Zase ten Bronx... Co na tom, že se sem nasypaly velké miliony, které budeme splácet ještě hezkou řádku let, když zde nefunguje to nejzákladnější, a to udržování veřejného pořádku. Do něho se počítá i "bordel", který se začíná nově kupit kolem opravených domů nebo objektů, které ještě přijdou zrekonstruovat. A právě tento nepořádek dává zapomenout na nedávnou slávu spojenou se slavnostním stříháním pásky při předávání jednoho z opravených vnitrobloků prováděcí firmou městu.

Bronx tak i přes masivní investice (největší v historii Chrudimě - 250 mil. Kč) zůstává dál zlým snem tohoto města, protože každý, kdo sem zabloudí, si musí uprostřed této čtvrti připadat jak ve filmu s gangsterskou zápletkou. Po ulicích létají odpadky a v zákoutích mezi domy rostou černé skládky, které ostře kontrastují se zářivě novými fasádami bytových domů uprostřed města. Člověku při tom pohledu nezbývá, než být na pozoru, zda nemá za zády nějakou partu místních výrostků nebo někoho z nepřizpůsobivých, kteří jsou takřka denně přistiženi při nějaké krádeži v nedaleké Bille.

Z výše uvedeného je patrné, že tu něco nefunguje tak, jak má, a že pokud by měla tato neradostná situace pokračovat, půjde v brzké době o zmařenou investici velkého rozsahu, protože si město není schopno svůj majetek ohlídat. Je to asi tak stejné, jako kdybyste si koupili drahé jízdní kolo za několik desítek tisíc korun a nechali ho bez dozoru celý den neuzamčené před hospodou na ulici. Také byste o něj zcela jistě přišli. A pokud se něco rychle v Bronxu nezmění, přijdeme o miliony, které tudy proletí jak bezednou černou dírou.

Je to dvakrát škoda. Přijdeme nejen o velké peníze ze společné kasy, ale promarníme i šanci vrátit této lokalitě v centru města status klidné bytové čtvrti. Ta mimo jiné sousedí s Palackého třídou, jež by si měla zakrátko díky nově vznikajícímu obchvatu oddechnout od tranzitní dopravy, která ulici a nejbližší okolí včetně Bronxu dusí. Rooseveltova, Revoluční, Přemysla Otakara a především Palackého pak mohou vytvořit zónu obchodně-bytových domů, budou-li však do té doby ulice Bronxu znehodnoceny, bude potom trvat další desítky let, než se podaří tento záměr uskutečnit, přestože ho máme takřka na dosah ruky.

S ohledem na rozsah investice považuji tento problém momentálně za nejzásadnější. Nepomohou mu však žádná Desatera, ani cesty do exotických zemí, či sběr nejrůznějších diplomů, ocenění a cinkrlátek, nýbrž cílevědomé dotahování nákladných projektů až do konce. Polovičatá řešení nejsou totiž žádným řešením. Kde nefunguje prevence ruku v ruce s represí, tam nemůže fungovat ani normální život, a pokud se nerealizuje vize, s kterou se do projektu šlo, bude se hospodařit bez zisku. Bronx je toho nejvýmluvnější ukázkou - na jedné straně drahé fasády, okna a dětská hřiště podle evropských norem, na druhé nezřízený život jak někde na Balkánu. Pokud se tyto dvě věci neuvedou do souladu, nezbaví se Bronx svého nelichotivého pojmenování nikdy a my budeme dál splácet něco, co se v praxi nepodařilo uvést do života.

Chrudim - Zastupitel města za Stranu svobodných občanů Petr Lichtenberg považuje obchod fair trade (FT) za módní výstřelek, který podle něj nepříznivě ovlivňuje svobodné tržní hospodářství a křiví trh. Výsledkem jsou pak podle zastupitele mnohdy méně kvalitní či dražší produkty pod značkou FT.

