Chrudim - Jak tomu bylo v minulosti už několikrát, je přicházející zima vyhrazena řešení areálu bývalého letního kina v lokalitě za budovou Muzea v Lázeňské ulici. Veřejná diskuse na toto téma má přitom už několik měsíců i veřejný výstup a jde o čtení podobné všem minulým výstupům.

Radnice se po letech bojů rozhodla ustoupit ze svých požadavků a v případě řešení „Co dál s letním kinem“ připustila restart celého projektu. V minulosti se tu například diskutovalo o vybudování parkoviště, multifunkčního prostoru nebo parku v místech, kde momentálně korozi podléhá obrovité betonové promítací plátno a socialismus pamatující sedačky pro diváky. Mezi kategorické odpůrce budování parkoviště patří jak Chrudimští patrioti - sdružení okolo architekta Josefa Kopečného, tak i spřízněný spolek pro Chrudim malebnou. Tito lidé zase vzývají pletenou čepičku městského zastupitele Richarda Herbsta (ANO 2011) a snaží se udržet bývalé letní kino při životě prostřednictvím promítání filmů, pořádáním bleších trhů a dalších kulturních akcí. Obě množiny příznivců letního kina se však v mnoha případech protínají.

Veřejná diskuse o budoucnosti přírodního amfiteátru proběhla v letošním roce. Koncem května se více než stovka zájemců sešla v jeho areálu a živě diskutovala o využití zelené plochy u jednoho z ramen řeky Chrudimky. Architekt Petr Klápště pak na základě závěrů z požadavků veřejnosti vytvořil výstup zveřejněný na webových stránkách města. Tento výstup si potom vzala za podklady i pracovní skupina a sestavila z něj podklady pro zadání nového projektu. Pracovní skupinu zastupovali na jedné straně příznivci spolku MaChr ve složení Richard Herbst (ANO 2011), Stanislav Novotný, Jan Axmann a městský zastupitel František Pilný (ANO 2011), a na straně druhé zástupci města - architekt města Marek Janatka a vedoucí Odboru územního plánování a regionálního rozvoje Petr Kopecký. Nezávislým koordinátorem byl při pracovních schůzkách opět Petr Klápště.

Pracovní skupina ve vzájemné shodě vypracovala materiál, z něhož by teď měl vycházet starý známý, architekt Václav Škarda. Ten nyní vypracuje dvě varianty budoucího řešení areálu bývalého letního kina.

Příloha: 

ns_lk_chrudim_participace_vyhodnoceni_analyticke_casti_2015-08-23.pdf

s20c-415113008320.pdf

Tyršovo náměstí, chrudimská sídliště, centrum města a teď i okolí Vaňkovy vily. Všude tam se nedá normálně zaparkovat a pokud se někdo naštve a vytočí linku 156, musejí sem strážníci. Mají totiž ze zákona povinnost prověřit každé oznámení nebo stížnost a vyvodit z nich nějaký závěr či smysluplné řešení. Jenže ta nejsou mnohdy k dispozici, protože boj s větrnými mlýny nelze vyhrát. Chrudim má i s místními částmi něco přes 24 tisíc obyvatel. Před pětadvaceti lety přitom ve městě připadalo necelé jedno auto na jednu rodinu a nyní tu domácnosti vlastní běžně dvě až tři auta. Patří to k běžném standardu současného života, avšak Chrudim není na něco takového vůbec připravena.

Tento trend vedení města nedokázalo totiž včas podchytit, přestože trvá minimálně už od počátku tohoto tisíciletí. Nevyužilo přitom veškerá vytipovaná místa k parkování, anebo o nich zdlouhavě vyjednává, ba co hůř, současnými rekonstrukcemi ulic je dokonce ubírá, takže to ve městě občas vypadá jak v papiňáku, který co chvíli hrozí výbuchem emocí. Lidé jsou zkrátka naštvaní. Soused udává souseda a ten potom nadává na strážníky, když musí sáhnout do šrajtofle a zaplatit pokutu. Jenže tohle je všechno špatně. Postižený soused nemůže za to, že nemá večer po práci kde zaparkovat, stejně tak za to nemohou návštěvníci centra města nebo sportovních akcí na Tyršově náměstí, pro jejichž auta tu není dostatečný počet parkovacích stání. A už vůbec za to nemohou strážníci, kteří mají naštěstí tolik rozumu, že takové přestupky tolerují a jezdí k nim jen na oznámení.

Recept je jednoduchý. Nekritizujme spoluobčany ani strážníky, nýbrž vlastní pohodlnost, že si něco takového necháme od města líbit. Už teď bijí hodiny doslova za minutu dvanáct a pokud bude tato agónie pokračovat, potom bouchne onen papiňák naplno. Jenže po hlavě dostaneme nakonec my a nikoliv ti, které jsme poslali za naše peníze na radnici problémy, jako s parkováním, řešit.

Chrudim - Po roce, který utekl od komunálních voleb a nekončícího jednání o podobě budoucí vládnoucí koalice, je na místě provést bilanci a zhodnotit, co vše se vedení města povedlo. Přes jisté „porodní bolesti“ nakonec městská rada vytvořila i programové prohlášení. Jak se tedy daří politikům plnit své sliby?

Hned na úvod programového prohlášení slibují členové rady větší transparentnost v rozhodování a otevřenější komunikaci s občany. Na tomto místě je třeba zmínit, že oba návrhy, z nichž plyne právě větší průhlednost rozhodnutí vedení města, mají „na svědomí“ nikoliv koaliční partněři, ale právě opozice zastoupená jednak Stranou svobodných občanů a dále třeba Českou pirátskou stranou. Byli to právě Svobodní, kdo dotlačil radnici ke zveřejňování podkladů k jednání městského zastupitelstva a dále chtějí prosadit i „rozklikávací rozpočet“. Piráti pro změnu přinášejí pravidelné on line přenosy z jednání městského zastupitelstva. Tuto možnost však zastupitelé nejprve zavrhli a teprve po upozornění Pirátů, že tím byl porušen zákon, došlo k opětovnému povolení. Otevřenost města i nadále skřípe například v tajnostech okolo výplat některých úředníků, přestože jde v i v jejich případě o osoby placené z veřejných zdrojů, tedy odvodů z daní všech obyvatel České republiky. Z dalších slibů také marně čeká na uvedení v život nový web města, který rada též slibovala. Prozatím se pouze množí další a další internetové adresy, v nichž se uživatel pomalu ztrácí.

