Některé události se nepřipomínají lehce, zvlášť když se jedná třeba o upozornění na historickou nevraživost mezi Němci a Čechy nebo katolíky a husity. Kontroverzní události husitské revoluce komise ani město připomínat nechtějí. Nejde jen o kontroverzní osobu chrudimského hejtmana, který husity nejprve upálil, pak se vzdal Žižkovi, naoko přešel k husitství, ale slovo nedodržel a dál byl činným katolickým představitelem, ale také drobná paralela by tu byla. Co je důležité, zůstane očím opět neviditelné?

Před 600 lety v únoru 1421 chotěbořský husitský hejtman Hromádko a dva kněží vzpláli veřejně na hranici uprostřed dnešního Resselova náměstí a 700 husitů bylo upáleno ve stodolách, někteří byli hozeni do šachet v Kutné hoře. Ve své době byli považováni za kacíře a podle toho se s nimi jednalo. Jan Žižka z Trocnova, když se to dozvěděl, město 28. dubna 1421 lehce obsadil, když mu velitel městské posádky a chrudimský hejtman Jan Městecký z Opočna, který husity nechal upálit, městské brány raději otevřel. Nic z toho město připomínat nechce.

Jedna deska a jiné události, ale i tak si turisté přijdou na své?

Historická a letopisecká komise, jejímž předsedou je zastupitel a historik Pavel Kobetič (ODS), chce vyzdvihnout jiné události a radní tyto výhrady a návrhy podpořili. Místo tří desek, které navrhuje projektový tým Jiřího Motyčky, zůstane nakonec asi jen jedna, bez kontroverzní zmínky o upalování tří husitů na hranici, která souvisí ještě s jinou návaznou událostí, kdy pomsta byla vykonána. Turisté ale budou upozorněni na upálení dominikánských mnichů a vypálení kláštera, bez toho, co následovalo.

Žižka předal Chrudim Divišovi Bořkovi z Miletínka a dominikánští mniši byli upáleni na chrudimském náměstí. Obě fary obsadili husitští kněží a také farář Martin Lupáč přispěl k zesílení utrakvismu ve městě. Chrudim začala mít od té doby český ráz: Vyhnána byla převážná většina obyvatel a její značnou část před těmito událostmi tvořili Němci. Odejít museli všichni, kdo nechtěli přijmout husitské učení. Před husitskými válkami byla Chrudim převážně německým městem.

Jako hejtman má být zmíněn právě až Diviš Bořek z Miletínka, který sídlil  také na Kunětické hoře a později se stal hejtmanem Hradce Králové, a farář Martin. S takovým výsledkem se asi projektový tým Bojovníci boží – 600 let, propagující odkaz husitství s důrazem na neopomíjení zločinů spáchaných katolickou protistranou, jen tak nesmíří.

Co je důležité, zůstane očím neviditelné?

Pokud má být cílem projektu „propagace lokality s danou událostí v rámci celého kontextu a 600. výročí vzniku husitské revoluce i husitské epochy k dnešku“, jak zní oficiální popis, potom ve sporu schází důraz přinejmenším ještě na jednu důležitou paralelu, která oběma protistranám podle všeho, možná náhodou, nebo záměrně, uniká: Není tu žádný třetí zástupce zmíněných vyhnaných obyvatel Chrudimi, především Němců, a nevinných obětí, včetně žen a dětí, o kterých není zmínka ani v jednom z předkládaných navrhů.