"Protože existují zastánci a odpůrci FT obchodu, nemá smysl se nyní pouštět do nějaké detailnější debaty. Nejsem ani odborník na tuto problematiku, přikláním se však k názoru, který mi je bližší a považuji ho za správný," říká na úvod zastupitel, který loni proti záměru zavést v Chrudimi fair trade obchody hlasoval.

Rozvojovým zemím více pomůže omezení byrokracie
"Pokud zastánci FT argumentují tím, že tento obchod pomáhá zaostalým zemím v boji s chudobou, tak sdílím názor, že pro tyto země bude nejlepší, pokud byrokratická EU odstoupí od své celní politiky a omezí svá přísná a mnohdy nesmyslná pravidla, která omezují rozvoj těchto zemí pod snahou boje s tzv. globálním oteplováním," dodává Lichtenberg.

Nelze podporovat vybraný obchod za peníze daňových poplatníků
"Co je ale v mém názoru na FT z pohledu občana a zastupitele města Chrudim nejdůležitější a jaksi opomíjené, je skutečnost, že město jako takové nemá vůbec přesvědčovat prodejce ani zákazníky, aby nabízeli či kupovali výrobky některých podnikatelů. A už vůbec nemá město za peníze daňových poplatníků pořádat jakékoliv akce na podporu FT obchodu či kupovat předraženou nebo méně kvalitní kávu úředníkům městského úřadu, a to jen kvůli tomu, že tím vyjadřují svůj vstřícný postoj k FT obchodu," kritizuje zastupitel Svobodných současný návrh městské rady prosadit FT obchod v Chrudimi.

Současné projekty Chrudimě stojí občany příliš mnoho peněz a zbytečně
"Tohle vůbec není úlohou města, to má plnit jinou roli. Město Chrudim se dlouhodobě ubírá cestou falešných projektů, jako je MA21, Zdravé město a nyní nově (pravděpodobně) podpora FT obchodu. Tyto projekty ve skutečnosti Chrudimi nic nepřinášejí, pouze stojí občany tohoto města dost peněz," je přesvědčen o neúčelnosti projektů města zastupitel.

"Nemám nic proti tomu, aby si jakýkoliv zastánce FT obchodu kupoval fairtradové výrobky, je-li přesvědčen o jejich kladech. Rozhodně ale není správné, aby město z veřejných financí podporovalo prodejce FT výrobků a znevýhodňovalo ty prodejce, kteří nabízejí nefairtradové zboží, které je mnohdy levnější a kvalitnější. A u těchto prodejců si zase dovolím nakupovat já," uzavírá Petr Lichtenberg.

Chrudim - Ve městě se začalo se shazováním havraních hnízd. Kolonie těchto ptáků se totiž značně rozmnožily a začaly expandovat do města, zejména do obytných sídlišť, kde způsobují velký hluk a nepořádek.

Shodit tak přijde zhruba 150 havraních hnízd, o což se postará najatý výškový arborista. Je to kvůli tomu, že jsou některá hnízda postavena v korunách stromů ve výšce až 25 metrů nad zemí a nikdo jiný než specialista je odsud nedokáže odstranit.

A jak takové shazování havraních hnízd vypadá v praxi? "Speciální lanko s těžítkem přehodíme přes větev, abychom přes ni poté mohli přetáhnout horolezecké lano a horelezeckou technikou se dostat až pod vytipovaná hnízda, která přijdou shodit dolů pomocí dlouhých teleskopických vidlí," popisuje použitou techniku výškový arborista Libor Blažek.

Cílem současného opatření není zlikvidovat početnou havraní kolonii v Chrudimi, pouze eliminovat škody, které způsobuje svým hlukem a agresivním trusem v sídlištích a v poslední době i na místních hřbitovech, kde havrani masivně znečišťují náhrobky. Proto je také sundávání hnízd v sídlištích a na hřbitovech nejintenzivnější. Shazovat se budou do té doby, než budou v hnízdech nakladena nová vejce. Poté už nebude odstraňování havraních hnízd možné.

