Chrudimské noviny Top článek na hlavní stránce

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Top článek na hlavní stránce

Dašická ulice je opět průjezdná, napojení cyklostezky ale znovu chybí. Pěšáci tu jsou vyhnáni na vozovku

Chrudim - V noci na pátek 6. listopadu byla předána do předčasného užívání Dašická ulice. Její modernizaci, která začala v dubnu, pozdržel údajně o jeden měsíc archeologický průzkum. Přesto se na ní podařilo spustit provoz deset dní před plánovaným datem. Tedy termínem, který se několikrát měnil.

Vyšli jsme vstříc veřejnosti a umožnili vjezd na dokončenou komunikaci. Původní termín byl totiž 16. listopadu. Na silnici je ještě přechodné dopravní značení, ale mám informaci, že už ji motoristé hojně využívají,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „Celkové náklady této modernizace jsou 52 milionů včetně DPH,“ tvrdí hejtman. Podle neověřených informací vedení kraje ustoupilo vlně nevole, která se zvedla mezi veřejností. Lidem se totiž nelíbilo, že práce nepostupují dostatečně rychle a oblíbenou zkratku tak nemohou využívat k cestám do Pardubic a místní části Vestec. Krajští politici si před blížícími se volbami nechtějí rozzlobit voliče, a proto na stavaře přitlačili a silnici otevřeli dříve, než bylo v plánu.

Pardubický kraj modernizaci silnice prováděl v úseku od železničního přejezdu k nově budovanému obchvatu, a to včetně vedlejší komunikace na Vestec. Součástí stavby byla přeložka dešťové kanalizace, přeložka vodovodu i vysokotlakého plynovodu, protihluková stěna i vegetační úpravy. Vznikla zde i cyklostezka, která má spojit město právě s Vestcem. Vznik cyklostezek v Chrudimi doprovázejí ale rovněž rozporuplné reakce místních, protože při jejich výstavbě prý schází jakákoliv koncepce. Cyklotrasy na sebe nenavazují a vedou často odnikud nikam. Příkladem je třeba cyklostezka v ulici Čs. armády, díky níž přišli zdejší řidiči minimálně o dvacet parkovacích míst.

[[gal:11967]]

Také cyklostezku do Vestce cyklisté už vyzkoušeli a jejich zkušenost je nedobrá. Jeden z nich, jenž si nepřeje zveřejnit své jméno, ale redakce Chrudimských novin ho zná, okomentoval toto další diletanství vedení města bez servítků. „Je škoda, že město po zhruba pěti letech přípravy cyklostezky v rámci krajské rekonstrukce Dašické ulice zaspalo s doprojednáním napojení stezky na chodník mezi přejezdem a kruhovou křižovatkou. Do doby vzniku tohoto krátkého kousku chodníku/stezky přes koleje jsou všichni pěšáci vyhnáni na vozovku,“ nešetří kritikou čtenář Chrudimských novin. Samotné napojení cyklostezky by se prý mělo uskutečnit až na jaře příštího roku.

Dopravu v této oblasti sice již nebrzdí probíhající rekonstrukce Dašické ulice, ale bez problémů se kolem bývalých plynáren projet nedá. Právě prasklý plynovod byl důvodem, proč se uzavřela část kruhového objezdu a řidiči, kteří doufali, že původní termín oprav bude dodržen, opět zaplakali nad výsledkem. Pod povrchem vozovky se totiž objevila vrstva betonu, která opravy prasklého potrubí zkomplikovala a odsunula dokončení až na neděli 15. listopadu. Přesto se zde opakuje stav, který přetrvává u většiny podobných případů. Dělníci na opravě potrubí pracují pouze ve dne a v noci zde už není vidět ani noha. Podobnou situaci by v každé západní zemi řešili plynaři nonstop tak, aby život řidičům komplikovali co nejméně.

Loutna česká tak, jak ji nikdo 300 let neslyšel

Chrudim - Mimořádná kulturní událost se uskuteční v sobotu 14. listopadu 2015 v kostele sv. Josefa - Muzeu barokních soch v Chrudimi.

Na slavnostním koncertu zazní Loutna česká Adama Václava Michny z Otradovic v novodobém autentickém provedení, které bylo realizováno na základě unikátního nálezu dosud neznámého a v minulém roce nalezeného originálního tisku houslového partu tohoto jedinečného písňového cyklu.

[[img:chrn_fullwidth:11972:Část nalezeného houslového partu. Reprofoto: Galerie ART]]

Loutna česká z roku 1653 je pravděpodobně nejznámější sbírkou českého baroka. Jejím autorem je Adam Václav Michna z Otradovic (1600 –1676), skladatel, básník a praktický hudebník, který žil po celý život v Jindřichově Hradci. Sbírka obsahuje 13 písní komponovaných s představou jejich návaznosti, tedy jako písňový cyklus. Určena byla nejspíše pro domácí provozování, i když její obsah je velice duchovní. Písně znázorňují svatbu lidské duše ve třech fázích tohoto obřadu: při námluvách, zásnubách a během svatebního veselí.

