Každé řešení je ve své podstatě špatné a proto má přirozeně své zastánce a odpůrce. Stejné je to i v případě severovýchodní varianty silničního obchvatu Chrudimě, která si začíná pozvolna klestit cestu prozatím nedotčeným terénem. Kdo z vás někdy viděl americký film Šaman v hlavní roli s charismatickým hercem Seanem Connerym, který pojednává mimo jiné o nemilosrdném mýcení amazonského pralesa na úkor budoucí dálnice, může se vcítit do obyvatel sídliště Na Větrníku, kteří stejně jako indiáni ve filmu vyhlížejí s nelibostí postupující stavební práce, jež se přibližují k jejich domovům. Momentální řev buldozeru, který tu odkrývá zeminu mezi vytýčenými kolíky, pak dává tušit, že to s proklamovanou bezhlučností obchvatu nebude zase tak pravda, jak se často uvádí. Berme to ale jako určitou daň dané situaci, která odklonění tranzitní dopravy z města dlouhodobě vyžaduje.

Sídlišti Na Větrníku hrozí výstavbou severovýchodní varianty obchvatu města úplné "odstřižení" od okolní přírody, kterou místní obyvatelé považují za to nejcennější ve svém bydlišti.  Foto: Chrudimské noviny

Spíše bych se chtěl zamyslet nad prvopočátkem celého projektu, který původně zvažoval dvě varianty silničního obchvatu Chrudimě - tzv. jihozápadní a severovýchodní, přičemž hned od začátku vše hovořilo ve prospěch prvně jmenované varianty, tedy jihozápadní. Ta byla nejen o něco kratší, ale především méně stavebně náročnější a tudíž i finančně podstatně levnější. Řekněme asi o půl miliardy na počátku 90. let minulého století, odkdy se o výstavbě obchvatu vážně hovoří. Od té doby ceny přeci jen krapet poskočily směrem nahoru. Pro levnější variantu jihozápadní trasy přitom hovořily tehdy i další podpůrné argumenty, jako například svedení obchvatu do areálu dřívější Transporty, kde by byl veden tzv. Koreou, tj. nejindustriálnější částí megalomanského strojírenského komplexu, v němž v současnosti sídlí několik zdejších významných zaměstnavatelů. Obchvat by odsud pokračoval dál do velké průmyslové zóny Západ a umožnil by nejen snadnější napojení místních firem na tzv. rychlodráhu, ale především by urychlil prodej zdejších pozemků potencionálním zájemcům o podnikání v průmyslové zóně. Ve svém důsledku by tak nově vznikající obchvat výrazně napomohl i zaměstnanosti ve městě, leč nestalo se tomu tak.

Nezdolatelná překážka nad Skřivánkem
Kratší, levnější a efektivnější varianta obchvatu města měla totiž před sebou nezdolatelnou překážku, a tou byly, podle mého názoru, soukromé zájmy osob, které buď bojovaly za vlastní klid anebo za spekulativní záměry v lokalitě nad chrudimským Skřivánkem, kudy měl obchvat pokračovat ve směru na Slatiňany. V té době zde totiž provedl Pozemkový fond ČR několik pro stát "výhodných" směn zdejších pozemků za bezcenné lokality na Vysočině ve prospěch soukromníků. Připomenu však, že v mezích zákona, protože Fond k tomu využil znění restituční legislativy, která takové směny s restituenty umožňovala bez ohledu na to, zda šlo v daném případě o vysoké státní úředníky (restituenty) či nikoliv. A právě tento krok později odstartoval takřka masovou výstavbu rodinných domků nad Skřivánkem, které se staly pro jihozápadní variantu obchvatu nepřekonatelnou překážkou. Za zmínku ještě stojí fakt, že se tehdy proti této kratší a levnější variantě obchvatu postavilo i samotné město Chrudim, vedené tehdejším starostou Novým. Nakolik sehrála v tomto rozhodování úlohu poloha jeho rodinného domu na konci Skřivánku a tedy v možném bezprostředním sousedství budoucího obchvatu, se dnes můžeme už jen dohadovat. Netvrdím, že tomu tak skutečně bylo, přesto si myslím, že stojí tento postřeh minimálně za povšimnutí.

Budoucímu obchvatu musely ustoupit desítky vzrostlých stromů jako třeba u Kauflandu.  Foto: Chrudimské noviny

A tak přestože se při první zmínce o upřednostnění daleko dražší severovýchodní varianty na úkor té jihozápadní protestovalo a místní část Vestec dokonce kvůli tomu uspořádal petici, protože přijde vinou této trasy o část svého tradičního zázemí pro sport a obchvat budou mít místní lidé takřka před svými domy, byla tehdejší úřednická mašinérie nesmlouvavá a nezastavila ji ani do té doby chráněná krajinná oblast Habrov s mnoha vzácnými živočišnými a rostlinnými druhy, kterou obchvat v podstatě rozpůlí. Na výkresech dopravních inženýrů tak vyrostla severovýchodní trasa s několika náročnými dopravními prvky, jako je přemostění řeky Chrudimky u Vestce nebo další mimoúrovňová křižovatka u Medlešic. Obchvat bude navíc veden v zářezu mezi polnostmi, z něhož projíždějící motoristé ani nepoznají, jak vůbec Chrudim ve skutečnosti vypadá. Zkrátka, půjde o kus anonymní silnice, která nevyužívá potenciálu našeho města.