Chrudim - Boj s černými skládkami na území města nebere konce. Po upozornění čtenářů našich novin jsme se rozhodli vypravit do ulice Přemysla Otakara, kde bují doslova ve velkém nepořádek, který nestíhají popeláři odvážet.

Diskutér Trunda, který zřejmě patří k menšině těch, kdo po sobě odpad uklízejí tam, kam patří, si pod článkem postěžoval: „Staré televizory, gauče, matrace, koberce, skutečně nádherný koutek, který je navíc hojně využíván k močení mladíků, kteří pravidelně popíjí ve vchodě městského, z větší části vybydleného domu přímo u skládky,“ popisuje čtenář situaci z místa, do kterého před časem město investovalo miliony korun.

[[img:chrn_fullwidth:3831:Odpadky poletují všude...  Foto: Chrudimské noviny]]

„Není dne, aby nám tady nelítaly igelitové pytlíky po celé ulici a havrani neroznášeli zbytky potravin. Ani každý druhý den brzo ráno lomozící popelářské vozy tomu nejsou schopny pomoci. Takový hnus jsme od města opravdu nečekali. Ach jo, už nemáme moc sil se bránit, nebo se pokusit něco řešit,“ končí neradostně svůj postřeh Trunda a další diskutér, skrývající se pod nickem „Mrazík“, mu dává vzápětí za pravdu.

Co je hnojeno, tomu se daří...
„Ano, skládka v rohu domů úspěšně kvete. Inu, co je hnojeno, tomu se daří,“ míní Mrazík. „Co bude město se skládkou dělat? Zřejmě si na to bude muset starosta udělat výlet do Bruselu, aby vyžebral nějakou dotaci na likvidaci ekologické zátěže. Bohužel, řešit by se měla příčina a ne následek, tohle je hnus. Pracující člověk může jenom skřípat zuby, nemakačenkové dál budou chlastat pivo z pet lahví a posmívat se naší nemohoucnosti,“ nebere si Mrazík servítky. 

[[img:chrn_fullwidth:3833:Nevábné zákoutí v Revoluční ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

V Revoluční ulici se opravdu nedá přehlédnout nepořádek, který kolem kontejnerů vytrvale vládne. Někteří z místních si starosti s odhazováním odpadků nedělají. Místo kolem popelnic navíc nepříjemně čpí močí.

[[img:chrn_fullwidth:3829:Každý návštěvník města může narazit na černou skládku jen pár kroků od autobusového nádraží.  Foto: Chrudimské noviny]]

Obdobná situace teď vládne i ve zmiňované ulici Přemysla Otakara. Koberce a zbytky skříněk z kuchyně tvoří věrnou společnost pro zničenou televizi a staré matrace. I zde je poznat, že si občas někteří z obyvatel vyhlášené čtvrti, nebo možná i cestující z autobusového nádraží, občas odskočí vykonat potřebu do rohu zanedbaného domu.

[[img:chrn_fullwidth:3830:Ráj černých ptáků - takový je chrudimský Bronx.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na tahu je teď radnice, která už v případě černé skládky u Klášterních zahrad dokázala, že si umí s  problematikou kupících se odpadků, pokud chce, poradit. 

Je to už nějaký čas, co jsem ukončil základní školu. Chodil jsem nejprve do budovy v ulici Na Valech, druhý stupeň pak probíhal na známém „Slaďáku“. Před těmi patnácti lety, kdy jsem vycházel z deváté třídy a loučil se se spolužáky, ještě zdaleka netvořila budova u Michalského parku jeden velký celek s „Růžovkou“ a „Šedivkou“. I Valy byly stále školou.