Překrásné hudební dílo představí soubor Ensemble Inégal pod vedením Adama Viktory. Unikátnost koncertu je dána faktem, že po Slaném a Praze bude Chrudim teprve třetím městem, které uslyší světovou premiéru kompletního hudebního díla. Po celých třista let byla Loutna provozována bez houslového ritornela, které se ale povedlo v minulém roce náhodně najít ve slánském muzeu muzikologovi doc. Petru Daňkovi. Ten také chrudimský koncert uvede.

Slavnostní koncert se uskuteční k výročí 20. let činnosti chrudimské Galerie ART, Světlany a Luboše Jelínkových.

Záměnu nebožtíků v Nemocnici Chrudim mělo na svědomí lajdáctví pracovníka místní patologie

Chrudim - Obrovským skandálem a mimosoudním vyrovnáním teď skončil případ, který nemá v historii Nemocnice Chrudim obdoby. Vinou lajdáctví pracovníka zdejší patologie došlo totiž k záměně nebožtíků. Chyby si všiml až pracovník pohřebního ústavu. O případu informovala i Česká televize.

Záměny nebožtíků si „pohřebák“ všiml ještě před obřadem a okamžitě informoval vedení Nemocnice Chrudim. To však po důkladném šetření zjistilo, že tělo nebožtíka, který měl původně odjet do Hlinska k poslednímu rozloučení, jiná pohřební služba už zpopelnila. Pozůstalým tak zbyly oči pro pláč hned dvakrát, protože se svým drahým zesnulým nemohli důstojně rozloučit.

Vinu na záměně těl zemřelých má pracovník patologie, který s největší pravděpodobností přehodil štítky na chladících boxech a osobně se předání nebožtíků pohřební službě ani neúčastnil. V reakci na tento skandální způsob jednání pracovníka nemocnice přijalo její vedení, které sídlí v Pardubicích, nová opatření. Nově bude přítomnost patologů u předávání těl zemřelých pohřebním službám nutností a k předání je nově také třeba dvou protokolů.

Provinilec byl prý vedením napomenut a byla mu udělena výtka. Pohřební služba, která už stačila zaměněného nebožtíka zpopelnit, však jakékoliv pochybení odmítá a je jasné, že důkazy pro její neprofesionální přístup se budou hledat jen obtížně. Důkaz v podobě zemřelého těla totiž už proletěl komínem pardubického krematoria.  

Robert Bellan: Divadlo Karla Pippicha - muzeum totality?

Dobrý den, jmenuji se Robert Bellan a jsem divadelní režisér. Dne 8. 11. 2015  jsme s Divadlem Pecka a herci Slováckého divadla z UH hráli při vyprodaném hledišti v Divadle Karla Pippicha retro komedii Normální debil. Při vší skromnosti mohu říct, že s velkým úspěchem, na kterém se podíleli i vstřícní a inteligentní diváci, kteří výborně reagovali a při nekonečně dlouhé děkovačce bylo zřejmé, že společně s herci si tento sváteční večer krásně užili. 

Co mi ale na tomto jinak krásném večeru vadilo a co mne nutí napsat tento mail, je neuvěřitelná neochota, neprofesionalita a arogance kompletního personálu tohoto kulturního stánku. Od uvaděček, přes kulisáky, zvukaře až po pana správce. Takže: co všechno se přihodilo? 

Například, po žádosti, že bychom potřebovali ke zdi dozadu postavit dvě židle, se dlouho debatovalo, že to nedovolují požární předpisy. Po další debatě a telefonátech s panem ředitelem to nakonec správce dovolil, ovšem forma, jakou to okomentoval, mi doslova vyrazila dech - že kdo tu židli o centimetr při představení posune, tak toho osobně z toho hlediště vynese. Nejde ani tak o obsah naší debaty ohledně požárních předpisů, (což beru), ale o formu, jakou jedná pan správce nejen s umělci, ale i s lidmi, kteří si za nemalé peníze toto divadlo pronajímají. A když už je řeč o požárních předpisech, celou dobu před i při představení obtěžoval herce a diváky kouř z cigaret, kteří zaměstnanci za přítomnosti pana správce kouřili v místnosti vedle jeviště. Přitom funkce těchto starších pánů mi zůstala utajena, celou dobu tam seděli, když představení skončilo, odnesli nám jednu igelitku a bednu s nářadím a spustili výtah. To je vše. Kdo platí tyto lidi? A za co?

