Chrudimské noviny Smutné výročí pardubických transportů si připomenou i bez pamětní desky

Dnes: 0°C
Zítra: 2°C
Pozítří: 6°C

Smutné výročí pardubických transportů si připomenou i bez pamětní desky

Pardubice – Kdo nemůže jet do Prahy na odborníky oceňovanou výstavu Torzo - Vzpomínky na budoucnoust s fotkami od Pavla Diase, kterou připravil Lukáš Bártl, ten si může připomenout podobné téma na vzpomínkové akci v Pardubicích. První transport do ghetta Terezín odjel 21. listopadu 1941. Transporty z Pardubic následovaly v prosinci 1942. Program s výstavou Židé v gulagu, autorů Adama Hradílka a Jana Dvořáka, se uskuteční 4. prosince v sále Slova Života Pardubice, v areálu Vadas v ulici 17. listopadu 216, který se nachází od Domu služeb pěšky 5 minut. Občerstvení bude zajištěno. Promítat a sdílet se budou staré fotografie, vzpomínky a svědectví. Vše probíhá pod záštitou Ústavu pro studium totalitních režimů.

Bývalý židovský hřbitov v Přestavlkách.  Foto: Chrudimské noviny

Právě počáteční víra v racionálno a vědu obyčejných lidí dohnala nekontrolované byrokratické konání úředníků před osmdesáti lety až tak daleko, že začaly jezdit první transporty židovských obyvatel do Terezína. Ten se stal přestupní stanicí k táborům vyhlazovacím. Lidstvo svojí počáteční nečinností dopustilo, aby nakonec vše došlo ještě dál. Výročí bychom si měli připomínat každý rok, abychom nedopustili, aby se něco takového mohlo opakovat. Své si o tom myslí i pořadatel pardubické vzpomínkové akce, František Miláček.

Jeden z domů, ze kterých museli lidé kvůli původu také pryč.  Foto: Chrudimské noviny

Pokládání květin proběhne symbolicky na místě bývalé židovské synagogy u Domu služeb v Pardubicích, v sobotu 4. prosince v 17 hodin. Zde byla umístěna v letech 1992-2018 pamětní deska obětem holocaustu. „Připomeneme si transporty do Terezína z prosince 1942 a 1256 občanů Pardubic a okolí, kteří trpěli a umírali. Je jich víc, než při bombardování Pardubic, nebo z odboje, které se připomínají,“ říká pořadatel akce, František Miláček. „Protože jsem křesťan, tak mi to leží na srdci. Motiv naší už asi čtvrté, nebo páté akce, protože minulý rok byla uzávěra, je ten, že kromě nás právě tuto věc nikdo nepřipomíná. Z Domu služeb při rekonstrukci zmizela i pamětní deska.“

Výhled na Dům služeb.  Foto: Chrudimské noviny

„Viděl jsem třeba průkaz z války, co měla moje babička, kde se vypisoval rodokmen, jestli ten člověk má 'správný' původ. Moje babička byla magistra farmacie a tyto organizace v roce 1940 chtěly, aby lidé měli potvrzení o etnické čistotě,“ říká František Miláček. „Když jsem viděl texty z protižidovských novin, tak se mi z toho úplně udělalo špatně, protože to bylo opravdu z našeho města, nenapsali to v Praze, nebo v Benešově, takže jsem potom přemýšlel i o tom, co si asi ti ostatní řekli, když Židé odešli do těch transportů: ‚Tak dobře, aspoň nám po nich zbyly ty baráky a obchody. A už nás tu nebudou vykořisťovat?‘ Ale spojování židovské hvězdy s dnešními protesty kvůli očkování mi nepřipadnou na místě,“ říká zároveň.


Petra Vintrlíková

Reklama