Aby nebyli obyvatelé sídliště Na Větrníku odříznuti od okolní přírody, navrhl archiktekt Karel Thér ve své studii zatravněné přechody pro lidi i zvěř. Bohužel, nápad nebyl městem ani Ředitelstvím silnic a dálnic akceptován. Reprofoto: Chrudimské noviny

Dusit se budou výfukovými plyny obě části města
Sečteno, podtrženo. Ano, obchvat město potřebuje, aby si ulevilo od tranzitní dopravy v Pardubické ulici, na Masarykově náměstí, na Palackého třídě a v ulici Obce Ležáků, které nejsou takovému náporu dopravy uzpůsobeny. Těmto požadavkům severovýchodní varianta vychází plně vstříc, avšak za předpokladu, že budou postaveny obě její etapy. Nutno tedy připomenout, že zatímco se první etapa momentálně připravuje ke stavbě, druhá etapa existuje doposud jen na papíře a nebyl ještě ani zahájen výkup pozemků pro její realizaci. Tzn., že při spuštění první etapy bude tranzitní dopravou dočasně zahlcena druhá část města od křižovatky u chrudimského Kauflandu ve směru k nemocnici a dál podél sídliště U Stadionu ke křižovatce U Guláška v ulici Obce Ležáků. Dá se tedy očekávat, že tyto relativně nové komunikace dostanou co proto. Důvodem této komplikace je především již zmiňovaná finanční náročnost severovýchodní varianty obchvatu města, která je pro stát přeci jen obrovským soustem, které nelze ufinancovat najednou. A tak zatímco se teď dusí lidé výfukovými plyny na jednom konci města, začne se dusit jeho zdravější část. Když k tomu připočteme anonymitu úseku mezi Vestcem a Kauflandem bez dalšího využití pro fungování firem a větší zaměstnanost ve městě, a v neposlední řadě také obrovský balík peněz, které to všechno bude stát, pak vychází tato varianta evidentně jako méně výhodná.

Zatímco "někdo" rozhodl o dražší variantě chrudimského obchvatu, stát si ho potom nemohl dlouhá léta dovolit financovat. Lidé proto pořádali v ulicích města nejrůznější silniční blokády, kterými protestovali proti průtahům slibované výstavby.  Foto: Chrudimské noviny

A pokud by tenkrát nezvítězily z mého pohledu sobecké zájmy několika vlivných osob, možná by už dávno fungovala levnější jihozápadní varianta obchvatu, která by přišla státní pokladnu o třetinu levněji a lidem v našem městě by se žilo o mnoho lépe. Mezitím jsme tu ale zažili několik protestních akcí, které otravovaly život nám samotným i účastníkům tranzitní dopravy bez ohledu na to, že ti, co vše zpunktovali, se smáli hádající se lůze v závětří. Vždyť si jen představte, kolik plusových hodnot by kratší varianta obchvatu městu přinesla. No dobrá, nejspíš by nad Skřivánkem nevyrostlo "podnikatelské baroko" - tedy shluk nesourodých rodinných domů, které například v okolí Prahy už dávno zejí pro nezájem lidí prázdnotou. K nám tato "móda" spojená s houfným návratem do měst zřejmě teprve přijde. Ale teď vážně. Jihozápadní obchvat města by zcela radikálně oživil ještě ne zcela vytížený areál bývalé Transporty. Tzv. Korea by se mohla proměnit v tolik diskutované brownfieldy, tj. objekty administrativně - výrobně - obchodního charakteru a už při příjezdu do města by působily na návštěvníky mnohem majestátněji než smutně vyhlížející srnky a polní zajíci podél úseku u Habrova, kterým momentálně bereme jejich přirozený domov.

Panorama schované před návštěvníky města
Také průmyslová zóna Západ by přítomností obchvatu stoupla razantně na ceně a troufám si tvrdit, že by zdejší pozemky byly už dávno rozebrané investory. Chrudim by zkrátka v těchto místech pulsovala výrobou a dostatkem pracovních příležitostí. A co teprve při další jízdě po obchvatu, kde by se náhle projíždějícím otevřelo nádherné panorama města s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, Mydlářovským domem či "Hradčany", které tvoří středověké měšťanské domy. Myslíte si, že by někdo z nich později alespoň na chvíli nezatoužil Chrudim navštívit? Jsem přesvědčen, že ano. Na poli mezi Větrníkem a Topolem vás taková touha rozhodně nepřepadne. No, a ještě pár kilometrů plynulé jízdy, a jsme ve Slatiňanech. Žádná první a druhá etapa, která negativně zasáhne naše město, nýbrž plynulý obchvat s mnoha funkcemi navíc. Přesně o tohle jsme se před lety nechali připravit.

Při blokádách docházelo v Chrudimi nezřídka k nejrůznějším strkanicím a fackovačkám mezi pořadateli protestních akcí a projíždějícími motoristy, kteří neměli pro tento druh prostestu pochopení. A právě tyto okamžiky byly živnou půdou pro novináře, jako v tomto případě na chrudimské Bídě.  Foto: Chrudimské noviny

Chtěl jsem tímto ne právě krátkým postřehem podtrhnout historii vzniku rodícího se obchvatu, na kterou se dávno zapomnělo, anebo ještě lépe, na ni chtějí někteří zapomenout. Je však důležité si určité momenty historie připomínat, aby se v budoucnu už takové chyby neopakovaly a my tak draze neplatili za něco, co jsme mohli pořídit mnohem levněji, v kratším čase a s daleko širším využitím v náš prospěch. Potom by lidé nemuseli protestovat, anebo smutně vyhlížet blížící se stavební stroje jako šaman Connery spolu s indiány. Howgh!

...

Prohlédněte si také animaci studie arch. Karla Théra, ve které již v roce 2003 řešil zástavbu a park na Větrníku společně s přechody pro lidi a zvěř přes zahloubený obchvat města.