Chrudimské noviny Top článek na hlavní stránce

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Top článek na hlavní stránce

V Chrudimi by se mohla letos objevit další pamětní deska, tentokrát na rodném domě režiséra Milana Vošmika

Chrudim - Jeden z domů ve městě by už brzy mohl nést další pamětní desku. K těm, které připomínají slavné chrudimské rodáky, jakými byli třeba Josef Ressel nebo Jan Nepomuk Štěpánek, by už brzy mohl přibýt scénárista a režisér Milan Vošmik.

Vošmik, jehož proslavily především scénáře k filmům „Táto, sežeň štěně“ a „Pohádka o staré tramvaji“, se narodil v Chrudimi 8. září 1930. Později se sice přestěhoval do Prahy, ale ke svému rodišti se vždy hlásil. Historická a letopisecká komise městského zastupitelstva proto navrhuje umístit pamětní desku s údaji o Milanu Vošmikovi buď na jeho rodný dům, který stojí na Masarykově náměstí, nebo přímo do městského kina. Návrh komisi předložil jeden z jejích členů, archivář Petr Boček.

Záležet teď proto bude na domluvě s majiteli domu číslo popisné 206, zda s umístěním pamětní desky na fasádu své nemovitosti budou souhlasit. Jednání by se měl zhostit Odbor školství a kultury MěÚ Chrudim. Důvod, proč na pamětní desku komise tolik spěchá, je letošní 45. výročí úmrtí scénáristy a režiséra Milana Vošmika.

Na nákup nového ultrazvuku do Chrudimské nemocnice by radnice ráda přispěla čtyřmi sty tisíci korunami

Chrudim - S narůstajícím počtem porodů v Chrudimské nemocnici kvůli zrušení porodnice v nedaleké Litomyšli požádal ředitel nemocnice Vladimír Ninger starostu města Petra Řezníčka (SNK-ED) o poskytnutí finančního daru. Ten by měl být použit na nákup nového ultrazvuku.

A že se nejedná o přístroj z nejlevnějších potvrzuje i Vladimír Ninger. „Nový přístroj by měl být vybaven třeba i zařízením, které umožňuje vypalovat záznam z ultrazvukové sondy na CD. Celkově se jedná o ultrazvuk v kategorii vyšší střední třídy v ceně zhruba do jednoho a půl milionu korun,“ uvádí Ninger. Bez vyšetření na ultrazvuku přitom nelze některé výkony související s vyšetřením těhotných pacientek vůbec provádět, jde prý tedy o věc nutnosti.

Chrudimská radnice moc dobře zná pověst porodnického oddělení místní nemocnice, které si novopečené maminky chválí a těší se tak dobré pověsti. Ročně se zde uskuteční více než tisícovka porodů a právě v souvislosti se zrušením zmiňované porodnice v Litomyšli očekávají porodníci jejich další nárůst zhruba o dalších dvě stě. Městští zastupitelé proto budou v pondělí 23. června schvalovat dotaci ve výši čtyři sta tisíc korun, kterou by se mělo město na nákupu nového ultrazvuku podílet.

 

Opravy rozbitého mostku v Píšťovech trvají podle města už čtrnáct dní, pracuje na nich ale vůbec někdo?

Chrudim/Píšťovy - Že se s některými opravami ve městě nespěchá, si už mnozí Chrudimáci zvykli. Nejprve se obvykle opraví to, co je vidět při cestě zdejších úředníků a politiků do jejich úřadu. Ukázkovým příkladem je teď rozbitý mostek v místní části Píšťovy.

Už více než 14 dní zde přenosná dopravní značka hlásá, že průjezd mezi domy není možný. Při nedávných průtržích mračen zde totiž velká voda poškodila výpusť u mostku, který shodou okolností vede pod jednou ze dvou přístupových cest do Píšťov. Očekávání místních, že bude vcelku triviální oprava provedena co nejdříve, se však nenaplnilo.

