Chrudim – Kostel svatého Michaela Archanděla zdobí už několik dní z jedné strany policejní páska.  Tímto ale naštěstí vše nekončí. Už se pracuje na prvních krocích vedoucích k opravě, i když to nebude hned, jak vysvětlil farář Jan Šlégr.

Kostel svatého Michaela Archanděla je významnou historickou památkou Chrudimi. Jeho oprava je proto nejen technickou nutností, ale měla by být i kulturní prioritou. Farnost věří, že s podporou veřejnosti i úřadů se podaří stavbu postupně stabilizovat a zachovat pro další generace. Proto se také minulý rok v listopadu odhodlala i k postupnému čištění renesančních náhrobníků poškozených od vandalů.

[[img:chrn_fullwidth:27143:Místo obehnané páskou upozorňuje na riziko padajícího zdiva.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pruhovaná policejní páska ale nezamezila veřejnosti bezprostřednímu vstupu do blízkosti kostela jen kvůli náhrobníkům, odpadávající omítce a zdivu, jak minulý týden vysvětlil vrchní strážník Lukáš Dvořák. Oprav na kostele proběhlo sice od nástupu faráře Jana Šlégra do funkce už několik, ale stále to nestačí pokrýt vše, co by bylo potřeba, i když se podařilo získat i dotační prostředky z Pardubického kraje.

„Bylo možné mimo jiné vyměnit žlaby na lodi kostela a dešťové svody,“ uvedl farář a zároveň dodal: „Letošní dotace nám umožňila přistoupit k projektové přípravě řešení statických poruch.“ Pokračovat se ale bude moci až ve chvíli, kdy bude dokumentace pro řešení těchto poruch připravená, aby bylo možné požádat odbor památkové péče o závazné stanovisko, a pak se teprve může začít opravovat.

Chrudim – Přípravy úprav v Michalském parku pokračují. Nevzhledný asfalt by měly nahradit úhledné mlatové cesty a v některých místech žulová dlažba. Počítá se ale i se záchranou té původní? Zeptali jsme se vedoucí odboru územního plánování a regionální rozvoje Hany Luptákové, která o průběhu záměru rekonstrukce v Michalském parku informovala radní naposledy.

[[img:chrn_fullwidth:27112:Foto: Chrudimské noviny]]

Zda bude dlažba původní, nebo nová, na to bohužel v tuto chvíli nemohla Hana Luptáková jednoznačně odpovědět. Vyjádřila se, že po provedených zkouškách se teprve bude záměrem zabývat odbor investic. Odpověď na dotaz jednoho z našich čtenářů, zda bude zachována původní dlažba, tedy ochozené lesklé žulové kostky s patinou času, tak zůstane zatím bohužel bez odpovědi. Vypadá to ale, že zatím se s tímto řešením, do kterého by muselo město investovat vlastní peníze, spíše nepočítá, ale třeba se to ještě změní.

[[img:chrn_fullwidth:27109:]]

Jak daleko je realizace tohoto záměru?

„Přípravy záměru rekonstrukce Michalského parku budou pokračovat zasakovacími zkouškami a biologickými průzkumy, na základě výsledků pak bude pokračovat projektová příprava. Projekt počítá se zachováním stávající cestní sítě, ale dojde k úpravám povrchů cest,“ vysvětlila Hana Luptáková.

„Projekt počítá s žulovou dlažbou v centrální části parku a s mlatovým povrchem v okrajových částech, definitivně ale bude rozhodnuto až po provedení zasakovacích zkoušek,“ upřesnila.

[[img:chrn_fullwidth:27111:Foto: Chrudimské noviny]]

Dilema

Řešení spočívající v zachování starší žulové dlažby kolem kostela by sice bylo problematičtejší, ale ochránilo by historickou autenticitu a zachovalo estetickou jednotu celého sakrálního areálu. Bohužel ale některé dotace fungují i tak, že přesně určují, jaké položky mohou být zahrnuty do způsobilého výdaje: A možná to bude právě nové provedení dlažby a ne renovace starých žulových kostek. Bude tedy záležet na tom, co bude městu přednější a na co bude klást důraz.

Chrudim – Pokud jste si dosud mysleli, že stačí sledovat, zda nejste pod dohledem městského kamerového systému, je třeba přehodnotit situaci. Městská policie Chrudim potvrdila, že mezi hlavní opatření proti vandalismu – nejen na místních hřbitovech – patří kromě častějších hlídek také instalace fotopastí.

Zatímco někteří mohou vnímat přítomnost těchto zařízení jako zásah do soukromí, jiní je ocení jako účinný nástroj prevence. Fotopasti jsou primárně zaměřeny na pachatele krádeží a vandalismu, ale mohou zachytit i další nevhodné chování, kromě sprejerství například i venčení psů na pietních místech, i to se v Chrudimi bohužel děje.

