Chrudim - Dětí s autismem každý rok podle všeho přibývá. Toho jsou si vědomi i ve školce v ulici Strojařů, která se na handicapované předškoláky specializuje. Vedení mateřinky se proto teď rozhodlo změnit status jedné ze tříd tak, aby byla zaměřena právě na pomoc rodičů s dětmi, které touto poruchou trpí.

Nikdo přesně neví, jak autismus vzniká, na vině je ale zřejmě genetická zátěž a vliv prostředí. Lidé trpící autismem se poznají podle zvláštních reakcí na běžné podněty, opakováním monotónních činností a často i slov. Děti bývají uzavřené do sebe a těžko komunikují se svým okolím. A právě takovým dětem se chtějí cele věnovat v jedné ze svých tříd v Mateřské škole Na Rozhledně.

Od školního roku 2014/15 se tak status zdejší speciální třídy mění na třídu autistickou. Změnu přitom vedení školky projednalo i s krajským úřadem a ten neměl námitek. Už dříve totiž krajští úředníci souhlasili se zřízením speciální třídy, a to dokonce na dobu neurčitou. Samotné chrudimské radnici, která je zřizovatelem školky, by však žádné „sekery" v rozpočtu vzniknout s chystanou změnou vzniknout neměly.

Chrudim - Dlouho odkládaná rekonstrukce poslední zanedbané ulice v centru města se posunula ke své realizaci. V Lázeňské ulici se kvůli tomu sešli místní obyvatelé s úředníky města, aby se společně dohodli na změnách, které se tu plánují.

Autorem návrhu rekonstrukce ulic Lázeňská a Podfortenská je přitom architekt Michal Fišer, který se "proslavil" především předchozími projekty, podle nichž byly opraveny třeba ulice Na Sádkách, Radoušova a Střelecká. „Chceme Lázeňskou ulici řešit nejen proto, že její stav není dobrý, ale také proto, že se jedná vlastně o poslední ulici v bezprostřední blízkosti historického centra, která ještě neprošla rekonstrukcí," říká starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

[[img:chrn_fullwidth:2775:Parkoviště v lokalitě kolem letního kina citělně chybí. Bude součástí studie i dostatek parkovacích míst?  Foto: Chrudimské noviny]]

Jistě nepřekvapí, že město by chtělo mít projekt opravy Lázeňské ulice hotový ještě před podzimními komunálními volbami. S blížícím se termínem možné výměny vedení chrudimské radnice se totiž zvyšuje aktivita úředníků i lokálních politiků v počtu uskutečněných akcí, které jim mohou přinést při hlasování zisk plusových volebních bodů. Příkladem může být třeba horečná aktivita současného vedení radnice při uskutečňování výstavby venkovní tělocvičny před „Emilákem“. Starosta Řezníček zašel nyní dokonce tak daleko, že popřel jakékoliv spory s jedním z autorů tohoto projektu, Danielem Schindlerem. Stalo se tak přesto, že radnice dlouhou dobu se Schindlerem vůbec nekomunikovala a místo tělocvičny pro workout postavila na plácek před stadionem MFK Chrudim cvičební prvky pro seniory. Spoléhá se snad vedení města na krátkou paměť voličů?

[[img:chrn_fullwidth:5443:Tělocvičnu pro seniory využívají především děti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vraťme se ale zpátky k Lázeňské ulici. Návrh studie zde počítá s tím, že by měla Lázeňská ulice zůstat obousměrná v úseku od Široké ulice po vjezd do dvora za Muzeem. Ve zbývající části by potom měla být jednosměrná s tím, že bude umožněn obousměrný pohyb cyklistů. „Další postup bude takový, že podle vznesených připomínek občanů bude dopracována studie architekta Michala Fišera, která bude spolu se záznamy z jednání umístěna na webových stránkách města. Na základě studie poté zadáme zpracování dalších stupňů projektové dokumentace na řešení úpravy dané lokality tak, aby byly hotové ještě v letošním roce," říká neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

Lokalita těsně přiléhající k Lázeňské ulici - areál bývalého letního kina, je další z horkých témat, která musí chrudimská radnice po letech sporů řešit. Jak se podaří osud areálu, v němž hrstka nadšenců pravidelně pořádá nejrůznější kulturní akce, skloubit s novým vzhledem Lázeňské ulice, zůstává otázkou, na kterou nejspíš odpoví teprve nové vedení města vzešlé z podzimních komunálních voleb.

