Chrudim - Naučit sociálně vyloučené obyvatele známých lokalit nedaleko centra města základním pracovním návykům by teď ráda chrudimská radnice. Poté, co se osvědčil loňský program "Máme šanci na sobě pracovat“, přichází manažerka prevence kriminality Radka Pochobradská s novou akcí s názvem "Chceme na sobě pracovat“. Především romské ženy se tak naučí šít, prát a žehlit.

Město si od těchto státem financovaných akcí slibuje především snižovaní obrovské míry trestné činnosti, kterou nezřídka páchají právě lidé z takzvaně „sociálně vyloučených rodin“. Jde přitom obvykle o Romy, kteří jsou dlouhodobě bez práce, pobírají sociální dávky a nikdy si nezažili základní společenské návyky. Patří mezi ně respekt k nadřízenému, dochvilnost nebo pravidelná pracovní doba.

Chrudimský "Bronx" je už dlouhá léta místem, kde bydlí nejvíce Romů a sociálně vyloučených lidí.  Foto: Chrudimské noviny

To by teď mohl pomoci změnit projekt „Chceme na sobě pracovat“, který nabízí pozitivní alternativu trávení volného času s perspektivou do budoucna. Romům by měl získat místo na běžném trhu práce, protože mnoho z nich má pouze základní vzdělání. Pozitivní vliv by získávání pracovních návyků mělo mít prý i na děti, které logicky přebírají rodičovské vzory. Matka, která nechodí do práce, totiž jen těžko vychová ze svých potomků svědomitého člověka.

Nákladná rekonstrukce domů v "Bronxu" takřka za čtvrt miliardy i nadále pokračuje. Jde historicky o největší investiční akci města. Má však smysl, když nedojde k přestěhování těch, kdo tuto obytnou čtvrť roky ničili?  Foto: Chrudimské noviny

Cílovou skupinou však pro město nejsou jen dlouhodobě nezaměstnaní, ale mladí dospívající. Ti často postrádají po skončení základní školy motivaci k dalšímu studiu. A právě praktický příklad toho, jak zvyšování kvalifikace pomáhá v hledání vhodného pracovního místa, by jim měl dodat potřebnou motivaci. Po absolvování loňského kurzu, v němž se romské ženy naučily šít, zkusila radnice zřídit i malou dílničku v samotném srdci zástavby pod nádražím. Šijí se zde drobné propagační materiály a tašky, které pak starosta Petr Řezníček (SNK-ED) rozdává návštěvám a vozí do světa jako dárky s logem města. Letos bude město žádat na podporu této činnosti stát o dotaci ve výši 167 tisíc korun, samo pak přisype 18 tisícovek.

Nepořádek mezi domy dává občas tušit, kdo tvoří část zdejších obyvatel.  Foto: Chrudimské noviny

Své o návštěvách Romů vědí prodavačky snad ve všech chrudimských obchodních domech. Nejvíce však jejich „nájezdy“ trpí supermarket Billa, který leží od "Bronxu" co by kamenem dohodil. Právě odsud vyrážejí skupinky Romů na své nájezdy, jejichž terčem jsou obvykle regály plné alkoholu. Jedna taková skupinka se zde pak objeví i několikrát za den, podle toho, jak kterou láhev dopije. Přestože je přítomna ostraha a svědci jejich krádeží, usvědčit zloděje se podaří jen málokdy. „Ano, objeví se tu i několikrát denně, ale co mám dělat? Když je oslovím, dopadne na mou hlavu jen sprcha nadávek. I ostraha je bezbranná. Pod bundu se jim dívat nesmí a přímo při činu je chytíme jen zřídka,“ popisuje smutnou zkušenost s některými Romy z Bronxu jedna z prodavaček v Bille.

K výsledkům kurzů je proto skeptická. „Chvíli jim to možná vydrží, ale potom je špatný vliv okolí zase stáhne na dno, to já znám. Řešením by bylo asi ty rodiny odstěhovat každou jinam, ale k tomu nemá nikdo dost odvahy,“ zamýšlí se žena, která si přeje z důvody obavy o své místo i zdraví zůstat v anonymitě. Veřejnost je tedy k městským projektům zdrženlivá a radnici tak nezbývá, než ji prostřednictvím svého programu „Prevence kriminality“ přesvědčit o tom, že se mýlí.