Chrudim – S příchodem sychravého počasí se opakují na Školním náměstí poblíž kostela svatého Josefa s Muzeem barokních soch podivnosti. Žena si přivolala na pomoc strážníky, když se nemohla dostat z kabinky veřejných toalet. Stojí za tím vším bezhlavý kapucín?

[[img:chrn_fullwidth:21285:Obchází toalety bezhlavý mnich?  Foto: Chrudimské noviny]]

K podobnému incidentu došlo na veřejných toaletách už letos v únoru. Ústřední postavou měl být muž a strážníky zavolala pracovnice. Pojala totiž podezření po té, co z kabinky dlouho nikdo nevycházel. Když strážníci přijeli, zjistili, že za dveřmi nikdo není. Letos v říjnu se nakonec ještě před příchodem hlídky vyděšená žena z kabinky vysvobodila sama.

[[img:chrn_fullwidth:21284:Ondřej Jirásek jako mnich Fortunát.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jestli za tím stojí bezhlavý kapucín, zůstává záhadou. Vyloučit se to ale nedá. Možná mnich Fortunát opravdu po okolí stále hledá svoji milovanou paní, kvůli které ztratil přesným zásahem jejího manžela řezníka hlavu. Podle pověsti se však mnich zjevuje vždy v době, kdy klášteru hrozí nějaké nebezpečí. Souvislostí byste jistě sami našli vícero.

Chrudim – S blížící se poutí zavítá do „města tří muzeí“ mnoho návštěvníků. My jsme se vypravili incognito do Muzea barokních soch. Uvítal nás skvělý personál, který dělá první poslední. Doby, kdy v muzeu fungovalo všechno, jsou ale pryč. Návštěvní kniha je sice plná pozitivních ohlasů, muzeum ale doplácí na nedostatečnou propagaci, vlažné vedení a chybějící stálou spolupráci s odborníky. Provozovatelem je Chrudimská beseda.

[[img:chrn_fullwidth:20833:Vstup do Muzea barokních soch.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ředitel Chrudimské besedy Martin Dytrt očividně péči o dobré fungování Muzea barokních soch dlouhodobě podceňuje. Produkční Ondřej Jirásek muzeum obchází často jen jako bezhlavý mnich Fortunát. Na emaily neodpovídá a telefon běžně nezvedá. Zastoupil Štěpánku Gottwaldovou, svého času na mateřské dovolené.

[[img:chrn_fullwidth:20823:Obrazovky nefungují už dlouho.  Foto: Chrudimské noviny]]

Interaktivní obrazovky nefungují dlouhodobě a kinosál se provozuje na vyzvání. Děti už si nemůžou zahrát ani puzzle. Spoléhá se na to, že návštěvník nepozná, že u vystavených děl nesouhlasí ani popisky na zdech? Alespoň štítky nějakým způsobem odkazují k vystaveným dílům. Odsávače vlhkosti plesnivějící kryptu nespasily, protože tato část prohlídky je z důvodu hrozícího nebezpečí návštěvníkům dál nepřístupná. Následuje nevyužitý prostor, kde jsou pouze naskládané židle. Je to ale žalostný stav.

[[img:chrn_fullwidth:20827:Vstup do krypty je z důvodu padajícího stropu dlouhodobě zakázán.  Foto: Chrudimské noviny]]

Tiskový mluvčí od 16. června na dotaz, kolik průměrně město dává do propagace muzea, neodpověděl. Návštěvní kniha je plná pozitivních ohlasů. Návštěvníků by ale mohlo být i daleko více, kdyby se nešetřilo na nesprávných místech. Za připomenutí stojí prorocká slova Jiřího Hradce (Koalice pro Chrudim), který se kdysi vyslovil: „Obávám se jenom jedné věci, aby se muzeum ve snaze šetřit nedostalo do situace, že budeme mít kvalitní, turisticky atraktivní objekt, a tím, že ho budeme třeba nedostatečně propagovat, můžeme vlastně celý projekt pohřbít.“

[[img:chrn_fullwidth:20856:Informační nástěnka odkazuje pouze na kostel svatého Josefa a zvýhodňuje Muzeum loutkářských kultur.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zatímco upoutávky na konkurenční Muzeum loutkářských kultur (MLK), jehož zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR, jsou vidět téměř na každém rohu, na MUBASO zmizela i nejviditelnější reklama z městského úřadu v Pardubické ulici. Za kruhovým objezdem si reklamy u nákupních center v ulici SNP nebo miniatury u benzinové pumpy v Dašické ulici sotva někdo všimne. Nová propagační nástěnka míst, která je třeba v Chrudimi navštívit, se o Muzeu barokních soch dokonce ani nezmiňuje!!!

