Chrudim - Cestující městskou hromadnou dopravou se konečně dočkají kýžené zastávky, která by měla zkrátit trasu autobusů směřujících k nádraží. Vybudování nové zastávky ve Škroupově ulici nyní „posvětila“ i městská rada.

Spolu s vybudováním nové zastávky ve Škroupově ulici zanikne dočasné stanoviště autobusů na Palackého třídě. Právě zde hromadná doprava občas komplikovala dopravu a nedočkaví řidiči si stěžovali na zrovna ne smysluplné umístění stání do jednoho z pruhů před rušnou křižovatkou.

Nová zastávka by oproti původním předpokladům, které počítaly s náklady kolem 600 tisíc, měla stát víc než dva miliony korun. Takovou částku alespoň předpokládá projektantský rozpočet, který ale vždy operuje s hodnotami podstatně vyššími.

Stavební akce bude zahrnovat odstranění stávající zeminy, zhotovení nových konstrukčních vrstev, obrub a krytu zálivu a nového chodníku. Součástí bude i kryté stání pro cestující s lavičkou. K realizaci by mělo dojít letos na podzim. Práce budou probíhat od 25. září do 6. prosince. 

Chrudim - Po týdnu nabitém událostmi se zdá, že nadcházející víkend je ponechán zcela a jednoznačně v režii každého z nás. Někdo se vrhne do úprav zahrádky, jiný vyrazí s rodinou na výlet, pro dalšího bude ideálem nedočtená kniha. Kam patříte vy, milí čtenáři?

V pátek 10. května od 18 hodin udělá především seniorům radost májové posezení s heligonkami v restauraci Monaco u Slatiňan. Stejná restaurace bude o den později hostit všechny, jimž učarovalo šustění karet a klasická česká hra, kterou je křížový mariáš. Už devátý ročník této populární hry startuje na Monaku v osm hodin ráno v sobotu.

Co by kamenem dohodil od výletní restaurace leží slatiňanský zámek. I tady se na vás o víkendu připravili a v rámci projektu národního památkového ústavu Oživlé památky se v měsíci květnu věnují tématu Půdy, krovy, aneb Jak se stavělo. Slatiňanský zámek si proto přichystal mimořádné otevření připravovaného prohlídkového okruhu Pokrok nezastavíš, který se věnuje doposud opomíjeným částem této technicky unikátně vybavené budovy. Začíná se v sobotu 11. května a v neděli 12. května vždy v deset hodin dopoledne.

Když už budete mít cestu do bývalého sídla Auerspergů, určitě si zde nenechte ujít výstavu rhododendronů. Stojí za to. A do třetice zámek ve Slatiňanech. Zváni jste na koncert na zámku konaný v rámci Roku francouzské kultury, který připadá i na významné výročí týkající se přímo rodu, jenž zámek kdysi vlastnil. Letos si totiž připomínáme 150. výročí úmrtí kněžny Gabriely z Auerspergu La Brisede France. Na koncertu se představí Jitka Baštová na akordeon a Jindřich Macek na loutnu. Koncert je pořádán v knihovně v sobotu 11. května od 19 hodin.

[[img:chrn_fullwidth:2634:Opustit na čas město se zdá být dobrý nápad.  Foto: Chrudimské noviny]]

Úžasné barvy a vůně nabízí samozřejmě rozkvetlá příroda. Vydáte-li se třeba na rozhlednu, která se tyčí jen pár desítek metrů od Českých Lhotic, možná vás překvapí, kolik žlutých polí obklíčilo Chrudim. Záplava řepky je neklamným znamením, že doba biopaliv jen tak neskončí. A pokud zaparkujete u kostela v Hradišti a vydáte se směrem ke Lhoticím, určitě si od města zaplněného auty a hlukem krásně odpočinete. 

Jestli mohu doporučit i zmiňovanou knihu - hrozí nám totiž o víkendu bouřky, určitě sáhněte po něčem od Jamese Herriota. Komu prozatím unikaly humorné i hluboce dojímavé příběhy veterináře na počátku dvacátého století, o mnoho přichází. Zaručuji vám, že po přečtení několika stránek vás jistě opustí trudomyslnost nad některými akcemi regionálních politiků.

