V neděli 27. listopadu v 19.30, což překvapilo značnou část diváků, ostatní představení začínala vždy v 19.00, se v Pippichově divadle v Chrudimi uskutečnila poslední hra letošního podzimního předplatného skupiny B.

Možná by stálo za zvážení, takovéto změny v zaběhlém programu více zvýraznit. Rozhodně se z toho nikdo nerozbrečí, když přijde o půlhodinu dříve do divadla, ale mnozí si třeba mohli ušetřit stresy při návratu z víkendu. Je to maličkost, ale dokáže změnit náladu nedělního večera. Programy nemá cenu do Chrudimi také vozit a to je vstupné dražší než v Praze.
Hru „Smím prosit“ napsali Gerald Bitton a Michel Munz. Přeložil a režie se ujal Jaromír Janeček. Není to jeho první hra přeložená z francouzštiny. Hru uvedlo Činoherní studio Bouře jako svižnou komedii. Scénu navrhl Petr Masopust a vyplňovaly ji kulisy zřejmě pařížského pokoje. Vše laděno do lehké šedé. Bohužel ji nijak nerozsvítily ani kostýmy herců. Možná, že by jí prospělo více změn v druhé polovině po přestávce. Výměna obrazů to nezachránila. Na kulisách bylo vidět, že si už hodně projezdily. Scéna  nesnese  srovnání s předcházejícími Pardubáky.

Divadlo bylo plné. Pražáci táhnou. Myslím, že největší zásluhu na tom měl Jan Révai v roli Henryho, vášnivého milence, hlavně však známého porotce v Star Dance. Do hry se postupně zapojují jak jeho otec kněz, kterého hrál Martin Polach. Jeho chvíle přicházeli až v druhé polovině. To platí i o Petru Pěknicovi, kamarádovi Henryho. Druhý jeho kamarád, kterého hraje Filip Čepka, právě se rozvádějící právník, vymyslel ďábelský plán, jak splnit poslední vůli tetičky, která Henrymu odkázala značné jmění.

Hra nabírala na obrátkách, místy dost zběsilých. Podle salv smíchu se hlavně divačky výborně bavily. V druhé polovině se tempo ještě zvýšilo a některé chvíle byly až chaotické. Přidala se i milenka Henryho, kterou ztvárnila Kateřina Janečková. Shoda příjmení s režisérem není náhodná - je to jeho dcera. Podle mne však v druhé části dominoval otec Henryho, Martin Polach. Jak to u těchto her bývá, vše se v dobré obrátí. Myslím, že diváci se dobře bavili a přátelům divadla bych rád popřál hezké a hlavně klidné vánoce a stálé zdraví v novém roce.