Nemohu zapomenout na spoustu učitelů. Jako každý. Někteří mi dali do života opravdu hodně, jiní mi spíše znechutili některé předměty, jejichž smysl jsem pochopil až mnohem později na škole vysoké. Typickým příkladem je logika. V prvním ročníku na fakultě nám ji doktor Sousedík přednášel tak dobře, že mne okamžitě zaujala. Pochopil jsem základy matematiky až ve svých dvaceti letech. Možná je na vině má natvrdlost, možná taky něco zcela jiného.

České školství potřebuje zreformovat. To tuší asi každý kantor, žáček i rodič dětí školou povinných. Dělají se pokusy se slovním hodnocením, upravují se osnovy. Ředitel „Malíka“ Zdeněk Brož teď navrhnul zrušení pololetního vysvědčení. Žáci jsou prý zbytečně stresováni písemkami, zkoušením a nic kloudného z něj stejně není. Propadnout nelze. Zkoušení prý předchází bezduché biflování vědomostí.

Asi nebudu zrovna oblíbený, když řeknu, že ne tak zcela souhlasím. Nejsem kantor, to je fakt, ale přesto se domnívám, že je cosi „shnilého ve státě dánském“, když se dítě po celý půlrok neučí a nikdo si toho vlastně nepovšimne. Pokud se totiž neučí, je logické, že se pak musí před pololetím biflovat to, na co před tím kašlalo. Rovněž si nejsem jistý, zda oddálení biflování na konec roku něčemu pomůže. Snáze se jistě vědomosti soukají do malých hlaviček v době, kdy je venku ne zrovna hezky, než v čase rozkvetlých parků a pálícího sluníčka. Pololetní vysvědčení a zkoušení je pak prověrkou. Učitelům i žáčkům ukáže, jak byla jejich snaha úspěšná.

Jsem jen novinář, přesto nemohu nevidět, že vzdělanost a úroveň školství jde do háje. Profesor Petr Piťha o tom napsal a pronesl spousty textů, přednášek. Čím je to způsobeno? Nepochybně snižováním nároků na žáky a studenty. Na vysokou se dnes dostane i ten, kdo by v dobách minulých těžko prolezl učňákem. Nejsem odborník, přesto s ředitelem Brožem nesouhlasím. 

Chrudim - Ředitel Základní školy Dr. Malíka Zdeněk Brož, který je členem poradního orgánu ministerstva školství, navrhuje s několika dalšími pedagogy zrušení pololetního vysvědčení. Podle mínění tohoto kolegia nic nepřináší a prý jen žáky zbytečně od Nového roku stresuje samými písemkami a zkoušením.

Ředitel Brož je přesvědčen, že to vede v důsledku ke krátkodobému učení kvůli pofidérní známce na vysvědčení, které stejně nemá příliš velkou váhu. "Dítě si nalije do hlavy matematiku, pak napíše písemku, a potom zase matematiku vylije, aby tam mohlo nasoukat fyziku," popisuje Brož běžnou praxi před školním pololetím.

Pro některé je návrh příliš radikální
Ministerstvu školství se však prozatím zdá návrh poradního orgánu příliš radikální a ustoupilo tlaku některých kantorů a rodičů, kteří na pololetním vysvědčení trvají. Ti totiž tvrdí, že je pro část dětí hrozba špatných známek na vysvědčení jediným motivem k tomu, aby se alespoň dočasně více učily. Čím více jsou podle nich žáci klasifikováni, tím více se prý učí.

Patrik Kubas z tiskového oddělení ministerstva školství ale nevyloučil, že se ministerstvo jednou k návrhu poradního kolegia vrátí. "Je podnětný a zabýváme se jím," říká Kubas. "Než ale cokoliv změníme, je třeba nejdříve vést důkladnou diskusi z odborníky z praxe a poté zvážit dopady takových kroků," dodává tiskový mluvčí.

