Chrudim – Sokolové, Sokolky, Sokolčata. Pod Tělocvičnou jednotu Sokol patří ne desítky, ale spíše stovky sportovců. Obvykle si je představíme jako děti a teenagery, v pondělí navečer se však scházejí i dámy, které už mají často vlastní vnoučata ve věku nejmladších cvičenců Sokola. Jednou z nich je Soňa Paulusová.

Soňa Paulusová celý život pracovala jako učitelka v mateřské škole. Děti se tak staly jejím osudem, zdravá fyzická kondice samozřejmostí. Capartům je třeba stačit. Není proto divu, že od raného mládí sama cvičila. „Vlastně jsem svůj život urovnávala nedávno. Bylo třeba si v Sokole napsat životopis a mně došlo, co všechno mám za sebou,“ říká bývalá oblíbená učitelka, která dál pokračuje ve výchově dětí. Tentokráte však v pozici cvičitelky jak nejmenších, tak nejstarších.

Soňa Paulusová, čtvrtá zleva.  Foto: Chrudimské noviny

„Bydleli jsme v Heydukově ulici a vlastně to byli rodiče, kdo mě ke cvičení přivedl. Nejprve jako dítě, to si pamatuji moc dobře. Bylo v tom spousta radosti a také samozřejmě mnoho nových kamarádů. Sokol jako takový sice neexistoval, ale zrovna děti tohle moc neřeší. Chtějí se pobavit, protáhnout tělo a být se svými přáteli. Později mě kamarádky inspirovaly ke kurzu cvičitelky a u této pozice jsem vlastně zůstala,“ říká Soňa Paulusová. Absolvovala ho v Litomyšli a i na něj má hezké vzpomínky. „Samozřejmě jsem zaslechla, že staří Sokolové byli za své aktivity i zavření, ale politika šla spíš mimo mne. Chtěla jsem především cvičit a ono staré známé – ve zdravém těle, zdravý duch – zkrátka platilo jak dříve, tak i dnes,“ přibližuje život v totalitě Paulusová.

V roce 2007 se stala Osobností města Chrudim dlouholetá cvičitelka Sokola Věra Domkářová. Málokdo ví, že tato vitální seniorka předcvičovala i dámám scházejícím se v pondělí v Tyršově domě. „Když pak Věra nemohla cvičit, protože jí to lékaři zakázali, hledala se náhrada. Moc jsem se nebránila, takže nyní pouštím písničky z cédéčka já a předcvičuji pro ostatní. Cvičit se však musí jen do mírné únavy. Zařazují se cviky uvolňovací, které odstraňují tvrdost pohybů, a cvičení rytmická, pokud možno se zmiňovaným hudebním doprovodem. Pro zpestření cvičení využíváme různé náčiní. Dbát se však musí na zřetel etický a zdravotní. Podněty sluchové a hmatové si procvičíme ve hrách a tancích.,“ říká Soňa Paulusová. Nejstarší cvičence je sice přes osmdesát let, ale pozorný divák nevychází z úžasu, co vše tyto trénované seniorky dokáží.

Dokážete to také?  Foto: Chrudimské noviny

„Hodinu cvičíme a potom si zajdeme třeba na víno, společně posedět, popovídat. Používáme oblíbené nafukovací míče, dokážeme však provádět celou řadu cviků i bez nich. Holky jsou opravdu ve skvělé kondici. Udržovat se v pohybu a nesedět jen u televize, to by mělo být pro každého člověka samozřejmostí. Dnešní děti kupodivu docela zájem mají. U nás najdou celou řadu zajímavých činností, skvělé mladé cvičitele. V létě pořádáme také tábor. Dřív se jezdilo do Dolan, teď máme od Sokola v Ústí nad Orlicí k dispozici chatu v Říčkách. Není to sice už taková romantika, jako ve stanech s podsadou, ale děti i rodiče si prostředí chválí,“ popisuje současný život chrudimského Sokola Paulusová.

V příštím roce navíc plánují Sokolové celorepublikový slet, tradičně konaný v Praze. „Ještě nevím, jestli se místní nejstarší ženy zúčastní. Přecijen, jde o poměrně náročnou sestavu. Já sama ale určitě pojedu, zacvičím si nejspíše s ženami z Pardubic,“ vyhlíží do budoucna Soňa Paulusová.

Chrudimský Sokol má svou bohatou minulost, v níž ční jména jako Karel Pippich, Vratislav Dudych a další. „O budoucnost Sokola obavy nemám. Vlastně každá věková kategorie si tu může najít své. Stará garda mužů se schází k pravidelnému volejbalu, máme mažoretky, cvičíme na nářadí, učíme děti hýbat se. Flintu do žita nemusí házet ani nejstarší ženy. Každou z nich mezi námi rády přivítáme. Stačí přijít v pondělí v pět hodin mezi nás do Tyršova domu a samy zjistí, že jde spíše o zábavu a zdravý životní styl, než trhání rekordů,“ uzavírá cvičitelka nejstarších žen Soňa Paulusová.