[[img:chrn_fullwidth:12176:Petr Lichetnberg a Josef Káles motivovali radnici k větší transparentnosti.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

V rozvoji města a životního prostředí politici slibovali schválení strategického plánu rozvoje města a regulačního plánu městské památkové zóny. Snaha zřídit nový separační dvůr a zaměřit se na likvidaci bioodpadů postupně začíná nabývat jasné kontury. Zde tedy politické špičky nezaspaly. Naprosté selhání však vybujelo na povrch v případě podpory takzvaných brownfieldů. Jedním z nich měl být i areál Evony u vlakového nádraží, kde však místo budování bytů a prodejen dochází k demolici historicky cenných budov. Vyjednat s majitelem lepší využití staré továrny se tedy radnici nepodařilo. Rovněž zakopání horkovdu v ulici Na Ostrově a podél sídliště U Stadionu či revitalizace náhonu v Parku Střelnice je prozatím hudbou budoucnosti. Smuteční síň, jejíž rekonstrukci město slibovalo, také na svou rekonstrukci ještě čeká.

[[gal:11655]]

Hospodaření města, které je další oblastí slibů a plánů současné vládnoucí koalice, dostalo v letošním roce povážlivě na frak, když státní kasa zaznamenala výrazný propad ve výběru daní, což se promítlo i do rozpočtu Chrudimě. Radnice tak byla nucena výrazně „přiškrtit“ některé plánované projekty a tajně se modlit, aby příští rok byl pro ministra financí Andreje Babiše (ANO 2011) úspěšnější. V oblasti bydlení se však podařilo dotáhnout do konce projekt Integrovaného plánu rozvoje města v lokalitě chrudimského Bronxu.

[[img:chrn_fullwidth:12106:IPRM je u konce. Výsledek však budí rozpaky.  Foto: Chrudimské noviny]]

V dalších materiálech se Chrudimské noviny podívají na plnění slibů v oblasti školství, dopravy a kultury. Za zmínku však stojí, že jedním z mála plusových bodů je zde restart využití areálu bývalého letního kina za Muzeem.

Chrudim - Kdo jiný by měl začátkem prosince přijít než svatý Mikuláš se svými anděly a čerty? Pokud jste stále ještě nepodlehli tlaku liberální výchovy, která považuje strašení dětí peklem za stresující, najdete třeba i v mých tipech pár možností, kam zajít, abyste Mikuláše potkali.

Katolíky by mohlo zajímat, že dnes máme první pátek v měsíci. Nekatolíky bych možná spíše než do zpovědnice nalákal na pohádku „Jak svatý Mikuláš pomáhal Kašpárkovi“ v pět odpoledne v Divadle Karla Pippicha. Na pátek 4. prosince připravil Památník Ležáky od 18 hodin v rámci Ležáckých podvečerů setkání s egyptologem, historikem a archeologem profesorem Miroslavem Bártou. Večerem provází Robert Tamchyna a na klavír zahraje Filip Douda. Mikulášskou nadílku můžete svým dětem dopřát v bítovanské Restauraci a penzionu U Nováků od půl páté odpoledne a v nasavrckém kulturním domě o půl hodiny později. Laďa Kerndl oslaví svou sedmdesátku v hlineckém Multifunkčním centru v pátek v sedm večer. Na Most špionů, nejnovější film Stevena Spielberga, si můžete do Městského kina v Chrudimi zajít o půl osmé večer. Dvě podobné akce se v pátek konají ve Skutči a v Hlinsku. Ve dvě odpoledne se v hlineckém Betlémě sejdou všichni, kdo chtějí vyslat své přání Ježíškovi prostřednictvím balonku naplněného héliem a stejná akce se uskuteční ve Skutči u vánočního stromku o půl třetí.

Občanské sdružení Bzuk a Hospůdka Pod Kopcem ve Škrovádě vás srdečně zvou na Mikulášský večer - karneval s nadílkou v sobotu 5. prosince od půl páté odpoledne. Těšit se můžete na příjemnou atmosféru, soutěže o ceny, mikulášskou diskotéku, karneval i návštěvu Mikuláše s čerty a anděly. V rámci karnevalu budou oceněny nejhezčí a nejzajímavější kostýmy čertů a andělů. Při příchodu vložíte do tajné truhly podepsaný „Mikulášský balíček“ a seznam „dobrých a špatných skutků“ vašeho dítěte. O vše ostatní se už postarají Mikuláš, andělé a čerti! Po celou dobu programu bude prostor nekuřácký. Mikulášská nadílka se koná od tří odpoledne i v chrudimském Mama klubu, v jednu odpoledne pak zatančí Mikuláš s Ridenem v hlineckém Multifunkčním centru. Mikulášská ledová párty potom vypukne na skutečském zimním stadionu v šest večer. V Třemošnici budou čerti i Mikuláš plout v sobotu po Doubravě a Mikulášskou nadílku připravili i hlinečtí Orlové ve své Orlovně od půl třetí.

Zatímco v nasavrckém zámku se v neděli 6. prosince v 16 hodin uskuteční druhý adventní koncert, slatiňanský zámek je již v době vánoční. Také zde se bude koncertovat a sice od pěti hodin odpoledne.

Dětem přeji, aby jim Mikuláš přinesl jen samé dobré věci a najde-li se snad v punčoše trocha uhlí, nezoufejte. Až nám strejda Putin zavře kohouty s plynem, ještě přijde vhod.

Příjemný víkend, milí čtenáři.