Informovat o prospěchu, ale méně oficiálně
Zdeněk Brož, který změnu na ministerstvu navrhl, je však stále přesvědčen o správnosti návrhu. Podle něj mají rodiče namísto vysvědčení dostávat v pololetí informace o prospěchu svého dítěte, a to méně oficiálním způsobem. Obdobně se tak děje právě v chrudimské ZŠ Dr. Malíka, kde se pedagogové pravidelně scházejí s rodiči a žákem, aby si společně popovídali o přednostech a slabinách žáka a rodina tak podrobně věděla, nikoliv z jedné známky, jak jejich dítě prospívá.

Ředitel Brož spatřuje ve zrušení pololetního vysvědčení navíc ještě jednu výhodu - snížení administrativní zátěže a ušetření peněz. Například blankety na pololetní vysvědčení stojí Českou republiku ročně více než dva miliony korun a české školství by za tyto peníze dokázalo například pořídit dvacet tisíc slabikářů.

Ve prospěch Brože hovoří i experti na školství
Za Brožův návrh se tak postavila celá řada předních expertů na školství. Mezi některými jmenujme například Oldřicha Botlíka ze společnosti Kalibro, jež se zabývá vzděláváním, nebo ředitele Pedagogickopsychologické poradny pro Prahu 3 a 9 Petra Klímu. Ti se mimo jiné shodují v tom, že by úplné zrušení pololetního vysvědčení umožnilo učitelům připravovat daleko podnětnější a zajímavější výuku pro žáky, a rodinám i dětem by to přineslo více klidu.

Poukazují přitom na dobré zkušenosti s obdobným systémem v Holandsku, kde školy například hodnotí, jak děti spolupracují se spolužáky, jak často potřebují pomoc, jak dokáží řešit problémy, či jak se orientují v probírané školní látce. Nutno dodat, že právě tomuto modelu se už dlouhodobě přibližuje právě ZŠ Dr. Malíka v Chrudimi pod vedením Zdeňka Brože.

Chrudim - Rekonstrukce ulice Na Sádkách zdárně pokračuje. Nyní se chrudimské radnici podařilo s dodavatelem stavby dohodnout na úsporách. Ty dosahují bezmála půl milionu korun.

Tuto částku se podařilo uspořit díky rozhodnutí městských radních, kteří schválili dodatek k realizaci veřejné zakázky. Tou je právě rekonstrukce ulice Na Sádkách. Díky dohodě s firmou Stavremo z Pardubic tak dochází ke změně provádění prací.

„Podařilo se nám uspořit spoustu peněz,“ říká neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). „V podstatě to znamená třeba to, že ne všechna historická máchadla u náhonu se budou rekonstruovat. Celková cena za realizaci zakázky se tak snižuje na necelých patnáct a půl milionu korun,“ upřesňuje Trávníček. 

Chrudim - Také o druhém velikonočním víkendu nás neopustí chladné počasí. Dají se očekávat teploty kolem nuly a proto se uvaření grogu se spoustou rumu (tuzemáku) zdá být dobrým nápadem. Víkendové tipy jsou zde!

A jak se vlastně pravý, nefalšovaný a zaručeně námořnický grog vyrábí? Do ohnivzdorné misky (obsah tři decilitry) nalijeme rum, citrónovou šťávu a ochutíme cukrem, hřebíčkem, skořicí a citrónovou kůrou. Nepoužíváme nerezové ani smaltované nádobí - pouze skleněné. Obsah dolijeme vodou a pomalu přivedeme k varu. Pozor, nevaříme! Tekutinu přecedíme do silnostěnného poháru, do kterého nezapomeneme vložit lžičku, aby nepraskl, a můžeme podávat. Pokud toužíte po experimentech, můžete rum nahradit džinem (Gin grog), brandy (Brandy grog), whisky (Whisky grog), případně whiskey (irskou). Dobrou chuť!

V sobotu 6. dubna v 17 hodin rozhodně zvažte účast na zajímavé přednášce ve skutečském Městském muzeu. Její název zní lákavě - „Jak jsem pátral po svých předcích a našel skutečské katy“. Přednáška bude o životě a osudech katů a pohodných v podání genealoga Ondřeje Fafejty včetně seznámení s tím, jak začít s vlastním bádáním a jaké jsou jeho zvláštnosti. Pokud vás zajímá právo útrpné, které v dnešní době tak často chybí viz případ dívky zavražděné v Jihlavě, určitě si ji zajeďte poslechnout.