[[img:chrn_fullwidth:26854:Fotopasti a častější hlídky se osvědčily.  Foto: Chrudimské noviny]]

K zázraku, že náhrobníky na kostele svatého Archanděla Michaela zůstaly od listopadu po renovaci stále čisté, vrchní strážník Lukáš Dvořák vysvětlil: „Jde zřejmě o kombinaci dvou hlavních opatření. Na místě jsou průběžně instalovány fotopasti – některé i úmyslně viditelně – a dále byly zvýšeny počty pochůzek.“

[[img:chrn_fullwidth:26867:Kostel svatého Archanděla Michaela je pod dohledem ve dne v noci.  Foto: Chrudimské noviny]]

V případě poškození, znečištění či krádeže majetku může Městská policie Chrudim uložit pokutu až do výše 10 tisíc korun. „V případě většího vandalismu nebo sprejování lze jednání kvalifikovat jako podezření z trestného činu, pak se věcí dále zabývá Policie ČR,“ dodal.

Chrudim – V Pardubicích se mezi adolescenty šíří informace o existenci nebezpečných gangů a zvýšené kriminalitě v Chrudimi. Na posledním jednání zastupitelstva byl proto vyzván vrchní strážník Městské policie Chrudim, Lukáš Dvořák, aby se k tomu vyjádřil. Tuto informaci však označil za fámu s tím, že v Chrudimi je bezpečno. A co na to starosta František Pilný (ANO 2011) jako velitel Městské policie Chrudim?

Starosta František Pilný (ANO 2011) jako velitel Městské policie Chrudim přímo na jednání žádný pokyn vrchnímu strážníkovi nedal. Možná je to ale ze strategických důvodů. Ne všude sice oko kamer městské policie dohlédne, Lukáš Dvořák jako vrchní strážník ale informace o zvýšené kriminalitě ve městě vyvrátil. Podle policejní Mapy kriminality ale došlo na území města Chrudim od začátku roku k 15 násilným trestným činům, nejčastěji v okolí chrudimského nádraží. 

[[img:chrn_fullwidth:26505:Na nádraží bývá rušno.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Kolují tady nějaké informace, které se ke mně donesly od učitele z Pardubic, že si tam žáci vyprávějí, jak je tady nebezpečno, jak dochází o napadání mezi mladými, že jsou tu gangy mladých – tak tohle také vyvracím, jsme v kontaktu s Policií ČR a nic takového jsme tady nezaregistrovali,“ řekl Lukáš Dvořák a uvedl, že mají vše pod kontrolou.

[[img:chrn_fullwidth:26504:Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Komise historická a letopisecká Rady města Chrudim si myslí, že povědomí o národním buditeli Josefovi Liboslavu Zieglerovi by se mělo v Chrudimi znova oživit a to přejmenováním Michalského parku na Zieglerovy sady, i když by po něm mohli pojmenovat klidně i knihovnu, kam ve své poslední vůli odkázal své milované knihy. Proč si tato výjimečná osobnost zaslouží, aby se na jeho odkaz nezapomnělo a komise proto už v tomto směru podniká patřičné kroky?

Josef Liboslav Ziegler, narozený 10. července 1782 v Hradci Králové, nebyl jen obyčejným mužem své doby. Tento jazykovědec, profesor bohosloví, vydavatel a překladatel se stal jedním z největších znalců díla Jana Amose Komenského. A přestože jeho životní dráha začala v skromných podmínkách, dodnes září jako inspirativní příběh odvahy, píle a vášně pro vzdělání.

[[img:chrn_fullwidth:26208:Podobizna Josefa Liboslava Zieglera v příloze 14. čísla periodika s názvem Besedy učitelské, ročník IX, 1877.]]

Do Chrudimi přišel malý Josef se svou matkou, vdovou po vojákovi, když mu bylo deset let. Jeho bystrý rozum a neuvěřitelná píle ho rychle katapultovaly mezi nejlepší žáky školy. Finanční možnosti rodiny však byly omezené, a tak by jeho sen o dalším vzdělání zůstal nenaplněný, kdyby se za něj nepostavilo místní duchovenstvo. Díky jejich podpoře se mohl vydat na studia do Hradce a Prahy, kde mu, jak se říká, předpověděli duchovní dráhu. A tato cesta ho nakonec přivedla zpět do Chrudimi, kde se stal děkanem – tak, jak mu kdysi bylo prorokováno. Právě v Chrudimi 23. května 1846 vydechl naposledy.

