Přímá volba českého prezidenta, první dějství...
„Moravský vrabec, plznička a rum,“ tak zněla, podle některých humoristů první přímá volba prezidenta v našich dějinách. Stalo se to tehdy, když si Tomáš Garrigue Masaryk objednal oběd v hospodě. A právě pouze s nadhledem lze sledovat přípravy na datum, které ukáže, co v nás vlastně je.
Dávno pryč jsou doby, kdy se "Hašan" vyzdvihoval až do nebes, respektive na Hrad. Rozpad manželství legendárního Dominátora diskvalifikoval v národě, kde se už skoro většina dětí rodí mimo tento základní svazek muže a ženy, a v němž je snad nejvyšší míra rozvodovosti na celičkém světě.
Ani legendární Kája Gott není jedním z kadidátů. Celé generace fanoušků, které Mistra katapultovaly rok co rok na první místa ankety Zlatý slavík, najednou zapomněly na svou modlu. Přestože profesionální baviči na kandidátce chybí, o zábavu není nouze. Na bilboardech a v médiích se propírá komunistická minulost některých kandidátů přesto, že ještě před několika málo lety byla ve straně většina tohoto národa. Čistému vše čisté, říká staré přísloví. Smířit se s vlastní minulostí nám jednoduše nějak nejde.
Tu vyskočí maloměšťácký tajtrlík z krabičky s pohoršením nad tetovaným tělem profesora a doktora. Fakt, že se tento člověk kdysi hlásil ke skinheadskému hnutí a nikdy se od něj vlastně nedistancoval, hordám jeho milovníků nevadí. Asi zapomněli, že by od jeho hochů pro své převážně levicové názory dostali po hlavě také. Zkrátka maloměšťáctví naruby.
Usínající aristokrat, podkuřující nenáviděné Evropské unii, se podobá zjevení, na něž český konzervativec čtoucí iDnes slyší. Jak by také ne. Zpřítomňuje mu dávno zašlou slávu královského dvora, ošlehanou větry postmoderny počátku 21. století. Jezevec z Vysočiny, Eurohujerská teta z Bruselu, podivní panáci vzešlí, kdo ví odkud. Voliči vyber si.
Možná se ptáte, koho budu volit a zda mám nějaký tip. Odpověď je prostá - volit nepůjdu, protože nevěřím, že jsme schopni vybrat si takovou hlavu státu, která by nás dokázala vytáhnout z marasmu panujícího všude kolem. Věřím, že Čechům sluší král a ne kýmsi ovládaný tajtrlík, vybraný národem, jehož myšlení formuje blikající obrazovka a nacpaný košík z hypermarketu. Teprve tehdy, až se nám podaří oprostit od konzumu a pouhé spotřeby, pravda skutečně zvítězí.
Reklama
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.