Rovněž v sobotu 6. dubna v 16 hodin vás v chrudimském Piccolo café čeká akce určená pro tu krásnější polovinu lidstva - Relaxační odpoledne vás naučí, jak být krásná v každém věku, jak správně pečovat o pleť, co dělat, když diety nefungují a seznámíte se, drahé dámy i s detoxikací a odkyselením.

Ruda a jeho kosmické dobrodružství se chystá také na sobotu. Ve tři hodiny odpoledne v Muzeu loutkářských kultur určitě nevynechejte autorské, akční scénické vyprávění Martina Haka, který se svým malým Rudou cestuje od planety k planetce a zažívá dobrodružství, o kterých se nám obyčejným smrtelníkům může jen zdát. Představení je pro děti i dospělé.

Velikonoce v hlineckém Betlémě, to je výstava přibližující tradiční obyčeje, pečivo a další předměty provázející tyto svátky. Návštěvníci se letos dozvědí například o tom, proč se Zelený čtvrtek nazývá zeleným, proč se peče pečivo zvané jidáše, proč je dobré se na Bílou sobotu umýt studenou vodou a další zajímavosti. Budou si moci prohlédnout nejen kraslice zdobené tradičním způsobem, ale i různé tvary pečiva a způsoby zdobení jarních interiérů. Vystavena bude i práce lidového řezbáře ze sbírek Souboru lidových staveb Vysočina přibližující velikonoční atmosféru vesnice na Vysočině. Pozor! Výstava v neděli sedmého dubna končí!

V neděli 7. dubna se budou v chrudimském parku Stromovka konat závody kočárků ve sportovní chůzi. Závody budou probíhat na úseku asi 100 kroků a zasoutěží si jistě celá rodina. Připraveny jsou pro vás i potomstvo milé dárečky, pestrý doprovodný program a na celé nedělní odpoledne pořadatelé objednávají krásné slunné počasí. Registrovat se můžete zde

V neděli sedmého ve dvě hodiny odpoledne se také sejdou ti, jimž není lhostejný nepořádek a odhozené odpadky. Sraz je před Divadlem Karla Pippicha. Možná přijde i starosta!

Příjemný víkend, milí čtenáři.

Chrudim/Medlešice - Vzhledem k zahájení stavby obchvatu města musí řidiči počítat s uzavírkami některých silnic. První uzavírka se přitom týká komunikace, jež spojuje křižovatku u Medlešic se silnicí, která vede "zadem" na Pardubice kolem školního statku ve Vestci.

Právě v místě, kudy si šoféři rádi zkracují cestu kvůli častým dopravním zácpám do Chrudimi, budují nyní stavaři most a přeložku silnice. Neklamným znamením jsou pokácené stromy, které musely ustoupit těžkým strojům. Uzavírka této poměrně frekventované silnice potrvá až do 30. listopadu. 

[[img:chrn_fullwidth:3822:Počátkem dubna 2013 začala stavební firma se skrývkou ornice a rušením silnice. Foto: Chrudimské noviny.]]

Chrudim - Desatero problémů Chrudimě přilákalo do velkého sálu Muzea na 160 občanů, kteří toužili vyřešit nějaký problém, který je pálí, a s úředníky radnice se chtěli domluvit na jeho protlačení mezi deset nejzásadnějších.

Taneční parket Muzea tentokrát zaplnily nezvykle stoly, u nichž se tísnili především senioři. Jeden ze stolků byl však věnován mladým lidem, kteří dostali šanci přímo ovlivňovat rozhodování chrudimské radnice. Oproti loňskému ročníku účast ale lehce „pohubla“.