Za svého života ale prokázal značné odhodlání a odvahu pro správné věci: Roku 1823 se rozhodl vydat krátký životopis Jana Amose Komenského. Narazil však na překážku – místního cenzora, který jeho snahu zablokoval. Ale Ziegler se nehodlal vzdát. Bez okolků poslal své dílo do Vídně, přímo ke zdejší centrální cenzuře, jako součást Komenského spisu „Umění kazatelské“. A světe div se, vídeňská cenzura vydání schválila. Díky Zieglerově odhodlání se tak myšlenky Jana Amose Komenského, po dlouhých 170 letech, znovu dostaly na světlo světa.

Chrudim – Pardubický kraj dotuje opravy památek. V letošním roce se rozděluje 20 milionů korun. I do Chrudimi, kde se za obdržené peníze dá částečně do pořádku kostel v Michalském parku. Kuriózní ale je, že kromě okapů se musí vyčistit i klenba od ptačího trusu. Počmárané náhrobky zůstanou netknuté.

„Z posledních schválených dotací je to například 200 tisíc korun pro výměnu okapového systému kostela sv. archanděla Michaela v Chrudimi,“ uvedl náměstek hejtmana pro kulturu a investice Roman Línek. „Současně bude vyčištěna i klenba kostela od ptačího trusu.“ 

[[img:chrn_fullwidth:22597:Kostel v Michalském parku se dočká částečné opravy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Mnozí možná namítnou, že by bylo ještě potřeba také vyčistit sepulkrální architekturu od vandalských nápisů, ale s tím už zřejmě nikdo nic nenadělá. A tak památky umělecké hodnoty, které byly přemístěny na fasádu kostela z popudu stavitele Schmoranze, pomalu ale jistě nevhodnými zásahy i vlivem povětrnostních vlivů a vody tiše mizí před očima.

Chrudim – Město si objednalo projektovou dokumentaci u ATELIÉRU a57 Jany Mudrové kvůli plánovanému návrhu na ozelenění Michalského parku, jehož součástí bude i proměna zdejších asfaltových cestiček.

[[img:chrn_fullwidth:21331:Michalský kostel v parku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nový návrh úprav bude vycházet z projektové dokumentace vypracované v květnu 2018 Jaroslavem Jelínkem, která se týkala zpevnění ploch a veřejného osvětlení. Právě asfaltové cesty mají nyní projít přeměnou na pěšiny s propustným povrchem. Do 10. prosince by měla být jednostupňová projektová dokumentace za 118 580 korun hotová a po té už bude záležet jen na tom, kdy se vybere vhodný zhotovitel.

Od roku 2019 přešel prostor z vlastnictví Římskokatolické farnosti do vlastnictví města Chrudim. Do roku 1881 tu fungoval hřbitov i s márnicí, který se roku 1894 přeměnil na Zieglerovy sady. 

[[img:chrn_fullwidth:21330:Michalský park s kostelem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Tímto způsobem by se měly financovat takové projekty, které by bez prostředků z Evropské unie nebylo jinak možné zrealizovat. Které to podle mínění chrudimských radních jsou? O tomto materiálu bude v prosinci ještě diskutovat zastupitelstvo, ale starosta František Pilný (ANO 2011) už dopředu prozradil, o kterých šest dlouhodobých projektů se jedná. Jaké projektové záměry by město Chrudim chtělo financovat z prostředků ITI (integrovaná územní investice) Hradecko-pardubické aglomerace? 

„Řídící výbor ITI po nás chce, abychom schválili, o jaké projekty se budeme ucházet. Zařadili jsme šest projektů,“ vysvětloval na tiskové konferenci starosta František Pilný (ANO 2011), který sám do řídícího výboru patří. „Očekávám celkem velkou diskusi na zastupitelstvu, osobně mám taky výhrady k projektu ITI, tak uvidíme, kam se to pohne,“ uvedl.

[[img:chrn_fullwidth:19367:Ilustrační obrázek.  Foto: Chrudimské noviny]]

Za největší investici ze šesti předkládaných projektů k diskusi na prosincovém jednání zastupitelstva označil separační dvůr, pro který už je zpracována veškerá projektová dokumentace. K dalším takovým patří vybudování odborných učeben v ZŠ Husova. K výstavbě knihovny v Topolské ulici stejně jako pro protipovodňové opatření ve Stromovce se na projektovou dokumentaci teprve čeká. To na regeneraci Michalského parku už je  projekt historicky hotový a k tomu by starosta rád přiřadil i některé další zelené plochy v Chrudimi. Posledním zvažovaným projektem financovaným z dotaci ITI je rekonstrukce ubytovny v Tovární ulici, včetně její přístavby a nástavby, kde teprve probíhá výběr projektanta.