Chrudim - Léta vyjednávání s radnicí se nyní chystá vzdát firma Onivon, jež sídlí v prostorách bývalé Transporty. Tři roky se totiž snažila s městem dohodnout na odkupu části pozemků, které jsou využívány především chodci, kteří se pohybují ve směru od vlakové zastávky k sídlišti Rozhledna.

Předseda představenstva uvedené společnosti, Zdeněk Harapát, se teď rozhodl vleklá a nikam nevedoucí jednání ukončit. Město prý podle něj nemá zájem situaci řešit.

„Už tři roky vedeme jako společnost Onivon s radnicí v Chrudimi diskuzi o pozemcích Na Rozhledně u vlakové zastávky, jež nám patří, ale zároveň slouží lidem z celé Chrudimi,“ popisuje Harapát nekončící dohadování s vedením města.

„Radnice s námi udělala několik dohod o možnosti užívání pozemků ze strany občanů. Dohodnuté podmínky jsme samozřejmě dodrželi, přičemž výsledkem mělo být konečné vyřešení situace. V úvahu připadalo například odkoupení našich pozemků městem,“ pokračuje předseda představenstva Onivonu. 

[[img:chrn_fullwidth:3952:Zdeněk Harapát.  Reprofoto: Chrudimské noviny]] 

I přes mnohé přísliby nakonec k žádné finální dohodě mezi firmou a chrudimskou radnicí nedošlo a město si tak patrně zadělalo na pořádné nepříjemnosti. „Koncem dubna jsem představitelům města odeslal dopis, v němž sděluji, že od dohod pro nezájem o vyřešení z jejich strany odstupujeme,“ tvrdí Harapát.

„Výsledkem bude nejspíš uzavření komunikací pro pěší a auta od vlakové zastávky směrem na Rozhlednu. Chápu, že se to dotkne mnoha lidí, ale situace už byla v tomto stavu neudržitelná,“ obhajuje nepopulární krok firmy Zdeněk Harapát.

Z výpisu katastru nemovitostí je zřejmé, že plocha, o níž se jedná, sousedí právě s místem, kde Chrudimáci často nastupují do vlaku. Pokud by tedy došlo k jejich znepřístupnění, neexistuje možnost, jak se na zastávku dostat.

Obdobné problémy by mohli mít i řidiči užívající některou z komunikací, spojující Pardubickou ulici se sídlištěm Na Rozhledně. Požádali jsme proto v této souvislosti vedení chrudimské radnice o vyjáření, ale do uzávěrky tohoto materiálu nám nebyl schopen nikdo odpovědět. Přesto se nám podařilo zjistit, že jednání s Onivonem stále probíhají a město se bude snažit s firmou uzavřít novou dohodu.

"Mohli jste mít pěknou travičku na pikniky a k tomu bylinkovou zahrádku, ale my jsme řekli ne." Ne, to není narážka na oblíbenou televizní reklamu, nýbrž skutečnost, která poznamenala současnou tvář Klášterních zahrad. Skutečnost, která je na hony vzdálena ideovému zadání celého projektu Muzea barokních soch a právě této přilehlé plochy, jež spolu měly tvořit jeden funkční celek. Konečný výsledek je proto přinejmenším rozpačitý.

A není se čemu divit. Ptáte se proč? Klášterní zahrady doplatily především na to, že najatý architekt, podpořen některými hlasy na radnici, nedodržel, jak jsem již výše uvedl, zadání projektu, a nastěhoval nám doprostřed města louku. K čemu? Natruc autorům? Bez ohledu na koncept, který pamatoval především na potřeby lidí, tak vznikl v centru další statický park, kterých je v Chrudimi bezpočet.

