Po rezignaci člena komise zůstane původní návrh připomínky husitů
Chrudim – Na celé záležitostí okolo chystaných destiček o husitských událostech je pikantní, že organizátoři si nakonec stejně texty doupraví podle svého, a také to, že Jiří Motyčka rezignoval na své členství v historické a letopisecké komisi. Po tom, co byly schváleny původní návrhy, jsme jej oslovili, aby čtenářům osvětlil ze svého pohledu poselství, které budou texty předávat nejen současným obyvatelům, ale i všem přicházejícím turistům. Texty připomínají události, které se za hradbami města odehrály před 600 lety, kdy sem vtrhlo husitské vojsko.
Jiří Motyčka, člen realizačního týmu projektu Bojovnící Boží – 600 let, reagoval nejdříve jen na skutečnost, že byly nakonec schváleny původní návrhy textů k připomínce několika událostí z roku 1421 spojených s husity ve městě Chrudim: „Mám pochopitelně radost, protože jak by řekl náš mistr Jan Hus, pravda opět zvítězila. Pochopitelně já píši o pravdě relativní, kdežto Jan Hus měl na mysli vždy Pravdu absolutní.“
Konkrétně se však veřejně o poslání projektu vyjadřovat nechtěl a vypadalo to, že pravé poselství a paralely se současností si tak bude muset domyslet každý sám. Nakonec se ukázalo, že hlavním cílem by měla být objektivní prezentace významu husitství namísto jeho černobílého posuzování: „Je to typicky česká metoda ve stylu ‚ode zdi ke zdi‘, kterou brilantně ovládáme jako málokdo. Tudy však cesta k objektivnímu výkladu a prezentaci husitství opravdu nepovede!“ Násilností se dopouštěly obě znesvářené strany, katolická i utrakvistická. Nakonec došlo ke smíru a v roce 1485 byl podepsán v Kutné Hoře mezi nimi náboženský mír. Ostatní si museli počkat až do roku 1609, do vydání Rudolfova majestátu.
Komise vše řešila emailově. Ke kompromisu nedošlo
Jaké čtyři hlavní důvody uváděli oponenti textů destiček kromě odmítnutí umístit zvláštní desku do dlažby na náměstí a upozornit na upálení Jana Hromádky? V první řadě vadila nevyváženost sdílených událostí. Teď už nevadí. Dalším důvodem, proč nechtěli připomínat tuto událost, byla podle komise všeobecná neznámost postavy Petra Hromádky a fakt, že nijak nekoresponduje s výsadou Chrudimi jako města českých královen. Zároveň by taková destička mohla prý jitřit emoce jako Mariánský sloup na Staroměstském náměstí.
„Komise se nemohla scházet face to face a jednat jako před pandemií. Debata o destičkách bohužel neprobíhala ani formou videokonference, ale pouze prostřednictvím mailové korespondence a moje věcné i odborné připomínky k návrhu komise byly zcela ignorovány, přestože jsem byl jejím řádným členem. První 3 důvody mi připadají jako naprosto účelové. O skutečných důvodech však mohu jenom spekulovat,“ uvedl Jiří Motyčka.
Po rezignaci byly texty schváleny
Sám Jiří Motyčka uvedl už v dubnu na sociální síti tuto skutečnost: „Zcela logicky tyto návrhy magistrát postoupil komisi historické a letopisecké. V době projednávání textů jsem byl ještě členem této komise, než jsem byl nucen na tento post s okamžitou platností rezignovat.“
Nakonec se s původním zněním souhlasilo a návrh chrudimské komise historické a letopisecké, který uvádíme na konci článku, jako poslední ze tří textů, byl smeten ze stolu.
Je projekt tendenční, jak někdy zaznívá?
Podle Jiří Motyčky nikoliv, stejně tak jako ho nevnímá jako protikatolický, už kvůli tomu, že destičky někde instalují i do míst, kde husité „řádili“. „Na husitství se dívám objektivně, vyváženě a kriticky s akcentem na nadčasovost procesů, které v této době probíhaly," vysvětlil Jiří Motyčka.
Městu se původně nelíbily tyto dva, nyní napodruhé schválené texty:
1) únor 1421
„V těchto místech byl v únoru 1421 upálen zakladatel Tábora, hejtman a kněz Petr Hromádka a dva další táborští kněží. Po kapitulaci Chotěboře 4. 2. 1421 před vojsky katolických pánů byly stovky husitů, navzdory čestné úmluvě o svobodném odchodu, zajati a usmrceni. Hromádku s dvěma druhy odvlekl Jan Městecký z Opočna do Chrudimi, kde je z titulu zdejšího hejtmana přikázal na náměstí upálit.“
2) na městské hradby 28. 4. 1421
„V poslední dubnové pondělí kapitulovalo město Chrudim před pražany a tábory v čele s Janem Žižkou. Dosavadní městský hejtman Jan Městecký z Opočna se musel pokořit před vítěznými husity. Husité město ovládli a Chrudim zůstala až do r. 1436 součástí pražského svazu.“
Komise historická a letopisecká navrhovala pouze:
3) „Dne 28. dubna 1421 ovládli Chrudim husité v čele s Janem Žižkou. Do vedení města byl dosazen hejtman Diviš Bořek z Miletínka a město se stalo až do roku 1436 součástí pražského městského svazu. Obsazení města přineslo zánik dominikánského kláštera a odchod měšťanů, kteří se nechtěli stát kališníky. Nejvýznamnější osobou husitského hnutí ve městě byl farář Martin Újezdský, zvaný Lupáč, účastník jednání na koncilu v Basileji a od roku 1436 pomocný biskup voleného arcibiskupa Jana Rokycany.“
Reklama
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
