Chrudim – Současné vedení města si s MUBASem poněkud neví rady. Zachování koncepce, v níž bývalý kostel plní roli „svatostánku“ umění, podporuje prakticky celá odborná kulturní veřejnost. Váhavou podporu jí vyslovil i starosta František Pilný (ANO 2011) Podzemní krypta je však v podstatě nevyužita. Co s ní?

Měla tu být restaurace, jejíž výnosy by částečně kryly provoz muzea. Restaurace však nevznikla, takže kryptu čas od času zaplní lidé v rámci výstavy, koncertu, kulturní akce. Většinou však zeje prázdnotou. Tohoto prázdného prostoru chtěli využít chrudimští členové spolku vojenské historie -Vojenské historie Chrudimska, kteří svůj záměr přišli obhajovat na jednání kulturní komise rady města.

Daniel Říčan, předseda spolku, představil členům komise myšlenku, podle níž by v kryptě mohlo být vojenské muzeum. „Komisaře“ seznámil i s obsahem sbírek, předkládá též obecnou dokumentaci a doporučující vyjádření Jana Tetřeva z Východočeského muzea Pardubice.

Kategoricky se proti této myšlence postavili jak členové komise, tak přizvaní odborníci. Tomáš Pavlík, známý regionální historik a teolog, připomněl, že Církev nezná pojem „odsvěcený kostel“. Každé využití sakrální stavby by mělo její původní zaměření respektovat. Za nešťastné a dehonestující označil využití kostela jinak, než jako kulturní instituci s duchovním nábojem. Obdobně argumentoval také malíř Ivan Baborák a nový šéf Chrudimské besedy Martin Dytrt.

Přítomní zástupci spolku sice ne se všemi námitkami souhlasili, ale podané vysvětlení komise akceptovali. Protože však "komisaři" umístění muzea ve městě rozhodně neodmítají, požádal Daniel Říčan o pomoc s hledáním vhodných prostor.

Radnice vlastní celou řadou nevyužitých nemovitostí. Proč se nezaměřit třeba na poloprázdný dům v městském parku, který se pro muzeum doslova nabízí?