Jenže k tomu nebyly Klášterní zahrady určeny. Měly se stát především živou zahradou, pulsující sportem, zábavou a odpočinkem. Měly mít dokonce i výchovný ráz v podobě bylinkové zahrádky s popisnými údaji a možností si bylinky natrhat. Měly být také místem pro svatby a místní svatebčany, aby nemuseli kvůli fotografiím v přírodě do sousedních Slatiňan. Měly být rovněž místem pro pořádání kulturních akcí či pro promítání filmů pod širým nebem. To se ale vinou narušení původní koncepce nestalo a z Klášterních zahrad je dnes němý skanzen s bující luční vegetací a klíšťaty.

Klášterní zahrady a Muzeum barokních soch jsou bezesporu spojené nádoby, jejichž propojení někdo neprodyšně zašpuntoval. Snad z neuvážlivosti, zlomyslnosti, hlouposti nebo pocitu vlastní důležitosti. Každopádně ten někdo rozbil koncept za desítky milionů korun, protože funguje jen na půl plynu a co chvíli hrozí, že se zadrhne úplně. A právě z toho plyne ona rozpačitost chrudimské veřejnosti, která dodnes neměla možnost pochopit, jaké možnosti areál bývalého kostela sv. Josefa a Klášterních zahrad do budoucna otevírá.

Kam se vlastně poděl ideový záměr celého komplexu? Proč ještě v muzeu nefunguje badatelna pro studenty? Proč se propásla příležitost zřídit zde restaurátorskou dílnu barokních soch? Proč se město nesnaží spolupracovat s agenturami, které by do muzea přivážely zahraniční turisty? Vždyť z Kutné Hory, kam jich z Prahy vozí ročně stovky, ne-li tisíce, je to do Chrudimi, co by kamenem dohodil! Proč Klášterní zahrady zejí prázdnotou? Proč, proč, proč... Vždyť, kdo by se chtěl dívat na nudnou louku?

Vrcholem marnosti nad situací v Klášterních zahradách je pak dopis určený všem chrudimským přátelům hry pétanque, kteří zde pro sebe nalezli v souladu s původním záměrem odpovídající zázemí, avšak nenašli pochopení u radní Kateřiny Jánské, a poukazují v dopise na to, že jim zakázala navážet pomůcky pro soutěže až k hřišti autem prý s ohledem na "jedinečný trávník" v zahradách. Copak nikdo paní radní neseznámil s tím, že jsou zdejší přístupové cesty právě k takovému účelu určeny? Že jsou koncipovány tak, aby snesly i větší zatížení, například nákladních aut s hudební aparaturou, v případě pořádání koncertů?

"Ano, mohli jste mít pěknou travičku na pikniky a k tomu bylinkovou zahrádku, ale my jsme řekli ne." Kdo ale vyřkl ono ne? Kdo bourá nekoncepčními kroky záměr, který sklidil mezinárodní uznání a stál Chrudim velké peníze? Kdo ubírá plyn slibně nastartovanému projektu? Kdo nahrává hlasům, které projekt už předem odsuzují k zániku? Otázek je příliš mnoho. Nemohu se však zbavit dojmu, že "ten někdo" v zájmu své ješitnosti ani neví, že resuscituje něco, co už ani oživit pomalu nejde. Každopádně projekt Muzea barokních soch a Klášterních zahrad (dvou spojených nádob) ještě dýchá. Bude-li však dál skomírat pod tíhou rozhodnutí, která jdou proti původnímu konceptu, zahyne.

A to jen proto, že nejsou chrudimští politici schopni dohody a kompromisu, a i přes veškeré výhrady jeden k druhému sledují spíš jen vlastní zájmy než zájmy celku, který do těchto míst po letech zapomnění nainvestoval desítky milionů. Problémem je, že jsou jak muzeum, tak i zahrady udržovány při životě uměle a chybí jim onen počáteční srdeční zápal a fundovanost. A právě to jsou důvody toho, proč se lidé těmto místům zatím vyhýbají. Dokáží totiž od sebe rozpoznat pozlátko a opravdový život. Ten ale Klášterní zahrady s muzeem, které jsou stále udržovány pod narkózou, rozhodně nepřipomínají.

