Chrudim - Poslední část historické opukové hradby měli nyní prozkoumat archeologové. Zbývající kus opevnění získalo v nedávné minulosti město do svého vlastnictví a pustilo se okamžitě do záchranných prací. Objevily se tu proto třeba piloty, které brání hradbě v sesutí.

Jako vždy, když se v historickém centru městě „kopne do země“, musí i tady regulérní rekonstrukci předcházet výzkum archeologů. Naposledy se tak stalo třeba v lokalitě za kostelem Nanebevzetí Panny Marie, kde se chrudimskému archeologu Janu Musilovi podařilo odkrýt zbytky hradu a také několik hrobů.

Současný archeologický výzkum v lokalitě nad Zlatou stezkou by měl trvat zhruba 40 dní a přijde městskou kasu na jeden a půl milionu korun. Zaplatí ho sama radnice, protože je investorem rekonstrukce hradeb. Samotným průzkumem se pak bude zabývat Archeologický ústav Akademie věd České republiky, který má už na svém kontě řadu úspěchů a objevů v samotném historickém centru města.

Celkové letošní náklady na záchranu unikátní historické památky se vyšplhají až k šesti milionům korun. Loni přitom radnice proinvestovala už miliony dva. Zde se jednalo především o zmiňovaná statické zajištění hradeb, které hrozily zborcením. Celkové náklady město předpokládá ve výši téměř jedenáct milionů korun. Část financí však podle všeho přiteče z dotací.

Chrudim - Probíhající opravy ulice Čs. armády přidělávají vrásky na čele některým místním obyvatelům. Obávají se totiž, že v pořadí už třetí rekonstrukce ulice ještě zhorší situaci týkající se dešťové kanalizace, která je tu mnohdy vyvedena na chodník a nikoli do samotného odpadního řadu.

Na potíže s nedořešenou dešťovou kanalizací upozorňuje starousedlík Stanislav Šťastný, podle něhož mnohé geigry zkrátka nefungují tak, jak by měly a při deštích tak voda narušuje jak základy domů, tak i obtěžuje procházející chodce. „Už od roku 1962 bydlím v ulici Čs. armády, která právě prochází rekonstrukcí. Pokud se pamatuji, je současná rekonstrukce už třetí v pořadí. Při předchozích úpravách a rekonstrukcích však došlo u mnohých domů k přerušení odvodu dešťové vody z okapů narušením odváděcích kanálků pod chodníkem a okapy jsou vyvedeny přímo na chodník. Jedním z nich je třeba dům 610,“ přibližuje situaci Stanislav Šťastný. „Zajímalo by mne proto, zda budou tyto odvody do hlavní kanalizace, která je až pod vozovkou, v průběhu současné rekonstrukce opraveny. Voda stříkající na chodník nejen že obtěžuje chodce, ale narušuje i základy domů a zvyšuje vlhkost sklepů. Předpokládám, že tyto opravy budou součástí probíhající rekonstrukce a situace se zde vrátí opět do normálu,“ doufá Chrudimák.

[[img:chrn_fullwidth:10876:Mnohé okapy ústí přímo na chodník, kde tvoří při deštích jezera a brání chodcům v projití.  Foto: Pavel Zeman]]

Vedoucí Oddělení investic MěÚ Chrudim Soběslav Dušek, který má akci v ulici Čs. armády „na povel“, však příliš optimistickou vizi nesděluje. Pokud se zde snad objeví přerušená dešťová kanalizace, majitelé domů si její opětovné zapojení do regulérního kanálu zaplatí ze svého. „Součástí probíhající rekonstrukce chodníků v ulici ČSA není oprava stávajících dešťových kanalizací. Tyto přípojky jsou ve vlastnictví majitelů domů, kteří si na vlastní náklady likvidují dešťovou vodu sami. Při rekonstrukci chodníků dojde maximálně k výškové úpravě dešťového geigru bez dalšího zásahu. V případě zjištění poškození kanalizace nebo nepřítomnosti této kanalizace, na kterou má být dešťový svod napojen, bude vyzván majitel nemovitosti k zjednání nápravy, aby dešťové vody byly svedeny do kanalizace dříve, než se dokončí povrchové úpravy chodníků,“ říká Dušek, přestože mnozí zdejší obyvatelé o přípojku přišli vinou laxnosti a nekvalitní práce dělníků pracujících na předchozích rekonstrukcích ulice Čs. armády.