Vysvětlování proč nejde to či ono
Specialisté z řad známých i méně známých úředníků se snažili zájemcům vysvětlit, proč nelze budovat tělocvičnu v centru města a v blízkosti vodních toků přesto, že tělocvičné nářadí bez jakýchkoli problémů fungovalo několik let jen kousek od řeky Chrudimky a cyklostezky do Slatiňan. Ani Městský park se prý nehodí pro upocené sportovce, protože jeho účel je údajně zcela jiný. Přesto se tento návrh dostal do postupující desítky.

„Podle městských úředníků nelze venkovní tělocvičnu postavit v lokalitě vedle zimního stadionu, protože se zde má budouvat nové parkoviště. Neprůchozí je i návrh na tělocvičnu v parku Střelnice, či v blízkosti cyklostezky do Slatiňan. To prý zase nepovolí povodí Labe. Nechápu proč," podivuje se jeden z přítomných studentů, který se v Muzeu zajímal o tématiku sportu.

My hledáme řešení, oni důvody, proč to nejde...
"Hřiště tam být může, hrazdu prý ale museli uříznout, i když tam byla ´x´ let využívána bez problémů... Dále ji nelze postavit ani v Městském parku, ten pro změnu údajně slouží jiným účelům; snad rekreačním, či co. Jaký je tedy rodil mezi funkcí parku, a městských lesů, kde tělocvična funguje?" ptá se nechápavě oslovený student. 

"Pokud to mám ve stručnosti shrnout, celý rozhovor se nesl v duchu - my hledáme řešení, oni zase důvody, proč to nejde. Prostě skvělá spolupráce! Uvidíme, jak to dopadne. Tělocvičnu se totiž podařilo prosadit do top 10, což je úspěch,“ uzavírá svojizkušenost s městskými úředníky mladý sportovec.

Problém Chrudimě? Stále stejní lidé na radnici
„Chodím sem každý rok, protože si myslím, že je důležité se pobavit s lidmi, kteří mají podobný názor jako já,“ míní seniorka, která se představila jako Milena. „Desatero problémů Chrudimě? Co to je, prosím vás? Tady v tom městě je jen jeden průšvih. A sice stále stejní lidé na radnici. Tihle chtějí, aby jim lidi pomohli hledat problémy? K smíchu. Vždyť se stačí jen kolem sebe trochu podívat,“ směje se padesátiletý Josef Halámek, kterého jsme zastavili před Muzeem v Široké ulici. „Vůbec nevím, že něco takového existuje. Podle mě se tam stejně nic nevyřeší,“ namítá Magda Veselá na Resselově náměstí.

Místostarosta Trávníček dokazoval mladého ducha
Kultura, sociální péče, sport, zdravý životní styl, prevence patologických jevů ve společnosti, stoly s občerstvením - to byly jen některé z mnoha možností, jichž hojně využívali diskutující nejen z řad Chrudimáků. Každý kroužek debatérů byl zástupcem radnice náležitě usměrněn, aby priority, na nichž se lidé dohodli, byly pro město přijatelné. Například neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) se rozhodl svého mladého ducha dokázat tím, že po celou dobu neopustil stůl mladých a živě diskutoval s každým, kdo se tu zastavil.

Řezníčkův útok na internetové portály - nazval je žumpou
Závěr úspěšné akce zakončila tombola, v níž starosta města Petr Řezníček (SNK - ED) vytáhl z košíčku dvacítku šťastných výherců drobných darů. Slova díků, které směřoval ke všem přítomným, neopomněl starosta zakončit bonmotem ala Miloš Zeman: „Nezapomeňte, že skutečné problémy se řeší zde, a ne v nejrůznějších internetových žumpách,“ prohlásil doslova Řezníček. Chyběli opravdu už jen „...pitomci, hnůj a fekálie“.

Fotografie z jinak pohodového odpoledne si můžete prohlédnout v galerii níže. 

[[gal:3814]]