Chrudim/Praha - Zdejší poslanec a člen volebního výboru Poslanecké sněmovny Jan Chvojka (ČSSD) si u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) stěžoval na soutěž Českého slavíka, v níž se na předních místech hned ve dvou kategoriích umístila podle něho neonacistická hudební skupina Ortel. Pro skupinu přitom hlasovalo v soutěži 27 062 diváků a skončila v kategorii kapel druhá jen těsně za Kabátem a její zpěvák Tomáš Ortel třetí mezi zpěváky roku.

Chvojka ve své stížnosti uvádí, že pravidla soutěže umožňují vyřadit ty, kteří porušují dobré mravy, a poukázal na loňský ročník Českého slavíka, z něhož byl vyřazen rapper vystupující pod pseudonymem Řezník s odkazem na jeho příliš násilnické texty v písních. "Veřejné vystoupení skupiny Ortel, která se hlásí k Rudolfu Hessovi, Adolfu Hitlerovi a dalším zločincům a je v textech svých písní otevřeně antisemitská, antimuslimská a hlásí se jimi i k fašismu a (neo)nacismu, považuji za otřesné a odsouzeníhodné. Žádám RRTV, aby tento fakt reflektovala a začala se urychleně tímto evidentním lapsem TV Nova zabývat,“ stěžuje si Chvojka Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

Skupinu pravidelně monitoruje policie

Předseda RRTV Ivan Krejší nechce zatím událost komentovat, protože prý musí nejprve projít nějakou analýzou a teprve až potom se jí bude rada zabývat. Je přitom pravdou, že se o vyřazení skupiny Ortel před vyhlášením soutěže hodně spekulovalo, zejména v bulvárních médiích, avšak pořádající agentura Musica Bohemica namítá, že se v Českém slavíkovi nehodnotí to, jakou má kapela pověst, nebo kdo jsou její fanoušci. Ani když skupina Ortel používá ve svých písních mnohoznačné texty a láká tím především příznivce krajní pravice, takže její veškerá vystoupení monitoruje republiková policie.

Chrudimský politik dostal nálepku cenzora

Poslanec Chvojka si ale touto kritikou nejspíš pořádně naběhl, protože okamžitě získal od poslanců strany Úsvit nálepku komunistického cenzora. "Chtěl bych pana poslance Chvojku upozornit, že v této soutěži hlasují občané. Vypadá to, že ČSSD chce obnovit Úřad pro tisk a informace a diktovat lidem, co smějí poslouchat a co ne,” nebere si servítky vůči chrudimskému poslancovi předseda Úsvitu Miroslav Lidinský. Ještě hůře to ale poslanec schytal od samotných občanů, kteří proti jeho výrokům hromadně protestují. Jen za první den od zveřejnění Chvojkovi stížnosti lze registrovat na internetu a sociálních sítích tisíce názorů občanů, kteří s Chvojkou zásadně nesouhlasí.

Jsme ještě v demokratickém státě?

"Místo, aby řešil příčinu, již je nesmyslná patolízalská politika státu vůči uprchlíkům inspirovaná Německem, tak řeší následek, jímž je vzestup protiimigrantských nálad. Chová se jako totalitní cenzoři," píše Horymír Šubrt z Kostelce nad Orlicí. "Uvědomte, že dokud jste nevedli politiku směrem, jakým to teď vedete, tak jste neměli vůbec ani pomyšlení se zabývat otázkou kandidátů na Českého slavíka! Ale je to jen výsledek snahy vaší vlády multikulturalizovat slovanský národ, který nikdy nebyl dobyvačný jako kolonizační národy západní Evropy," argumentuje Miroslav Jarolín z Pardubic. Marek Dvořák z Prahy zase míní, že se poslanec Chvojka dopustil trestného činu pomluvy, když tvrdí, že se skupina Ortel hlásí k Rudolfu Hessovi, Adolfu Hitlerovi a dalším zločincům, a žádá ho, aby svá tvrzení buď doložil, anebo aby opustil Sněmovnu. Cituje přitom text písně Karla Kryla "Veličenstvo Kat". "Starejte se o lidi, ti totiž očekávají, že budete stát za nimi. Jsme ještě v demokratickém státě?" ptá se Magdalena Jeřichová z Příbrami. "Hmmm, tak nelíbí. To máte blbý, pane Chvojko. Ortel si vybrali lidi," přidává se Magdalena Uchytilová z Prahy. A za všechny ještě jeden hlas Věry Kastenové ze Staňkova. "Pan poslanec nemohl Ortelu udělat lepší reklamu. Nevěděla jsem, že tahle skupina existuje. Teď už to vím a už jsem si poslechla i některé písničky. Zatím se mi nejvíc líbila písnička ´Zůstaň mým domovem´. Nevím, co je na ní špatného." Možnost posoudit tuto píseň máte nyní i vy v příloze pod textem.

Chrudim - Zdejší textilka Evona prochází v současnosti další proměnou. K zemi se totiž nyní poroučela přístavba historicky cenné Popperovy výrobní budovy, které se říkalo úpravna a kterou tvořil železo-betonový skelet. V prvním patře se přitom dříve skládalo a balilo zboží a kontrolovala jeho kvalita, v přízemí fungovala jídelna a kuchyň, sklepy pak byly určeny ke skladování kartonáže.

Tohle vše je tedy v areálu Evony už minulostí, protože výroba punčochového a textilního zboží zdaleka nedosahuje takového obratu jako v dobách největší slávy této fabriky, která byla ve městě před rokem 1989 druhým největším zaměstnavatelem hned po Transportě Chrudim. Dnes už dává obživu jen několika desítkám lidí a proto ani nepotřebuje tolik výrobních prostor, z nichž některé jsou určeny k demolici. Mezi nimi i zdejší letitá vrátnice, kterou za uplynulá desetiletí prošly tam i zpět tisíce lidí a která je s Evonou Chrudim neodmyslitelně spojena nejen jako hlavní vstup do továrny, ale i jako místo pro komunikaci a setkávání lidí.