[[img:chrn_fullwidth:20857:Na budově úřadu bývala reklama na MUBASO.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Již v sobotu 2. dubna v 10 hodin zahajuje Muzeum barokních soch v Chrudimi další svoji sezónu. Vše je připraveno na stálé i nové návštěvníky. V programu je i pohádka pro děti. 

Pokud se přijdete v sobotu 2. dubna podívat do Muzea barokních soch, máte možnost zhlédnout premiéru filmu „O třech ztracených hlavách kapucína Fortunáta“, kterého návštěvníci znají nejen jako postavu z dávných pověstí, ale také i jako současného průvodce po Chrudimi při některých kulturních akcích. Fim bude promítán každou celou hodinu v čase od 10 do 16 hodin.

A víte, že ne všichni Chrudimáci muzeum již navštívili? Mnozí se do prostor muzea dostali až v souvislosti se svatbou, s vítáním občánků či slavnostním ukončením studia, ale aspoň tak. Nově příchozí osloví expozice muzea rozšířená o obraz Svaté rodiny i výstava o Přemyslu Otakarovi II. Vstup je tentokrát volný.

Chrudim – V pátek 24. září od 19 hodin se v Muzeu barokních soch koná Chrudimský hudební večer, na kterém vystoupí známé osobnosti hudební scény – Jiří Stivín a Václav Uhlíř. 

Jiří Stivín se zabývá dlouhá léta interpretací předklasické hudby na zobcovou flétnu. Ovládá všechny druhy příčných i zobcových fléten. Jako sólista spolupracuje s renomovanými hudebními tělesy (Virtuosi di Praga, Pražskými symfoniky, Slovenským komorním orchestrem, Pražskými madrigalisty, Due Boemi, Sukovým komorním orchestrem, Talichovým kvartetem a mnoha dalšími), řídí vlastní soubory Collegium Quodlibet, vystupuje v sólových recitálech s cembalem, varhanami, kytarou. Jiří Stivín je autorem mnoha skladeb pro různé formace, scénické a filmové hudby.

Od roku 1970 působí Václav Uhlíř na kůru kostela Panny Marie v Hradci Králové jako varhaník a sbormistr. Soustavně se věnuje koncertní činnosti a spolupracuje s různými orchestry, sbory a sólisty. Z jeho četných nahrávek pro Český rozhlas stojí za zmínku zvláště cyklus nahrávek českých historických varhan. Z diskografie Václava Uhlíře je pozoruhodný zejména jeho profilový kompaktní disk s názvem Česká varhanní tvorba. S Jiřím Stivínem spolupracuje již třicet let.

Chrudim – Město po deseti letech od otevření Muzea barokních soch stále nemá jasno v tom, co by bylo potřeba podniknout, aby se do muzea podívali kolemjdoucí i milovníci umění. Obě skupiny totiž s návštěvou často váhají. Není se čemu divit. Bez propagace návštěvnost za pootevřenými dveřmi vázne. Starosta zadal úředníkům, aby vypracovali souhrn příjmů a výdajů muzea za rok 2019. Oslovili jsme proto i odbornou veřejnost, včetně autora projektu Luboše Jelínka, aby se k Muzeu barokních soch vyjádřili.

[[img:chrn_fullwidth:18094:]]

Chrudimská rodačka Radka Nokkala Miltová, nyní vedoucí Katedry dějin umění Masarykovy univerzity, zavzpomínala:  „Ten projekt byl zcela jistě dobře našlápnutý a hodně ambiciózní a myslím, že se jim vše povedlo na výbornou. Předpokládám, že většina kulturně činorodých osob v Chrudimi by byla proti, kdyby se muzeum, jak říkáte, zavřelo, což by byla velká škoda i vzhledem k revitalizaci kapucínského kláštera. Expozice nemá v tomto zaměření u nás srovnání, východočeské barokní sochařství je bezpochyby důležitou etapou dějin umění a muzeí s barokními sochami mnoho není.“

