Pardubice - Město stojí před rozhodnutím, jakou cestou se vydat při opravě Zelené brány. Plášť věže, která je významnou renesanční památkou a dominantou města, chátrá, a je třeba jej opravit. Město nyní na webových stránkách spustilo anketu, jejímž prostřednictvím chce zjistit, jak obyvatelé města přijmou variantu doporučovanou odborníky, tedy navrácení věže do původní omítnuté podoby.

Pro všechny, kteří se chtějí ankety na webu města zúčastnit, i pro ty, kteří si „jen“ chtějí udělat vlastní názor na to, zda Zelená brána potřebuje důslednou opravu v podobě obnovy omítky, nebo by bylo lepší zvolit méně efektivní opravu, při níž by ale zůstal zachován stávající kamenný vzhled věže, jsou určeny následující řádky.

Jak šel čas?

„Zelená brána je v Pardubicích jedinou dochovanou branou gotického městského opevnění. Zatímco předbraní je od samého počátku omítnuto, věž Zelené brány omítku již více než sto let nemá. Brána byla postavena roku 1507, po požáru roku 1538 byla nastavena o zhruba 13 metrů a opatřena typickým zastřešením (cca rok 1542). Nástavba byla provedena z horniny povahy znělce a věž byla shodně s předbraním omítnuta. Až v roce 1912 byla zbavena omítky a byl vybudován ochoz. A je třeba říci, že i tehdy zásadní změna vzhledu Zelené brány vyvolala vlnu kritiky,“ řekl Ing. arch. Aleš Reiský, vedoucí oddělení architektonické a urbanistické koncepce pardubického magistrátu. Zásah byl tehdy označován za projev neobjektivního romantického purismu, který je v rozporu s moderním názorem na ochranu památek. Po sto letech je ale tato úprava laickou veřejností vnímána jako plně historická a původní a návrh na omítnutí, bez znalosti problému, řadou lidí zatracován.

Jaký je skutečný stav věže Zelené brány?

Kamenné zdivo je ve špatném technickém stavu, hrozí uvolněním zvětralých úlomků kamene. Na základě petrologického průzkumu a průzkumu stavu spárových malt bylo provedeno statické a stavebně technické posouzení a celkové vyhodnocení stavu Zelené brány. Zdivo zbavené omítky je lokálně doplněno cihlami, na pozdější opravy byla použita opuka a pískovec. Posudek hovoří o jeho nízké pevnosti, způsobené jak použitými materiály, tak způsobem zdění. Mimo jiné konstrukce věže, zejména v místech oslabených okenními otvory, vykazuje vertikální trhliny, a projevují se na ní objemové změny v důsledku působení teplot. Především v horkých měsících je režné zdivo pláště věže vystaveno teplotnímu namáhání na rozdíl od chladného jádra zdiva. Odstranění omítek v roce 1912 urychlilo degradace povrchu zdiva nejen vlivem kyselých dešťů, ale právě také přímým teplotním namáháním.

Jak památku opravit?

Špatný technický stav památky, která musela být před několika lety staticky zajištěna, může vyřešit oprava počítající s obnovou omítek. Jedná se o tradiční způsob ochrany zdiva a vzhledem k charakteru zdiva Zelené brány o nejkomplexnější metodu opravy. Typ omítky bude samozřejmě pečlivě testován, jak z hlediska přídržnosti k podkladu, tak tradičního materiálového složení malty i způsobu jejího nanášení.  Musí respektovat nerovnost zdiva, u vystouplých solitérních kamenů má mírně překrývat jejich povrch. Architektonické články uměleckořemeslného charakteru, tj. obvodová kamenná římsa, ostění oken, pískovcový portál průjezdu a erby z umělého kamene mají být restaurátorsky ošetřeny a zachovány v původní podobě. To je metoda doporučená městu odborníky.

Dalším možným řešením je tzv. konzervační metoda, kterou ovšem odborné posudky pro naší Zelenou bránu nedoporučují. Spočívá v náročném očištění a chemickém ošetření povrchu kamene. Stavební materiál by byl lépe ochráněn před povětrnostními vlivy, metoda však nevyřeší zmíněné teplotní namáhání a tedy i postupnou degradaci zdiva.  Konzervaci kamenů je navíc třeba periodicky (maximálně po pěti letech) obnovovat. Tyto práce, mající charakter kvalifikované restaurátorské práce, by tedy byly pro město do budoucna pravidelnou finanční zátěží.