[[gal:11996]]

V loňském roce však nový majitel Evony Lubomír Motyčka deklaroval, že chce tovární areál, který vyrostl v lokalitě mezi chrudimským nádražím a Palackého třídou na přelomu 19. a 20. století, tehdy za účelem velkovýroby bot, proměnit v objekt, který bude korespondovat s nově zrekonstruovanými ulicemi v bezprostředním okolí fabriky. Rozhodl se proto zadat studii, která by pomohla rozlehlý areál oživit barvami a přizpůsobit jej rozsáhlým investicím, jež v sousedství vynaložilo město. Na základě toho byla už v areálu například zbourána stará kotelna s komínem. A nyní je tedy následovala tzv. úpravna.

[[gal:12170]]

Popperův výrobní závod je přitom považován za jeden z nejatraktivnějších brownfieldů ve městě i v Pardubickém kraji, který by se dal proměnit na moderní komplex poskytující rodinné bydlení a zázemí pro administrativu, služby, obchod a parkování v industriálním pojetí. Podobně, jako to například nyní zamýšlí chrudimský developer Milan Kušta s bývalou sladovnou naproti prodejně Lidl. Také proto se snažilo jedno z bývalých vedení radnice přesvědčit podnikatele Motyčku, aby odešel z Evony s výrobou do některé z průmyslových zón na okraji Chrudimě a postoupil bývalý obuvnický a později textilní areál v centru města (na snímcích dole) výše uvedeným účelům, které se sem v současnosti hodí daleko více než jakákoli výroba. Záměr se však nepodařilo realizovat a tak tu areál dál tvoří šedý industriální ostrov uprostřed nově opravené obytné čtvrti. "Otázkou teď je, jaký je urbánní koncept řešení celého areálu, aby bylo patrné, kam vlastně směřuje," konstatuje bývalý městský architekt a zastupitel Karel Thér (Volba pro město). Jak ale loni poznamenal Lubomír Motyčka, neví to prý ani on sám, protože situaci prý komplikují složité vlastnické vztahy a věcná břemena uvnitř areálu, která mohou údajně řadu budoucích záměrů výrazně zkomplikovat.

Foto a reprofoto: Pavel Zeman a Chrudimské noviny

[[gal:12173]]

Chrudim - To, co se děje už několik měsíců v Olbrachtově ulici, hraničí prý doslova s troufalostí. Řidiči tady odstavují svá vozidla těsně u chodníku a projíždějící auta pak nemají možnost plynule pokračovat v cestě na Skřivánek.

Rozhořčenou reakci šoférů teď zformuloval Michal Fait. „Nechápu, že už dávno není upravena dopravními značkami Olbrachtova ulice ve smyslu plynulého provozu. Auta věčně stojí při chodníku a tím pádem se nedá projet plynule směrem na Sřivánek. Nejhorší je zatáčka u Vaňkovy vily, kde by bylo třeba osadit parabolické zrcadlo,“ říká Fait.

[[img:chrn_fullwidth:12165:Parkování v zatáčce nese rizika jak pro projíždějící, tak pro zaparkovaná auta. Riziko ztráty zrcátek je tu značné.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kdo jiný než vedoucí Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek může znát odpovědi na připomínky řidičů. Podle všeho zde však jde o podobný případ jako třeba na Tyršově náměstí. Parkující majitelé aut zde prý porušují dopravní předpisy. „Olbrachtova ulice slouží jako hlavní příjezd do celé lokality Skřivánek a okolních ulic. Pokud se jedná o nesprávné stání vozidel: když v daném případě vedle stojícího vozidla nezůstane na obousměrné místní komunikaci šest metrů šířky vozovky, dopouští se řidič přestupku v dopravě. V tomto případě je nezbytné, aby Městská policie Chrudim prováděla kontroly a sankcionování řidičů. Obdobné platí i pro stání na chodníku, které není povoleno. Zákaz stání v místě již tedy platí a nyní nezbývá než zajistit jeho dodržování. Umístění zrcadla však prověříme,“ uklidňuje situaci Martin Klimek.

Chrudim - Režisér Slováckého divadla Robert Bellan, který si před nedávnem stěžoval na fungování personálu Divadla Karla Pippicha v Chrudimi a poukázal na podobné zkušenosti ostatních východočeských divadel, našel nakonec zastání u městského zastupitele Františka Pilného (ANO 2011), který mu dal na základě vlastního šetření uvedeného incidentu v několika bodech za pravdu. Pilný se zároveň pozastavuje nad tím, proč se situací v divadle nezabývají místostarosta zodpovědný ve městě za kulturu Jan Čechlovský (ODS) a šéf Chrudimské besedy Jiří Kadeřávek, ale starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

"Evidentně zde selhává řešení problémů na úrovni vedení radnice," konstatuje městský zastupitel poté, co si režisér Bellan vyměnil se starostou Řezníčkem korespondenci, avšak oba nenašli společnou řeč na to, jak problémy v chrudimském divadle řešit. Stejně tak není zřejmé, jestli město vůbec chce na základě starostova dopisu tyto problémy nějak řešit. Dopis totiž vyznívá tak, že se starosta odvolává na nespočet divadelních souborů, které od roku 1989 v Divadle Karla Pippicha účinkovaly, a také na to, že od nich nikdy neslyšel podobnou výtku jako od Roberta Bellana. Zároveň se ze své pozice omlouvá, že nemá k dispozici úplné informace, protože prý nebyl představení, kde k rozporům došlo, přítomen. Některé komentáře režiséra vůči personálu divadla označil ale za neuctivé a nezapomněl při této příležitosti zdůraznit, že by rád záležitost řešil bez přítomnosti médií, protože ta prý podle něho nikdy nic nevyřešila. A právě taková odpověď režiséra Bellana neuspokojila. Popřál proto starostovi dostatek upřímné vůle ke zjištění skutečného stavu věcí v Divadle Karla Pippicha a odvahu k tomu pokusit se zdejší nelichotivou situaci změnit.