[[img:chrn_fullwidth:8316:Pracuje tu vůbec někdo?  Foto: Chrudimské noviny]]

Internetový portál, který provozuje chrudimská radnice, se vzmohl v tomto případě pouze na lakonické konstatování, které navíc vyvěsil městský úředník Stanislav Novotný už 3. června. „V současné době je z důvodů řešení havárie na propustku potoka Podhůrka neprůjezdná silnice v místní části Píšťovy mezi domy číslo popisné 680 a 760. Uzavírka potrvá do provedení opravy,“ uvádí radnice. Místním tedy nezbude, než si konkrétní datum vyvěštit z křišťálové koule, protože ještě do úterý 17. června zde nikdo nepracoval.

Víkendové tipy Jakuba Valenty

Chrudim - Prázdniny se kvapem blíží a s nimi i spousta volného času, tedy doba dovolených a odpočinku. Malé prázdniny si ale můžeme udělat i každý víkend, pokud máme to štěstí a nemusíme v sobotu a v neděli do práce. A i tento víkend nabízí spoustu zajímavých akcí.

Pátek 20. června je na Monaku opět věnován heligonkám. Od 18 hodin si zde mohou především senioři užít skutečnou hudbu, která je jistě kvalitnější, než ta linoucí se z některých komerčních televizních stanic.

V sobotu 21. června se celý den v okolí rozhledny Bára v Městských lesích bude konat Svatojánský jarmark. „Na svatého Jána otvírá se léta (a lesu) brána!“ To je heslo, které zvolili organizátoři jarmarku a doprovodného programu. Objevte spolu s nimi lesní království svatojánských broučků na Podhůře. Hlavní základna s dobrotami, svatojánským ohněm a jarmarečními stánky vás čeká u zmiňované unikátní rozhledny. Od 21 hodin je pak v plánu přednáška s promítáním a následně i lákání nočních motýlů na světlo. Ještě předtím, v sedm večer, však odsud vzlétnou horkovzdušné balóny. Kdo ještě neviděl, jak se vzduchoplavci připravují na svou cestu, určitě by si neměl tuto příležitost nechat ujít.

V sobotu začíná v hlineckém Multifunkčním centru festival Artsy Fartsy, což je přehlídka studentského amatérského divadla a dalších uměleckých činností. Potrvá až do úterý 24. června. Slovanský kulturní institut a Klub českých turistů Slatiňany si vás dovolují v sobotu od 13 hodin pozvat na přednášku Žena v první republice. Přednášet v Restauraci u zámku bude Iveta Bolečková. Náplní přednášky by měla být tato témata jako změny v postavení ženy po 1. světové válce, jaký byl svět ženy (móda, kuchyně, kancelář), nejsme jen klíč od špajzu a vojenská uniforma jako protiklad ženské módě. Samotnou uniformu ze třicátých let si zájemci na místě mohou prohlédnout.

V sobotu ve dvě odpoledne začíná v Hlinsku Rychtář fest. Jednodenní hudební festival se koná za účasti kapel Horkýže Slíže, Mandrage, MIG 21 a dalších. V osm hodin večer pak v nedaleké Rané vystoupí zpívající právník Ivo Jahelka se svými Písničkami zpod taláru. Po skončení jeho recitálu bude nahrazen skupinou Strejci, která už však zahraje k tanci a poslechu. Akce se koná v místním kulturním domě.

Pořadatelé pohádkového lesa zvou děti, rodiče i prarodiče v sobotu 21. června od půl druhé odpoledne do Výsonína. Akci pořádá Sdružení občanů Výsonína. Stejná akce se o půl hodiny později koná i na fotbalovém hřišti v Holetíně. Ode dvou odpoledne do půl osmé večer pořádá v sobotu hlinecká farnost farní den. Na programu je muzikál i zábavné odpoledne pro nejmenší. Zkusit svoji zručnost můžete i na horolezecké stěně, která vám dá teprve poznat, co to znamená důvěřovat tomu, kdo vás ze země jistí.