Chrudim - Záležitosti kolem zanedbaného parčíku „u fontány“ nedaleko zrekonstruovaného hotelu Centrál se začínají dávat do pohybu. Podle všeho zde ale dojde na slova diskutéra pod článkem Chrudimských novin, který fontáně věštil neveselou budoucnost.

Téměř před rokem si totiž místní lidé stěžovali, že zmiňovaný vodotrysk slouží spíše k bohatému životu místní fauny a flóry, než k potěše oka a smyslů kolemjdoucích. Městská úřednice a bývalá radní Kateřina Jánská (ODS) pak nad kritikou bezmocně krčila rameny. Na opravu vodního díla nejsou prý peníze a přívod vody je také v dezolátním stavu. Na místě by tak byla kompletní rekonstrukce, která ale údajně vázne na nedostatku stavebního materiálu. Tím mají být kachličky, jimiž je fontána vyskládána. Dnes už se prý nevyrábí a na velkou zakázku jich nechybí tolik, aby se to městu a výrobcům vyplatilo. K tomu měl komentář diskutér, který se podepisuje jako koala. „Kdyby úřednice Jánská nebyla líná a zeptala se nějakého keramika, který má pec, dozvěděla by se, že si může zadat i malé množství kostičkových obkladů v jakékoliv barevnosti. Ona ale spíš čeká, až se kašna rozpadne docela a bude se moci s pomocí evropských dotací postavit za pět miliónů nová. To by byl, myslím, starosta Řezníček ještě raději,“ tvrdí koala a poslední vývoj mu dává za pravdu.

[[img:chrn_fullwidth:10524:Kdysi dávala radost, dnes se většina chodců od ní s ošklivostí odvrací. Jaký osud čeká fontánu v parčíku u hotelu Centrál?  Foto: Pavel Zeman]]

Neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS) nyní konstatuje, že oprava fontány není momentálně na pořadu dne. S rekonstrukcí parčíku město však počítá, protože půjde o další krok v postupné „humanizaci“ zanedbaných místních sídlišť a zákoutí. Město navíc podle Čechlovského potřebuje zvážit, zda vodotrysk, který využívají třeba i divoké kachny, zůstane na svém místě. Nachází se v zatáčce zdejší stezky pro cyklisty a chodce, a to se radnici příliš nelíbí. Čeká tak současná vládnoucí radniční koalice na totální devastaci fontány, aby pak s klidným svědomím mohla stavbu rozbourat a poslat do nenávratna? To ukáží až příští dny.

Chrudim - Výmluvy nebo neschopnost městských úředníků? To jsou otázky, které se nabízejí ve spojitosti s plánovanou milionovou investicí radnice do zanedbané smuteční síně. Letos v březnu totiž úřednice Odboru územního plánování MěÚ Chrudim Alena Stará prorokovala, že se do oprav město pustí možná už příští rok. Poslední vývoj tomu ale nenasvědčuje.

„Rekonstrukce smuteční síně v Chrudimi se připravuje ve spolupráci s architektem Janem Třeštíkem, který zpracoval studii zahrnující řešení nejenom samotné síně, ale i parkování a zeleně v lokalitě. Nyní se připravuje dokumentace a práce by mohly být zahájeny v průběhu příštího roku,“ tvrdila před necelým rokem Stará. Přestože Třeštík zmiňovanou dokumentaci skutečně připravil a inkasoval za ni hned 600 tisíc korun, v roce 2015 se rekonstrukce pravděpodobně neuskuteční.