Vrcholem je nevhodné chování správce divadla, tvrdí zastupitel

Tato korespondence se mezitím dostala k městskému zastupiteli Františku Pilnému, který se rozhodl zjistit si o fungování Divadla Karla Pippicha co nejvíce informací stejně jako o průběhu představení, jehož technické zázemí a servis personálu režisér Bellan kritizoval. S odpovědí starosty se zastupitel nejen neztotožnil, ale dodal, že takto nelze problémy řešit. "Oslovil jsem několik lidí, kteří jsou obeznámeni s chodem divadla a bohužel všichni potvrzují tyto problémy a tvrdí, že ´muzeum totality´ skvěle vystihuje jeho atmosféru," shrnuje svoje poznatky František Pilný a dodává, že vedení města mělo dostatek času na to, aby si tyto skutečnosti ověřilo namísto toho, aby vedlo neplodnou diskuzi s režisérem a zakrývalo tak ostudu, kterou si Chrudim před hostujícím souborem uřízla. V této souvislosti mu zejména vadí chování správce divadla, který údajně zhasíná světla ještě dříve, než diváci stačí z představení odejít a opírá se přitom o svědectví hned ze tří zdrojů. "Lidi to dost štve, protože může dojít k úrazu. To je vrchol všeho," nechápe správcovo chování zastupitel a za město se režisérovi i objednateli chrudimské scény omluvil. "Není mi jedno, že jdou o našem divadle takové zvěsti a že je město Chrudim negativně vnímáno mezi umělci. Popírání problému tomu rozhodně nepřispívá," podtrhuje zastupitel František Pilný.

Nemám už chuť starostovi cokoliv vysvětlovat, namítá rozhořčeně režisér

Zastupitelova slova však režiséra Bellana neobměkčila, přestože je kvituje s povděkem, a dál odmítá autorsky i režijně připravit pro Divadlo Karla Pippicha tanečně zábavný večer zaměřený tématicky na město a slavné osobnosti Chrudimska. Vadí mu podle jeho sdělení nejen údajně neprofesionální chování personálu divadla, velmi ho prý ale zklamala i reakce starosty Řezníčka. Považuje proto záležitost alespoň pro sebe za definitivně uzavřenou a nemá prý už chuť starostovi po zkušenostech s ním cokoliv vysvětlovat. Nicméně zastupiteli Pilnému poděkoval s tím, že se konečně našel někdo, kdo se za město omluvil a vyjádřil snahu tento problém řešit. "Přeji vám hodně štěstí a síly něco změnit. V krásném městě Chrudimi a neméně krásném Divadle Karka Pippicha v lepších časech nashledanou," píše závěrem režisér Bellan zastupiteli Pilnému. A co na to zastupitel? "Je smutné, že se město holedbá cenami, jako je Liv-Com a další, anebo řadou jiných projektů, a přitom si nedokáže poradit s tak jednoduchou věcí, jakou je v tomto případě vyřízení obyčejné stížnosti, z které pan starosta udělal ještě větší problém, než ve skutečnosti je," namítá zastupitel města. "Přitom stačilo tak málo - poděkovat za podnět a potom se jím zabývat a prověřit všechny skutečnosti. A teprve až pak zaujímat nějaké stanovisko. Nic takového se ale nestalo. Ba co hůř, vinou tohoto nevhodného postupu jsme si udělali špatnou reklamu daleko za hranicemi našeho města," uzavírá František Pilný.

KOMPLETNÍ EMAILOVÁ KORESPONDENCE MEZI ZÚČASTNĚNÝMI:

Původní dopis Roberta Bellana

Dobrý den, jmenuji se Robert Bellan a jsem divadelní režisér. Dne 8. 11. 2015  jsme s Divadlem Pecka a herci Slováckého divadla z UH hráli při vyprodaném hledišti v Divadle Karla Pippicha retro komedii Normální debil. Při vší skromnosti mohu říct, že s velkým úspěchem, na kterém se podíleli i vstřícní a inteligentní diváci, kteří výborně reagovali a při nekonečně dlouhé děkovačce bylo zřejmé, že společně s herci si tento sváteční večer krásně užili. Co mi ale na tomto jinak krásném večeru vadilo a co mne nutí napsat tento mail, je neuvěřitelná neochota, neprofesionalita a arogance kompletního personálu tohoto kulturního stánku. Od uvaděček, přes kulisáky, zvukaře až po pana správce. Takže: co všechno se přihodilo?

Například, po žádosti, že bychom potřebovali ke zdi dozadu postavit dvě židle, se dlouho debatovalo, že to nedovolují požární předpisy. Po další debatě a telefonátech s panem ředitelem to nakonec správce dovolil, ovšem forma, jakou to okomentoval, mi doslova vyrazila dech - že kdo tu židli o centimetr při představení posune, tak toho osobně z toho hlediště vynese. Nejde ani tak o obsah naší debaty ohledně požárních předpisů, (což beru), ale o formu, jakou jedná pan správce nejen s umělci, ale i s lidmi, kteří si za nemalé peníze toto divadlo pronajímají. A když už je řeč o požárních předpisech, celou dobu před i při představení obtěžoval herce a diváky kouř z cigaret, kteří zaměstnanci za přítomnosti pana správce kouřili v místnosti vedle jeviště. Přitom funkce těchto starších pánů mi zůstala utajena, celou dobu tam seděli, když představení skončilo, odnesli nám jednu igelitku a bednu s nářadím a spustili výtah. To je vše. Kdo platí tyto lidi? A za co?

Další věc: nefungoval správně zvukový pult, v první půlce dokonce vypadával pravidelně zvuk, což je v představení, kde hraje hudba zásadní roli, nepřípustné. Místní zvukař (či kdo to byl) prohlásil, že vypadává asi špatný konektor a s humorem sobě vlastním navrhl jako řešení, že když tam (v představení) nebude nic zajímavého, druhá půlka už by se hrát nemusela. Uvaděčky: další kapitola sama pro sebe, povětšinou neochotné (čest výjimkám), navíc některé přicházely a odcházely se dívat během představení do hlediště a rušily tím diváky. Paní v baru byla milá babička, ale takovým tempem podávající nápoje, že myslím ještě teď někteří čekají na pití.