Chrudim - Na obzoru je několik skutečně letních dní a proto jistě nejvhodnějším trávením volného času bude pro všechny milovníky koupání pláž písníku, nebo třeba chrudimská plovárna. Nejen u vody se dá ale prožít následující víkend.

V pátek 6. června přivítají na skutečském zimním stadionu skutečnou legendu. V rámci Turné tisíce a jedné noci sem totiž přijíždí populární rocková skupina Katapult v čele se svým frontmanem Oldou Říhou. Atmosféru dvouhodinového koncertu kapely, která prodala v Česku hned po Olympiku nejvíce svých desek, umocní prostředí haly zimního stadionu, které umožní tanec i samotnou podporu kapely přímo "na ploše". V omezeném počtu jsou zajištěna i místa k sezení (tribuna). To vše od osmi hodin večer. V Restauraci Na Radnici v Trhové Kamenici začíná v tentýž pátek v sedm hodin večer koncert country kapely Jako Vždycky.

Zámek Slatiňany vás o víkendu srdečně zve na speciální prohlídky "Pokrok nezastavíš", ve kterých projdete zámek doslova od sklepů až po půdy. Prohlédnete si unikátně dochované technické zázemí a navštívíte hned několik zajimavých prostor, které nejsou běžně přístupné veřejnosti. Začíná se v sobotu o půl jedenácté dopoledne a pokračuje v neděli ve stejnou hodinu.

Dětský den si můžete užít v sobotu 7. června od půl druhé odpoledne na hřišti u lesa ve Dvakačovicích, ode dvou odpoledne je také připraveno zábavné odpoledne pro nejmenší v Trhové Kamenici a ve stejný den a stejnou hodinu je pro děti přichystán i dětský den s oblíbenými postavičkama Asterixem a Obelixem ve sportovní hale Základní školy v Chroustovicích. Dvě hodiny po poledni začíná též oslava 40 let Mateřské školy v Miřeticích. Na programu zde bude vystoupení dětí mateřinky, vystoupení Inky Rybářové a pasování předškoláků s klaunem. Dále v programu najdete dětskou diskotéku, balónkovou show a skákací hrad.

S programy pro děti, jimž je vlastně „zasvěcen“ celý červen, se o tomto víkendu doslova roztrhl pytel. Super dětské odpoledne vás čeká i v Heřmanově Městci v sobotu od 14 hodin. Těšit se tu můžete na spoustu zajímavých soutěží o pěkné ceny a také dětskou diskotéku. V koutku lesní moudrosti se lze zeptat na vše, co vás zajímá. Kluci a tátové jistě ocení přehlídku silných motorek, které si můžete zároveň osedlat. Srdečně vás zve občanské sdružení Heřmani a FK Jiskra Heřmanův Městec.

Také Sbor dobrovolných hasičů Vížky pořádá v sobotu 7. června od 15 hodin v Loučkách u rybníka dětský den. Na programu jsou zde soutěže pro děti spojené s ukázkami hasičské techniky. V případě nepříznivých podmínek bude dětský den pořádán ve stejnou dobu na hřišti ve Vížkách. Dětem bude patřit i skanzen na Veselém Kopci, kde se společně se sdružením Momo Chrudim mohou naučit plstění a poznat některé z tradičních řemesel.

Dobrovolníci z humanitární organizace ADRA a Církve adventistů sedmého dne v Luži zvou také všechny srdečně na 11. Košumberský dětský den v neděli 8. června od půl druhé odpoledne na nádvoří hradu Košumberk. Tentokrát na téma „Šmoulové na hradě“. Od 13.30 hodin bude umožněn vstup a ve 14 hodin začíná samotný programu. V 15.30 hodin začne losování tomboly a ceny tu čekají skutečně na každého. Od 16 hodin se pak můžete těšit na divadelní představení dětí ze ZUŠ Luže.