Další věc: nefungoval správně zvukový pult, v první půlce dokonce vypadával pravidelně zvuk, což je v představení, kde hraje hudba zásadní roli, nepřípustné. Místní zvukař (či kdo to byl) prohlásil, že vypadává asi špatný konektor a s humorem sobě vlastním navrhl jako řešení, že když tam (v představení) nebude nic zajímavého, druhá půlka už by se hrát nemusela. Uvaděčky: další kapitola sama pro sebe, povětšinou neochotné (čest výjimkám), navíc některé přicházely a odcházely se dívat během představení do hlediště a rušily tím diváky. Paní v baru byla milá babička, ale takovým tempem podávající nápoje, že myslím ještě teď někteří čekají na pití.

Co říct závěrem? Jsem přesvědčen, že tak krásné divadlo by si zasloužilo větší pozornost a lásku lidí, kteří mají vztah a úctu ke kultuře a k práci a lidem obecně. Trefně to zhodnotil šéfredaktor Pardubických listů (kterého jedna paní uvaděčka nechtěla pustit na volné místo - kam jsem ho poslal já osobně), že celé to panoptikum osazenstva kulturáku je jak vystřižené z dob vrcholného komunismu a vzhledem k tomu, že se naše hra odehrává v sedmdesátých letech socialistického Československa, tak všichni tématicky odpovídají dané době a jsou tak vlastně vhodným doplněním a zajímavou součástí našeho retro představení...

A to je vše.

S pozdravem a přáním všeho dobrého Robert Bellan, autor a režisér

P. S. 

Dostal jsem před časem nabídku připravit autorsky a režijně v Divadle Karla Pippicha divadelně, tanečně zábavný večer tématicky zaměřený na město a slavné osobnosti Chrudimska, bohužel po této zkušenosti s personálem divadla musím říct, že v takové atmosféře a s takovými lidmi, které město zaměstnává v tomto stánku kultury, si spolupráci skutečně představit neumím.

Senior residence Na Kopečku je téměř hotova. Kuštova firma tady proinvestovala přes sto milionů korun

Chrudim - Do finále v současnosti míří generální rekonstrukce budovy bývalého zemědělského výzkumného ústavu Na Kopečku, kde v poslední době sídlila Léčebna dlouhodobě nemocných. Poté, co rondokubistický objekt zakoupil chrudimský podnikatel Milan Kušta a zahájil před rokem jeho rekonstrukci, chystá se nyní ostrý provoz Senior residence Chrudim.

Chrudimské noviny o připravované rekonstrukci a zahájení oprav obšírně informovaly v celé řadě článků. Pro připomenutí stačí připomenout, že si citlivá úprava celého rondokubistického domu na moderní zařízení určené seniorům vyždádala 110 milionů korun. Práce pak končí téměř za rok od doby, kdy byl v říjnu roku 2014 položen základní kámen. Opravy prováděla právě Kuštova firma a „šibeniční“ termín předání domu se ukázal jako motivací a výzvou, s níž se vypořádala na jedničku. Stavbu si má v úterý prohlédnout i ředitel firmy Orpea, která v nedávné době fúzovala s rakouskou společností Senecura.

Ostrý start Senior residence Chrudim je připraven na leden příštího roku, už teď se ale po budově pohybují dělníci s vysavači, protože poslední dvě patra bývalé Léčebny dlouhodobě nemocných jsou již pokryta koberci a zpod obalů vykukuje nábytek. Celkem zde bude pečováno o necelou stovku klientů. Pomocnou ruku jim pak podá 65 pracovníků odborného personálu, mezi nímž se budou nacházet i zdravotní sestry.

Vnitřní dispozici tvoří devět samostatných „buněk“. Ty budou pojmenovány podle nejčastějsích českých příjmení. Jedna „buňka“ se skládá ze čtyř pokojů, společenské místnosti, balkonu a kuchyňky. Každý pakoj má své vlastní sociální zařízení. V každé „buňce“ by se o klienty měly starat vlastní ošetřovatelky, aby senioři nebyli mateni novými tvářemi a vybudoval se i vztah důvěry a porozumění. Na jedno lůžko pak připadá celkově 43 metrů čtverečních prostoru, což je hodnota, kterou nedosahují často ani soukromé byty a domy.

Součástí vnitřních prostor jsou i takzvané „memory koridory“, které by měly být stylizovány do nejrůznějších prostředí, která klienti důvěrně znají. Senioři tady proto najdou třeba les, autobusovou zastávku nebo retro vybavení ze třicátkých let. Zahradu pak zaplní ovocené stromy a objeví se tu i zookoutek. Část zahrady by měla být přístupná též veřejnosti, protože právě na kontaktu s okolním světem si společnost Senecura, která za celým projektem stojí, velmi zakládá. Na své si přijdou i senioři nad 70 let, jimž Senior residence nabídne vstup do fitness tělocvičny zdarma. Chystá se také spolupráce s nedalekou „integrovkou“ a Střední zdravotnickou školou. Za seniory se vypraví i děti z nedaleké mateřské školy.