Co říct závěrem? Jsem přesvědčen, že tak krásné divadlo by si zasloužilo větší pozornost a lásku lidí, kteří mají vztah a úctu ke kultuře a k práci a lidem obecně. Trefně to zhodnotil šéfredaktor Pardubických listů (kterého jedna paní uvaděčka nechtěla pustit na volné místo - kam jsem ho poslal já osobně), že celé to panoptikum osazenstva kulturáku je jak vystřižené z dob vrcholného komunismu a vzhledem k tomu, že se naše hra odehrává v sedmdesátých letech socialistického Československa, tak všichni tématicky odpovídají dané době a jsou tak vlastně vhodným doplněním a zajímavou součástí našeho retro představení...

A to je vše. S pozdravem a přáním všeho dobrého Robert Bellan, autor a režisér

P. S.

Dostal jsem před časem nabídku připravit autorsky a režijně v Divadle Karla Pippicha divadelně, tanečně zábavný večer tématicky zaměřený na město a slavné osobnosti Chrudimska, bohužel po této zkušenosti s personálem divadla musím říct, že v takové atmosféře a s takovými lidmi, které město zaměstnává v tomto stánku kultury, si spolupráci skutečně představit neumím.

Odpověď starosty města Petra Řezníčka

Dobrý den pane Bellane, hned v úvodu se musím přiznat, že mne Vaše hodnocení Vaší účasti v našem divadle docela nemile překvapilo. Nebyl jsem u toho, ale zdá se mi, že některé Vaše výroky nemusí být až tak příkrým hodnocením, které vysíláte na všechny strany. Asi jsem právě z tohoto důvodu v počátku zapochyboval, zda jde o upřímnou snahu upozornit zřizovatele na možné chyby. A ještě jedna poznámka. V našem divadle před i po renovaci (rok 1998) účinkovalo nespočet divadelních souborů včetně Národního divadla. Za celou dobu jsem nedostal k uchu závažnou výtku. Spíše naopak.

A nyní k tomu, co popisujete v jednotlivých událostech. Nevím, o jaké židle šlo, ale pokud požární předpisy něco limitují, tak to je asi složitě řešitelné. V případě, že je vše v pohodě, všichni řeknou "no vidíš, že to jde". V opačném případě je viník zřejmý. Předpokládám, že nájemcem byl pan Pan Krtička a pokud mám správné informace, tak ten žádné výhrady vůči personálu divadla neměl. Několik slov k pánům, kteří "nic nedělali". Určitě víte, že každé společenské zařízení, kde se koná společenská či kulturní akce, má právě v rozsahu Požárního řádu určenou povinnost Požární hlídky. Nemusí to být hasič profi ani dobrovolný. Jsou-li členové této hlídky řádně proškoleni, tak ji mohou tvořit i lidé z divadla. Prostor, kde někteří kouřili, je označen jako kuřácký prostor oproti zbytku divadla, kde se nekouří. Opět stížnosti ze strany publika jsme za celou dobu nezaznamenali. Pokud měli herci během divadelního představení s tímto problém, asi se dalo pány na tento stav upozornit. Ke zvukové aparatuře - zvukový pult. Určitě se shodneme na tom, že technické zařízení může někdy v absolutně nevhodnou dobu začít  stávkovat a prostě nefunguje. To si fakt myslíte, že se to stává jen v Divadle Karla Pippicha - muzeu totality? Já si to nemyslím. Věřím, že se zvukař naopak snažil zařízení opravit k Vaší spokojenosti. Co mne ve Vašem hodnocení velmi zaráží a co nedokáži vůbec přijmout, je neochota a arogance uvaděček, které takto hodnotíte. Mám za to, že jejich laskavost a vstřícnost nevybočuje ze standartu těchto profesí v divadlech tohoto formátu České republiky a myslím, že tomu tak bylo i za Vámi zmiňované totality. Nechám bez komentáře Vaše celkem neuctivé hodnocení paní v baru.

Tuto odpověď posílám Vám, neboť jste to posílal mně na vědomí. Neposkytuji ji žádným mediálním zdrojům, neboť věřím ve Váš upřímný zájem věc řešit. A jak oba jistě dobře víme, tak ty nikdy nic nevyřešily. Věřte, že mne Vaše hodnocení velmi mrzí, ale jak sám víte, někdy se některé věci bez osobní účasti hodnotí velmi těžko. A to je můj případ. Pouze mohu vycházet z letitých zkušeností s provozem našeho Divadla Karla Pippicha.

S přátelským pozdravem Mgr. Petr Řezníček

Odpověď režiséra Roberta Bellana

Dobrý den, jen krátce: vězte, pane Řezníčku, že nemám žádný důvod proč bych měl něco zveličovat, nebo snažit se psát nějakou nepravdu. V Chrudimi jsem byl poprvé, nikoho tam neznám - ani z divadla, ani z Města, ani členy politických stran, prostě nikoho. Jsem poměrně vytížený a opravdu obvykle nemám čas ani chuť nic takového řešit. Mám jen upřimnou snahu upozornit na situaci ve vašem divadle, která je podle mě opravdu neuvěřitelná a bezmoc jakou jsem tam cítil při jednání s personálem, lze už jinde těžko zažít. Doporučuji Vám, jestli to myslíte s městem a kulturou vážně, neměl byste před tím jako zřizovatel zavírat oči.

Zkouším teď ve VČD v Pardubicích a už před návštěvou Vašeho stánku kultury jsem byl členy pardubického divadla upozorňován, že tam budou problémy, ať se na to připravím. Po následné události jsem se poptal i dalších lidí, kteří měli nějakou zkušenost s Divadlem Karla Pipicha (např. herců z Hradce Králové) a opravdu případů a historek o neprofesionálním a hulvátském chování ze strany personálu jsem nasbíral celou řadu. Vězte, že to, že si nikdo nestěžoval konkrétně Vám, neznamená, že se ty věci nedějí.