Chrudim - Jarní oteplování s sebou přineslo hrozbu, na kterou mohou mnozí doplatit svým zdravím. To hrozbou jsou klíšťata, kterých je po dlouhé a studené zimě překvapivě hodně a zdaleka neparazitují jen na zvířatech. Setkat se s nimi lze nyní překvapivě i v samotném centru Chrudimě, kde mají v městských parcích a zahradách dostatek potravy a ideální podmínky pro život. Město samotné přitom patří podle Státního zdravotního ústavu k nejrizikovějším místům v ČR, kde lze přijít k onemocněním přenášených klíšťaty.

[[img:chrn_fullwidth:4036:Chrudim se drží na předních příčkách ohrožení infikovanými klíšťaty.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Typickým příkladem rizikové lokality s množstvím vhodných úkrytů pro krev sající roztoče jsou teď Klášterní zahrady, kde se město rozhodlo experimentovat a oproti původnímu plánu na krátce střižený piknikový trávník určený k odpočinku a zábavě občanů, a bylinkovou zahradu, zde nechalo vysemenit luční traviny, které vytvářejí díky drobným rostlinným zbytkům a hrabance vlhké prostředí, jež umožňuje klíšťatům nejen přežít, ale především s pomocí vysoké luční trávy nepozorovaně z úkrytu na procházející občany zaútočit.

[[img:chrn_fullwidth:4030:Neprostupná džungle v Klášterních zahradách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přístup města v Klášterních zahradách je proto s ohledem na varování Státního zdravotního ústavu překvapivý, neboť vystavuje spoustu Chrudimáků nebezpečí nákazy klíšťovou encefalitidou či Lymeskou borreliózou. Jde přitom o choroby, které zanechávají v lepším případě trvalé následky, v tom horším mohou končit i smrtí. Jak tedy zabránit tomu, aby si klíšťata mohla v klidu vybrat svou oběť například mezi dětmi, které tu nechávají maminky bezstarostně běhat?

[[img:chrn_fullwidth:4031:Bude se tu někdy sekat?  Foto: Chrudimské noviny]]

Účinnou obranou proti invazi klíšťat je pravidelné sekání přerostlých travin společně s odvozem posekaných zbytků. Důležité je i zastřihávání keřů, neboť na jejich větvičkách mohou klíšťata číhat na své hostitele. Rozšíření těchto roztočů mohou zabránit i dlážděné, štěrkované a kamínkové plochy, musí být ale udržované, bez prorůstající vegetace, což se nyní o Klášterních zahradách rozhodně říci nedá. Zdejší cestičky totiž na mnohých místech pohlcuje vysoká tráva.

[[img:chrn_fullwidth:4033:Není snadné rozlišit, kde začíná cestička.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jaká je tedy současná koncepce Klášterních zahrad? Technik úseku údržby zeleně, kterým je městská radní Kateřina Jánská (ODS), svoji strategii boje s klíšťaty v této lokalitě tají. Na naši otázku, jak se zde s nimi vypořádá, vůbec neodpověděla. Odpověď neznáme ani na to, proč došlo v Klášterních zahradách ke změně původního projektu, který zde počítal se zcela jinou, vhodnější skladbou rostlin, než je přerůstající louka uprostřed centra města. Místo mělo být totiž oseto obyčejným travním semenem, aby se dal trávník pravidelně sekat a udržovat, a mohl tak sloužit občanům. Teď je z něj ale doslova "minové pole", hrozící újmou na zdraví.

[[img:chrn_fullwidth:4034:Nejen slunéčka sedmitečná přebývají v Klášterních zahradách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kdo tedy o tomto avanturismu, který nemá v jiných městech obdoby, rozhodl? Kdo chce do Chrudimi implantovat věci, které jsou běžné v Krkonoších, Jeseníkách nebo na Šumavě? Kdo svévolně riskuje zdraví svých spoluobčanů? Politici nebo odborníci? Toť otázkou. Soudobá architektura, vyučovaná na českých vysokých školách, každopádně s loukami v centrech měst nepočítá, protože do měst nepatří. Proti jsou i statistiky výskytu infikovaných klíšťat, kterým se právě v takové vegetaci mimořádně daří.