Náklady na ubytování a péči nebudou podle slov ředitele Senior residence Chrudim Marka Bíška nijak extrémní. Společnost chce jednak žádat o ministerské dotace na provoz a výši poplatků navíc upravuje vyhláška. Přesto bude samozřejmostí možnost připlatit si za nadstandard. Veřejnosti bude Senior residence otevřeno během Dne otevřených dveří, který je připraven právě na leden příštího roku.  

Podnikatel Milan Kušta tak za rok a bez zájmu místní radnice zvládl něco, co by státní správě trvalo minimálně jedno volební období. Stačil přitom zachránit unikátní památku, u níž chyběl jen administrativní úkon k tomu, aby byla prohlášena za kulturní památku státního významu. Samotný stát pak prostřednictvím kraje o její využití neměl zájem a svého času ji chtěl dokonce poslat k zemi. Dům Na Kopečku měla přitom nahradit nevzhledná budova plnící funkci depozitáře muzea. V současnosti zde však vznikne tolik žádaný dům pro seniory se špičkovou péči na úrovni západní Evropy. 

[[gal:11960]]

Radnice za smrt bezdomovce nemůže, nabízí totiž řadu možností, jak trávit mrazivé noci pod střechou a v teple

Chrudim - Ve středu si přicházející zima vybrala ve městě první oběť. Přestože policejní vyšetřování ještě neskončilo, už teď je jasné, že v parčíku nedaleko bývalého hotelu Bída zaplatil životem jeden z místních bezdomovců, který sice pocházel z nedaleké Skutče, ale v Chrudimi byl jako doma.

V souvislosti se smrtí tohoto muže se vyrojily v hlavách obyvatel města otázky, jak se vlastně radnice stará o lidi bez domova. Už jen fakt, že se na tyto otázky ptají městských úředníků a ne sami sebe, dává tušit, že takzvaný sociální stát vychovává ze svých občanů ty, kdo spoléhají spíše na něj, než své vlastní síly. Pomoc tak očekávají od státní správy, než aby ji sami nabídli.

[[img:chrn_fullwidth:2962:Radka Pochobradská vede Odbor sociálních věcí Městského úřadu Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bývalá preventistka kriminality a v současnosti šéfová chrudimské „sociálky“ Radka Pochobradská ujišťuje, že je o bezdomovce postaráno. „Od roku 2005 máme na Odboru sociálních věcí vybudovaný systém, který je zaměřený na lidi bez přístřeší - bezdomovce. O tyto klienty se stará hned několik organizací ve vzájemné spolupráci. Do osmistupňového programu Propustné bydlení je zahrnuta práce s lidmi přímo na ulici, pak je možnost využití dalšího stupně - noclehárny a Denního centra pro bezdomovce, případně krizová lůžka a ubytovny,“ říká na úvod Pochobradská. A pokračuje. „S bezdomovci pracují terénní pracovníci úřadu po celý rok, navazují s nimi kontakty a předávají informace o službách a možnostech, které jim systém nabízí. Motivují klienty, kteří disponují důchodem, aby byli schopni si se svými financemi hospodařit, a to po celý měsíc, nebo nabízí možnost uložení této částky se souhlasem klienta u nás na úřadě a vydávají mu peníze postupně tak, aby se ke konci měsíce nedostal do finanční tísně.“

[[img:chrn_fullwidth:2960:Noclehárna v Tovární ulici 1114, SOPRE CR o.p.s..  Foto: Chrudimské noviny]]

Městští úředníci zde spolupracují i se strážníky městské policie a osobně se všemi bezdomovci komunikují a nabízejí pomoc. Takže žádné tabulky a kancelářská rutina, ale skutečná práce v terénu. „Ve spolupráci s městskou policií pracovníci úřadu vždy v říjnu předají každému bezdomovci proti podpisu dopis, ve kterém jsou vypsány všechny potřebné informace a údaje, jako například na koho se obrátit, kde mohou přespat. Po celý rok také mohou tito klienti využívat noclehárny v Tovární ulici v Chrudimi (občan Chrudimi zde platí 30 Kč; přespolní 50 Kč za noc) nebo mohou zadarmo – taktéž v Tovární ulici - navštěvovat Denní centrum pro bezdomovce, kde si mohou uvařit jídlo nebo je v nouzi i zdarma dostanou. Zde jsou připraveni pracovníci organizace SOPRE CR; bezdomovci tu mají možnost vykoupat se, oholit, ostříhat, vyprat prádlo a nebo zde čisté prádlo a oblečení dostanou. Další čisté oblečení dostávají v sociálním šatníku oblastního spolku Českého červeného kříže, který taktéž hojně navštěvují,“ přibližuje konkrétní pomoc Radka Pochobradská.

