Dašice – Závěry archeologického průzkumu budou možná překvapivé. Archeologové Východočeského muzea při výzkumu na obchvatu v Dašicích odkrývají neznámé pohřebiště, které se využívalo kontinuálně více než 3 600 let. Archeologický průzkum probíhá jižně od Dašic od začátku března. Přesný plošný rozsah nekropole určí geofyzikální průzkum. V budoucnu tudy povede napojení silnice II/322 na dálnici D35. První nález kostrového hrobu vzbuzuje mnohé otázky.

Ze zahloubených linií zemních žlabů se vyklubalo jádro mohylového pohřebiště pravděpodobně ze 7. nebo 8. století: „Postupně jsme narazili na podstatně starší žárové pohřby v nádobách a jamkách, ukládali je sem příslušníci takzvané lužické kultury popelnicových polí, z mladší doby bronzové, mezi lety 1250 a 1000 před naším letopočtem,“ vypověděl archeolog Tomáš Zavoral. V zalesněných terénech ve 4 kilometry vzdálených Dvakačovicích na Chrudimsku bychom našly obdobný unikát, ale na Pardubicku je podobně rozsáhlá nekropole zcela jedinečná, protože díky intenzivní zemědělské činnosti veškeré nadzemní památky zanikly:  „Chrudimsko je v tomto opravdu unikátní, do Dvakačovic se proto půjdeme podívat i kvůli zaměření a způsobu archeologizace mohyly," vysvětlil Tomáš Zavoral.

Hrob princezny bojovnice?

„Velkou zajímavostí je nález zatím jediného kostrového hrobu, který pochází z pozdní doby kamenné – eneolitu. Podle způsobu uložení pravděpodobně patří ke kultuře se šňůrovou keramikou, z období 2800 až 2500 před naším letopočtem, ale nenacházejí se v něm žádné další artefakty, kromě kamenné čepele,“ zmínil Tomáš Zavoral.

Zemřelý, u kterého archeologové zatím definitivně neurčili pohlaví, v ruce svíral nůž s kamennou čepelí s nedochovanou dřevěnou střenkou. Muži se sice u této kultury pohřbívali striktně na levém boku s hlavou k západu, ale v nedávné době museli archeologové vzít na vědomí i výjimky potvrzující pravidlo.

Výjimky se najdou poměrně často

Je znám totiž i konkrétní případ naleziště kostrového hrobu kultury se šňůrovou keramikou, odhaleného před deseti lety v Praze, kdy byla mužská kostra pohřbena na pravém boku jako žena, s ženskou výbavou, tudíž si archeologové zatím nechávají možná otevřená zadní vrátka. A fanoušci seriálu Xena už jistě sní o tom, jak se z nálezu stane další senzace, tentokrát v podobě ženy pohřbené jako válečnice. Na závěry si zatím budeme muset počkat.

Změny v určování pohlaví kosterních hrobů potvrzuje i Jan Musil

„Díky genetice se u řady pravěkých hrobů ukazuje, že původní antropologický posudek byl špatně, když se po moderních genetických testech zjistilo, že místo muže se z genetického hlediska jednalo o ženu. Máte i v dnešní populaci ženy s gracielními, robustními rysy, ženy, které jsou hrubší, a muži, kteří jsou jemnější," vysvětlil k určování pohlaví koster Jan Musil dnešní badatelské postupy a dodal: „Opravdu existují hroby, které byly původně interpretovány jako mužské, a když se udělala genetika, zjistilo se, že šlo o ženy."

Podle moderních výzkumů posledních desetiletí víme, že genetika nemusí nutně souviset s genderovou rolí ve společnosti ani se vzhledem, protože na vývoji sekundárních pohlavních znaků se podílejí hormony: „Samozřejmě známe hroby z raného středověku nebo doby římské, ženské hroby, ve kterých jsou zbraně. Jednou z hypotéz jsou ženy bojovnice a druhá hypotéza, známá z etnoarcheologie, říká, že to mohly být svobodné dívky, které neměly děti, tak aby dostaly do vínku, aby se jim třeba na tom onom světě narodil chlapec," zmínil námi oslovený archeolog Jan Musil z Regionálního muzea v Chrudimi různé pohledy na věc.

Tomáš Zavoral možnost nevyvrátil a potvrdil existenci hrobů žen bojovnic

Tomáš Zavoral z Východočeského muzea v Pardubicích, které se výzkumem v Dašicích zabývá, odhaduje, že výsledky genetického testu budou známy příští rok, pokud se podaří odebrat vhodný vzorek: „Ano, mohla by to být žena, která byla pohřbena na způsob pohřbu muže, s dnešním světem by to rezonovalo, proč ne, i muži byli pohřbíváni jako ženy, stává se to docela často," nevyvrátil spekulace. „Samozřejmě existují hroby, kde má žena v hrobu artefakty spojované s mužem, nátepní destičky, lukostřeleckou výbavu a tak dále. A tyto informace právě potvrzují, že v minulosti opravdu existovaly ženy bojovnice, nacházejí se i jejich pohřebiště."