[[img:chrn_fullwidth:4032:Idylka, nebo horor?  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle předpovědí aktivity klíšťat na území České republiky, jež pravidelně zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav, se dá poměrně spolehlivě určit, kdy bude ohrožení nejvyšší. Poslední dny se na stupnici pohybují kolem čísla devět, což znamená nejvyšší riziko. Tedy o důvod víc, proč se Kláštěrním zahradám v současnosti vyhnout.

Chrudim - Město hodlá ze svého rozpočtu uvolnit 1,1 milionu korun na pořízení nového digitálního promítacího zařízení do městského kina. Dalších 400 tisíc poskytne na tuto techniku Chrudimská beseda, která kino provozuje. Pokud uvedenou investici schválí zastupitelé, stane se Chrudim jediným městem v Pardubickém kraji, které bude provozovat dva digitální kinosály.

Už nyní totiž funguje ve městě malé kino Biobaroko v Muzeu barokních soch pro 35 diváků, které však nebylo koncipováno pro komerční zábavu s občerstvením, nýbrž jako informační součást expozice barokních soch. Od loňského října prozatím ale supluje za větší městské kino, které nebylo schopno včas zareagovat na změnu současných technologií a muselo proto pravidelný program dočasně zrušit.

To by se teď mělo změnit. Pokud zastupitelé zvednou pro výše uvedenou investici ruku, začne městské kino Svět s kapacitou 150 míst plnit opět svoji funkci a nabídne navíc návštěvníkům promítání ve formátu 3D. Vedle promítání filmů se zde počítá také s přenosy z oper, přednáškami a koncerty a vše by mělo vygradovat v příštím roce, kdy si Chrudim připomene 100 let od založení biografu. "Chystáme pro rok 2014 programová překvapení," slibuje při této příležitosti místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

"Chceme tuto službu pro své obyvatele zkvalitnit a nabídnout jim větší kapacitu, velké plátno a větší divácké pohodlí. Potvrzuje to mimo jiné zvýšená poptávka lidí po přenosech z opery, kdy je v současnosti o kino skutečně velký zájem," zdůvodňuje Čechlovský plánovanou investici.

Městské kino Chrudim čekají vedle digitalizace i další novinky. "Ještě letos bychom rádi zadali studii řešení venkovního prostoru u kina, tedy celého průchodu od ulice Svatopluka Čecha včetně průjezdu až do Koželužské ulice. Tento prostor by si zasloužit rekonstruovat nejen proto, že se jedná o předprostor kulturního zařízení, kam chceme dostat co nejvíce diváků, ale i proto, že se jde o tradiční historický průchod v této části města," uzavírá Jan Čechlovský.

Chrudim - Odkrytá pískoviště na některých větších chrudimských sídlištích lákají nejen maminky s dětmi, ale i toulavé kočky, které je znečišťují výkaly. Odhadnout jejich množství není však snadné, protože se některé vracejí s rozbřeskem zase domů a penalizovat jejich majitele prakticky nelze.

„Počet koček se regulovat nedá. Kočky jsou zvířata teritoriální, dokonce i ty šlechtěné, takže migrují po svém území,“ vysvětluje mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová.

Právě kočky jsou známé tím, že je v době říje není snadné udržet doma za dveřmi. A nemenší „proslulost“ jim přinesla i jejich čistotnost, s níž odkládají své exkrementy pouze na suchá místa, kde je možné je zahrabat, a později i vyhrabat.

[[img:chrn_fullwidth:3951:Pomohlo by pískoviště zakrývat?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Stalo se nám to už mnohokrát,“ stěžuje si mladá maminka Martina Sladká. „Hráli jsme si na písku a po počátečním charakteristickém zápachu se objevilo i hovínko. Nechci ani domyslet, co by se stalo, kdyby to některé z dětí začalo cpát do pusy,“ přibližuje Martina Sladká svoje zkušenosti s kočičím trusem. Ten totiž často obsahuje spoustu parazitů a zárodků nemocí. Škrkavkami počínaje, toxoplazmózou konče.