Je tedy na samotných bezdomovcích, zda se rozhodnou podanou ruku využít, nebo odmítnout a trávit pak noci na lavičce v parku, nebo autobusové zastávce. Dokonce i lidé, kteří nedisponují absolutně žádnými finančními prostředky, se mohou v noclehárně vyspat. Poplatky za ně uhradí místní katolická farnost. „Další služba je domluvena s místní Římskokatolickou farností, která je schopna lidem bez přístřeší uhradit noclehárnu. Stačí, aby klient na noclehárnu došel, pracovníci SOPRE CR nahlásí farnosti, že klient služeb noclehárny využil,“ uzavírá Pochobradská. O bezdomovce ve městě je tak postaráno a odpovědnost za smrt jednoho z nich nelze svalovat na město, které o jejich životy prý nedbá. Slova Radky Pochobradské potvrzují, že kdo takové informace rozšiřuje, neví o problematice lidí bez domova prakticky nic.

Vítěz výběrového řízení na výstavbu sídliště Na Skřivánku stáhl svoji nabídku, lokalita zůstane dál ležet ladem

Chrudim - Ani po více než osmi letech zdlouhavého vyjednávání město neprodalo svoje pozemky v lokalitě Na Skřivánku určené k výstavbě poměrně rozsáhlého sídliště bytových a rodinných domů. Jediný zájemce, kterým je společnost Volaris, svoji nabídku totiž stáhl kvůli neustále se měnícím podmínkám v navrhované smlouvě o prodeji městských pozemků a navýšené dani z přidané hodnoty (DPH) a další platbě za vynětí těchto parcel ze zemědělského půdního fondu, což by celý projekt neúměrně prodražilo.

Město přitom už jednou prodej uvedených pozemků odsouhlasilo v roce 2008 společnosti Parnassius apollo, která je personálně propojena s jediným současným zájemcem o zdejší výstavbu. Firma Volaris, kterou vlastní chrudimský developer Milan Kušta a majitel části zdejších pozemků Jiří Wiesner, disponuje navíc v lokalitě Na Skřivánku spolu s dalšími majiteli asi sedmi hektary půdy z celkových šestnácti, přičemž zhruba stejnou plochu tady vlastní i město a u dalších pozemků je spoluvlastníkem. Ze záměru ale nakonec před třemi lety sešlo, protože se vedení radnice rozhodlo vypsat na pozemky novou soutěž a za zcela jiných podmínek. Podle současného prvního místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) to prý bylo kvůli údajné netransparentnosti této transakce a nízké ceně prodávaných pozemků. Jenže do soutěže se nikdo nový nepřihlásil a další jednání s Volarisem skončila ve slepé uličce. Pozemky na Skřivánku tak zůstávají dál ležet ladem.

[[img:chrn_fullwidth:11928:Pohled na nový Skřivánek.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

"Nejnižší nabídka v této nové soutěži byla 570 Kč za metr čtvereční, která je s ohledem na tak finančně náročný projekt nesmyslně vysoká. Přesto jsme podali nabídku za 570 korun, avšak s tím, že koupíme jen pozemky, které budou na prodej, a pod bytovými domy, a ostatní pozemky že s městem směníme," vysvětluje za společnost Volaris Milan Kušta. Jak ale dodává, město po několika jednáních se směnou nesouhlasilo. "Za těchto okolností není tedy v současnosti možné pozemky koupit. Navíc se do ceny tohoto stále odkládaného projektu nově promítá od začátku roku 2016 vyšší DPH a platba za vynětí lokality ze zemědělského půdního fondu," naznačuje Kušta, že bude s postupem času finančně stále obtížnější stavbu sídliště Na Skřivánku zahájit. Místostarosta Trávníček však neztrácí optimismus a tvrdí, že bude nutné podmínky prodeje zdejších pozemků zjednodušit. "Je to stále otevřené, pořád o tom jednáme. A je jedno, jestli se o koupi pozemků bude ucházet firma Volaris nebo jiné sdružení vlastníků půdy. Pro zástavbu lokality Na Skřivánku i nadále platí studie, kterou jsme si nechali zpracovat," říká první místostarosta.

Záměr výstavby rozlehlého sídliště bytových a rodinných domů v lokalitě Na Skřivánku patří dlouhodobě mezi nevyřešená témata ve městě. S nápadem na vznik této nové bytové čtvrti přišla přitom v minulosti dřívější radniční koalice složená z ODS, SNK-ED, Volby pro město a KDU-ČSL. Na základě toho byla proto vypsána soutěž na prodej městských pozemků v této lokalitě za účelem výstavby sídliště, kterou v roce 2008 vyhrála společnost Parnassius apollo. Proti záměru se však následně postavili lidé ze sousední čtvrti, kterým nejprve vadila zamýšlená výška bytových domů a poté, podporováni některými opozičními politiky, přišli s dalším protiargumentem, že bude nová zástavba znamenat značnou zátěž pro chrudimskou dopravu, protože prý k ní nevede žádná větší komunikace.

