Chrudim – Teatrální, oslnivé a emotivní – takové baroko se představí na Letní barokní scéně v Chrudimi od 16. do 18. srpna 2024. Program festivalu, který se letos odehraje v Muzeu barokních soch a Klášterních zahradách již podesáté, představuje různorodé formy umění od hudby přes artistická a šermířská vystoupení po ohňostroj.

[[img:chrn_fullwidth:24959:]]

Od prvního ročníku jsou základním těžištěm programu hudební vystoupení souboru Ensemble Damian pod vedením Tomáše Hanzlíka. Letos uvidíme dvě představení nabitá kontrastními emocemi, v sobotu 17. srpna to bude smuteční skladba Kantáta na Mozartovu smrt a v neděli 18. srpna veselím hýřící zpěvohra Holoprtské posvícení. Vedle špičkového hudebního provedení skladbám nechybí ani nápadité scénické provedení.

[[img:chrn_fullwidth:24958:]]

Novinkou letošního programu je Barokní slavnost v zahradách, která se odehraje v pátek 16. srpna od 20 hodin v Klášterních zahradách. „V kulisách slavnostně nasvícených a nazdobených Klášterních zahrad se hosté mohou těšit na koncert smyčcového kvarteta zakončený barokním ohňostrojem,“ zve k návštěvě večera Martin Dytrt, ředitel Chrudimské besedy, a dodává: „V sobotu Klášterní zahrady ožijí od 16 hodin do 19 hodin šermířskými a artistickými vystoupeními, které doplní výtvarné dílny pro děti i dospělé.“

[[gal:24961]]

Další nedílnou součástí Letní barokní scény je večerní Putování starou Chrudimí s kapucínem Fortunátem, komentovaná vycházka Za tajemstvím obrazu sv. Salvátora, výstava Rozkvetlé baroko a promítání filmu Caravaggiův stín o slavném barokním malíři.

Více o festivalu najdete na stránkách Chrudimské besedy a Muzea barokních soch.

www.barokochrudim.cz a www.chrudimskabeseda.cz

Chrudim – V neděli 9. června ve 14 hodin začíná v Muzeu barokních soch výtvarná dílna pro děti, která je inspirovaná barokními alegorickými sochami. Podle pořadatelů je aktivita vhodná pro mladší děti (předškolní a mladší školní věk).

Utajený smysl podobenství na barokních sochách budou děti přenášet podle své fantazie do výtvarného projektu. K vyjádření jim poslouží sebrané či donesené přírodniny, listy, okvětní plátky, traviny, třeba pírka a tak podobně. 

Dílna bude probíhat venku v blízkosti občerstvení U Fortunáta přibližně do 16 hodin, v případě nepříznivého počasí pak uvnitř Muzea barokních soch.

V Klášterních zahradách stojí drahé kopie velkých barokních soch. Alegorie čtvera ročních období, jak jsou sochy nazvány, pocházejí ze zámecké zahrady v Bezně na Mladoboleslavsku.

Každodenně si v chrudimských Klášterních zahradách hrají školní děti, lze tajně doufat, že si povšimly nejen soch, ale i typických atributů, které sochy řadí do určitého ročního období. Alespoň tak si mohou osvojit pojem alegorie a dospělý doprovod pak může dětem s prací poradit. 

Vstupné: 50 Kč/dítě, dospělý doprovod zdarma.

Chrudim – Na včerejším jednání zastupitelstva se slovíčkařilo, aby se zakryla pravá podstata problému s nákupem výdusků. Řešila se jen jejich formální kvalita a obnovitelnost a už ne, podle kterých soch vznikly a za jakým účelem se s nimi za výrobní náklady „obchoduje“, ani že to nesouzní s koncepcí Muzea barokních soch. Obalamutit řečmi o konzultacích s odborníky se na včerejším jednání zastupitelstva nenechali pouze Erik Jahnický (STAN) a Petr Řezníček (SNK-ED), kteří hlasovali proti návrhu, ostatní návrh smlouvy na odkup výdusků i tím, že se zdrželi, schválili.