[[img:chrn_fullwidth:8254:Na Košumberku lze potkat i čápa v jídelně pro pacienty léčebny.  Foto: Chrudimské noviny]]

Po více než půl století se budou v neděli od desíti hodin dopoledne konat na náměstí v Trhové Kamenici velké trhy. Náměstí se zaplní stánky s čerstvou zeleninou, ovocem, voňavým pečivem, barevným kořením, domácími sýry, medovinou, šátky, nebo korálky. Uvidíte i práci řemeslníků. Účast přislíbili též nožíři, kováři a textilní výtvarnice. Organizátoři se snaží navázat na dřívější tradici. V minulosti se zde totiž handlovalo s dobytkem. To jim bylo inspirací, a tak nebude chybět ani koutek s domácími zvířátky - telátkem, prasátkem, ovečkou, kozičkou, nebo koníčkem. O trzích nemusíte doma vařit oběd, protože vás asi nalákají stánky s voňavým občerstvením. Snad si vyberete i z pestrého kulturního programu, který zde předvedou Taneční studio Sluníčko z Hlinska, Pěvecký sbor z Trhové Kamenice, Národopisný soubor Kohoutek a Šeucouská muzika ze Skutče.

Knihou, kterou tentokráte doporučuji, je Smrt západu od amerického neokona Patrika Buchanana. Ten v knize popisuje zánik západu. Příčinu vidí ve ztrátě jeho hodnot, především potom ve ztrátě židovské a křesťanské víry.

Hezký víkend, milí čtenáři!

Chrudim - Někteří opilci, kteří v alkoholovém opojení museli využít „služeb“ městské policie a byli strážníky odvezeni na záchytku v Pardubicích, si nyní mohou oddechnout. Městští radní totiž schválili prominutí nákladů, které právě strážníkům v souvislosti s převozy podroušených osob vznikají.

Prominuty teď budou pohledávky 33 hříšníkům, kteří odmítají zaplatit převážně stokorunové částky tvořící v konečném součtu cifru převyšující šest tisíc korun. Protože se jedná často o osoby, které si nepřebírají dopisy s červeným pruhem, jež jim radnice zasílá, a samy mají hluboko do kapsy, případný soudní spor by znamenal zbytečně vyhozené peníze daňových poplatníků. Podle starého rčení „kde nic není, ani smrt nebere“, se proto úředníci z finančního odboru MěÚ Chrudim rozhodli radním doporučit schválit prominutí těchto pohledávek.

Radnice přitom zjistila, že zmiňovaných třiatřicet opilců nemá mnohdy ani zaměstnavatele, kterého by bylo možné oslovit s žádostí o srážku dlužných peněz ze mzdy, ani bankovní účet. Někteří z nich jsou dokonce důchodci. Často se také jedná o cizince, u nichž je snaha o doručení zmiňované žádosti prakticky nemožná. Mnozí rovněž sedí ve vězení, nebo mají na účtu několik dalších pokut.

Chrudim - Radnice se rozhodla napravit nelichotivé podmínky k parkování před několika bytovými domy v největším chrudimském sídlišti U Stadionu, jež stojí kolmo k řece Chrudimce. Po letech planých příslibů a neustálém pokutování majitelů aut, kteří je kvůli nedostatku místa parkují podél bytovek, přichází totiž konečně pozitivní zpráva - město je připraveno rozšířit alespoň o metr příjezdové komunikace před domy, což před nimi umožní podélné i příčné parkování zároveň.

O tuto úpravu přitom usilovala dlouhodobě na základě četných stížností zdejších motoristů většina místních bytových samospráv, které postupně kontaktovaly jednotlivé představitele vedení radnice. Uspěly ale až nyní, kdy je vyslyšel neuvolněný místostarosta zodpovědný ve městě za dopravu Jaroslav Trávníček (ČSSD). Ten je však v současnosti plně vytížen vyřizováním záležitostí kolem výstavby obchvatu města a tak se dohodl se svým kolegou, dalším neuvolněným místostarostou Janem Čechlovským (ODS), že za něho část pravomocí převezme. Nevyřešené resty s parkováním U Stadionu se tak daly rychle do pohybu.