[[img:chrn_fullwidth:10362:Pohled na chrudimské panorama přes novou čtvrť.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Zlí jazykové ale tvrdí, že jim šlo ve skutečnosti jen o to, aby se tu nestavělo a lokalitě zůstal i nadále poklidný venkovský charakter, který by starousedlíky nerušil. Nicméně společnost Parnassius apollo přišla na základě toho s kompromisním řešením na snížení výšky bytových domů a nechala projekt přepracovat tak, aby místním vyhovoval. Poté ale nastaly další problémy, když bývalý městský architekt a zastupitel Karel Thér (Volba pro město) poukázal, že bývalý chrudimský starosta Jiří Nový (ODS, US-DEU a Svobodní) koupil údajně v tichosti od města strategický pozemek sousedící s jeho parcelou, který byl určen k výstavbě příjezdové komunikace k sídlišti Na Skřivánku, ačkoliv byl neprodejný. Tím se situace dál komplikovala, až dospěla v prvním dějství k patu, protože zastupitelstvo nakonec odmítlo schválit uzavřenou kupní smlouvu s investorem. Stalo se tak k nemilému překvapení tehdejších koaličních partnerů, když s nimi nečekaně nehlasovalo pro tento záměr těsně před koncem volebního období SNK-ED Petra Řezníčka, jež se přidalo na stranu opozice.

Situace se v dalším volebním období stala nepřehlednou a zastupitelstvo čtyřikrát za sebou odsunulo hlasování o uzavřené smlouvě s investorem, který mezitím investoval miliony korun do příprav výstavby sídliště Na Skřivánku. A v podstatě o tyto peníze i přišel, i když hrozil městu milionovou arbitráží za zmařenou investici. Nakonec se pod hlavičkou společnosti Volaris zúčastnil nově vypsané soutěže, kterou jako jediný účastník opět vyhrál, avšak další vyjednávání o podmínkách smlouvy se znovu neskutečně vlekla, až se znovu ocitla na mrtvém bodě. Letos na jaře ale vysvitla naděje, že se věci konečně pohnou kupředu, neboť byla obnovena jednání mezi oběma stranami. Neochota města směnit některé pozemky, vyšší sazba DPH a poplatky za vyjmutí stavebních parcel Na Skřivánku ze zemědělského půdního fondu však projekt sídliště alespoň prozatím pohřbily. Investor svoji nabídku stáhnul a za současně nastavených podmínek o zástavbě proluky Na Skřivánku už neuvažuje.

Stará radnice dostala nový ciferník hodin poté, co ten starý a odchlípnutý dělal městu celé měsíce ostudu

Chrudim - Ciferník hodin na Staré ranici na Resselově náměstí se dočkal konečně výměny. Dlouhé měsíce zde totiž dělal městu ostudu odchlípnutý kus podkladu, který znemožňoval hodinám správně fungovat. Na případ jako první upozornily Chrudimské noviny a opět tak dostály své pověsti strážce veřejného prostoru ve městě.

Vedení města se teď na svém facebookovém profilu chlubí fotografiemi z akce, která ve středu zaměstnala jak hasičské auto místních krotitelů ohně, tak i dva montéry šplhající po žebříku směrem k věžičce Staré radnice. Hasiči nejprve pomohli odmontovat krycí sklo hodin a následně došlo na výměnu ciferníku, který byl poškozen a v samotném centru města hyzdil jednu z jeho památek. Cenu oprav radnice nezveřejnila. Oficiální tisková zpráva totiž k této akci opět chybí a tiskoví mluvčí města tak opět selhávají ve schopnosti informovat veřejnost o činnosti místní politické reprezentace.

[[img:chrn_fullwidth:11940:Po opravách se změnila barevnost ručiček i ciferníku.  Foto: Facebook Města Chrudim]]

Oproti starému ciferníku a ručičkám však došlo k určité změně. Barevnost nových hodin se změnila, a sice tak, že pozlacené rafičky hodin a čísla nahradila prostá, černá barva. Ta je z dálky lépe viditelná. Poslední opravy hodin a s nimi i instalace nového ciferníku byly provedeny před 14 lety.

Tajemství chrudimských domů je další kniha Jana Stejskala

Chrudim - V prvním listopadovém týdnu vydala Galerie Art novou knihu Jana Stejskala Tajemství chrudimských domů. Publikace volně navazuje na knihu Pověsti a příběhy staré Chrudimě, která dokázala potěšit Chrudimáky před třemi lety.