Chrudim – Jak vypadá údajně nejlépe zachovalá památka z období gotického slohu v Chrudimi? Stále hůře, déšť pomalu smývá ze sepulkrální architektury obrysy písma i tváře. Nový katolický farář Šlégr přiznal, že do našeho dotazu zatím moc nepřemýšlel, co by bylo potřeba opravit jako první. O posprejovaných náhrobnících na kostele svatého archanděla Michaela podle svých slov ale ví. Nemohl si jich nevšimnout, když tu byl na bohoslužbě. A co ostatní, co tudy každý den procházejí? Dílo zkázy v Michalském parku zastaví snad už jen občanská iniciativa.

[[img:chrn_fullwidth:19276:]]

Letos na podzim totiž uplynulo už 500 let od vysvěcení kostela svatého archanděla Michaela. Některé sepulkrální památky sem bohužel umístil na odiv v 19. století architekt František Schmoranz, už tehdy by ale potřebovaly ruku restaurátora. Michalský park má město na padesát let ve výpůjčce, ale kostel zůstává ve správě farnosti. Je na něj rok od roku žalostnější pohled, dívají se na to i školkové děti, a nikdo s tím nic nedělá. Výchova prostředím je asi v Chrudimi všeobecně neznámý pojem.

[[gal:19291]]

Farnost v Chrudimi má toho na starosti víc než dost. O sepulkrální architekturu, kterou "náhrobky" vysoce postavených lidí, šlechticů a úředníků na vnějších zdech kostela jsou, se budou muset asi postarat dobrovolníci. K občanské iniciativě vyzval nepřímo také námi oslovený zdejší nový katolický farář Jan Šlégr, když řekl: „Je to kulturní dědictví, které přesahuje hranice církve, takže dobrovolnosti se meze nekladou.”

[[img:chrn_fullwidth:19257:]]

Na názor jsme se zeptali také chrudimského galeristy Luboše Jelínka, protože tuto kauzu sleduje celých deset let a poukazuje na velmi snadné řešení, jak zkáze zabránit. Vysvětlil, že stačilo se jen domluvit, ale to by musely být na patřičných místech jiné typy lidí. Kdyby se nápisy zavčas odstranily, nesloužily by jako návod pro další vandaly. Zavést sem městský kamerový systém by stálo peníze, ale poslat sem jednou týdně hlídku?  „Jsou to technokrati, kteří neumí o hloubce života přemýšlet. Prvním problémem je primitivní odvodnění za stovku a druhým je odstraňování nasprejovaných zápisů zavčas, ale na to je potřeba IQ," uvedl Luboš Jelínek. „Podstata je, že se na kostele v Michalském parku dá velmi snadno udělat technické opatření, které zabrání podmáčení kostela. Odvodnit jezírka a pustit vodu trativodem do trávy. To je záležitost pár stovek. A začít se starat o památky, okamžitě."

[[img:chrn_fullwidth:19256:V jiných městech mohou takové památky využít i ve výuce.  Foto: Chrudimské noviny]]

Historici umění už také zapracovali na příručce, aby vešlo v široké povědomí všech, že i sepulkrální památky (figurální, heraldické, nápisové,nebo symbolické náhrobníky, epitafy, náhrobní desky) jsou objektem památkové péče a jak je lze úspěšně restaurovat. Vyšla v roce 2020.

Chrudim – Kostel svatého Michaela archanděla v Zieglerových sadech, známějších spíše pod názvem Michalský park, je pro většinu obyvatel města spíše jen stavbičkou věčně zavřenou a proslulou znectěnými a neopravenými renesančními náhrobky. Kostel patří církvi, park dnes již městu.

Kostel byl zřízen jako hřbitovní, protože v místech, kde dnes vesele kadí své bobky bezpočtu psů, měly svůj věčný spánek tisíce Chrudimáků. I Josef Liboslav Ziegler, chrudimský děkan, jehož jméno parčík nesl.

[[img:chrn_fullwidth:18154:]]

V pokladně regionálního muzea je od 10. června připravena malá výstava připomínající 500. výročí vysvěcení kostela sv. Michaela a vzniku druhé chrudimské čtvrti Nové Město. Kostel byl postaven v roce 1521 a vysvěcen pravděpodobně 29. září na svátek sv. Michaela archanděla. Nově založený hřbitov u tohoto kostela pak určen pro obyvatele Nového Města. Hřbitov byl zrušen na konci 19. století. Kostel sv. Michaela prošel jen drobnými stavebními úpravami a je nejlépe zachovanou pozdně gotickou památkou v Chrudimi. Výstava připomene jak kostel, tak místní čtvrť Nové Město.