[[img:chrn_fullwidth:4706:Parkování na trávníku před domy by měl být konec.  Foto: Chrudimské noviny]]

"Tuto záležitost jsme už projednali jak s architektem města, tak i s odborem dopravy a nikdo z nich proti této úpravě nic nenamítá. V této chvíli tedy zadává odbor investic projekt, abychom zjistili, nakolik to bude technologicky a finančně náročné," vysvětluje místostarosta Čechlovský. Jak dodává, nutné bude především zjistit, zda nebude složité přemístit veřejné osvětlení a přesadit některé vzrostlé stromy, které jsou v těsné blízkosti parkoviště. V případě jeho rozšíření by zde totiž tvořily překážku a tak musí o něco dál. "Nepředpokládám ale nějaké problémy," konstatuje Čechlovský. A kdy se s úpravami konečně začne? To zajímá zdejší obyvatele ze všeho nejvíc. "Rádi bychom část této akce realizovali už letos na podzim a zbytek v příštím roce," uzavírá Jan Čechlovský.

Pro místní obyvatele to bude znamenat nemalou úlevu. Kvůli nedostatku místa před domy mezi nimi totiž občas dochází k hádkám, když auta parkující podél bytovek blokují výjezd vozidlům stojícím na parkovišti s příčným stáním. Nezřídka pak musí tyto situace řešit po udání strážníci a pokutovat ty, na které nezbylo na příčném parkovišti před domy už místo. Město se přitom snažilo v minulosti řešit nedostatek zdejších parkovacích míst poměrně razantním projektem od pražských architektů, kteří se rozhodli plochy mezi jednotlivými domy U Stadionu zprůjezdnit a tím i vytvořit potřebná parkovací stání. Mezi obyvateli sídliště to však vyvolalo velkou vlnu nevole a při veřejném projednávání tohoto projektu architekty i s jejich plány odsud doslova vyhnali.

"Od té doby město do sídliště, až na dětské hřiště uprostřed, neinvestovalo ani korunu. Museli jsme si dokonce za vlastní peníze pořídit před domy zvýšené obrubníky, aby ochránily před manévrujícími auty na úzkém parkovišti náš trávník s keři a květinami," popisují situaci lidé z bloku čp. 717 až 720. Sídliště podle nich přitom potřebuje další peníze do zdejší infrastruktury. "Například chodníky jsou pro ostudu a každou chvíli hrozí, že se na nich někdo zraní. Jsou tu už od 70. let, kdy se sídliště stavělo," poukazují na "chodníkový tankodrom", lemující největší chrudimské sídliště podél řeky Chrudimky. "Důležité ale je, že se po tolika letech město konečně odhodlalo poslouchat i naše návrhy, tedy těch, kdo tu žijí, a vyjde nám rozšířením parkoviště vstříc," kvitují s povděkem.

Chrudim - Od neděle 1. 6. bude zprovozněna nová autobusová zastávka MHD ve Škroupově ulici, a to přímo před nákupním střediskem Dukla, která bude mít za úkol lépe zajišťovat dopravní obslužnost v této oblasti. Zároveň nahradí provizorní zastávku na Kalábrii, která tak bude v sobotu 31. 5. po projetí posledního večerního spoje zrušena.

Souběžně s tím bude zprovozněna nová zastávka MHD v ulici V Tejnecku, v místě těsně za křižovatkou s ulicí Opletalovou ve směru k Topolské ulici, kde doposud taková zastávka scházela a autobusy tak celý tento úsek ulice V Tejnecku projížděly bez možnosti zastavit a obsloužit tuto oblast. Dále budou nově některé méně frekventované zastávky zahrnuty do systému zastávek na znamení - cestující tak budou muset na těchto zastávkách stisknout tlačítko Stop, která jsou ve větších počtech umístěna v autobusech a dát řidiči znamení, že budou chtít v dané zastávce vystoupit. Na tuto povinnost bude upozorňovat i akustické hlášení v autobusech. Zároveň dochází ke změnám názvu zastávek v místní části Markovice tak, aby lépe vystihovaly dané místo.      