Autor knihy Jan Stejskal se narodil v Chrudimi v roce 1938, napsal mnoho písní a muzikálů pro mládež. Všechny jeho dosud vydané knížky jsou regionálně zaměřené a doplněné vlastními ilustracemi.

Pane učiteli, opravdu poodhalíme s vaší knihou tajemství chrudimských domů? Co o nich vlastně nevíme?

Domy vnímáme většinou jenom z vnějšku, ale málokdy víme, co se odehrálo za jejich zdmi. Jejich historie zůstane ukryta a tajemství samy nevydají. Aktéři příběhů jsou majitelé, nájemníci, vzácní hosté, kteří nám poskytují poučení, pobavení a inspiraci. Příběhy lidských sídel a jejich někdejších majitelů nás spojují s minulými časy. Má to i jeden vzácný význam, kdo zná jejich historii, jistě domy nebude žádným způsobem poškozovat.

Kde všude jste pátral po osudech domů a jejich obyvatel?

Jednotlivé příběhy vznikly díky pamětníkům, dobovým záznamům nebo drobným nálezům. Myslím, že se podařilo poodhalit pozoruhodné příběhy. Někdy bylo samozřejmě potřeba trochu fantazie a dedukce, aby čtenář našel v příběhu zalíbení.

Vím, že jste žil dlouhá léta v jednom domě na nynějším Resselově náměstí, zařadil jste i jeho příběhy do své knihy?

Ano, o domě, kde se tenkrát prodávala káva a dnes se do něho vůně kávy opět vrátila, píšu v příběhu Starý dům. Při přestavbě domu se v nedávných letech našla stará krabička se starou reklamou, což by nebylo ani tak zajímavé, jako skutečnost, že se v tomto domě káva pražila a prodávala před desítkami let. Čtenář se v příběhu seznámí s životem v poválečné době a podívá se i do tajemného sklepení.

Při četbě Tajemství chrudimských domů je vidět, že mnohdy vás k příběhu přivedla pouhá věta, malý detail nebo naopak mnoho zachovalých vzpomínek.

To je pravda. Z počátku jsem nevěděl, kterým domům dát přednost, těm které vynikají architekturou nebo stářím nebo tím, že zde bydlely významné osobnosti. Začal jsem domem číslo jedna, stará radnice má svoji architekturu, svoji historii a možná díky právě tomu i svoji budoucnost. V úvodu ke každému příběhu se čtenář dozvídá stručně, kde se dům nachází a co o jeho historii víme. Následuje příběh přenesený do historické události.

Jan Stejskal

Jan Stejskal ve své knize Tajemství chrudimských domů, přináší další příběhy, které odkrývají osudy lidských sídel a jejich majitelů. Čtivá kniha je doplněná autorovými barevnými ilustracemi. Foto: Chrudimské noviny

Čtenáři budou mít jistě mnoho dotazů a možná se najde mezi nimi další pamětník. Počítáte s tím?

Budu tomu jedině rád a těším se, protože příběhům není nikdy konec. Společně s Galerii Art a kavárnou Atrium připravujeme na čtvrtek 19. listopadu od 17 hodin literární večer, kde bude prostor nejen na ukázky z mé knihy, ale také na dotazy návštěvníků. 

Děkuji vám a přeji mnoho dalších inspirací.

Knihu bude možné na setkání s Janem Stejskalem zakoupit i s autorovým podpisem.

[[img:chrn_fullwidth:11942:Křest a autorské čtení se uskuteční ve čtvrtek, 19. listopadu v 17 hodin. Repro: Galerie ART Chrudim]]

Člen sportovní komise Kubala: Nejsem vázán mlčenlivostí a tvrdím, že jsou prioritní sporty psané na míru vyvoleným

Chrudim - Člen sportovní komise rady města Zdeněk Kubala (Piráti) považuje nedávnou slovní přestřelku na téma prioritních sportů mezi některými zastupiteli pouze za populistická gesta. Podle něj měly totiž všechny zúčastněné strany v tomto sporu možnost do celého procesu zasáhnout a s předstihem jej ovlivnit. "Už proto, že je celé téma prioritních sportů divně nastaveno a rozevírá nůžky mezi jednotlivými sporty ve městě. Navíc ho provází nejasné financování," poukazuje člen této komise. 

