O větrolamu v sídlišti Na Větrníku se intenzivně mluví z podnětu občanů nejméně dva roky. Jeho zřízení přitom spočívá ve vysázení vzrostlých stromů po okrajích sídliště (na severu a východu), aby svými korunami ochránily zdejší obyvatele před častými poryvy větru. Ve skutečnosti má jít o stromořadí tvořené z platanů nebo dubů a mezi nimi má vést cesta pro pěší. Celý tento záměr byl proto zakomponován do projektu revitalizace sídliště, který se skládá hned z šesti etap, a na který bude radnice postupně usilovat o přidělení několika dotací.

Celé mi to přijde zbytečně zdlouhavé a neprozíravé, když si město v případě větrolamu může pomoci z vlastních zdrojů už řadu let samo. Vlastní totiž stovky vzrostlých, až šest metrů vysokých stromů v lokalitě průmyslové zóny Západ, která je z části pozůstatkem proslulých Vaňkových školek, na nichž uvedené stromy bez většího zájmu (vyjma zlodějů) rostou. Odhaduji, že má Chrudim v tomto geofondu uloženo pěkných pár stovek tisíc korun, aniž o tom možná někdo z úředníků či odpovědných lidí ví, nebo přemýšlí.

Zkrátka, ty stromy tu leží ladem, aniž by je město dokázalo zužitkovat - buď prodejem anebo jejich výsadbou tam, kde je to v Chrudimi třeba, jako nyní v sídlišti Na Větrníku. Namísto toho se vypisují soutěže na poměrně drahé projekty, několik let se pak čeká na absolvování celého schvalovacího procesu a případné dotace, zatímco lidem v nejvýše položeném chrudimském sídlišti odnáší vítr pokrývky z hlav i vše uskladněné z balkónů, či rozmetává komunální odpad do širokého okolí.

Řešení se tedy nabízí a takřka okamžitě. Dokonce i za velmi málo peněz. Věřím totiž, že se vhodné stromy v zóně Západ najdou, pokud nemají bez užitku padnout časem za oběť rozrůstající se průmyslové výrobě. Budou zdarma, platit se bude jen jejich přemístění a výsadba. Cesty mezi stromy mohou pak vzniknout tehdy, až na ně budou peníze. Stačí tedy jen chtít, trochu přemýšlet a myslet na lidi, které mohly už dávno chránit před větrem stromy z bývalých Vaňkových školek.