Také Martin Pavlíček, odborník na barokní sochařství, vyjádřil muzeu podporu: „Projekt Muzea barokních soch považuji svou koncepcí za výjimečný. Expozice i rekonstrukce kostela jsou zdařilé, a proto si myslím, že má své opodstatněné místo v Chrudimi i v kontextu galerií a muzeí v celém Česku. Rozhodně tedy podporuji jeho zachování a považuji za vhodné, aby město jeho existenci výrazněji podporovalo.“

Podporu projektu Muzea barokních soch vyjádřila i senátorka Miroslava Němcová (ODS), která jako tehdejší místopředsedkyně senátu byla slavnostnímu otevření před lety přítomna:  „Dobře si na návštěvu Muzea barokních soch při jeho otevření pamatuji. Velmi se mi líbil koncept využití kapucínského kostela pro tento účel, samotná expozice byla mimořádná a působivá. Mohu zdůraznit vysokou uměleckou hodnotu, která by mohla být i ‚pozvánkou‘ pro školy i pro pořádání dalších kulturních akcí, např. koncertů v tomto prostoru. Jistě je v Chrudimi dost tvůrčích lidí s vhledem do kultury a historie místa, kteří by mohli být nápomocnými při lepší propagaci muzea i při jeho propojení s dalšími možnými aktivitami.“

[[img:chrn_fullwidth:18097:]]

„Muzeum je hotové z poloviny, někteří politici nepochopili, že tam chybí obsah,“ vysvětlil Luboš Jelínek, který zároveň připomenul, že za celou dobu osmiletého vedení města bývalým starostou Petrem Řezníčkem Muzeum barokních soch také nikam nepokročilo. 

 „Vtip je v něčem jiném, musím to zopakovat, protože líné to nezajímá a Pilný toho využívá,“ uvedl Luboš Jelínek, který před deseti lety odešel uprostřed rozdělané práce na projektu Muzea barokních soch. „Neudělali reklamu, billboardy, nepozvali ani Kameru na cestách, nic,“ vyjmenoval jen namátkou, co všechno mohlo být a nebylo: „Bez reklamy by nikdo nenavštívil ani Pražský hrad nebo Karlštejn.“

[[img:chrn_fullwidth:18104:]]

Až návštěvnost po deseti letech spadla údajně na tři návštěvníky denně, nynější starosta František Pilný se na konci volebního období snaží svalit vinu na nezájem veřejnosti o barokní sochy, ale politici stále jako by nechtěli brát na vědomí a nevšimli si, že podstata problému muzea vězí v jeho nedokončenosti: „Muzeum nemá lidi a nemá program, který by ho propagoval. A najednou starosta dal vypracovat přehled příjmů a výdajů této kulturní instituce za rok 2019, aby mohl prohlásit, že barokní sochy netáhnou, ale oni netáhnou lenoši, kteří nic neudělali. Za dvanáct let nebyli schopní ani postavit cedule, to je ten problém,“ objasnil Luboš Jelínek.

Chrudim – V letošním roce shodou okolností u příležitosti 300. výročí blahořečení Jana Nepomuckého, přistoupilo město k realizování oprav sochy v Presích, jejímž cílem má být zabránění další destrukce a oživení výtvarné hodnoty sochařského díla.  Restaurátorský záměr k soše světce byl zpracován 30. dubna 2018. Původní vzhled ale bude obnoven jen částečně.

[[img:chrn_fullwidth:17708:]]

„Na jeho základě vyzveme několik restaurátorů k podání nabídky...“ uvedla mezi řádky mluvčí radnice Sylva Drašnarová doplňující informace k záměru zrestaurovat sochu světce. Restaurování bude zahrnovat 7 kroků, mimo doplnění chybějících části sochy a čištění pískovce i jeho nástřik voduodpudivou vrstvou bude korodovaný vzhled pískovce, na kterém zapracoval čas, zachován. Novou svatozář vystříhají soše Jana Nepomuckého z plechu a pozlatí ji plátky ze 24 karátového zlata.

[[img:chrn_fullwidth:17713:]]

Zvláštní mohou být pro někoho zbytky polychromie, jejíž fragmenty by měli restaurátoři rovněž obnovit. Vzhhledem ke zbytkům barev na některých místech totiž socha sice pochází z 19. století, ale budit měla možná starší dojem, aby barevně odpovídala barevnému vzhledu soše světce v barokním období, kdy měly sochy barevný vzhled stejně jako od antiky běžně. Od polychromování soch se masivně upustilo až na konci století devatenáctého, do té doby barevné vrstvy v případě venkovních soch a obnovování nátěrů plnily i ochrannou funkci.