[[img:chrn_fullwidth:4005:Jedno z krytých chrudimských pískovišť.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Provoz dětských hřišť a pískovišť se řídí zákonem o ochraně veřejného zdraví. V případě pískovišť není do současné doby vydána žádná metodika, jež by stanovovala, jakým způsobem nakládat s pískovišti na veřejných prostranstvích - zda je zakrývat či nezakrývat, oplocovat nebo neoplocovat, vyměňovat písek nebo jej čistit,“ říká mluvčí Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:3950:Počty toulajících se koček lze jen obtížně odhadnout.  Foto: Chrudimské noviny]]

„V současné době je v platnosti vyhláška, která stanovuje hygienické požadavky a limity písku v pískovištích uzavřených zařízení, jako jsou mateřské školy, základní školy, nebo sportoviště. V mateřských a základních školách se pískoviště zakrývají plachtami, protože tam má vstup pouze uzavřená skupina dětí a jen v určeném časovém období, kontrolovaném učitelkami,“ popisuje praxi v chrudimských školách tisková mluvčí.

„Bohužel, na otevřených veřejných prostranstvích není možné použít k zakrývání pískoviště plachtu, protože v případě, že by návštěvník hřiště nedal plachtu správně zpátky na pískoviště, mohl by ji třeba odnést vítr a následně by mohla způsobit škody na majetku či životě,“ je přesvědčena Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:3949:Vyřešila by plachta problémy s kočkami?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Od roku 2003 jsme u nových dětských hřišť začali používat oplocení pískovišť. Jde například o hřiště v sídlišti Víta Nejedlého, ve Fibichově ulici a Na Větrníku. Některá pískoviště zkoušíme i zakrývat. Jde o hřišně Na Výsluní, Na Větrníku a Na Rozhledně.“ popisuje inovace Sylva Drašnarová.

„Je také třeba konstatovat, že výrobci, a to i ze zahraničí, nejsou bohužel připraveni na dodávky zakrývaných pískovišť. Proto jsou zakrývaná pískoviště nejen málo dostupná, ale ne vždy certifikovaná, funkční a bez vad,“ krčí rameny mluvčí nad současnou nabídkou pískovišť.

Chrudim - Ve městě začal platit zákaz podomního a pochůzkového prodeje. Radnice si teď chce vynutit plošný zákaz tohoto způsobu obchodu udělováním několikatisícových pokut. Uvedl to starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

A právě Řezníček nabádá občany města, aby v takových případech neváhali kontaktovat městské strážníky, a to i prostřednictvím tísňové linky 156. Podle starosty se nové nařízení městského tržního řádu vztahuje jak na podomní prodejce nabízející nějaké zboží, tak i na zástupce velkých distributorských firem, kteří se snaží přesvědčovat občany o větší výhodnosti dodávek elektřiny nebo plynu do domácností prostřednictvím jejich sítě.

Radnice přistoupila k tomuto razantnímu kroku po předchozích četných stížnostech občanů města, kteří se cítí být ve svých obydlích podomními prodejci obtěžováni. "Za tento přestupek hrozí až tisícikorunová pokuta. V opakovaných případech může sankce dosáhnout ve správním řízení výše až 30 tisíc korun," upozorňuje první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), který je vystudovaný právník. Jak Tejkl dodává, přistiženým hříšníkům nepomůže ani výmluva, že o zákazu nic nevěděli, nebo že nestojí na pozemcích města.

Chrudim - První květnový víkend nás svým počasím prý moc nepotěší, ale to by nemělo odvážlivcům bránit ve výletech do rozkvetlé přírody, nebo na některou ze zajímavých akcí pořádaných v našem městě a jeho okolí.

První a nejzajímavější tip je ten, který se bude realizovat přímo na Resselově náměstí. V sobotu 4. května tu totiž budou mít sraz všichni, jimž učaroval vítr ve vlasech, naleštěný chrom, ale také silní muži předvádějící své kousky. Kolem 13. hodiny totiž dorazí před kostel Nanebevzetí Panny Marie spanilá jízda motorkářů, aby několik okamžiků poté, drsní muži a křehké dámy zaklekli v jeho lavicích. Vzpomenou zde totiž na své kamarády, kteří nedojeli zpět do svých garáží. Následovat bude žehnání motorek pro další sezónu.

