Chrudim – Péče o městskou zeleň je mnohdy nevděčným úkolem. Ten, kdo má tento rezort na starosti, často naráží na rozdílné postoje obyvatel. Někomu stromy vadí, protože z nich padá listí; jiný je miluje, jelikož zajišťují stín a příjemné mikroklima. Co ale provést se stromy, jež se svou významností vymykají průměru a stojí na ne zcela ideálním místě?
Zasadit si strom, který bude spojován s některým z významných dat české historie, je snem snad každého politika. Objevují se tak stromy, jež připomínají listopadové demonstrace, říjnový vznik republiky, přátelství mezi partnerskými městy a další. Většina z těchto listnáčů stojí na místech, kde vlastně nikomu nevadí. Najdou se i výjimky.
Jednou z nich je lípa, jíž v roce 1994 na památku 28. října vysadil Ondřej Kudrnáč. Nachází se v horní části „Moravovy zahrady“, a sice za uliční čárou. Dům, který by tu teoreticky mohl být postaven, zde nevyroste. Strom samotný je obklíčen asfaltem, kořenový systém – bývá stejně rozsáhlý jako koruna, nemá odkud přijímat vláhu. Příklad absence koncepce.
Zda podobným způsobem bude živořit i stromek, který se chystají političtí reprezentanti vysadit na parčíku u Balustrády, zůstává otázkou. Stavět se tu sice také nebude, protože zájem investora dávno opadl, ale už teď je jasné, že listnáč by daleko lépe prospíval třeba v Parku Střelnice, než na Resselově náměstí.

Tak to byste se mohla odstěhovat do lesa, tam budete mít radost od rána do večera..
Já mám naopak radost z každého nového stromu na vydlážděném náměstí.