Obec Bítovany a Římskokatolická farnost Žumberk pořádají v sobotu od osmi večer u příležitosti stého výročí začátku 1. světové války vzpomínkový večer na vojíny této světové války. V komponovaném programu večera vystoupí smíšený pěvecký sbor Bartoloměj z Bítovan. Úryvky z dobových dopisů, pohlednic a válečných deníků budou číst potomci a příbuzní vojáků strádajících i padlých v 1. světové válce. Průvodce večerem bude starosta obce Bítovany Jaromír Pražan. Program je plánován v místním kostele svatého Bartoloměje. Jde o unikátní akci, kterou jinde nenajdete.

Nu, a vrcholnou víkendovou akcí je jistě pietní vzpomínka k 72. výročí vyhlazení osady Ležáky. Ta se uskuteční v neděli 22. června. Program začne v 8.30 hodin u muzea celebrovanou mší chrudimského arciděkana Jiřího Heblta a předáním pamětních odznaků Památníku Lidice v muzeu, v 10 hodin začne hlavní program, a to kladení kytic k pomníku "Kniha obětí", čtení jmen zavražděných obyvatel Ležáků, projevy, zapálení Ohně (bez) naděje a seskok vojenských parašutistů do prostoru u mohyly. Kdo ví, třeba si sem letos najde cestu i prezident republiky.

[[gal:4406]]

A protože si připomínáme toto smutné výročí v době, kdy byl v Praze odhalen památník československých letců v řadách RAF, nezbývá, než doporučit knihu Nebeští jezdci. Existuje i film, ale kniha, jak už to tak bývá, je lepší.

Hezký víkend, milí čtenáři i nečtenáři mých tipů.

Chrudimský šachový oddíl, fungující ve městě už od roku 1924, nedostal od radních na zajištění první ligy ani korunu

Chrudim - O tom, že ne všechny sporty jsou si v našem městě rovné, se teď přesvědčil místní oddíl šachistů. Milovníci a sportovci vyznávající tento intelektuální druh společenské hry totiž narazili se svou žádostí o finanční dar, o který požádali městské radní.

Chrudimští šachisté z oddílu „A“ místní tělovýchovné jednoty nejsou přitom žádná „ořezávátka“. Borci, scházející se nad černobílým hracím stolkem, jsou totiž členy první ligy dospělých. Rovněž historie klubu je víc než bohatá a samotné založení oddílu se datuje do roku 1924. A bylo to právě zajištění nákladů spojených s reprezentováním města v první lize, kvůli němuž žádali šachisté radu města o dar ve výši 20 tisíc korun. Z těchto peněz mělo být přitom hrazeno cestovné, ubytování sportovců a také náklady na rozhodčí. Rada města však rozhodla, že na jejich účet nepošle v souvislosti s touto žádostí ani korunu, přestože požadovaných dvacet tisíc zdaleka není částka, s níž šachisté počítají. Celkem odhadují totiž náklady na zajištění první ligy v Chrudimi na 28 tisíc korun.

O něco lépe pochodili realizátoři 22. národní abilympiády. Ta sice už proběhla v květnu, ale zdravotně handicapovaní sportovci by se rádi o nemalé náklady podělili s městem. Radní usoudili, že alespoň část z požadovaných deseti tisíc by mohli „umořit“ a poslali z městského rozpočtu pět tisíc. Celkové náklady na soutěž zdravotně postižených lidí v pracovních disciplínách přitom organizátoři odhadli na bezmála 920 tisíc korun.

Místostarosta Tejkl přijde mezi zastupitele s návrhem uspořádat druhé kolo prodeje domu na Palackého třídě

Chrudim - Druhé kolo prodeje domu na Palackého třídě teď chystá chrudimská radnice pod vedením prvního místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD). Ten se totiž nechce vzdát myšlenky, že se dům, v němž sídlila svého času třeba školní družina, prodá za více než čtyři miliony korun.