Když jsem viděl prořezávat nejstarší škrovádský strom, nevěřil jsem svým očím. Strom chráněný státem se prořezává těsně před květem. Rány tohoto velikána se ani neošetří po řezech motorovou pilou, která do nich zanese olej a zapříčiní hnilobu a brzký konec tohoto stromu. Přemyslovská lípa, typický strom českých návsí, musí ustoupit třešničkám, které živoří uprostřed návsi na pevném podkladu ze škrovádského pískovce. Lípa, která zanedlouho rozkvete, přiláká stovky včel a její omamná vůně, hlavně v podvečer, se bude linout celým Škrovádem. 

Již v biblických dobách bylo největším trestem pro poražené otrávit studně a skácet stromy. To vždy byly a jsou největší cennosti pro člověka, které se nedají ničím nahradit. Vojáci po lokte zatřísnění krví nepřátel to odmítali dělat. Nastoupili vyvrhelové a zločinci, kteří se vždy přidávají na vítěznou stranu. Ve středověku se kati zakrývali kápí, když vykonávali konečný  rozsudek. Nyní se ti, kteří vykonávají konečné rozsudky nad likvidací stromů, zakrývají do různých komisí, odborů na ochranu zelení a péče o životní prostředí. Naši hlídací psi demokracie mi spíše připomínají mopslíky, kteří pod stolem olizují páníčkovy nohy. Jinak by už dávno zveřejňovali jména těch, kteří tato nevratitelná rozhodnutí dělají, kteří vypracovávají odborné posudky i jména těch, kdo hlasují.

[[img:chrn_fullwidth:3749:V Chrudimi se bezohledný městský úředník nezastavil ani před vykácením napučených sakur.  Foto: Chrudimské noviny]]

Musím se ještě vrátit ke stromům, němým svědkům minulého století, které toto řádění nepřežily. Dominanta Škrovádu byl tis, který zpevňoval základy Bartůňkovy chaloupky. O jeho likvidaci se usilovalo více než třicet let. Jeho kmen s dutinou větší než dva metry odolal nedávnému orkánu Kiril. Dutinu, kterou odhalí každý hajný pouhým poklepem, odborníci nepoznali. Jinak by už dávno museli korunu tohoto stromu odlehčit. Strom mohl žít dál a zpevňovat základy. Hlavně ale měl mít vedle sebe třicetileté brášky. V olšině také nemuselo padnout tolik olší. Opět se nikdo nehlásí k ortelu, který byl na nich vykonán.

Před více než padesáti lety se rozhodl profesor Přibyl strávit důchod ve Škrovádu. V této době měla být olšina vykácena. Stromy už byly rozděleny podle zásluh. Protože o dřevo jde, stejně jako nyní, až v první řadě. Dokázal přesvědčit tehdejší vedení národního výboru o významu a přínosu stromů k životnímu prostředí a hlavně lidem. Tenkrát se občanům na úřadu ještě naslouchalo. Profesor byl člověk vážený a nebál se žáků jako ti současní. Hlavně však olšina měla před sebou padesát let života. Nyní je zde díra jak po dobře mířeném direktu do předních zubů. Za sokolovnou ohrožovaly občany také dvě lípy. Lípy, které sázeli sokolové za německé okupace, přežily i okupaci ruskou. Za Němců byli hrdinové ti, kteří tyto stromy, symbol československé státnosti, sázeli. Nyní se považují za hrdiny ti, kteří je kácí. Na návsi vadila více než stoletá mohutná krasavice. Okolo jejího pařezu se válely větve plné pupenů a sám pařez znovu obrůstá. Vzpomeňme na Jiráskovu Lucernu, jak museli lípu před vrchností bránit. Jakoby se historie opakovala.

[[img:chrn_fullwidth:7309:V Nerudově ulici šly k zemi lípy, o něž se město roky nestaralo. Záměrně?  Foto: Chrudimské noviny]]

Nechápu, proč se nevysazují na návsi stromy desítky let staré, jako se vysazovaly při zakládání zámeckého parku. Už slyším, jak by to bylo drahé. Kdyby se nerealizovala betonová nesmyslná kreace „božích prstů“, která zlikvidovala jediný veřejný prostor ve Slatiňanech, mohly si dnes děti hrát ve stínu lip.

Jsou lidé, kteří mají beton rádi, dokonce si fotografiemi New Yorku vyzdobí interiéry. Těm doporučuji je doplnit barevně vyvedenou rakovinou vyžraných dětských plic. O králi zámeckého parku, mohutném buku, toho bylo napsáno tolik, že bych se opakoval. Opět mi nejsou známí ti, kteří se ho rozhodli poslat k zemi. Jsem přesvědčen, že by i s několika větvemi byl okrasou parku. Parku, který už dávno neodpovídá původním plánům. Stromy rostou tam, kde ořech vypadl vráně ze zobáku.

V Chrudimi ohrožovala občany lípa nedaleko sokolovny, ale hlavně alej lip k městskému nádraží. Když jsem stromy v dubnu prohlížel, z jedné dutiny po odřízlé větvi rostl více než šestiletý stromek. Nejméně tak dlouho se o toto stromořadí nikdo nestaral. Lípy zmizely. Mají je snad nahradit javory. Nedovedu si představit, že by někdo v Kanadě vykácel alej národních symbolů javorů a nahradil by je lípami. Na toto musí být hodně drzé čelo.

Když jsem minulou zimu viděl na skládce obrovskou hromadu listnáčů, zajímal jsem se, odkud ty stromy jsou. Byly z Vaňkových školek. Musely ustoupit hale japonského investora. Pochybuji, že by si doma dovolil vykácet stromy a postavit tam halu. A kdyby, tak až by vylezl z vězení, by si nikde ani neškrt. V kolonii Česko si však může dovolit všecko.

V chátrajícím areálu bývalé Transporty, která dříve zaměstnala půl okresu, by se místo jistě našlo a nemusela se nenávratně ničit další půda. Nedávno mi psala známá z cesty po Novém Zélandu. Ten navštěvují turisté a obdivují aleje stromů podél silnic. Nejdražší pokoje mají okna přímo do korun stromů. U nás stromy ohrožují řidiče a stíní do oken. Proto musí padnout.

Před léty jsem mohl doprovázet Markétu na její výstavě soch v Paříži. Denně jsem chodil podél parčíku, kde bylo vykáceno sedm stromů, asi takových jako ve Vaňkových školkách. Pobouření Pařížané svůj hněv obrátili proti firmě, která zde měnila eskalátory. Ta to lehce vyvrátila tím, že technologii výměny změnila až po vykácení stromů. Demonstranti svůj hněv obrátili proti starostovi tamnějšího obvodu. Ještě koncem týdne se pan starosta poroučel. Jak jsem se později dozvěděl, zanedlouho ho následoval i prefekt. Vyšlo najevo, že stromy stínily při ranní toaletě starostově milence. Hlavní heslo demonstrantů bylo: "Kdo nemá rád stromy, nemá rád lidi." Připomínám, že Paříž má zhruba tolik obyvatel jako naše republika.

Musím uznat, že ti naši jsou jiní držáci. Hlavně však pro naprostou apatii občanů, všelijakých kavárenských zelených, ochranářů přírody, zdravotníků, vlastně nás všech, kterým je jedno, jaký vzduch budou dýchat naše děti. Všichni umožňujeme svou nečinností řádění lidí, kteří mají na starosti péči o veřejnou zeleň a kterým chybí sociální cítění, což dnes není in.

Jaroslav Koreček, Škrovád

Chrudim - Sídliště nedaleko Škroupovy a Fibichovy ulice prošlo v nedávné době revitalizací. Přesto se tu podle všeho nepodařilo vychytat všechny „mouchy“. Místní si totiž stěžují, že hřiště, na němž by si měly hrát děti, se po dešti mění spíše v plovárnu.

Podobný problém přitom dlouhá léta řešilo město poblíž Mateřské školy U Stadionu, kde po dešti rybníček pro změnu připomínal chodník lemující školku. V loňském roce zde proto byly odstraněny nevyhovující odvodňovací žlábky a instalovány nové. Parta dělníků zvládla tuto nenáročnou operaci za jeden den a všem se ulevilo. Především maminkám, které nemusely cestou za svými potomky do školky překonávat jezera dešťové vody.

[[img:chrn_fullwidth:8227:Vykoupat se v kalužích, nebo počkat na přírodu, která se o vodu postará? To je teď dilema obyvatel vnitrobloku domů nedaleko Fibichovy a Škroupovy ulice.  Foto: Jitka Šťastná]]

„I po rozsáhlé rekonstrukci vnitrobloku Fibichova - Škroupova, kdy byly vytvořeny desítky nových parkovacích míst a dětské pískoviště i hřiště byly upraveny podle evropských norem, zůstal především dětem jeden velký problém. Hřiště na míčové hry se po dešti stává spíše koupalištěm - v zimě i kluzištěm, protože se viditelně pozapomnělo na jeho odvodnění,“ popisuje situaci v sídlišti obyvatelka Jitka Šťastná. Najde proto radnice v rozpočtu peníze na vyřešení tohoto problému, nebo budou místní děti muset čekat, až se o vysušení hřiště postará slunce?

Samotná Fibichova ulice letos projde rekonstrukcí, která by si měla vyžádat více než sedm milionů korun. Vzniknout by zde měla například nová parkovací místa a upravit přijde i povrch silnice, která už dlouhá léta připomíná spíše okresní silničku třetí třídy než komunikaci v samotném centru města.

Chrudim - S tím, jak se město rozrůstá, vyvstává potřeba nově pojmenovat i vznikající ulice a sídliště. Právě tento někdy nemalý problém byl jedním z bodů, jímž se zabývala městská rada na svém prozatím posledním zasedání.

Nově tak v Chrudimi najdeme ulici Bartůňkovu, která by se měla nacházet v lokalitě Na Špici, což je komplex domů ležících za nemocnicí. Muž, po němž nese ulice jméno Josef Bartůněk, býval právě v Chrudimské nemocnici primářem a zasloužil se o její rozvoj. Příjezdová komunikace v lokalitě Píšťovy se bude nově prozaicky označovat jako ulice K Píšťovům a nově stavěné sídliště, které zde vyrůstá, by mělo být známé jako Sídliště Jaroslava Lonka. Lonka byl totiž popraven v roce 1945 za účast na protinacistickém odboji. Jeho kolega, který rovněž zaplatil životem za svůj boj s nacistickou tyranií, Jan Šnajdr se rovněž dočká „své ulice“. Ta se bude rovněž nacházet v lokalitě za obchodním domem Tesco.

[[img:chrn_fullwidth:5648:Ještě v nedávné době se v lokalitě za Tescem stavělo, brzy se však budou stěhovat noví nájemníci. Ulice si proto zaslouží své jméno.  Foto: Chrudimské noviny]]

Další nové ulice jsou v místní části Markovice. Ulice Hasičská a Janderova se nacházejí v lokalitě U Kostela. František Jandera byl Markovičák, který se významně zasloužil o rozvoj této bývalé obce a tato pocta je podle letopisecké komise, která tyto návrhy městské radě předložila, zcela v pořádku. Poslední ulicí, která získá nový název, je markovická ulice V Dolíčku, jde přitom o dlouhá léta vžitý místní název. Všechny tyto změny teď budou ještě muset schválit městští zastupitelé, kteří mají v těchto otázkách jako vždy poslední slovo.

Chrudim - Květen je u konce a do začátku prázdnin zbývá už jen několik málo dní. Rok se pomalu přehupuje do své druhé poloviny a známá sezóna okurek se blíží. Ne tak ale ve víkendových tipech, protože i tentokrát si dovolím vás pozvat na nejrůznější akce, které by vás určitě neměly nudit. Vykašlat se ale na moje rady můžete samozřejmě vždycky :-).

V pátek 30. května zasedne do křesla pro hosty v památníku Ležáky rodačka z nedalekých Slatiňan Helena Vondráčková. Program zde začíná v šest hodin večer.

V sobotu 31. května jste od jedné hodiny odpolední zváni na druhý ročník snad nově vznikající tradice. Jde o Festiválek na klíček, který se koná v areálu slatiňanské sokolovny. Těšit se můžete na pódiová vystoupení i bohatý doprovodný program. Tradiční venkovská veselice se koná rovněž ve Studnici. V sobotu v jednu hodinu po poledni pokácejí místní u bývalé školy májku. Ve 13 hodin pak vyjde od zdejší školy průvod s kapelou na letní parket. Cestou jsou zastávky s tancem. V 15 hodin všichni společně dorazí na letní parket, kde děti a mládež společně zatančí u májky. Na závěr se uskuteční dražba a pokácení májky. K tanci a poslechu zahrají Zavřelovi. Jak tuto hozenou rukavici zvednou a zda vůbec Chrudimáci, jimž májka na náměstí straší rovněž, je záhada nad jiné...

Obec Řepníky pořádá tradiční Pohádkový řepnický pochod v sobotu 31. května od 14 hodin na dětském hřišti u bazénu. Pro děti jsou připraveny atrakce a zábava se koná za každého počasí. Bude-li pršet, nezapomeňte proto holínky.

[[img:chrn_fullwidth:980:"Indiánská část" dnešních Palučin.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pohádkový les, který byl svého času proslulý a každý z těch, kdo byli poznamenáni Palučinami ho absolvoval, se koná v sobotu 31. května od jedné hodiny v okolí Úherčic. Tam totiž nové Palučiny, poté, co staré sídlo u Janovic zlikvidovala lidská zloba a nezájem, sídlí a pořádají své proslavené akce.

Bítovany ve spolupráci s MŠ Bítovany a zdejším hasičským sborem vás srdečně zvou v sobotu ode dvou odpoledne na dětský den. Na programu jsou soutěže, jízda na koních, vystoupení kynologa a hasiči. Dětské dny završíme tím svídnickým. Začíná v neděli 1. června v jednu hodinu odpoledne na místním hřišti. Program je následující: od 13 do 15 hodin skákání v pytli, střelba vzduchovkou, hod holinkou a mnoho dalšího. Ve čtyři odpoledne zahrají žáci Základní školy v Bojanově svou vlastní interpretaci oblíbeného filmu nejen pro mladé „Ať žijí duchové“. Kdo si střihne roli hajného, jemuž rodiče bránili ve studiu operního zpěvu a huláká proto na lesy, nepodařilo se autorovi těchto řádek do uzávěrky zjistit.

V neděli v osm hodin ráno se také na chrudimském Resselově náměstí koná dětský jarmark. Organizátoři slibují od sportovního vyžití přes malování, zpívání, soutěže až po bleší trh výrobků dětí z chrudimských mateřských školek a zájmových organizací. Pohádkový jarmark se stánky s cukrovou vatou, sladkým i slaným popcornem, perníčky a vůbec vším, co děti rády mlsají.

To by asi k akcím blížícího se víkendu stačilo. Možná jste zaznamenali, že se naše rubrika receptů opět o něco rozrostla, nebo-li nakynula, abych použil správnou terminologii.

Knihou, kterou se momentálně probírám, je Ilustrované včelařství od Yvese Gustina. Zajímá-li vás tento sociální hmyz, jenž produkuje nejen chutný medík, určitě doporučuji. Sám se zítra vydávám na jižní Moravu, konkrétně do Podivína. Ano, nedaleko je skutečně zámek Lednice, kam se, doufám, také podívám.

Hezký víkend, milí čtenáři a krásné čtenářky.