"Shrnul bych to asi tak, že jsou prioritní sporty psané momentálně na míru několika málo vyvoleným sportům v Chrudimi a ostatní jsou diskriminovány," říká Zdeněk Kubala. "Vemte si třeba příklad z Taneční školy Besta. Účinkuje také na mezinárodní úrovni a vychovává mládež, avšak vůbec se o ní v souvislosti s tím nemluví," uvádí jeden z případů diskriminace člen sportovní komise rady města. "Proto jsem v komisi hlasoval proti přijetí pravidel prioritních sportů a spolu se mnou jako jediný byl proti pouze Petr Lichtenberg (Svobodní). Ostatní byli pro, včetně Evy Kleprlíkové z hnutí ANO 2011, tudíž mi přijde populistické, že se zastupitel z tohoto hnutí, František Pilný, ozve až nyní s tím, že chce nechat financování sportů ve městě prošetřit. Kdyby to totiž ANO 2011 myslelo vážně, tak postupuje v této věci jednotně," dává na srozuměnou Zdeněk Kubala.

Komise dostává informace na poslední chvíli a ještě neúplné

"A že nedodržuji mlčenlivost? Odmítl jsem totiž, stejně jako někteří Piráti v městských komisích, tento závazek podepsat, takže mohu k této věci volně mluvit. Chápu, že to není některým po vůli. Někteří členové sportovní komise například namítají, že by v naší komisi měli pracovat jen lidé ze stran a hnutí, jež jsou zastoupena v zastupitelstvu, s tím se ale nemohu ztotožnit," tvrdí zástupce České pirátské strany. Zdeněk Kubala je jinak k práci sportovní komise velmi skeptický. "Scházíme se nepravidelně a málo. Navíc dostáváme podklady na poslední chvíli, často až při samotné schůzi, informace jsou přitom neúplné, takže to u mne budí dojem, že jsou veškerá stanoviska a rozhodnutí komise hodně uspěchaná, a to mi vadí. Nemůžeme si totiž podklady nijak promyslet. A dost možná, že to takhle funguje i v jiných komisích. Bylo by proto fajn, kdybychom podklady, které máme projednat, dostávali včas, abychom se na ně mohli každý připravit. Považoval bych to za přirozené a normální," navrhuje Zdeněk Kubala.

Občané neznají kontakty na jednotlivé členy, město je nezveřejnilo

A s jakým řešením přichází člen Pirátů? "Nová koncepce teprve vzniká a chceme, aby nevznikala od stolu. Výsledkem je proto dotazník o sportování v Chrudimi. Na něm budeme stavět. V původním návrhu bylo totiž nemyslitelné, že by byl ve městě podporován i neorganizovaný sport, což se teď naštěstí začíná měnit. Současně by nebylo špatné vytvořit po vzoru jiných měst statut zaměstnance MěÚ, který by pomáhal zdejším klubům při získávání dotací, aby nebyly tolik závislé na městském rozpočtu. Změnit by se měly celkově i výstupy z práce sportovní komise, které v současnosti nikomu nic neřeknou, pouze to, že se jsme se na něčem usnesli. Velkou chybou je také to, že není možné jednotlivé členy komise přímo kontaktovat, protože u nich není uveden žádný kontakt, ani stranická příslušnost. To by mělo být samozřejmostí. Údajně byl tento náš požadavek zamítnut starostou Řezníčkem, což je z mého pohledu další velké pochybení, neboť se k nám nedostanou žádné podněty od občanů. Město, přestože má tolik internetových stránek, o naší činnosti na svém webu většinou mlčí a ještě nechalo smazat starší zápisy z jednání všech komisí, proto jsme některé informace nahráli na veřejný server Pirátů, aby byly lidem přístupné. Rádi bychom tohle změnili k lepšímu. Dva nejzkušenější členové komise - Petr Vojtěchovský (ODS) a její předseda Tomáš Vondráček (ČSSD), jsou ale ke změnám hodně skeptičtí. Bohužel jsem vypozoroval, že nemají sílu nějakou větší změnu prosadit," míní člen sportovní komise rady města.

Dojde k narovnání v systému sportovních dotací?

A co říct závěrem? "Kdyby se komise scházela včas k projednávaným tématům, dostávali jsme s předstihem ucelené informace a nehlasovalo se pak ve spěchu, naši práci by to jistě zkvalitnilo. V důsledku by to usnadnilo i rozhodování v městské radě a ušetřili bychom si tak spoustu emocí. Takhle se můžeme jen dohadovat, zda na svou práci někdo profesně nestačí anebo to vše dělá s jistým záměrem. Doufám, že se to časem změní, dojde k narovnání v systému sportovních dotací a ke zklidnění emocí, a pro všechny že budou platit stejná pravidla," uzavírá Zdeněk Kubala.

Členové komise pro mládež a sport:

Předseda Tomáš Vondráček, členové Eva Kleprlíková, Ing. Josef Schinzel, Luboš Čech, Petr Lichtenberg, Tomáš Bubeník, Petr Vojtěchovský, Mgr. Tomáš Kopecký, Ing. Jan Netolický, Zdeněk Kubala, Luděk Marousek, Jan Resler, Petr Vladyka, Zdeněk Formánek, Radek Vaško, Martin Tisoň, Aleš Novák.