Pěkné ukázky, jak to na radnici v současnosti asi chodí, padaly ve vyjádřeních od starosty Františka Pilného (ANO 2011), který nevidí důvod okolnostem kolem soch nevěřit, a proto si věci neověřuje ani u úřednic úseku památkové péče, což jim jistě lichotí, ale celkově to přináší více škody než užitku. Když starosta vysvětloval, proč by se měly výdusky odkoupit, řekl: „Nám to přijde výhodné v tom, že to získáváme v podstatě za výrobní náklady, úplně přesně nevíme, co vede pana Miroslava Voštiara, aby nám to za výrobní náklady prodal,“ dodal starosta s tím, že vlastně ani neví, co s nimi, ale kde budou výdusky v budoucnu umístěny, je prý věc druhotná, hlavní je, že je město Chrudim koupí.

[[img:chrn_fullwidth:23654:Foto výdusku, které podnikatel k odkupu nenabídl.  Foto: Chrudimské noviny]]

Petr Řezníček (SNK-ED) uvedl, že mu to připomíná povídku Nechci slevu zadarmo od Šimka a Grossmana. Koupilo se něco, ale nikdo nekonzultoval věc s nikým, kdo se baroknímu sochařství věnoval, a dodal, že nápad znevažuje významné kulturní dědictví Chrudimi. Pracovnice Alena Kopecká z úseku památkové péče na vyzvání starosty chvíli před hlasováním uvedla, že největší kapacitou, se kterou se radili, byl Jan Krátký, údajný odborník na barokní sochařství, který dle slov úřednice „má barokní umění vystudované“. Tak tomu ale není.

[[img:chrn_fullwidth:23704:Výsledky hlasování o podpoře nákupu výdusků.  Zdroj: Přímý přenos z jednání ZMCH]]

Zastupitelé neměli čas si informace prověřit. Krátký je ale dle úseku památkové péče na stejné úrovni jako Pavel Panoch, který byl v minulosti odborným garantem expozice v Muzeu barokních soch a na rozdíl od něj studoval přímo dějiny výtvarných umění na vyhlášené katedře dějin umění na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jan Krátký, který studoval kulturní dějiny v Pardubicích a stavební historii v Ústí nad Labem, prý ale Pavla Panocha dokonce v pracovní skupině pro „rozkvět“ Muzea barokních soch i zastoupí. 

Návrh koupě byl schválen. A může to být podle slov starosty prý i takový neformální poutač pro turisty, proč prý jít do Muzea barokních soch!  Jenže to bude z podstaty věci právě naopak, pokud nebude u výdusků stát velká cedule s vysvětlením, proč nemají výdusky podle polorozpadlých soch z Mladoboleslavska s Muzeem barokních soch v Chrudimi vůbec nic společného.

Chrudim – Nejedná se o prestižní záležitost, autorem není Matyáš Bernard Braun ani se nezachraňují nejhodnotnější díla barokního sochařství. Přesto chce starosta za výdusky utratit další statisíce. Původně měly výdusky polorozpadlých soch z areálu zámku Bezno na Mladoboleslavsku zůstat v Klášterních zahradách jen dočasně na dva roky. Příští týden se ale dostane zastupitelům na stůl návrh kupní smlouvy. Zatím jen na dva výdusky, starosta František Pilný (ANO 2011) už ale na tiskové konferenci předeslal, že by byl rád, kdyby za veřejné peníze město Chrudim odkoupilo od soukromého majitele kopie úplně všechny.

