Chrudim - K této polemice mne přivádí několik skutečností. V žádném případě však není mým záměrem bojovat s kolegy ze samosprávy Přelouče a Pardubic. Vlastně mi ani nejde o podobný boj, který vedli Chrudimští v únoru 1920, kdy se rozhodovalo o tom, zda bude krajským městem Chrudim nebo Pardubice.

Rozhodně se nechystám vypravovat zvláštní vlak k cestě do Prahy, aby tak jako před lety v únorových dnech Chrudimští na protest, že bude kraj v Pardubicích, rozbili okna parlamentu. A ani nečekám, že by měl kvůli tomu cestovat do Chrudimě prezident republiky, aby  uklidňoval situaci ve městě, tak jako prezident Masaryk při své návštěvě roku 1920. 

K této polemice mne vede situace spojená s realizací plavebního kanálu od Pardubic do Přelouče. Chápu význam i ekonomiku lodní přepravy, pokud bude skutečně a prokazatelně sloužit.

Téměř 16 let jsem to dětem v rámci geografie dopravy vysvětloval při hodinách zeměpisu na středních školách. Také jsem vnímal v první polovině 70. let budování přístavu ve Chvaleticích i v souvislosti s lacinější dopravou energetického uhlí ze severu Čech do nové elektrárny.

Ale jaká je skutečnost dnes? Uhlí se do Chvaletic po vodě nevozí z řady různých důvodů.  A opravdu, ve stávající ekonomické situaci České republiky, budování kanálu za téměř 3,1 mld. Kč řeší ten nejvýznamnější problém v dopravě Pardubického kraje, který by vylepšil životní podmínky lidí?

Skutečně budou lodě z Hamburku kotvit v Pardubicích? Nebude to nakonec jen proto, aby výletní loď Arnošt z Pardubic mohla rozšířit své plavební kilometry? Co by naproti tomu znamenalo vynaložit 700 mil. Kč, resp. celých 3,1 mld. Kč do stavebních prací na dopravně komplikované silnici I/37 pro motoristy i občany v Pardubicích, Chrudimi a možná i v Havlíčkově Brodě? 

Mám za to, že vylepšení životních podmínek pro 23,5 tis. obyvatel v Chrudimi a 4,1 tis. ve Slatiňanech by bylo přijato s daleko větším pochopením. Nemuseli by pak v našem městě na silnici I/37 umírat lidé pod koly aut.

Průjezd 27 tisíc automobilů denně našimi městy by v nich nezhoršoval životní prostředí. Obchvaty měst mají v konečném důsledku působení synergických efektů větší přínos i pro českou ekonomiku, než miliardy utopené v „kanálu“.

Možná, že by také nemuselo Polabí přijít o zajímavé biotopy s chráněnými druhy organismů a mohli bychom zanechat našim potomkům další kus přírody bez výrazného zásahu do její struktury. 

A mohlo by i konečně dojít k oslabení rčení: „Sliby ,chyby“. Planých slibů a vyjádření různých politických reprezentací České republiky i Pardubického kraje od roku 2006 o významu výstavby křižovatky u Parama v Pardubicích a obchvatu Chrudimě bylo dost.

Přednostní realizací těchto staveb by byly řešeny problémy, které v dopravě tíží  tisíce lidí v Pardubickém kraji rozhodně ve větší míře než plavba lodí do Pardubic.

Petr Řezníček, starosta města Chrudim