Poté, co o budovu v poněkud neutěšeném stavu po prvním kole nikdo nestál, rozhodl se Tejkl předložit kolegům v městském zastupitelstvu návrh nový, lehce pozměněný. Přestože se nabízela forma prodeje ve spolupráci s některou z místních realitních kanceláří, což například pomohlo k prodeji Charvátovy vilu, nebo části pozemků v průmyslových zónách, zvolil místostarosta a horký kandidát na starostu města výběrové řízení. A to ne ledasjaké.

[[img:chrn_fullwidth:255:Pro budoucího majitele domu na Palackého třídě si teď radnice připravila řadu omezení.  Foto: Chrudimské noviny]]

Architekt města Marek Janatka sestavil na Tejklovu žádost několik podmínek, které musí případný zájemce o dům na rušné Palackého třídě splnit. Jde především o zrušení valby a doplnění střechy do sedlového tvaru, městský architekt připouští i nástavbu objektu do úrovně hřebene a římsy sousedního domu číslo popisné 790. Možná je též moderní přestavba, která však bude respektovat okolní poměry. Výklad těchto podmínek je však ve městě poměrně volný.

Klasickým případem domu, jehož stavitelé si respekt k okolním stavbám vyložili po svém, je stavba v ulici Svatopluka Čecha, o níž Chrudimské noviny už také informovaly. Marek Janatka si také vyhradil právo hovořit do budoucí volby materiálů určených k rekonstrukci domu a zajímat ho též bude barevnost fasády. Společně s domem by radnice ráda prodala i část pozemku o velikosti necelých tří set metrů čtverečních. Jde o dvůr ležící za nemovitostí, který se vyznačuje přerostlou trávou a celkově také ne příliš úhledným stavem.

V komisi, která by měla otevírat obálky s nabídkami na koupi domu, by měli kromě dvou místostarostů Tejkla a Trávníčka (oba ČSSD) zasednout třeba právě architekt městě Marek Janatka nebo městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který patří k dlouhodobým kritikům prodeje městských domů. Přesto při poslední schůzi zastupitelů svou ruku pro prodej další nemovitosti, patřící městu, nakonec zvedl. Poslední slovo bude mít k Tejklově záměru opět samotné městské zastupitelstvo, které se sejde ještě před prázdninami v pondělí 23. června.

Radnice se snaží zjistit, nakolik účinně funguje městský rozhlas, který podle některých, když bylo třeba, selhal

Chrudim - Radnice se po mnoha stížnostech občanů na "funkčnost nefunkčnost" městského informačního systému, konkrétně městského rozhlasu, snaží teď zjistit, kde je problém. Na několika místech ve městě prý není rozumět tomu, co hlas ozývající se z ampliónů vlastně hlásá.

Zkoušky rozhlasu přitom probíhají každý měsíc a Chrudimáci už si na polední kvílení sirén s následným ujištěním, že jde o pouhou prověrku, více méně zvykli. Jako paradoxní se tak jeví fakt, že nikoho ze zodpovědných činitelů doposud nenapadlo, zda kromě nepříjemného vytí elektronické sirény rozumí lidé i slovům linoucím se z plastových reproduktorů. Mnohde totiž ozvěna znemožňuje pochopit, co vlastně zastřený hlas po lidech chce.

[[img:chrn_fullwidth:8311:Nechtělo by to zvážit funkčnost neefektivního městského rozhlasu? Město teď dalo na hlasy kritiků a prověřuje, kde všude bylo večerní hlášení 7. června slyšet a kde už nikoli.  Foto: Chrudimské noviny]]

To by se teď ale mělo změnit. „V sobotu 7. června došlo k úniku nebezpečné chemické látky v místní části Píšťovy. Vzhledem k tomu, že nám byly doručeny stížnosti, že někde nebyl rozhlas slyšet dostatečně, tak bychom byli rádi za zpětnou vazbu,“ nabádá občany k podnětům šéf oddělení krizového řízení MěÚ Chrudim Marek Kozák. „Chystáme se prověřit funkčnost rozhlasů v celém městě a ohlasy obyvatel města nám pomohou určit, na které lokality se zaměřit především. Pokud tedy někdo sobotní hlášení neslyšel, nebo si myslí, že právě u něj rozhlas nefunguje, může nám psát do neděle 22. června na adresy marek.kozak@chrudim-city.cz  nebo silvie.hegrova@chrudim-city.cz ,“ žádá o spolupráci Kozák.