[[img:chrn_fullwidth:23642:Výdusek sochy Venuše patří k těm nejpoškozenějším.  Foto: Chrudimské noviny]]

Rozluštit šifru celé záhadě budou muset chrudimští zastupitelé, kteří příští pondělí rozhodnou o návrhu kupní smlouvy. „Jde o rozšíření venkovní expozice Muzea barokních soch,“ potvrdil opět zhoubnou myšlenku tiskový mluvčí Aleš Prokopec, i když jindy se zase tvrdilo, že s tím nemá Muzeum nic společného. Nápad je totiž v rozporu s koncepcí a posláním Muzea, a v důvodové zprávě by proto mělo být dobře vysvětleno, čím tyto výdusky polorozpadlých soch od neznámého autora ze Středočeského kraje obohatí Chrudim, která byla významným centrem barokního sochařství hned po Praze.

[[img:chrn_fullwidth:23641:Soše chyběla ruka, rysy ve tváři smyl dávno déšť.  Foto: Chrudimské noviny]]

Během už více než deseti let vystřídaly několikrát přeprodané barokní sochy z areálu zámku Bezno na Mladoboleslavsku různé majitele i restaurátorské dílny. Deset let se restaurovaly u více restaurátorů, v jakém byly špatném stavu, a areál zámku Bezno zeje i přes požadavky památkářů, kteří nedali ani souhlas k jejich odvozu do Prahy, dodnes prázdnotou, přestože měly být originály soch nahrazeny alespoň výdusky.

[[img:chrn_fullwidth:23638:Výdusky jsou psané na Hotel Aria Praha a Hotel U Zlaté studně Praha.  Foto: Chrudimské noviny]]

Aby se zámek původního majitele v insolvenci dobře prodal, stála v inzerátu i zmínka o autorství Matyáše Bernarda Brauna, o čemž nemají páru ani historici umění. Profesor Martin Pavlíček uvedl, že stopa vede spíše k vytvoření soch podle Braunových malých modellet, jak vznikal podobný soubor i v Lysé nad Labem, od regionálního sochaře Františka Adámka z Benátek nad Jizerou. Takže nejde pro Chrudim o žádnou prestižní příležitost.

[[img:chrn_fullwidth:23637:Na výdusku jsou nejviditelnější praskliny na zápěstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta František Pilný (ANO 2011) ale stále ze svého záměru neustoupil a uvedl, že se návrh koupě týká nejen dvou výdusků, byl by však rád, kdyby město odkoupilo postupně všechny! „Majitel měl těch výdusků několik, původně nám je prodat nechtěl, protože měly být umístěny nadaleko Pražského hradu, ale přehodnotil své vlastní plány,“ dodal starosta, kterému tedy okolnosti provenience soch nejsou úplně neznámé.

[[img:chrn_fullwidth:23639:Detail výdusku sochy Venuše.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Domluvili jsme se, že nám sleví 2,5 tisíce za dobu, kdy to nájemné nevyčerpáme. Druhá je alegorie Léto,“ pokračoval starosta. Nájemné mělo stát na dva roky 30 tisíc a celková investice s rozmístěním soch 230 tisíc, s tím, že město dokonce dalo soukromníkovi sto tisíc na restaurování.

„Uvidíme, co nám dovolí finanční prostředky. Rádi bychom koupili všechny výdusky, aby sochy byly v majetku města Chrudim,“ dodal nyní starosta k aktuálnímu vývoji situace. Zmínil se, že částka 340 tisíc korun za oba výdusky pokrývá pouze náklady, aby zřejmě vyloučil, že by se snad jednalo o podílení se na obchodování s kulturním dědictvím. To by například bylo podle Mezinárodní rady muzeí v rozporu s Profesním etickým kodexem muzeí.

Chrudim – Dobám, kdy během covidu fungovaly vánoční trhy jen mimo zraky online kamer, už odzvonilo a po letech se na přání veřejnosti vrací adventní trhy zpátky na náměstí.

[[img:chrn_fullwidth:23545:V sobotu přibudou ke stánku s punčem další prodejní místa.  Foto: Chrudimské noviny]]

Už více jak týden funguje před radnicí stánek s punčem, který si mohli kolemjdoucí dopřát dokonce už k snídani. Adventní trhy se vším všudy letos začnou v sobotu a potrvají až do 23. prosince.