Závěrem: nechci primárně řešit židličky, nefungující zvuk, požární předpisy atp., nebo že členové požární hlídky v divadle kouří (a ještě k tomu u jeviště), že jakkoliv hodná a sympatická paní v baru je k uzoufání pomalá atp., ale v první řadě mi vadí forma,  jakou se ve Vašem stánku kultury jedná s lidmi. Mimochodem, pan Krtička vypadá jako slušný a nekonfliktní člověk, ale i on byl z událostí toho večera zoufalý a dokonce prohlásil, že si to nenechá jako nájemce líbit a bude chtít snížit nájem! Tolik jen pokud jde o správnost vašich informací.

Přeji Vám osobně i Městu Chrudim, ať se daří a budu věřit ve Vaši upřimnou vůli zjistit skutečný stav věci a že se pokusíte něco změnit tak, aby Vaše krásné divadlo nebylo noční můrou hostujících souborů.

S přátelským pozdravem Robert Bellan

P. S. Nemyslím si, že média nikdy nic nevyřešila, naopak je to velmi silný pomocník proti zvůli a bezpráví a ne nadarmo je svoboda tisku základem současné demokratické společnosti. Upozorňuji Vás, že já naopak veškerou korespondenci s Vámi médiím předkládat budu.

Druhá odpověď starosty Petra Řezníčka režiséru Robertu Bellanovi

Dobrý den pane Bellane,

stále chci věřit Vaší upřímné snaze věc v našem divadle řešit ku prospěchu všech. Jak účinkujících, tak diváků. Myslím, že v mé reakci jste nikde nemohl objevit pokus o zpochybnění Vašich tvrzení a ani v náznaku, že bych snad před něčím zavíral oči. Jen jsem neměl možnost slyšet i druhou stranu. Proti tomu byste asi námitku nevznesl. Pravda má vždy dvojí úhel pohledu. A proto by měla být vyslyšena i druhá strana. Na tom se také asi shodneme. Nechávám zcela bez komentáře zmínku o Vaší neznalosti lidí z města ev. dalších subjektů viz. adresář naší emailové komunikace.

Odesláno bez podpisu z e-mailové adresy petr.reznicek@chrudim-city.cz

Dopis Františka Pilného Robertu Bellanovi a Petru Řezníčkovi

Vážený pane režisére, vážený pane starosto, dovolím si krátce reagovat na níže zaslané e-maily.

Předně uvedu, že nesouhlasím s odpovědí pana starosty, takto opravdu problémy řešit nelze. Předpokládal bych, že se k problémům vyjádří místostarosta odpovědný za kulturu, tuto odpověď jsem ale nikde nezaregistroval. Předpokládal jsem tedy, že odpověď pana starosty obsahuje prodiskutované problémy právě s panem místostarostou nebo alespoň ředitelem Chrudimské besedy. Jak plyne z druhého e-mailu pana starosty, tak se tak do 20. 11. 2015 nestalo. Zároveň bych se částečně zastal i pana starosty Řezníčka, protože odpovědnost za chod divadla je na místostarostovi zodpovědném za kulturu.

Pan režisér uvedl celkem dost informací k tomu, co v našem divadle nefunguje a zároveň uvedl i řadu dalších subjektů, které nejsou s chodem divadla spokojeni. Není nic jednoduššího, než se jich zeptat. Zeptat se i druhé strany v divadle, atd. Pan Bellan psal svůj e-mail 9. 11. 2015, bylo tedy dost času zjistit informace. Já jsem tak učinil, oslovil jsem několik lidí, kteří jsou obeznámeni s chodem divadla a bohužel všichni potvrzují problémy a tvrdí, že "muzeum totality" skvěle vystihuje jeho atmosféru. Vrcholem všeho považuji zhasnutí světel, když lidé odcházejí z divadla. To pan správce nemůže pět minut počkat, až všichni odejdou? (Potvrzeno třemi různými lidmi ve třech různých situacích.) Zřejmě raději ušetříme pár korun na energiích (nebo jsou zodpovědné osoby dříve doma) a riskujeme zranění?

Město Chrudim má zavedenou agendu MA 21 a Zdravé město. Troufám si tvrdit, že v divadle toto zcela selhává, evidentně selhává i řešení problémů na úrovni vedení radnice. Očekával bych, že problémy, které popsal pan Bellan ve svém prvním e-mailu, se měly rychle prošetřit, zjistit pravý stav věci a pokud tyto problémy opravdu jsou, tak je rychle vyřešit, panu Bellanovi se omluvit a ne si tady dopisovat o tom, kdy jsme divadlo rekonstruovali, kdo zde účinkoval, apod. O faktickém řešení tu není ani čárka.

Město Chrudim získalo v minulosti cenu Liv-Com. Docela by mě zajímalo, zda tato cena převýši ostudu, kterou jsme si "střihli" u pana Bellana a dalších osob majících zkušenosti s naším divadlem. Není mi jedno, že jdou takové zvěsti o našem divadle, že je město Chrudim negativně vnímáno mezi umělci. Popírání problému tomu rozhodně nepřispívá.

S pozdravem František Pilný, zastupitel města Chrudim

Dopis Františka Pilného Robertu Bellanovi a nájemci Krtičkovi
 
Vážený pane Bellane, vážený pane Krtičko,

rád bych se Vám omluvil za to, co se Vám v Chrudimi stalo a zároveň bych Vám rád poděkoval za to, že zde v Chrudimi jste. Doufám, že na Chrudim nezanevřete a budete tu i nadále.

S pozdravem František Pilný, zastupitel města Chrudim

PS: Co kdyby pan starosta a pan místostarosta osobně dohlédli na provoz divadla, až zde pan Bellan bude opět něco režírovat? Možná by pravda vyšla velmi rychle najevo.

