Vokální skupina Nestejskáme si za dobu své pětileté existence připravila několik literárně hudebních pořadů, v nichž se snaží vyjádřit svůj vztah k životu, k hodnotám, které přinesla historie našeho národa, k umění, jehož cílem je přinášet do našich životů radost. Z hudebního seskupení se stala poměrně známá a vyhledávaná skupina, která ve svém působení brzy překročila rámec regionu. O působení hudební skupiny Nestejskáme si  hovořím s Janem Stejskalem.

Nestejskáme si vystupuje nejen na vernisážích a společenských akcích, ale jste zváni i na jiná zajímavá místa. Minulou sezonu jsem se s vámi například setkala v nádherném poutním místě ve Vraclavi. 

„Ano, loni to bylo jedno z posledních vystoupení, uzavírali jsme turistickou sezonu v barokním kostele sv. Mikuláše, kde je umístěno několik dřevěných plastik barokních soch. Se svým repertoárem jsme s úspěchem už vystupovali v zámcích, kostelech, domech pro seniory, tleskali nám v klášteře sv. Voršily v Kutné Hoře, v pražském Slovenském domě."

V kostele sv. Mikuláše ve Vraclavi

Nejenže si posluchači užijí váš koncert, ale zároveň se tak dostanou i na historická místa. Vracím se opět do prostředí kostelů a muzeí, vždyť mnohý návštěvník by do takových míst ani nezašel. Měla jsem příležitost zaslechnout větu při vašem literárně komponovaném pořadu v Muzeu barokních soch v Chrudimi, kdy se jeden z návštěvníků nechal slyšet, že na tomto místě je poprvé a ani netušil, že tu je něco tak krásného. Povedete svoji práci dál se stejným scénářem, tedy nejen nový program, ale i nová místa?

„V současné době, přerušené celosvětovou zdravotní situací, připravujeme pořad s názvem Můj rodný kraj. Jde o naše blízké Železné hory, které jsou dobře známy turistům, malířům-krajinářům, geologům, rekreantům a dalším. Naše pozornost se však zaměřila na hudebníky, kteří mají s tímto krajem něco společného. V programu zazní písně Zdeňka Fibicha, Antonína Dvořáka, Václava Jana Tomáška, Františka Vovsa včetně mých současných autorských písní. Ve vyprávění nezapomeneme ani na kantory, kteří se zasloužili o rozvoj hudební tradice našeho národa."

Hudba provází celý náš život. Působí na nás všechny, ať chceme nebo nechceme, ať příjemně či rušivě. Co pro Vás jako hudebníka znamená hudba?

„Jako konzument nebo hudebník snažil jsem se vždycky, aby pro mne byla zdrojem radosti a uspokojení. Ať máme rádi ten nebo onen druh hudby, měla by vyvolávat pocit harmonie. Špatností kolem nás je pořád dost. Hudba jako ostatně všechny druhy umění by nás měla naopak povznášet, vyvažovat negativní stránky našeho života a přinášet pocit radosti a uspokojení."

Nejen hudba Vás provází, ale Vaše knižní trilogie nechybí pomalu v žádné chrudimské soukromé knihovně, lidé ji kupují jako dárek pro své blízké, kteří žijí dál od svého rodného města, budete pokračovat v tomto zajímavém vyprávění?

„Čtenáři se mohou těšit na knížku, která je na podobné téma. Bude to „Příběh ze Železných hor“, kterou budou doprovázet skvělé ilustrace Aleny Šinkové. Příběh, který se v knížce odehrává, je příběhem dvojice, která připravuje koncert na téma „Hudba Železných hor“. Snaží se zachytit atmosféru tohoto kraje, ukazuje na potřebu dobrých mezilidských vztahů, na potřebu lásky a radosti, k nimž tento kouzelný kraj dává příležitost."

Přeji Vám mnoho vnímavých posluchačů a těším se s nimi na další komponované programy vokální skupiny Nestejskáme si.