Podle všeho tak město vzalo v potaz nespokojenost a doslova i bouři, která se vzedmula především na internetu poté, co huhlání v reproduktorech městského rozhlasu dokázali večer 7. června při ostrém chemickém poplachu rozkódovat jen opravdoví mistři. Nakolik se tedy chrudimská radnice řídí metodou předběžné opatrnosti nebo skutečné snahy problém odstranit, zůstává dál otázkou.

Chrudimské hnutí ANO chce za lídra kandidátky bývalého okresního přednostu a krajského radního Kudrnáče

Chrudim - Volební hnutí ANO, které zvítězilo v eurovolbách na Chrudimsku, žije už naplno také přípravami na blížící se komunální volby, které se letos uskuteční ve dnech 10. a 11. října. Podle předsedy oblastní organizace ANO Chrudim Jiřího Pochobradského postaví hnutí v bývalém okrese svoje kandidátky celkem v devíti městech a obcích, včetně Chrudimi. Bude tak mít nejpočetnější zastoupení v celém Pardubickém kraji.

Pochopitelně největší pozornost poutá kandidátka ANO v Chrudimi. Tady místní organizace Babišova hnutí navrhuje na pozici lídra bývalého dlouholetého přednostu Okresního úřadu v Chrudimi a jednu z tváří zdejší sametové revoluce Ondřeje Kudrnáče, který se v minulosti angažoval v Občanském fóru (OF), později v Občanské demokratické alianci (ODA) a naposledy působil v Chrudimi jako městský zastupitel v barvách Chrudimské volby (Volba pro město). Nyní je už několik let tajemníkem Městského úřadu ve Dvoře Králové nad Labem, kde si však údajně příliš nerozumí s tamní starostkou Editou Vaňkovou (ČSSD). Kudrnáč byl také jedno volební období krajským radním zodpovědným za školství a kulturu.

Chrudimskou kandidátku ANO sestavuje místní organizace hnutí, jejímž mluvčím je poslanec a městský zastupitel David Kasal. A právě on je podle vyjádření Pochobradského oprávněn její složení komentovat. "Mohu ale ze své pozice uvést jména jednotlivých lídrů, tedy i Ondřeje Kudrnáče, kterého si Místní organizace ANO Chrudim za svého lídra navrhla a také schválila. Nicméně konkrétní podoba kandidátky není ještě hotova a bude se o ní v příštím týdnu jednat. Sám za sebe bych byl rád, aby na čelných pozicích byli především členové hnutí, kteří pro něj pracují od začátku a nikoli nestraníci," uvádí Jiří Pochobradský.

A které lídry má hnutí ANO připravené na Chrudimsku v jiných městech a obcích? V Hlinsku to bude Miloš Akerman, ve Skutči Roman Hřebík, ve Slatiňanech Marek Tkačík, v Hrochově Týnci Radek Klas, v Nasavrkách Pavel Chvojka, v Bylanech Karel Krulík, v Horním Bradle Karel Linhart a v Ronově nad Doubravou Vladimír Polák. O dalších kandidátkách ANO se ještě jedná, nebo jednalo v Krouně u Hlinska a v Heřmanově Městci.