Odpověď Roberta Bellana Františku Pilnému

Vážený pane Pilný,

protože se konečně našel někdo, kdo za město použil slušný tón a vyjádřil snahu problémy skutečně řešit a též se mi omluvil, respektive nájemci, za situaci v divadle při hostování divadla Pecka, považuji tímto pro sebe celou záležitost za ukončenou.

Děkuji, přeji hodně štěstí a síly. Robert Bellan

P. S. Slova pana starosty zpochybňující mou nestrannost naznačováním provázanosti s lidmi z města, či jinými subjekty (podle adresáře naší mailové korespondence), jsou důkazem sprostoty, hulvátství a nehorázností, které vypovídají o panu starostovi víc, než veškerá slovíčka typu "S přátelským pozdravem", "Vážený" atp. Nemám sílu ani chuť panu starostovi vysvětlovat, že existuje něco jako internet a potřebné informace lze snadno zjistit, například na stránkách města pod oddělením "Kontakty". Nemám ani chuť a sílu panu starostovi už vysvětlovat cokoliv. Napadá mě snad jen, že ne nadarmo se říká, že ryba smrdí od hlavy. A to už je opravdu všechno.

V krásném městě Chrudimi a neméně krásném Divadle Karla Pippicha v lepších časech nashledanou.

Chrudim - V pondělí 23. listopadu zasedala opět po delší době městská rada a měla na svém programu celou řadu zajímavých bodů. Jedním z nich byly též informace o činnosti Komise pro zahraniční vztahy, tedy „království“, v němž se na místě předsedy momentálně realizuje neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim). A právě tato komise plánuje v budoucnu změnit výstupy ze svých jednání.

Neuvolněný místostarosta a zároveň produkční chrudimské Šatlavy, tedy klubu milovníků vína, který páchne plísní a jehož záchodky připomínají spíše léta, kdy Gustav Husák ještě chodil do mateřské školky, než současný standard, údajně totiž psychicky neunesl zájem médií o činnost komise a rozhodl se její výstupy trochu „zcenzurovat“. Málkovi se prý nelíbily především články v Chrudimských novinách, které upozorňovaly na záměnu „tvrdých“ projektů za měkké v případě partnerství mezi Chrudimí a holandským Ede. Místostarosta nese těžce rovněž kritiku neschopnosti členů komise vymyslet pro město prospěšnější akce, než jen kulinářské hody a loutková představení.

Nově tak radnice nebude zveřejňovat samotné zápisy z jednání komise, ale informativní výstupy a aktivity komise. Jako paradoxní se situace jeví v souvislosti s tím, že před dvěma lety Málek do roztrhání těla bojoval proti zákazu zveřejňovat záznamy ze zasedání mětského zastuptelstva. Doslova „bombardoval“ vedení města dotazy a připomínkami, až nakonec svoji aktivitu korunoval úspěchem. Tyto doby však nyní odvál čas a městský radní Málek netouží po tom, aby mu veřejnost viděla pod ruce. Společně s jeho pobíháním po centru města v libovolnou denní i noční dobu, při němž fotí automobily špatně parkujícíh řidičů, jde o další podnět, který připomíná doby nedávno minulé. 

Chrudim - Rekonstrukce trati, spojující Chrudim se Slatiňany a Ždírcem nad Doubravou, sice ještě není zcela u konce, přesto se už na ní objevují první „mouchy“. Řidičům se například nelíbí zvýšený práh u železničního přejezdu ve Slatiňanech a obyvatelům Kateřinského předměstí zase zářící halogeny.

Obyvatelé blízkého i vzdálenějšího okolí vlakového nádraží totiž na vlastní kůži pociťují, co je to světelný smog. Jakmile se setmí, nad vlaky se na vysokých stožárech rozzáří světla, která vinou obrovského výkonu nesměřují jen na samotné koleje, ale i do oken obyvatel města. Ti jsou poté rušeni v nočním klidu a jen obtížně usínají. Jak to teď v okolí nádraží chodí, popisuje Martin Šantrůček. „Nové osvětlení na čtyřech vysokých pilonech je sice dobré pro osvětlení nádraží, když se na něm něco děje, nicméně v nočních hodinách jsou reflektory nasměrovány tak šikovně, že svítí přímo do oken domů, a to nejen v přilehlých ulicích. Jeden, nejblíže gymnáziu, je nasměrován tak, že čtyři reflektory svítí přímo do města a tedy i do našich oken, například v Husově ulici je světlo tak intenzivní, že znepříjemňuje spánek. To samé se děje třeba v přilehlých ulicích u nádraží, kde reflektor opět svítí do oken. Bylo by dobré, pokud by se reflektory vypínaly třeba po 22. hodině stejně jako každá druhá lampa veřejného osvětlení ve městě,“ popisuje nepříjemnou zkušenost s osvětlením vlakového nádraží občan Šantrůček.

[[img:chrn_fullwidth:11481:Nádraží procházelo v minulých měsících rozsáhlou rekonstrukcí, která na něm zcela přerušila provoz vlaků.  Foto: Pavel Zeman]]

Karel Kohout pracující ve firmě Správa železniční dopravní cesty na oblastním ředitelství Hradec Králové však obyvatele města ujišťuje, že železničáři udělají vše, co bude v jejich silách, aby lidé nebyli rušeni ve spánku výkonnými světly. Jejich provoz bude omezen a navíc se natočí tak, aby nezasahovala svým svitem do přilehlých ulic. „V pondělí 16. listopadu bylo provedeno místní šetření správce a dodavatele. Byly provedeny jen drobné úpravy nasměrování osvětlení. S dodavatelem, kterým je firma Elektroline, jsme se domluvili, že nastaví svícení věží v čase od tři čtvrtě na čtyři ráno do rozednění. V ostatním čase budou věže vypnuty. V případě potřeby věže samozřejmě může rozsvítit i obsluha. Toto nastavení by mělo být hotovo v horizontu jednoho až dvou týdnů. Tento režim plánujeme do doby dokončení prací. Po jejich skončení se počítá se svícením na nezbytně dlouhou dobu,“ uklidňuje Chrudimáky Kohout.