Součástí programu bude i vystoupení pánů ze skupiny, která si říká Strongmen. Vyznačují se tím, že hravě odtáhnout jen svou vlastní silou třeba nákladní auto i s hasiči. Podívaná to jistě bude mimořádná.

Příznivci živých koní mají pak možnost využít v sobotu 4. května od devíti hodin hobby závody pro všechny koňáky a jejich koně v sobotu jen pár kroků od Luže. Registrace účastníků je v devět ráno a závod bude zahájen v deset na louce pod Luží, směrem na Doly (louka Hadinec). Startovné činí 200 korun českých a účast je na vlastní nebezpečí. Platné veterinární osvědčení koně je nutné mít s sebou!

Místní organizace Rybářského svazu Luže pořádá rybářské závody také v sobotu 4. května na rybníku pod Voleticemi. Startovné je 300 korun. Od čtyř ráno do šesti se plánuje prezentace a losování stanovišť, v šest zahájení závodů. Konec bude odpískán kolem 14. hodiny. Zváni jsou všichni rybáři i nerybáři.

Za vyzkoušení možná stojí také nová atrakce v rekreačních lesích. Jde o speciální trasy pro orientační běžce. V domku u rozhledny Bára si můžete zdarma vyzvednout podrobnou mapu pro orientační běh v měřítku 1:10 000 a vše si vyzkoušet na vlastní kůži. Při toulkách rozkvetlými lesy nemůžete nenarazit na menhir, který zde byl nedávno vzytčen. Poznáte ho snadno. Ozdoben je totiž otisky lidských rukou. 

V sobotu 4. května se také koná další z komentovaných cyklovýletů v rámci série „Na kole krajem“, které pořádá chrudimské Občanské sdružení Altus. Sraz pro účastníky bude v o půl deváté ráno u vlakového nádraží v Chrudimi. Odtud pojedete cyklobusem do Heřmanova Městce, kde přistoupí další zájemci. Společně sae dopravíte do Prachovic, odkud vyrazíte na okružní jízdu po okolí hradu Lichnice. Nezapomeňte si svačinu a vlastní kolo.

Klidný kvetoucí víkend, milí čtenáři.

Chrudim - Město pokračuje v přípravě projektu revitalizace prostoru letního kina. Záměr stále vychází z původní ideové studie Ateliéru K2, avšak projekt v této chvíli už neřeší celý areál.

„Vzhledem k tomu, že vedení města ústy pana starosty veřejně deklarovalo, že do konce volebního období zůstane zachováno plátno a potřebná kapacita laviček, a navíc nepanuje shoda na tom, jak by měla tato část prostoru vypadat, rozhodli jsme se projekt rozdělit do etap,“ říká neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

První etapa projektu se přitom týká zadláždění nádvoří za budovou Muzea. Na tomto záměru panovala většinová shoda a vedení města i provozovatel Muzea - Chrudimská beseda, ho považují za důležitý.

„Projekt stále ještě není hotov, ale intenzivně o něm diskutujeme. Nemáme pořád jasno, kam umístíme kontejnery, řešíme návaznost na budovu Muzea, kde by měl být z nádvoří přístup do restaurace i toalet pro veřejnost, a další důležité technické věci,“ pokračuje Čechlovský.

Zadlážděné nádvoří je koncipováno jako víceúčelový prostor. Mohl by sloužit pro kulturně společenské aktivity a akce, součástí by měla být venkovní zahrádka přiléhající k restauraci, část plochy by měla být využívána také pro parkování za objektem Muzea, například při plesech, koncertech a dalších akcích.

Město současně plánuje revitalizovat zadní monumentální schodiště do Muzea a udělat z něho rovnocenný vchod do objektu právě z nádvoří, které by navíc svým novým povrchem mělo ladit s historickou podobou budovy.

„Považuji za důležité dodat, že projekt dlážděného nádvoří je připravován tak, aby i po jeho realizaci zůstala zachována kapacita míst pro letní kino v počtu téměř 500 míst. To byl jeden z požadavků a ten respektujeme,“ uzavírá Jan Čechlovský.