Při zadávání zpracování projektové dokumentace totiž podle všeho někdo ze zodpovědných úředníků nebo politiků, kteří mají na starosti investice města, zapomněl na jednu podstatnou věc - co se stane s vodou, která za deště stéká ze střechy smuteční síně. Tedy problém, který každý, kdo rekonstruuje nemovitost, musí řešit mezi prvními. Vodárenská společnost Chrudim, v jejíž správní radě sedí hned několik politiků činných ve vedení města, teď přišla s odmítavým postojem k řešení, které se nachází v nové projektové dokumentaci rekonstrukce smuteční síně. Radnice tak musí urychleně hledat nové řešení. Tím by mohly být třeba retenční nádrže nebo částečné vsakování vody do okolní hlíny. Samotná oprava místa posledního rozloučení si však vyžádá miliony korun, protože od doby jeho vzniku zde žádné výraznější rekonstrukce neproběhly.

Chrudim - Zlatá stezka je pro chodce stále uzavřena, protože na nedalekých hradbách probíhají sanační práce. V pátek 14. listopadu se však na stavbě nenacházel jediný dělník. Chrudimské noviny pro vás získaly exkluzivní fotografie staveniště, které dokumentují postup těchto záchranných prací.

Samotná akce, jež má za cíl zajistit staticky narušenou hradbu, která patří vůbec k nejstarším místům ve městě, by měla přijít na více než 11 milionů korun. Část přitom pokryjí peníze, jež radnice získala za vítězství v soutěži o Historické město roku.

[[gal:9383]]

Na místě tak už je možné pozorovat železobetonové piloty, které jako patky zadržují na místě dlouhé klády. Ty zabraňují zanedbané stavbě, aby se zcela nesesula na Zlatou stezku, případně až do koryta jednoho z ramen řeky Chrudimky. Práce se však zastavily a momentálně nepokračují. Zda je důvodem chladné počasí nebo jde o plánovanou přestávku, se nepodařilo Chrudimským novinám zatím zjistit. Radnice totiž s novináři komunikuje, alespoň v našem případě, pouze přes oficiální informační kanály a ty mají na vyjádření lhůtu danou zákonem o svobodném přístupu k informacím.

Chrudim - Rekonstrukce Fibichovy ulice spěje ke svému závěru. Dělníci v minulých dnech pokládali nový asfaltový povrch vozovky, vznikly zde ostrůvky se zelení a nová parkovací místa. Rekonstrukce má však i své negativní důsledky. Historická dlažba, která se zde nečekaně objevila, byla vybagrována a zmizela.

Samotná rekonstrukce ulice vystaví městu účet, který přesáhne milion korun. Objeví se zde totiž i nákladnější, ale v následném provozu úspornější lampy veřejného osvětlení využívající technologii LED diod. Historické dlažební kostky, které před dvěma měsíci pracovníci stavební firmy objevili pod vrstvami asfaltu, jsou ale nenávratně pryč. Stalo se tak přesto, že se ozvaly hlasy, aby na místě zůstaly.

[[gal:9310]]

Jedním ze zastánců zachování historické dlažby byl třeba Daniel Seifert. "Má to mnoho výhod - nezničitelnost, vsakuje to vodu lépe než asfalt a hlavně tolik se tam nejezdí a zas by na nás dýchala historie našeho města. Nikdo nedokáže v dnešní době udělat kvalitnější vozovku, než je tato z kostek dělaná poctivou prací našich předků," tvrdí Daniel Seifert. Město však bylo k připomínkám svých občanů hluché a dál postupovalo podle schválené stavební dokumentace. Kam však zmizely staré kostky, které jsou třeba v západní Evropě žádaným artiklem, zůstává záhadou. Práce na rekonstrukci Fibichovy ulice by měly skončit v polovině listopadu.