[[img:chrn_fullwidth:17714:]]

Jan Nepomucký byl blahořečen roku 1721 a svatořečen 19. března 1729. 

Chrudim – Tradiční Letní barokní scéna v Muzeu barokních soch probíhá od 13. do 15. srpna. Ve čtvrtek 13. srpna po 22 hodině se v Klášterních zahradách rozzáří pravý barokní ohňostroj s hudebním doprovodem.

V bohatém programu Letní barokní scény si jistě mnohý z nás najde zajímavou událost. Pro místní i vzdálenější návštěvníky této letní barokní slavnosti je připravena lákavá výprava historickým městem. Každý den v 15 nebo pozdě večer ve 22.15 hodin se mohou vydat na neobvyklou procházku v doprovodu bratra Fortunáta. Sraz je vždy před Muzeem barokních soch.

Pokud máte zájem o nevšední putování s bratrem Fortunátem, nahlaste se prosím vždy v Turistickém informačním centru, aby s vámi bratr mohl počítat.

Pro milovníky akční podívané bude vystupovat po celou sobotu 15. srpna skupina historického šermu Compagnia della Morte. Vojenské ležení, zbraně a aktéry středověké zábavy zastihnete v Klášterních zahradách.

Bohatý celodenní program pro všechny generace zakončí večerní koncerty hudebního souboru Ensemble Damian pod vedením Tomáše Hanzlíka:

Čtvrtek 13. srpna ve 20 hodin

Saeculum coronatum

Volná rekonstrukce kuriózního alegorického melodramu Antonína Saletky Korunované století, premiérovaného v Olomouci v roce 1724 u příležitostí výročí založení jezuitského konviktu. Nezachovaná hudební složka je obnovena jako pasticcio z hudby olomouckých barokních i současných skladatelů (Ph. J. Rittler, V. M. Gurecký, J. Gurecký, A. Neumann, J. Puschmann, V. Zouhar, K. Friedrichová, T. Hanzlík, J. Vičar, M. Keprt)

Pátek 14. srpna ve 20 hodin

Tomáš Hanzlík: Lancelot a Alexandrina

Melodrama, tragický milenecký příběh podle staré holandské legendy.

Sobota 15. srpna ve 20 hodin

C. A. Badia: La Psiche

Autor dramatické básně byl významným skladatelem své doby. Narodil se v roce 1672 v italské Veroně, od roku 1694 působil ve Vídni, kde vytvořil svá vrcholná díla a kde nakonec také zemřel. Jeho první premiérou byla opera La sete di Cristo in croce (Innsbruck, 1691), v roce 1994 získal místo hudebního skladatele císařského dvora, které si udržel až do své smrti v roce 1738. Za dobu svého působení ve Vídni uvedl cca 25 svých her a na 40 oratorií. Opera je inspirována řeckou bájí o Psyché, která oplývala krásou do takové míry, až ji záviděla sama Afrodita. 

Chrudim – Muzeum barokních soch je ukázkovým příkladem, jak dopadají „realizace“, pokud se projekt nedotáhne do konce. O osudu příkladně opraveného bývalého kostela svatého Josefa není ještě rozhodnuto, vyjadřovali se k němu však mnozí. Současná radniční koalice stále tápe, první změna by však nastat mohla.

Absence původně plánované restaurace umístěné v kryptě bývalého kostela je více než citelná. Mohly se zde konat svatební hostiny, literární večery a celá řada dalších akcí. Nikdo se však do uvedení nápadu v život ani dnes nehrne, prostor tak zeje často prázdnotou. Restaurátorskou dílnu v samotné lodi kostela zde zájemci už neviděli několik let. Surrealistické obrazy jsou naopak v zadní části objektu k vidění prakticky neustále.