[[gal:23635]]Foto: Chrudimské noviny

Na ně druhý den naváže slavnostní rozsvícení vánočního stromu, které proběhne první adventní neděli 3. prosince v 17 hodin.

[[img:chrn_fullwidth:23636:]]

Otevírací doba stánků:

Neděle, pondělí až čtvrtek 14 – 19, pátek 14 – 20 a sobota 10 – 20 hodin.

Chrudim – Pokus o paskvil v podobě muzea baroka nevyšel, jak uznal starosta o počínání okolo Muzea barokních soch po roce 2018. Zatímco si ale město neví minimálně od roku 2018 přímo s Muzeem barokních soch rady, v Klášterních zahradách to žije. Nově se hovoří dokonce i o tom, že by tu mohlo vzniknout pódium nastálo.

Čas od času se ozývá v blízkém suterénu zvuková zkouška. Nově by ale mohly místní kapely zkoušet přímo na pro tyto účely postaveném pódiu. Taková je alespoň současná představa o dalším oživení zahrad mimo nejrůznějších akcí, které se zde pořádají. Rozhovořil se o tom na poslední tiskové konferenci sám starosta František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:22302:V Klášterních zahradách to žije.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta ale také konečně uznal, aniž by si toho byl možná vědom, že pokus o přeměnu celé výjimečné koncepce muzea barokních soch do muzea baroka byl šlápnutím vedle. „Nový pan ředitel Besedy Dytrt dostal nějaký čas na to, uchopit to svým způsobem. On to nějak uchopil,“ zmínil starosta a vyjmenoval novoty v podobě interaktivní expozice, animovaného propagační filmu s mnichem Fortunátem o historii Chrudimě a kavárnu, byť prý s velkým otazníkem. „Ale budiž, je to jeho kompetence,“ dodal a připojil, že další ranou v tom, něco pro muzeum udělat, byly covidové roky. 

[[img:chrn_fullwidth:22376:Aktuální foto z kavárny.  Zdroj: Chrudimská beseda]]

„Měli jsme jiné starosti a ono je i docela těžké to MUBASO uchopit tak, aby to asi bylo ke spokojenosti. Protože ten záměr na začátku asi nebyl úplně správný,“ podotkl starosta o počínání po roce 2018 a pro vysvětlení pokračoval: „Je to skvělé využití jako obřadní síň, jako koncertní sál. Nicméně si troufám tvrdit, že jako to vlastní muzeum baroka, baroka,“ zdůraznil starosta,  „úplně, úplně nefunguje. Tak jak bychom si asi představovali, jak bychom asi chtěli a jak bylo i původně plánováno,“ dodal.

Nemohl mínit původní koncept muzea z roku 2011, protože to bylo zaměřeno jasně, a ocenili to i odborníci na historii umění, ale právě změny po roce 2018, kdy se začal prosazovat nepochopitelně i jiný název v podobě „Muzeum baroka“, jak dokládá i oficiální  facebooková stránka muzea pod palcem Chrudimské besedy.

[[img:chrn_fullwidth:22377:]]

Neboť, jak už jsme psali mnohokrát, výjimečnost Chrudimi a muzea zaměřeného na barokní sochy z Chrudimska spočívá právě v tom, že Chrudim byla v éře, kdy byl moderní barokní styl, hned druhým nejvýznamnějším centrem sochařství po Praze a měli tu svoje dílny opravdu talentovaní sochaři. Muzeum baroka není vůbec to samé jako Muzeum barokních soch a zvlášť pro Chrudim. Muzeum bylo opravdu plánováno jinak než muzeum „baroka“, neboli jde o paskvil, o který se pokoušelo nynější vedení po roce 2018 a od kterého bylo zasvěcenými lidmi dokonce od začátku odrazováno. Nedá si ale říct a odborníky pro radu nepřizve.