Taková jsou ve zkratce fakta. Lze pochopit nostalgii s níž se někteří z nás nechtějí rozloučit s představou Zelené brány, jak ji vídají od svého dětství. Na druhé straně, Zelená brána tu stojí již déle než půl tisíciletí a jistě bychom chtěli, aby se z jejího ochozu mohlo dívat na město ještě mnoho generací.  Anketa, v níž můžete vyjádřit svůj názor na jednu či druhou metodu opravy bude na www.pardubice.eu/zelenabrana  dostupná po dobu letních prázdnin.

Chrudim – Péče o ty nejmenší by měla být prioritou každého politika, bez ohledu na jeho stranickou příslušnost. Co ale dělat, když peníze na zajištění důstojného života dětí ve školkách zkrátka v městském rozpočtu chybí? Nezbývá, než je zkusit „vyškrábnou“ tam, kde momentálně chybět nebudou.

Již v loňském roce upozornila krajská hygienická stanice na nevyhovující stav sociálního zařízení v mateřské školce v Topoli. Záchody prý nesplňují platné vyhlášky a celkově jsou zastaralé. Město proto zadalo zpracování projektové dokumentace k uvažované rekonstrukci. Projekt v této fázi „zdědilo“ současné vedení města.

V rozpočtu Odboru investic MěÚ Chrudim bylo na kompletní výměnu rozvodů vody, kanalizace, elektra a provedení obkladů schváleno 850 tisíc korun. Šlo, samozřejmě, o pouhý odhad nákladů a úředníci se pořádně přepočítali. Projektová dokumentace však spatřila světlo světa až začátkem letošního roku, jiné cesty tedy nebylo.

Koncem dubna už došlo na otevírání obálek s nabídkami stavebníků. Po 107 993 korunách na projektovou dokumentaci se musí městská kasa připravit na další 1 821 819 za samotnou rekonstrukci a 96 tisíc korun vyplatí za technický dozor, autorský dozor a koordinátoru BOZP. Summa summarum 2 025 812 korun. V rozpočtu odboru investic tedy chybí 1 175 812 korun. Peníze chtějí politici přesunout z akce „Rekonstrukce ulice Na Kopci Chrudim“. Podobnost s odloženou stavbou sjezdu ke sportovištím je prý čistě náhodná.

Pardubice - Rada Pardubického kraje v pondělí schválila výběr dodavatele veřejné zakázky na přístavbu nové budovy Pardubické nemocnice pro pracoviště pozitronové emisní tomografie (PET) a počítačové tomografie (CT).

„Jedná se o další projekt v areálu Pardubické nemocnice, který je v souladu s naším plánem investic. Postupně tak začínáme realizovat jednotlivé projekty v největší krajské nemocnici, které zlepšují nejen péči o pacienty. V nově vybudovaných prostorách bude kromě odborných moderních vyšetřoven také veškeré zázemí pro pacienty a zdravotnický personál,“ řekl hejtman Martin Netolický (ČSSD).

„Firma bude stavět novou budovu pro pracoviště PET/CT, která naváže na stávající objekt radiodiagnostického oddělení. Předpokládané náklady na stavbu nového pracoviště jsou 47 milionů korun. K zahájení stavby by mělo dojít v druhé polovině letošního roku,“ sdělil první náměstek hejtmana Roman Línek (KDU - ČSL).

PET a CT jsou využívány lékaři pro diagnostiku a určení průběhu a stádia onemocnění v těle. Kombinací těchto dvou vyšetření mohou lékaři mnohem přesněji diagnostikovat a hodnotit onemocnění. „Do přístavby nového pracoviště se pouštíme rádi s ohledem na získání příznivého stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR k pořízení hybridního skeneru PET/CT pro Pardubickou nemocnici, kde chceme dále rozvíjet jedno z Center vysoce specializované onkologické péče v České republice,“ uvedl radní pro oblast zdravotnictví Ladislav Valtr (ODS).

Chrudim - Obchodní akademie s necelými třemi stovkami studentů má pět nových učeben. Investice činila 10 mil. Kč, tři čtvrtiny této částky byly pokryty z dotace, čtvrtinou přispěl Pardubický kraj.

