Chrudim – Oskar Sýkora se pojmenování nové ulice ve městě nedočkal. Městské zastupitelstvo totiž schválilo „Sýkorovu ulici“, která vznikne po plánované výstavbě za dětským domovem se školou, teprve v pondělí 10. prosince. Oskar Sýkora, významný česko-kanadský vědec a vysokoškolský pedagog však v říjnu zemřel.

Přestože se narodil v Náchodě, o Chrudim jevil živý zájem. Ke druhému největšímu městu Pardubického kraje měl vřelý vztah, protože jeho předci pocházeli právě odsud. Dědeček Čechokanďana Sýkory tu také nechal vybudovat známou „Kotěrovu vilu“. „Sýkorovu ulici“ si Oskar Sýkora přál mít právě někde v okolí významné chrudimské stavby, což se, bohužel, nepodařilo. Do rodiny Sýkorů patřil i Vilém Sýkora, který působil jako starosta města, sokolský funkcionář a hrdina protinacistického odboje.

Pojmenovávání ulic však dělá vrásky i některým rodilým Chrudimákům. „Kdysi jsem hledal, na jak divném místě něco je - zastávka, omezení, už nevím. S překvapením jsem zjistil, že Rubešova ulice je k lávce, ulice Slovenského národního povstání k semaforům u hasičů a Topolská je na okruhu a ne dolů k Topoli! Zvláštní také je, určit ulici z hlavní na vedlejší do pravého úhlu. Zajímalo by mne, zda to byl nějaký záměr, nebo se nechtělo vymýšlet jméno, případně prodloužit jednu z ulic,“ popisuje několik místních kuriozit obyvatel města, který se na webu radnice představil jako Miloš.

Tisková mluvčí města Sylva Drašnarová však o vývoji názvů ulic moc nezjistila. „Po roce 1989 měl pojmenovávání ulic v gesci stavební úřad, posledních cca 10 let tuto problematiku řeší odbor územního plánu a regionálního rozvoje. Jména navrhuje a posuzuje historická a letopisecká komise, schvaluje Rada města Chrudim. Konkrétní odpověď na dotaz bohužel nejsem schopna dodat, neboť geneze vývoje názvů ulic mi není známa,“ říká tisková mluvčí.