Chrudim – Možná by to chtělo spíše zásah čtrnácti svatých pomocníků, aby někoho konečně napadla spásná myšlenka oslovit odborníky na barokní sochařství, muzejní pedagogiku a propagaci. O dalším směřování Muzea barokních soch totiž zdá se budou opět rozhodovat jen odborníci na jiné věci. Město totiž stále bojkotuje rozhodnutí poradit se s odborníky o poslání Muzea barokních soch a rozhodovat o tom budou stále hlavně městští úředníci a vedení města.

[[img:chrn_fullwidth:18778:Kamenný příběh v kinosále Muzea barokních soch.  Foto: Chrudimské noviny]]

Muzeum barokních soch vzniklo proto, aby upozorňovalo na slavnou éru, kdy se po umělecké stránce rovnala Chrudim Praze a svoje dílny tu měli talentovaní sochaři. Propojit se to mělo i s restaurátorskou činností a měla tu být luxusní restaurace nejen pro turisty. Nyní po mnoha letech vznikla nová jedenáctičlenná pracovní skupina pro záležitosti dalšího směřování  tohoto jedinečného chrudimského muzea. To mělo v době svého vzniku skvěle našlápnuto, umístilo se i ve světové soutěži, vznikl i skvělý Kamenný příběh podporující koncepci muzea, ale pak vlivem povolebních šarvátek postupně přišlo muzeum o patřičnou pozornost a spojení s dříve přizvanými odborníky se přerušilo.

Snad konečně někoho z nové pracovní skupiny napadne spásná myšlenka přizvat do diskuse externí odborníky, jako se to praktikovalo i v případě rozvoje koncepce sportu. „Pracovní skupina bude řešit, co bude dál s MUBASEM, jak ho lépe využít a jak dál postupovat,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011). Nová pracovní skupina, která dle slov starosty vznikla hlavně proto, aby se všichni dotčení úředníci dozvěděli naráz, co se v muzeu bude dít, má celkem jedenáct členů.

Vedoucí nové pracovní skupiny pro Muzeum barokních soch je Eva Pilařová, pracovnice úseku památkové péče zabývající se ochranou památek. A včetně starosty jsou dle jeho vyjádření dalšími členy také místostarosta Zdeněk Kolář, bývalý starosta Petr Řezníček, městský architekt Marek Janatka, vedoucí odboru školství, kultury a sportu Jana Stehlíková, vedoucí úseku památkové péče Alena Kopecká, pracovnice úseku památkové péče na ochranu památek Iveta Mudrochová, ředitel Chrudimské besedy Martin Dytrt, produkční muzea Ondřej Jirásek a manažer cestovního ruchu Tomáš Černý.  

Chrudim – Chrudimská beseda je provozovatelem Muzea barokních soch. Úkolem každého muzea je šířit vzdělanost. Zatím se ale po městě i prostřednictvím videa na webových stránkách Chrudimské besedy šíří dezinformace, že v Klášterních zahradách můžou vidět návštěvníci kopie soch Matyáše Bernarda Brauna. Vystačí si chrudimští občané a turisti opravdu i s málem v podobě v současnosti vzniklých výdusků původně poškozených kopií soch v podstatě popravdě neznámého autora?

[[img:chrn_fullwidth:22262:Dezinformace o autorství se šíří dál.  Zdroj: FB Chrudimská beseda]] 

Sochař Matyáš Bernard Braun byl tak úspěšný, že nestačil všechna svoje díla tvořit sám, a tak stejně jako i někteří současní sochaři, měl dílnu, ve které zaměstnával četné pomocníky. Jenže mezi dílem z rukou mistra a od jeho spolupracovníka, nebo dokonce od následovníka je trošku velký rozdíl.