Na obchodní akademii byly modernizovány čtyři učebny IT a jedna interaktivní odborná učebna. Byly vyměněny staré rozvody elektroinstalace. Dále byly demontovány obklady stěn, podhledy i zatemnění. V učebnách jsou nové podlahy. Součástí projektu bylo i vybavení učeben nábytkem, digitálními technologiemi a dalšími učebními pomůckami.  

„Některé naše počítače byly i více jak deset let staré, jsme moc rádi, že došlo k radikální modernizaci, která umožní využívání aktuálních programů. Dokončili jsme také bezbariérový přístup do školní budovy,“ dodala ředitelka akademie Zdeňka Vichrová.

Chrudim – Předloni byla dokončena rekonstrukce fasády a ozdobných prvků Muzea, která „hledí“ do Široké ulice. Mnohým Chrudimákům se sice příliš nepozdávala, ale nakonec si zvykli. Letos přijde na řadu přední a také zadní schodiště. Levná oprava nebude.

Především zadní schodiště málokdo zná, protože je spolehlivě „utopené“ za masou letního kina. V minulosti přitom sloužilo běžně návštěvníkům Muzea. V těchto dnech se však využívá pouze to přední.

[[img:chrn_fullwidth:15760:]]

Začátkem dubna radní schválili výherce výběrového řízení na rekonstrukci obou schodišť. Ještě před tím však jednoho účastníka „výběrka“ vyřadili. Firma „Pluto s.r.o.“ z Horky prý nesplnila technický kvalifikační předpoklad. Prací se tedy ujme RITUS z Krásného, který má již s rekonstrukcemi celé řady historických nemovitostí v Chrudimi zkušenosti. Opravoval třeba bývalý Hotel Bída nebo dům číslo popisné 87 v Široké ulici.

[[img:chrn_fullwidth:14990:]]

Projektantská cena celé akce činí téměř tři miliony korun. Z toho náklady na přední schodiště jsou 881 tisíc korun, zadní schodiště přijde na 1 950 000. Další náklady na technický dozor, autorský dozor a koordinátora BOZP budou zhruba 125 tisíc korun. Předpokládaná dotace činí 1 456 000 korun.

Pardubice – Zatímco se na první pohled ve Winternitzových mlýnech dosud nic neděje, probíhají velmi intenzivní přípravné práce na jejich přestavbu. Pardubický kraj, který od manželů Smetanových odkoupil hlavní budovu této národní kulturní památky, představil poprvé veřejnosti projekt na budoucí sídlo Východočeské galerie (VČG).

„Díky velkorysému a prozíravému rozhodnutí krajských zastupitelů koupit tuto ikonickou stavbu architekta Josefa Gočára a přebudovat ji pro kulturní účely stojíme před velmi zodpovědným úkolem,“ říká první náměstek hejtmana Roman Línek (KDU - ČSL) pro majetek, investice a kulturu. „Na jednu stranu musíme ctít podobu, kterou dal tehdy průmyslové stavbě slavný architekt, a na druhou stranu by zde měla vyrůst moderně vybavená kulturní instituce, která dokáže využít industriální prvky původní budovy. Ve veřejné soutěži vyhlášené Pardubickým krajem na dokumentaci pro provedení stavby zvítězil ateliér TRANSAT architekti Petra Všetečky, který autorsky zpracoval i základní návrh, na kterém se konzultačně podílel i další výrazný architekt Josef Pleskot.“

Petr Všetečka ke své práci uvádí: „Návrh jsme tvořili téměř rok. Vstup do galerie bude ze dvou pasáží propojujících nábřeží a nádvoří. Tedy dva nové příčné řezy domem. Vstupní a výstavní prostory budou v bývalé mlýnici s pozoruhodnou dřevěnou a ocelovou nosnou konstrukcí. Tudy je veden svislý podélný řez na celou výšku domu, který vytváří v jednotlivých podlažích různou kvalitu vertikálního propojení. Směrem nahoru se dům odhmotňuje, Gočárova podlaží zvyšují světlou výšku. Stoupání domem nabídne proměňující se zážitek - míra prostorové abstrakce se zvětšuje vždy novými průhledy do vyšších pater. Vrcholí v nejvyšším podlaží proměnlivých výstav, kde je vytvořen 10 metrů vysoký sál s mezipatrem a výstavní stěnou na celou výšku. Zaslepená okna nahradí řezy do střechy. V betonové části mlýna budou depozitáře, zázemí návštěvníků a další prostory.“