Foto: Pavel Zeman

Chrudim - Poslední dokumenty ke schvalování stavebního povolení na rekonstrukci smuteční síně měli na stole městští radní. Souhlasili tak s tím, aby projektovou dokumentaci k plánované rekonstrukci vytvořil architekt nad jiné povolaný - Jan Třeštík z Pardubic.

Jan Třeštík je totiž autorem samotného návrhu smuteční síně v Chrudimi, která se v 80. letech začala stavět v lokalitě za hřbitovem u sv. Kříže. Od té doby se na budovu prakticky nesáhlo a probíhaly zde pouze udržovací práce. Čas a nedostatečné investice se na jejím stavu negativně podepsaly a město proto přikročilo k plánování její rekonstrukce. Ještě před komunálními volbami tak radní schválili projektovou dokumentaci, kterou Třeštík využívaje svého autorského práva ke stavbě vytvořil. Architekt přitom městu předložil nabídku na provedení projektové dokumentace stavby za více než 600 tisíc korun. Ta je prý nižší hned o celých 30 procent, než ceníkové ceny za obdobné práce.

Obnovu a rekonstrukci zanedbané budovy využívané k rozlučkovým obřadům přitom naplánovalo město už loni v květnu. Tehdy se také žádost o její rekonstrukci objevila v Desateru problémů města. Jaké však budou priority nové koalice po volbách, je nyní ve hvězdách. Je proto možné, že se projekt rekonstrukce smuteční síně opět odloží k ledu, jak už tomu jednou bylo. V roce 2009 se totiž z neznámých důvodů přípravné práce na její rekonstrukci přerušily.

Chrudim - Dalším z domů, který je možné dávat za příklad zvládnuté rekonstrukce, je po měšťanském domě na Resselově náměstí, nemovitost ve Filištínské ulici. Novotou zářící stavbu vlastní manželé Jakubíkovi, kteří v jeho přízemí provozují nejstarší cestovní kancelář na území města.

Dům, obývaný dlouhá léta seniorkou, která neměla na jeho opravy finanční prostředky ani na energii, postupně chátral. Omítka se odlepovala, barva na oknech taktéž. Rovněž střecha volala po záchraně. „Vlastníky celé nemovitosti ve Filištínské ulici jsme zhruba dva roky. V této době jsme velmi intenzivně pracovali na záchraně silně zchátralé střechy a fasády domu. Musíme velmi ocenit, že každý, s kým jsme na městě komunikovali, udělal vše, co mohl pro to, aby se nám zamýšlený cíl podařil naplnit a jsme za to všem velmi vděční,“ říká Petr Jakubík.

[[gal:8616]]

Pro někoho se může zdát zvolený odstín fasády poněkud nezvyklý, ale podle Petra Jakubíka odpovídá historickým originálům. Potvrdily to i průzkumy odborníků. „Realizace díla probíhala zásadně za spoluúčasti městských i jiných odborníků. Vše bylo prováděno tak, aby opravy co nejvěrněji proběhly v souladu s historickými průzkumy a názory odborníků města a památkové péče. Například výběr barevného řešení fasády vycházel zcela z průzkumu původního barevného řešení. Podobně byla provedena i oprava vápenné omítky,“ vysvětluje spolumajitel cestovní kanceláře. „K opravě fasády byly navíc použity speciální omítky, barvy a prováděné práce probíhaly spíše jako restaurátorské práce než jako běžná oprava. Cena díla byla proto samozřejmě dražší, než jsou ceny běžných moderních omítek,“  říká Iva Jakubíková s tím, že výsledek za to rozhodně stál.