Jaroslav Koreček: Kyselina

V sobotu 7. června jsem se domů do Škrovádu vrátil až večer, a o havárii v Píšťovech jsem neměl tušení. Vylezl jsem na strom, abych natrhal nějaké třešně. Byl jsem ve výšce asi čtyř metrů. Po chvíli mi zduřely sliznice v nose a začalo se mi těžko dýchat. Přičítal jsem to terpentýnu, protože jsem v Železných horách maloval. Teprve později jsem se z místního rozhlasu dozvěděl, že je havárie a  lidé se mají zdržovat doma a nevětrat. Protože vím, že máme na úřadě zkušeného vojáka, čekal bych jasnou a stručnou instrukci, jak se mám chránit, abych došel domů a mohl zavřít okna a chránit třeba i domácí zvířata. Protože bylo rozhlas mizerně slyšet, celé jsem to pochopil až po třetím poslechu. Nevycházet, zavřít okna. Sousedé nebyli doma a na internetu - na městských stránkách, jsem nic nenašel. Budu asi špatný spojař. Ze stadionu zněla hudba, do toho varoval rozhlas. Jak na Titaniku, kde také hrála kapela až po kolena ve vodě.

V tomto kontinentálním počasí, které zde vládne, vzniká ranní a večerní bríza, kterou využívají po staletí rybáři. Je to někdy poměrně silný vítr tvořený rozdílem teplot mezi vodou a pevninou, nebo mezi horami a nížinou, kdy sjíždí chladný vzduch dolů. Což přispělo k rychlému rozšíření úniku mraku výparů z kyseliny do okolí. Díky Bohu snad bez následků.

Vidím to jako několikanásobné selhání státní správy, která neustále bobtná a veškerou energii spotřebuje na hlídání koryt, kterých je stále málo. Připadá mi to jako v době, kdy se odehrála Černobylská tragédie. Tenkrát všichni věděli ze Svobodné Evropy, že se šíří radioaktivní mrak na naše území. Přesto se občanům lhalo, že žádné nebezpečí nehrozí. Učitelé tehdy vedli ničím nechráněné děti do prvomájového průvodu. Zatímco se tribuny urychleně velice pečlivě zakrývaly před případným radioaktivním spadem.

Nyní je polovina týdne a neznám žádné vyjádření odpovědných k sobotní havárii. Báchorky o tom, jak byl mrak pod kontrolou, nebo o záměně šroubu, by byly úsměvné, pokud by nešlo o tak nebezpečnou záležitost. O tom, že se nemá kombinovat nerez s ocelí, se učí už zámečníci v druhém ročníku. Jestli jsou takto zajištěny ostatní nádrže, měl odejít ředitel v želízkách.

[[img:chrn_fullwidth:4715:Jak ochránit v případě havárie domácí zvířata? To je dodnes záhada.  Foto: Chrudimské noviny]]

Protože je zde zvykem vše ututlat a nikdy nic nevyšetřit, hodí se to na triko skladníkovi, který tuto svinsky nebezpečnou práci za čtrnáct tisíc korun dělá. A je rád, že ji má. Stále není jasné, že po takových hasičských manévrech, navíc pod kontrolou našich kormidelníků, kteří mají starost o občany v názvu své funkce, se po několika hodinách havárie opakuje jak přes kopírák.

Místo zbabělého mlčení bych rád slyšel z úřadu nebo od hygieniků, zda byla některá oblast zamořena či nikoli. Ticho jsou ochránci přírody a divokých zvířátek, kteří demonstrují kvůli každé přejeté žabičce. Jsme v době, kdy dozrávají třešně a jahody. Zda-li je mohu s klidným svědomím nabídnout svým vnučkám? Nebo jim snad podám jedy do jejich tělíček? Nakolik je kontaminovaná voda v bazénech a koupalištích?