Monumentální Gočárova architektura bude očištěna od některých dostaveb. „Pro prezentaci sbírek galerie vzniknou v bývalých hlavních výrobních halách výstavní sály se zajímavými průhledy, víceúčelový sál, vyhledávaný tvůrčí ateliér, veřejně přístupná knihovna a další příjemné prostory. Zároveň tu zůstanou některé autentické prvky z původního mlýnu jako transmise, výsypky a podobně. Návštěvníkům se otevře i možnost jedinečného pohledu na město a jeho okolí ze střešní terasy. Je to šance pro galerii, aby se stala vyhledávanou kulturní institucí nejen pro celý kraj, ale upoutala pozornost i v rámci republiky či v zahraničí,“ shrnuje výhody nových prostor Roman Línek.

Chrudim – O havarijním stavu zdi, která navazuje v horní části na Široké schody, nemůže být sporu. Před rokem nechalo město provést sondáž, aby bylo jasné, co přesně s ní provést a na kolik zhruba tato „radost“ přijde. V pondělí o zdi budou jednat i městští zastupitelé v rámci rozpočtových opatření.

V rozpočtu totiž dojde k zapojení zákonných rezerv. Dva a půl milionu korun se přesune na vyřešení havarijního stavu zmiňované zdi. Jedná se o "...opravu, zpevnění a uvedení zdí do dobrého stavebního stavu, který je vzhledem k poloze a frekvenci chodců na Širokých schodech nutný..." Alespoň tak to stojí v materiálech k zastupitelstvu. Po letech přešlapování na místě, tento zájem o zdraví a životy uživatelů Širokých schodů skutečně potěší.

[[img:chrn_fullwidth:15739:]]

Na základě provedeného průzkumu vznikl návrh řešení opravy opěrných zdí autorizovaným statikem. Kdy přesně práce započnou, radnice nezveřejnila. Blokování části schodů však jen tak neskončí; ve hře je i jejich kompletní uzavření po dobu rekonstrukce.

Chrudim – Nevzhledné dřevěné lešení, které obepíná část budovy regionálního muzea, dráždí zdejší veřejnost. Lidé budou nejšťastnější, pokud zmizí dříve, než si na něj zvyknou. Investice do nemovitosti, která je v majetku města a v pronájmu ji má kraj, nebudou malé. Stále také zbývá zjistit, co je příčinou praskání omítky.

Někteří lidé mají jasno - příčinou narušení pláště budovy regionálního muzea je doprava, konkrétně jezdecké schodiště v Široké ulici. Po něm však auta přejíždějí minimální rychlostí a na silnici před samotným muzeem žádný „schod“ není. Zato je zde propadající se kanál a viditelně zvlněná vozovka z kočičích hlav.

Chrudim v minulých dnech navštívil náměstek hejtmana Roman Línek (KDU - ČSL), aby se starostou města Františkem Pilným (ANO 2011) diskutoval o plánech na opravu muzea. Při této příležitosti vypustil do světa spekulaci o původu neutěšeného stavu budovy muzea. „Názor, že narušení fasády by mohlo být způsobeno okolní dopravou a opravou mostu, sdělil Pardubickému kraji odborník na statiku a památkové objekty, ing. Rohlíček, se kterým kraj i námi zřizované muzeum v Chrudimi dlouhodobě spolupracuje. Na jeho doporučení se v průběhu letošního roku bude monitorovat chování objektu a na základě jeho vyhodnocení bude doporučena optimální forma opravy fasády. Měření a jeho odborné vyhodnocení bude financovat Pardubický kraj,“ uvedl po dotazu Chrudimských novin náměstek hejtmana Línek. Přes jasnou odbornost zmiňovaného ing. Rohlíčka, stále nejde o nic víc, než názor, který není podložen žádnou relevantní studií. Ta, dle slov Romana Línka, teprve vznikne.

Chrudim – Nad otázkami možné spolupráce kraje a města v kulturní a majetkové oblasti se sešli náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek (KDU - ČSL) a nový starosta města František Pilný (ANO 2011). Zásadním tématem jednání byla oprava praskající zdi a opadávající fasády Regionálního muzea v Chrudimi, které provozuje kraj v budově města. Ani kraj, ani město nemá v současné době v rozpočtu 30 milionů korun na rozsáhlou opravu, proto se nabízí možnost společného postupu.