Dům do uličky plné historických domů zapadl. Jakými úpravami projde bývalá restaurace „U Dalibora“, která nedávno změnila majitele a v jejíchž útrobách se nyní pilně pracuje, ukáže až čas. Reakce okolí na dům, v němž podnikají a žijí manželé Jakubíkovi, jsou však ve skrze pozitivní. „Vzhledem k ne zcela obvyklému barevnému řešení jsme se reakce veřejnosti trochu obávali, ale musíme říci, že naprosto převažují kladná hodnocení všech, kteří mají zájem nám své názory sdělit,“ uzavírá s úsměvem Petr Jakubík.

Pardubice - Nájemné v nebytových prostorech, které patří městu, během rekonstrukce třídy Míru a Sladkovského ulice rapidně klesne. Rada města totiž schválila slevu 60 procent na nájemném pro provozovnu Hrubý na třídě Míru a Kutil v ulici Sladkovského.

Radní tak vyhověli žádosti místních podnikatelů, kteří podle vlastních slov kvůli rekonstrukci hlavní pardubické ulice a přilehlé ulice Sladkovského přijdou o významnou část svých tržeb na dlouhou dobu. Oprava třídy Míru má být hotová do konce února příštího roku. „Myslím, že každý majitel nebytových prostor by si měl vážit svých nájemníků. Ve chvíli, kdy mají z objektivních důvodů ztížené podnikání, by jim měl dočasně ulevit z nájmu. Je to lepší, než o takového nájemníka přijít,“ říká náměstek primátorky Michal Koláček (Sdružení pro Pardubice).

Náměstek Koláček teď jedná s Rozvojovým fondem Pardubice, aby pro podnikatele v jeho prostorech udělal to samé. „Chceme se dohodnout na stejném principu, aby byly podmínky pro naše nájemce podobné. Bez rozdílu, zda mají provozovnu v městském objektu nebo v nebytových prostorech rozvojového fondu,“ dodává Koláček. „Rozvojový fond je připraven na takové jednání. Budeme ale muset zohlednit i fakt, že našim nájemcům poskytujeme desetiprocentní slevu na nájemném kvůli rekonstrukci třídy Míru už dva roky,“ uzavírá ředitel Rozvojového fondu Pardubice Martin Charvát.

Chrudim - Loni na podzim prolétla médii zpráva, že areál bývalé léčebny dlouhodobě nemocných Na Kopečku včetně přilehlých pozemků konečně změnil svého majitele a chystá se jeho celková rekonstrukce. V současnosti došlo na slova chrudimského developera Milana Kušty, který objekt vlastní, a v areálu se už čile pracuje. K zemi šla mimo jiné nechvalně proslulá budova zdejší márnice.

Kušta už v loňském roce sliboval, že unikátní budova, v níž nejprve sídlil zemědělský výzkumný ústav a poté zmiňovaná léčebna, nedozná úhony. Všechny výraznější architektonické prvky by měly zůstat zachovány, zásadní změny se ale dotknou především střechy, protože v podkroví rozlehlého objektu vzniknou další užitné prostory. „Hlavní budova by měla projít komplexní rekonstrukcí. Chceme přitom zachovat co nejvíce původních prvků, včetně originální fasády a vstupního portálu se schodištěm. Snad jen střecha dozná změny, protože v podkroví by měly vzniknout další užitné prostory. Zbouráme pouze bývalou márnici a na jejím místě postavíme nový objekt, naopak ve velmi moderním stylu,“ popisuje svoje záměry Na Kopečku Milan Kušta.

Postup současných prací dává Kuštovi za pravdu. Kolem celého objektu byl vyhlouben téměř dva metry hluboký příkop a nemovitost tak projde odizolováním od vlhkosti. Souběžně s tím probíhají také práce na střeše bývalé nemocnice a márnici už nepřipomíná nic, než hromada suti. Milan Kušta předpokládá, že rekonstrukce a výstavba zcela nového objektu na místě zbořené márnice spolkne zhruba devadesát milionů korun. Mělo by zde přitom vzniknout zcela nové zdravotnické zařízení se službami na té nejvyšší úrovni.

Foto: Pavel Zeman

[[gal:7279]]