, a tak jsme na minulém, ryze regionálním turnaji napsali do novin, že se těšíme na to, až budeme moci ukázat naše umění. Zřejmě to zabralo, a tak jsme se objevili v kalendáři Roku sportu. Podpora byla obrovská, všech čtrnáct bodů bylo přijato a my jsme to tak mohli uskutečnit,“ spokojeně hodnotí Meduna.

[[img:chrn_fullwidth:857:...]]

Turnaje se zúčastnilo celkem šestnáct dvojic, které si to nejprve ve čtyřech kolech rozdalo o osm postupových míst do vyřazovacího pavouka. Co se týče výsledků, turnaj ovládly zejména čtyři páry. O 3. místo se utkal Pachla s párem z Havlíčkova Brodu, kde hrál také ostřílený hráč a hlavní rozhodčí turnaje Kučera. Třetí pozice nakonec zůstala v Chrudimi.

[[img:chrn_fullwidth:860:...]]

Ve finálovém duelu se utkali otec a syn Ferešovi proti již zmíněnému Michalu Habáskovi a dlouhou dobu to vypadalo na jejich vítězství. Avšak i mezinárodní zkušenosti jednoho z nejlepších českých hráčů se ukázaly a nakonec Michal Habásko se svým kolegou urval vítězství 13:12.

„Pan Habásko je zároveň členem sportovně-technické komise petanque v České republice a on vyhodnotil, že zde jsou podmínky pro pořádání turnaje tohoto typu. Z toho vyplývá, že nejpozději na jaře příštího roku bychom zde chtěli uspořádat turnaj, na který se sjela elita z celé republiky,“ raduje se z úspěchu Vilém Meduna.

[[img:chrn_fullwidth:861:...]]

„Situace okolo petanque v Chrudimi je zde složitá, sice tu existuje klub Bastila, který ale neplní tu funkci, jakou by měl. Hráči v Chrudimi jsou registrováni v Havlíčkově Brodě a de facto tento turnaj pořádá. Dnes to byla zajímavá podívaná i pro lidi, kteří se dnes podivovali, co že se to tu děje. Zda by měl někdo chuť si zahrát, my mu vyjdeme absolutně vstříc, tréninky zde máme  každé úterý a čtvrtek od 18 hodin až do setmění,“ uzavírá rozhovor Vilém Meduna.

Pořadatelé i hráči byli s tímto kláním velice spokojeni, vydařilo se počasí a i nálada byla v Klášterních zahradách velice optimistická. Je jasné, že tento druh sportu má v Chrudimi jistě budoucnost.

Další fotografie jsou zde

Chrudim - Zárodky černé skládky se rodí za zdí nedávno zrekonstruovaných Klášterních zahrad. Tvoří ji vajgly cigaret, použité sáčky, podtácky, prázdné kartony od nejrůznějšího pití a plastové lahve.

Podle složení odpadu se dá předpokládat, že jde o věci, které už nebyly třeba v některé z chrudimských restaurací. V každém případě musí jít o restauraci, kde se točí hlinecké pivo Rychtář a používají k záznamům o útratě a vypitých pullitrech staré bločky z Jednoty.

A jak se odpadky pod hradby dostaly? Buď je vyhodil někdo ze svahu úmyslně, nebo je sem zatáhli bezdomovci hledající něco k snědku či zatoulané zvíře, které vytahalo pytle z kontejnerů na odpad.