[[img:chrn_fullwidth:759:]]

Osud smutného pomníku politické zvůle nedá některým místním osobnostem spát. Pravidelně se proto MUBASO vrací na jednání rady města i jeho komisí. Kulturní komise rady města se proto na svém posledním jednání zabývala i možností celé muzeum přejmenovat. Ředitel Chrudimské besedy Martin Dytrt zde představil návrh na přejmenování Muzea barokních soch na Muzeum baroka. Svůj návrh zdůvodnil tím, že nový název lépe odpovídá struktuře portfolia vystavovaných a sbírkových předmětů a také tím, že je marketingově lépe uchopitelný.

S výjimkou jednoho „komisaře“ se členové komise na této změně shodli a doporučili ji radním.

Chrudim – Prakticky bez většího zájmu a propagace z míst nejvyšších probíhá hlasování v soutěži, kde „želízkem v ohni“ je Chrudimi Muzeum barokních soch. Soutěži, která je součástí výstavy „Má vlast cestami proměn“. MUBASO se momentálně nachází na 16. místě.

Prostřednictvím fotografií a příběhů prezentují autoři výstavy stav nejrůznějších objektů před rekonstrukcí a po ní. Každý rok jsou na výstavě k vidění opravy různorodých staveb – od sakrálních objektů, přes obecní úřady, školy, zastávky, multikulturní centra, náměstí a návsi, po krajinářské úpravy v parcích a sadech. Do samotných rekonstrukcí se mnohdy zapojují místní obyvatelé.

[[img:chrn_fullwidth:760:]]

Výstavu pořádá Asociace Entente Florale CZ - Souznění, z.s. ve spolupráci s Národní kulturní památkou Vyšehrad. Partnery výstavy jsou kraje České republiky a spolupracuje řada dalších organizací a institucí. Výstavou je poděkováním tvůrců proměn za jejich úsilí ve vytváření hezčího a užitnějšího prostředí pro nás všechny. 

[[img:chrn_fullwidth:754:]]

A jak celá myšlenka výstavy vznikla? „Zrodila se v malé vesnici v Pošumaví, v Novém Dvoře u Myslíva. Rybníček na návsi, který kdysi sloužil jako náhon pro mlýn, přišel vlivem meliorací o vodu a po dlouhá léta sloužil jako místní skládka. Zarůstal vrbami, které se rozlamovaly a pádem kmenů překrývaly vrstvy odpadků. O Velikonocích roku 2002 se místní obyvatelé a chalupáři pustili do práce. Prostor se souhlasem starostky vyčistili, ve spolupráci se zemědělskými družstvem pokryli ornicí, oseli trávou. Zpracovala jsem architektonický projekt, který všichni místní odsouhlasili. Následovala výsadba stromů a keřů, pánové vlastnoručně a ze svého dřeva vyrobili altán a herní prvky na dětské hřiště. Proměna k neuvěření, bez veškerých dotací. Ale vystavit ji nemůžeme, nemáme totiž fotky před úpravou,“ popisuje zahradní architektka a zakladatelka výstavy Drahomíra Kolmanová.

[[img:chrn_fullwidth:753:]]

Samotní představitelé města však rozhodně nespí. Neustále přemýšlí, jak MUBASO zatraktivnit pro případné návštěvníky. Starosta František Pilný (ANO 2011) na posledním jednání komise pro cestovní ruch rady města „komisařům“ navrhuje, aby se zamysleli nad nápadem koupit 3D tiskárnu, vytvořit scany barokních soch a následné kopie využít ve veřejném prostoru bez nebezpečí poničení. Pomocí 3D tiskárny v minulosti vznikl třeba unikátní model města, který je k vidění ve vestibulu staré radnice na Resselově náměstí.

Chrudim - I ukončení sezóny může probíhat slavnostně. O tom se přesvědčíte v neděli 3. listopadu v Muzeu barokních soch v době od 9 do 16 hodin. Bohatý program pro celou rodinu bude zaměřen na kouzla a magii tohoto podzimního období.

Pracovníci muzea a Chrudimské besedy připravili pro zájemce několik receptů na zpracování dýní. Děti si jednu dýni mohou vydlabat do strašidelné podoby tak, aby si do ní mohly dát svíčku a vytvořit dekoraci neodmyslitelnou na začátek listopadu.

V 11 hodin a pak ještě v 15 hodin odpoledne přichází na scénu pohádka - Jak Kacafírek napálil kapucína, kterou sehraje loutkový soubor Ahoj.

Celodenní program zakončí v 17 hodin koncertní pásmo Sametově s loutnou a akordeonem v podání Jindřicha Macka a Jitky Baštové.