[[img:chrn_fullwidth:4714:Je možné konzumovat vlastní zeleninu a ovoce bez starostí, nebo je snad vše kontaminováno? Opět žádné odpovědi z patřičných míst.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zaráží mě hrobové mlčení ze Slatiňan, které jsou k místu havárie mnohem blíž než Chrudim. Jako by se jich to netýkalo. Na druhé straně města je další, mnohem větší sklad chemikálii. Co vlastně tyto sklady  přinášejí občanům, mimo obrovského rizika? A zabýval se vůbec někdo tím, jak se chemikálie převážejí? K takovému uvolnění uzávěru může dojít i při drobné nehodě uprostřed neustále ucpaného města. Jak by se tam dostávali v takovém počtu hasiči, si neumím představit. K tomu ještě současný špatný varovný systém a vychází mi z toho hromady obětí, zvláště nevinných dětí, které se samy neochrání.

Největší nebezpečí však vidím v tom, že státní a obecní správa ztratila pud sebezáchovy. On totiž jedovatý mrak sežehne nejen lůzu, ale i vyvolené, ten si nevybírá. O tom se lidé přesvědčili před sto lety, kdy byl jedovatý plyn poprvé použit. Tenkrát stačilo, že se obrátil vítr. Třeba se opravdu nic nestalo, to však musí někdo zodpovědný říct a pokud se prokáže, že lhal, měl by být potrestán. Současné temné mlčení k důvěře nepřidá.

Jaroslav Koreček, Škrovád

Radní navrhují prodat kvůli úpravě teras část pozemku u "loutkárny", městskému architektovi se však projekt nelíbí

Chrudim - Muzeum loutkářských kultur chystá další novinky. Jednou z nich má být zrekonstruovaná terasa přiléhající z jižní strany k renesančnímu objektu, kterou by muzeum rádo zpřístupnilo veřejnosti pro pořádání loutkových představení pod širým nebem nebo workshopů. Má to však háček - pozemek patří zčásti městu, které by jej buď muselo na muzeum převést anebo s jeho záměrem souhlasit.

Na tyto úpravy má už přitom vedení muzea zpracovaný projekt, podle kterého by zde mělo dojít k předláždění části teras, vybudování prvku s tekoucí vodou a také k vyměně staré elektroinstalace. Revitalizací by měla projít i zdejší zeleň. Během zpracování projektu revitalizace teras se však zjistilo, že část pozemku, o který se jedná, patří chrudimské radnici a nikoli muzeu. To tedy muselo následně požádat město o jeho odkoupení. Přestože je termín pro odevzdání podkladů k získání dotace poskytované ze státních peněz určen už na 20. června, předložilo vedení muzea svoji žádost o odkup pozemku až v polovině května.

[[img:chrn_fullwidth:2619:Mydlářovský dům, v němž sídlí Muzeum loutkářských kultur, prošel v minulých letech pod vedením současné ředitelky Simony Chalupové důkladnou rekonstrukcí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pozdní podání žádosti městu nebylo však jediným zádrhelem v projektu. Proti němu se totiž vyslovil městský architekt Marek Janatka. Podle jeho názoru nejde o citlivé dotvoření budov v jejich dvorním traktu, ale spíše o venkovní divadelní scénu, která se do těchto míst příliš nehodí. Vzápětí ale dodal, že žádost muzea nezamítne, protože by to mohlo mít za následek ohrožení získání dotace. S prodejem městského pozemku prý také nemá problém, avšak za předpokladu, že zde bude zřízeno věcné břemeno spočívající v tom, že bude městu v případě potřeby umožněn volný přístup k městským hradbám, které potřebují pravidelnou údržbu.

Nejspíš pod dojmem doporučení městského architekta souhlasila s prodejem pozemku i městská rada. Překvapivě ale také odsouhlasila celý záměr rekonstrukce teras tak, jak si ji Muzeum loutkářských kultur naplánovalo. A to i přesto, že k ní má městský architekt Janatka vážné výhrady. O prodeji pozemku o velikosti 50 metrů čtverečních bude však ještě rozhodovat městské zastupitelstvo, kterému rada doporučila prodej schválit za cenu v místě obvyklou.

Část projektové dokumentace, která zobrazuje výsledný vzhled terasy u muzea, najdete v příloze pod textem.

Příloha: