Pardubice/Chrudim - Česko-japonská společnost KYB Manufacturing Czech, vyrábějící automobilové tlumiče, dokončila v průmyslové zóně na okraji Pardubic hrubou stavbu nové výrobní haly, od níž si slibuje do dvou let zdvojnásobení své produkce. Podobně jako předtím v Chrudimi přitom zástupci firmy pokřtili zdejší půdu vínem, solí a rýží, aby tímto starým japonským rituálem zajistili fabrice bezpečnost, prosperitu a zahnali od ní zlé duchy.

Firma KYB Manufacturing Czech začala v Pardubicích s výrobou v roce 2006 a v současnosti už zde zaměstnává více než 450 lidí. V příštím roce by přitom chtěla mít až 700 lidí. Automobilovému průmyslu se totiž mimořádně daří a společnost má díky tomu zajištěné dlouhodobé zakázky. V současnosti vyrábí přes tři miliony tlumičů ročně, přičemž po dokončení haly počítá, že to bude až šest a půl milionu kusů. Nová hala je přitom postavena na kapacitu až 10,5 milionu tlumičů za rok.

Pardubická firma KYB dodává svoje tlumiče především do kolínské automobilky TPCA, dále Toyotě ve Francii, Nissanu ve Velké Británii a Rusku, Daimleru v Německu a Renaultu ve Francii a Slovinsku. Vedle výroby tlumičů by se měl pardubický závod věnovat i designu autosoučástek, který se prozatím připravuje v Japonsku a ve Španělsku. Vzhled tlumičů se totiž po čase mění, stejně jako se upravují interiéry i karosérie aut. Výrobci se přitom snaží všechny díly stále víc odlehčovat.

Společnost KYB Manufacturing Czech vyrábí od loňska také pružiny do automobilových tlumičů, a to v Chrudimi ve velké průmyslové zóně Západ, kde investovala do nové výrobní haly 200 milionů korun. Ročně zde přitom plánuje vyrobit až 1,5 milionu vinutých pružin. Nyní tu pracuje asi třicet lidí, do konce letošního roku by se ale jejich počet měl zdvojnásobit. Vzhledem k tomu, že je v současnosti na zdejším trhu práce nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, spoléhají se představitelé firmy na to, že je v Chrudimi strojírenské učiliště, které jim se zajištěním nových zaměstnanců pomůže. Společnost si proto u města zarezervovala v průmyslové zóně Západ ještě dva hektary půdy, na nichž by chtěla do konce roku 2017 postavit další výrobní halu a zaměstnat zde nové pracovníky.

Chrudim - Poté, co se majitel restaurace U Dalibora ve Filištínské ulici rozhodl uzavřít svoji živnost a celý dům prodat, následoval jeho kroky za několik měsíců i další z podnikatelů v této lokalitě Petr Locker. Známá restaurace U Slejšků, kterou provozoval, je teď k mání za necelých sedm milionů korun.

Locker, který v minulosti proslul několika insolvenčními řízeními a především kontroverzním vystupováním na veřejnosti, musí provozovnu nyní prodat, aby umořil dluhy, kterých prý není zrovna málo. Tvrdí to alespoň lidé z podnikatelova okolí. V samotné restauraci U Slejšků býval přitom častým hostem bývalý místostarosta a současný městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim), jemuž zde prý Locker „naléval“ do hlavy svoje názory na dění ve městě.

[[img:chrn_fullwidth:402:Petr Locker na archivní fotografii ukazuje, kam jeho podnikání míří...  Foto: Chrudimské noviny]]

Historický dům na Resselově náměstí se stal proslulým i poté, co do jeho fasády nechal bezohledný majitel nastřílet hřeby, které tu zajišťovaly reklamní poutač. Po zásahu radnice ale nakonec obrovitá plachta z domu zmizela. Zda se podaří ne zrovna levnou nemovitost prodat, je otázkou. Již zmiňovaná restaurace U Dalibora je totiž na prodej už bezmála rok a prozatím si svého kupce nenašla.

Chrudim - Další krok k výstavbě venkovní tělocvičny před stadionem MFK v ulici V Průhonech učinili v pondělí radní města. Schválili totiž firmu, která cvičební prvky na zelené ploše před „Emilákem“ postaví. Stala se jí pražská Enuma Elis, která má s tímto druhem staveb bohaté zkušenosti.

„Firma navrhla jedinečnou sestavu cvičebních prvků ve spolupráci se zájmovou skupinou obyvatel města - takzvaných street workouterů,“ vysvětluje mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová, jaký byl postup při vybírání nejvhodnějších hrazd a bradel, která budou stát před stadionem. „Cena byla nakonec stanovena na 360 tisíc korun a zahrnuje jak dodávku, tak i montáž cvičebních prvků na místě samém. Vytvořena bude i dopadová plocha. Částku by měla pokrýt zvláštní dotace z městské kasy,“ doplňuje informace Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:4878:Cesty mladých sporotovců do Městských lesů na podzim zřejmě definitivně skončí  Foto: Daniel Schindler]]

„Je dobré připomenout, že právě výstavba venkovní tělocvičny byla jednoznačně primárním bodem loňského Desatera problémů města. Není tedy pravdou, že je tato akce nepotřebná, nebo snad zbytečná, že město na její výsledky kašle,“ upozorňuje starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), jenž je znám svým pozitivním postojem ke sportovním aktivitám obyvatel města. Zítra, tj. ve středu 28. května v 16 hodin, se přitom na místě, kde má tělocvična vzniknout, opět sejdou příznivci workoutu s městskými úředníky, aby doladili poslední potřebné detaily a vyslechli si, jak bude tělocvična vypadat. Hotová by měla být už na podzim.

Chrudim - Celkem devětatřicet volebních stran a hnutí se ucházelo v eurovolbách na Chrudimsku o přízeň zdejších voličů. Přestože k volebním urnám dorazila v našem regionu jen necelá pětina lidí oprávněných volit, na průběh hlasování to nemělo žádný vliv. Některým kandidátům to totiž stačilo k tomu, aby s pomocí i tak malého množství hlasů obdrželi mandát k zasedání v Evropském parlamentu.

Na Chrudimsku se přitom žádné překvapení nekonalo. Lidé v regionu podle očekávání volili nejvice kandidáty v současnosti nejpopulárnějšího hnutí v zemi - ANO 2011, jež zde zvítězilo se ziskem 2474 hlasů (16,74%). Naopak mírně překvapivé je druhé místo KDU-ČSL, která obdržela 2035 hlasů (13,77%), a až třetí místo zbylo na nejsilnější parlamentní stranu ČSSD, kterou svými hlasy podpořilo 1958 občanů (13,25%). V těsném závěsu za ní skončila čtvrtá KSČM, jež posbírala 1916 hlasů (12,97%). Páté místo připadlo koalici TOP 09 a STAN, jež měla podporu 1689 voličů (11,43%). Hranici tisícovky hlasů pokořila ještě na Chrudimsku ODS, pro jejíž kandidáty se vyslovilo 1018 občanů (6,89%).

Druhou vlnu nejúspěšnějších stran v našem regionu představuje na sedmém místě Strana svobodných občanů, kterou volilo 748 lidí (5,06%), následována v zemi stále populárnější Českou pirátskou stranou, která získala od občanů 654 hlasů (4,42%). Za zaznamenání ještě stojí deváté místo Úsvitu přímé demokracie Tomio Okamury, který si připsal k dobru 491 hlasů (3,32%), a desátá příčka Strany zelených, jež obdržela 381 hlasů (2,57%). Ostatní strany na Chrudimsku už jen doslova sbíraly drobky voličské přízně.

Chrudim - Zakázat na území města hrací automaty, anebo ponechat tyto stroje na výrobu chudých a často i zničených rodin? Městští zastupitelé měli teď možnost zatnout výherním přístrojům v Chrudimi "tipec". Nestalo se ale tak.

S návrhem zakázat na území města vyhláškou tento druh hazardu přišel opoziční zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Jedním z důvodů byla celonárodní kampaň, kterou vede v tomto smyslu Málkova mateřská strana KDU-ČSL. Zastupitelé však na jeho volání neslyšeli a nechali tuto věc beze změny. Radnice totiž argumentuje, že příjmy z hracích automatů tvoří nemalou část peněz, které se sypou do městské pokladny. Pokud by se tento pěnězovod odstřihl, způsobilo by to prý městu nemalé problémy. Například strážníci by museli vedle opilých teenagerů kontrolovat také sklepy a půdy chrudimských hospod, zda se v nich neskrývají nelegální hrací automaty. Nutno přiznat, že bez automatů by některé restaurace v Chrudimi už dávno zanikly.

Vedení města přitom primárně nevadí ani tak Málkův návrh na zákaz výherních automatů, jako spíše nedokonalé podklady k němu. Chybělo i projednání tohoto návrhu s finančním odborem MěÚ Chrudim, které je prý k rozhodování zastupitelů nutné. Zajímavé přitom je, že podle reakcí oslovených Chrudimáků, jsou tito jednoznačně pro zákaz. „Podle mého jsou to krvavé peníze získané z neštěstí druhých lidí, kteří často do těchto přístrojů nacpou i poslední korunu z výplaty. Je totiž jasné, že na nich hrají především příslušníci nejnižších sociálních vrstev. Divím se, že to radnice neví a nevadí jí to, když jinde se stará občanům doslova i o papír na psí hovínka,“ zlobí se Chrudimák, který se představil jako Jindřich. Hrací automaty ale na území města do ilegality nepřejdou, protože současné radniční koalici tyto peníze jednoduše nesmrdí.

Chrudim - Eurovolby, dá se říct, na Chrudimsku takřka nikoho nevzrušovaly a lidé je v drtivé většině ignorovali a věnovali svůj volný čas raději sobě a svým rodinám. A bylo jedno, zda to bylo ve městech nebo obcích. Procentuálně byla totiž účast až na ojedinělé výjimky všude takřka stejná. Český statistický úřad (ČSÚ) vyhodnotil volební účast v bývalém okrese průměrem 17,63 procenta, přičemž volit mohlo celkem až 84 403 voličů, ale k urnám jich nakonec přišlo jen 14 879.

Proč tedy nepřišlo na Chrudimsku volit takřka 70 tisíc oprávněných voličů, zůstává otázkou. Podle zlých jazyků za to může bláznivá administrace eurokomisařů, která začala zasahovat prakticky do všech aspektů našeho života, dílem za to prý mohou i skandály, které provázejí domácí politiku, v důsledku čehož jsou lidé celkově zklamáni z vývoje politiky v posledních letech, ať už v Evropě nebo v České republice. Navíc nepovažují volby do Evropského parlamentu za důležité, přestože tento legislativní orgán vytváří až 80 procent současných zákonů, které ovlivňují naše životy.

A jaká byla tedy volební účast v jednotlivých městech na Chrudimsku? V Chrudimi a jejích místních částech mohlo jít volit celkem 18 705 voličů, přišlo jich ale pouze 3472 (18,56%). V druhém největším městě Hlinsku mohlo volit 8215 lidí, k volebním urnám se jich ale dostavilo jen 1426 (17,36%). V Heřmanově Městci mělo oprávnění volit 3934 občanů, volilo jich ale pouze 689 (17,51%). Ve Skutči se očekávalo 4245 voličů, dostavilo se jich ale jen 679 (16,00%), ve Slatiňanech mohlo volit 3212 lidí, svého práva ale nakonec využilo jen 646 občanů města (20,11%). V Třemošnici žije v současnosti 2566 oprávněných voličů, své europoslance volilo ale jen 411 lidí (16,02%), v Chrasti přišlo z 2522 oprávněných volit jen 375 občanů (14,87%). V Seči se místo 1461 voličů objevilo před volebními urnami pouze 216 lidí (14,78%), v Ronově nad Doubravou mohlo volit 1370 občanů, svého práva ale využilo jen 214 lidí (15,62%). A konečně v Nasavrkách se očekávalo 1332 oprávněných voličů, přičemž jich dorazilo pouze 246 (18,47%).

Nejvyšší účast (vyjádřeno procenty) měli tedy mezi městy na Chrudimsku ve Slatiňanech (20,11%) a v Chrudimi (18,56%), nejhorší naopak v Seči (14,78%) a v Chrasti (14,87%). Pokud se podíváme na obce v regionu, tak suverénně nejvyšší voličskou účast zaznamenali v Libkově (37,33%), dále v Liboměřicích (35,77%), v Boru u Skutče (35,71%), v Českých Lhoticích (34,83%) a Hošťalovicích (32,41%). Žádná další obec na Chrudimsku se přes třicetiprocentní hranici už nedostala. Naopak nejhorší voličskou účast měli v Hroubovicích (7,86%), Rozhovicích (8,33%), Prachovicích (9,18%) a Střemošici (9,74%).

Chrudim - Zastupitelé města odmítli revidovat své rozhodnutí, v němž se zavázali prodat městské pozemky v lokalitě Skřivánek za vlakovým nádražím soukromému developerovi. Jde přitom o místo, které nabízí jednu z posledních možností hromadné výstavby rodinných a bytových domů nedaleko centra města.

Prodej části pozemků, které patří městu, se vleče už několik let. V minulosti kvůli tomu dokonce hrozilo, že firma Parnassius apolo, která společně s dalšími majiteli vlastní v této lokalitě asi sedm hektarů z celkových šestnácti, podá na město žalobu. Zastupitelé totiž už v roce 2008 schválili prodej této zelené plochy v majetku města, avšak loni si vše rozmysleli a prodej uvedené firmě, k němuž se zavázali, stornovali. Parnassius přitom splnil všechny podmínky, které si radnice kladla, připravil i vizualizace, jak by měla zástavba vypadat.

Z řad starousedlíků na Skřivánku se ale zvedla vlna nevole a v čele s bývalým starostou Jiřím Novým začali místní proti chystané výstavbě protestovat. Jejich hlavní výtky směřovaly především k údajné nedostatečné dopravní infrastruktuře. Z kuloárů chrudimské radnice ale unikla informace, že se místním jednoduše nelíbí budoucnost bez velké travnaté plochy za humny a vadila by jim ztráta téměř venkovské pohody, kterou by jim obyvatelé desítek nových domů údajně narušili.

[[img:chrn_fullwidth:721:Venkovská pohoda a klid je pro starousedlíky na Skřivánku důležitější, než bydlení pro mladé rodiny nedaleko centra města.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Firma Volaris, kterou vlastní chrudimský developer Milan Kušta společně s majitelem několika pozemků na Skřivánku Jiřím Wiesnerem, se teď snažila část pozemků místo odkupu s městem vyměnit za jiné, ale ani to se zastupitelům nelíbilo a změnu svého loňského usnesení neschválili. I nadále totiž trvají na prodeji pozemků bez jakékoliv směny, avšak za podstatně vyšší cenu, než bylo původně domluveno. To se zase přirozeně nelíbí developerovi, který zde bude muset vynaložit desítky milionů korun na přivedení inženýrských sítí z centra, jež musí přivést pod železniční tratí. Potřebné miliony k zasíťování lokality nemá však radnice k dispozici, a tak se licitace o Skřivánek může časem zvrhnout v neřešitelný problém, na jehož konci může být další tuctové satelitní městečko, jakých jsou v okolí desítky, namísto urbanisticky uceleného sídliště, podtrhujícího ráz a potřeby města. Už teď začínají totiž někteří soukromníci z lokality na Skřivánku postupně ukrajovat a stavět zde jednotlivě rodinné domy. A pokud bude město dál setrvávat na svých finančních požadavcích, které není nikdo ochoten splnit, hrozí individuální výstavba podstatné části Skřivánku.

Chrudim - Potvrdit existenci chrudimského hradu se teď podařilo partě archeologů pod vedením Jana Musila, který šéfuje oddělení sbírek v Regionálním muzeu. Kromě reliktů hradu se za kostelem Nanebevzetí Panny Marie objevily i hroby ze středověku a ranného novověku.

„Písemné prameny, které by existenci hradu přímo dokládaly, k dispozici nemáme. Hovoří o něm však místní tradice,“ říká archeolog. „Našli jsme zde dělící zeď o tloušťce dva a půl metru, která pravděpodobně vymezovala objekt hradu. Z půdorysu města zde totiž na vzdálenost 15 až 20 metrů vystupuje obdélníkový blok, který na jihu vymezuje budova staré školy, dnes dům s pečovatelskou službou, dále zaniklá budova starého děkanství, která stála několik metrů od presbytáře kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nedaleko domu s pečovatelskou službou přitom stála až do roku 1846 hranolovitá věž, která se tradičně označuje jako Žižkova. Našli bychom tu i zeď s lomeným obloukem, který byl součástí brány,“ popisuje Musil lokalitu, kde archeologové předpokládají umístění chrudimského hradu.

Samotný hrad však byl královský a sídlila v něm i královská posádka. Když tedy v první třetině 14. století zanikl - existoval tak pouhých sto let - konšelé se o jeho obnovu nesnažili. Mít připomínku královské moci v samotném srdci městě jim totiž nebylo nikterak příjemné. „V roce 1338 byl totiž stavěn krov presbytáře, který patří k nejstarším v Čechách a ten už zasahuje do plochy hradu. Přesto právě v těchto místech pravděpodobně stála hradní kaple,“ říká Jan Musil.

Ještě před hradem zde však bylo opevněné hradiště, které ale rovněž zaniklo. "V 9. až 10. století, pravděpodobně jako celé východní Čechy, patřila i Chrudim ke slavníkovskému panství. Val roštové konstrukce objevený v roce 2005 nese stopy požáru. V průběhu 11. až 12. století se Chrudim stala centrem přemyslovské hradské správy - tomu odpovídá další fáze opevnění, tentokrát komorové konstrukce. Poslední etapa chrudimského hradiště na přelomu 12. a 13. století souvisí s děpoltickým údělem. Děpolticové byli vedlejší větví Přemyslovců a právě v období na konci 12. století, kdy se Přemyslovci zbavili Vršovců, je patrný růst jejich moci. To představovalo vážné ohrožení pro vládnoucí dynastii a proto i Děpoltici byli odstraněni ze scény. Plasticky to dokládá požár poslední etapy chrudimského hradiště," popisuje komplikovanou situaci v dávných Čechách Jan Musil. V rámci upevňování své moci v zemi tak Přemyslovci nechali vyvraždit nejen Slavníkovce, z jejichž řad pocházel třeba slavný český biskup a pozdější světec Vojtěch, ale i Děpoltice.

[[gal:8173]]

Kromě reliktů chrudimského hradu se za kostelem objevily také kosterní pozůstatky středověkého etážového hřbitova. Většina chrámů totiž byla obklopena hřbitovy. Etážové hroby jsou charakteristické tím, že se zde nebožtíci doslova pokládají jeden přes druhého do různě hlubokých hrobů. Jejich pozůstatky pak tvoří změť kostí, v níž se archeologové musí vyznat. „Stejně se pohřbívalo třeba na hřbitově kolem kostela svatého Michaela Archanděla v místech dnešního parku,“ doplňuje Musil. Archeologové by na místě měli kopat do konce května, ale vzhledem k nedávným dešťům se jejich práce pravděpodobně protáhne. Ještě je čeká odkrývání zbytků Žižkovy věže. Podle Jana Musila jsou ale vztahy mezi investorem výstavby horkovodu a vědci korektní. „Naschvály si určitě neděláme,“ uzavírá s úsměvem chrudimský archeolog.

Chrudim - O učiteli ze zdejší střední zemědělské školy Romanu Linhartovi psaly už Chrudimské noviny před dvěma lety. Roman Linhart se totiž mezi včelařskou veřejností proslavil hned několika vynálezy, které zčeřily jinak poklidné vody chovatelů tohoto pilného hmyzu. Nyní ale přichází s další převratnou novinkou.

Roman Linhart vymyslel totiž speciální druh úlu, který pomáhá včelařům s léčbou nebezpečné nemoci, jež dokáže zlikvidovat celé včelstvo a chovatelům tak nezřídka zůstanou jen oči pro pláč. Takzvaný termosolární úl, s kterým teď přichází, umožňuje totiž dosahovat ve včelstvu takové teploty, které roztoče přenášejícího virové onemocnění ve velké většině zlikvidují. A to včetně larviček, vajíček i dospělců, a to až 70 procent z nich.

[[img:chrn_fullwidth:1701:Učitel Roman Linhart je sám vášnivým včelařem. Včelstva má dokonce jen pár kroků od budovy školy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak takový úl funguje? Jde vlastně o speciálně zateplený úl s jednou prosklenou stěnou. Ta umožňuje po odkrytí desky zvyšovat teplotu uvnitř až na hodnoty kolem 40 stupňů Celsia pomocí slunečního záření procházejícího sklem. To jsou teploty, které už roztoč jen těžko snáší a postupně hyne. Pomocí čidel umístěných na úlu pak včelař může sledovat, zda se teplota uvnitř nedostala nad kritických 50 stupňů, kdy dochází k borcení včelího díla. Při 55 stupních pak začínají hynout i včely. Pokud by snad začala stoupat více, stačí prosklenou stěnu zakrýt a nechat působit přírodní teplo, které pomůže nemoc zredukovat. Po dvanácti dnech - taková je totiž doba, během které se z nových zárodků roztoče vylíhnou dospělci, stačí proces zopakovat. Podle Linharta je pak úl dokonce z devadesáti procent čistý.

[[img:chrn_fullwidth:1704:Využívat přirozené přírodní postupy, to je krédo Romana Linharta.  Foto: Chrudimské noviny]]

Varoázou jsou přitom zasažena naprosto všechna včelstva na území nejen České republiky, ale i celé Evropy. Tato nemoc se k nám přitom dostala až z daleké Indie. Obyčejně se léčí chemicky, což nezřídka vede k přiotrávení včelstva a jeho významnému oslabení. Je tedy na značně konzervativních včelařích, nakolik se chrudimským učitelem nechají inspirovat a další z jeho nápadů přijmou. Stále častěji se však tomuto koníčku začínají věnovat i mladší ročníky, které jsou novým nápadům podstatně otevřenější.

Chrudim - Inspiraci v článku Chrudimských novin, který se zabýval nepořádkem na Resselově náměstí kolem odpadkových košů, hledal prý podle dobře informovaného zdroje městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Jedním z návrhů, který svým kolegům předložil, byla totiž i problematika nevhodně zvolených nádob na odpadky v centru města.

Právě zde totiž pravidelně, především po víkendových akcích pořádaných radnicí, dochází doslova k náletům opeřenců, nejčastěji havranů a kavek, na odpadkové koše. Ptáci tady vybírají mezi odpadky zbytky jídla a přitom vyhazují nepořádek na chodníky. Vše poté musí uvést do pořádku pracovníci Technických služeb Chrudim. „V příloze k materiálu přikládám i možnosti nádob na odpadky, které by mohly nahradit ty současné, které, podle mého názoru, nevyhovují,“ prezentoval svůj návrh Málek. Tvrdil přitom, že dogmaticky netrvá na dodavateli nebo modelu, který vybral. Stačí prý zvolit takový koš, který znemožní ptákům rozhazovat odpadky vytahané společně s jídlem.

[[img:chrn_fullwidth:7775:Podaří se místostarostovi Čechlovskému dohnat provinilého opeřence?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Kdybyste nám poslal lepší fotku, kteří ptáci nepořádek na náměstí udělali, mohli jsme je dát hledat a potrestat,“ utahoval si z Málkovy fotografie v příloze neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Podle vyjádření starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) se Technické služby Chrudim údajně touto problematikou zabývají už dávno, tedy mnohem dříve, než s ní přišel na zastupitelstvo Málek. Opoziční návrh byl proto bez problémů schválen. „Takže já jdu honit ptáky,“ okomentoval ještě na závěr vtipným bonmotem výsledek jednání starosta Řezníček. Kdo byl na vojně, jeho slovům prý dobře rozumí. Většina zastupitelů se tak neubránila úsměvu.