Pardubický kraj na základě dlouhodobé výpůjčky, podepsané v roce 2006 na 50 let, využívá pro potřeby Regionálního muzea v Chrudimi budovu, která patří městu Chrudim. Je to jediné krajské muzeum, kde je kraj v nájmu. Ve Vysokém Mýtě a Litomyšli získal kraj budovy bezúplatným převodem. Stejně tak je majitelem Zámku Pardubice, kde sídlí největší krajem zřizované muzeum - Východočeské muzeum a také Východočeská galerie.

„V Chrudimi máme ve smlouvě dohodnuté podmínky o rozsahu krajem prováděné údržby a oprav. Za to naše muzeum plní svou regionální a paměťovou funkci pro město Chrudim a jeho okolí,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek a pokračoval: „Plán oprav a údržby vznikl na základě stavebního posouzení v roce 2005 a tehdy byla fasáda zánovní. V minulých letech ale zřejmě na základě otřesů z dopravy a oprav mostu se na budově objevily statické poruchy, následně i praskliny fasády a také některé části začaly opadávat. Na to jsme museli reagovat vybudováním bezpečnostního lešení, které chrání kolemjdoucí,“ neodpustil si spekulace první náměstek hejtmana.

[[img:chrn_fullwidth:15699:]]

V letošním roce Pardubický kraj počítá s přípravnými pracemi a vyhodnocením statického monitorování budovy. To určí rozsah potřebné opravy fasády. „Už nyní ale víme, že vzhledem k rozsáhlosti celého domu to nebude nic levného, odhady zatím mluví o 30 milionové investici do budovy, která není v našem majetku,“ dodal Línek.

Městu se lešení před muzeem přirozeně nelíbí. „Ani kraj nepreferuje dlouholeté provizorní řešení. Pokud bychom se s městem dohodli na finanční participaci, bylo by možné opravu této památkově hodnotné muzejní budovy provést už v roce 2020,“ sdělil Línek. Kde město peníze na případnou opravu budovy vezme, starosta Pilný prozatím neprozradil.

Chrudim – O tom, že lávky přes Chrudimku na území města nejsou v nejlepším stavu, Chrudimské noviny informovaly již několikrát. Poté, co například v Praze došlo ke zhroucení lávky přes Vltavu, nechce město nic nechat náhodě a ty nejvíce nebezpečné mostky opraví. Kdy k tomu ale dojde?

Problematika lávek – konkrétně těch uzavřených v Široké ulici a Krátké ulici, se dostala i na poslední jednání městského zastupitelstva v pondělí 25. února. Po dotazu zastupitele Jiřího Hradce (Koalice pro Chrudim) se odpovědi nejprve zhostil starosta města František Pilný (ANO 2011), později také šéf Odboru investic MěÚ Chrudim Petr Pecina.

[[img:chrn_fullwidth:15548:]]

Město nějakou dobu uvažovalo, že lávku v Krátké ulici zcela zruší, respektive přesune ji až k mostu ve Vrchlického ulici. Ten je znám především nevyhovujícími podmínkami pro řidiče i chodce. Přesun lávky by tento problém mohl částečně vyřešit. Podle místostarosty Aleše Nunváře (Piráti) si radnice nechala zpracovat průzkum, kolik lidí denně lávku využívá. Čísla jsou to, prý, překvapivě vysoká, přesun tedy padá a politici s úředníky se zaměří na její opravu v místech, kde nyní leží. Rekonstrukce však přináší komplikace. Pravděpodobně bude nutné celou lávku vyzvednout za pomoci jeřábu přenést na břeh, kde práce proběhnout. Až poté ji usadí zpět na místo. Mostek je totiž údajně ve velmi špatném stavu.

[[img:chrn_fullwidth:15630:]]

Lávka v Široké ulici se v nejbližší době nejspíše chodcům otevře. Potenciálně nebezpečné panely přijdou zakrýt provizorními kryty (plech, dřevo). Úředníci také dál chtějí jednat s firmou ČEZ, která má v lávce umístěny své sítě. Elektrické vedení snad „čezaři“ přesunou pod nedaleký most a samotná lávka se po rekonstrukci rozšíří až k němu.

Petr Pecina tvrdí, že finančně je akce městem poryta, termíny odstartování nebo dokončení prací není schopen odhadnout. Důvodem jsou zmiňovaná jednání se „síťaři“.