[[img:chrn_fullwidth:22267:Klášterní zahrady před osazením výdusků soch.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jméno Matyáše Bernarda Brauna zní ale zkrátka dobře. Kdo tedy určil autorství, když i odborníci u těchto soch pochybují. Že by to byl nakonec neznámý makléř, který zámek se zahradou a sochami kdysi prodával, a vše už jen přebral soukromý sběratel, po té i úřednice památkového úseku chrudimského úřadu a nakonec i pan starosta?

[[img:chrn_fullwidth:22268:Výdusky čekaly na osazení měsíc.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak už jsme psali, podobné sochy ze stejného období se vyskytují i v Lysé nad Labem. A odkazují na sochařskou dílnu v Benátkách nad Jizerou, kde tvořil i jistý sochař František Adámek, který možná provedl i sochy ze zámku Bezno, možná podle malých modellett od Matyáše Bernarda Brauna, ale to jsou pouhé spekulace. A to by se měl návštěvník zahrad přeci dozvědět především. Vedení města ale mlží. 

[[img:chrn_fullwidth:22266:Někteří byli netrpěliví.  Foto: Chrudimské noviny]]

Stejně tak by se mu mělo vysvětlit, proč jsou kopie těchto soch umístěny přímo do chrudimských Klášterních zahrad, navazujících na chrudimské Muzeum barokních soch, když to s jeho koncepcí, upozorňovat na místní kulturní dědictví, nesouvisí.

To, co může návštěvník Klášterních zahrad vidět, nejsou originální umělecká díla, ani dobové kopie, ale pouze jejich výdusky z umělého kamene, dotvořené z části podle fantazie restaurátorů, kteří na nich s přestávkami posledních deset let pracovali, v jak špatném stavu původní sochy byly. 

[[gal:22265]]Osazování výdusků 28. dubna 2023.  Zdroj: Tiskový úsek MěÚ

A kolik toto svérázné ozvláštnění Klášterních zahrad Muzea barokních soch vlastně stálo?  Na to dosud oficiálně nikdo přesně ani po opakovaných dotazech neodpověděl. Poslední hrubý odhad je prý 230 tisíc. Z toho dalo město soukromému sběrateli 100 tisíc na dokončení restaurování soch a dalších 30 tisíc za výpůjčku jejich výdusků do Klášterních zahrad. 

Chrudim – Klášterní zahrady žijí už přes měsíc přípravou na umístění výdusků soch, které sice nijak nesouvisejí s kulturním odkazem sochařství Chrudimi barokní éry, ale budou alespoň zajímavou ukázkou precizní práce zdejšího restaurátora Zdeňka Šmahela. Osazeny měly být do konce března, ale nevyšlo počasí.

Původně se mělo osazovat už po jarních prázdninách, ale půda je zatím stále podmáčená a je potřeba ještě počkat. Pod terénem už jsou ale nachystané betonové sokly. Než se začaly výdusky tvořit, musely se sochy nejdříve zrestaurovat, což trvalo s přestávkami téměř deset let.  Sochy byly prý na počátku téměř v havarijním stavu a v oblasti pod koleny se dokonce drolily natolik, že se rozpadaly. Zdeněk Šmahel navazoval na práci akademického sochaře Martina Pokorného.

[[gal:22115]]

„Je více možností, jak vytvořit kopii nějaké sochy, pro účely expozice v Klášterních zahradách jsme zvolili výdusek cementový, ale může být i epoxidový," vysvětlil Zdeněk Šmahel. „Výdusky jsme přivezli do zahrad lidově řečeno na márách, je to vypolstrované starými matracemi, naštěstí ty sochy nejsou ze zadní strany tak členité," dodal Zdeněk Šmahel.

Tisková mluvčí radnice uvedla, že projekt navazuje na akci „Za loutkami do Chrudimě“. „Nové sochy, které se do zahrad aktuálně plánují umístit, budou pojištěné a zároveň městská policie v této lokalitě preventivně zvýší počet obchůzek,“ uvedla. Sochy jsou navíc už teď pod neustálým dohledem kamer.