Medlešice by evidentně nejraději uzurpovaly celého skoleného divočáka jen a jen pro sebe. A to jak s knedlíkem a se zelím, tak i se šípkovou omáčkou. Což by bylo za normálních okolností vcelku i úsměvné a dost komické, ovšem jen za předpokladu, že si člověk nepřečte všechny ty jejich naprosto arogantní, sobecké a maloměšťácké názory a vzlyky, které opravdu nejsou ochotny a schopny vidět ani o milimetr dál, než tam, kde mají ceduli s přeškrtnutým koncem jejich obce. Hodně smutné.

zákon 128/2000 Sb., o obcích, § 21 odst. 1 - část obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a tvořící souvislý územní celek; po oddělení musí mít alespoň 1 000 občanů. Stejné podmínky musí splňovat i obec po oddělení její části. S oddělením části obce musí vyslovit souhlas v místním referendu občané žijící na území té části obce, která se chce oddělit. Pokud se nepletu, tak v Medlešicích 1000 duší trvale nežije, tudíž jakékoliv diskuse na téma odtržení jsou zbytečné.

Uvedu takový malý příklad z našeho okresu, Lajosi, - obec Orel s poštou ve Slatiňanech má svůj obecní úřad i starostu a ke dni 15. 5. 2013 zde činil počet obyvatel 765. Na tisícovku obyvatel tato obec ještě nikdy nedosáhla. A není na Chrudimsku jediná, která má i s tak nízkým počtem obyvatel svoji samosprávu. Kdybych pátral dál, protože na Orel jsem si vzpomněl jen namátkou, byl by to docela dlouhý seznam.

Pokud vidím, Lajosova citace je o oddělení části obce. Oddělovala se snad obec Orel? Jinými slovy: nikdo netvrdí, že nemůže existovat obec s méně, než tisícovkou obyvatel. Nemůže ale, dle současné legislativy, vzniknout odtržením. Nebo snad o nějaké takové obci víte? Sem s ní!

Orel, Nabocany , a jiné obce se 150 obcany existovaly historicky před rokem 1989. Nevznikaly nově. JINAK PLATÍ : Pokud se část obce chce odtrhnout od stávající obce a stát se částí jiné obce, muselo by nejprve dojít k oddělení této části obce od obce stávající a vznik samostatné obce a poté připojení takto nově vzniklé obce k jiné obci. Problematiku upravuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zejména v ustanoveních § 19 – 25. Oddělení části obce Nová obec může vzniknout oddělením části obce od stávající obce. Musí ale být splněno několik podmínek: část obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a tvořící souvislý územní celek po oddělení musí mít nová obec alespoň 1 000 občanů rovněž zbylá část obce po oddělení části obce musí splňovat první 2 podmínky s oddělením musí v místním referendu souhlasit občané žijící na území té části obce, která se chce oddělit (více o místním referendu se dozvíte zde: Poznámky k přípravě místního referenda) o oddělení části obce musí rozhodnout krajský úřad na návrh obce, který podá obec na základě kladného výsledku místního referenda konaného v té části obce, která se chce oddělit[1] krajský úřad svým rozhodnutím schválí návrh obce na oddělení její části, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené zákonem. po vyhlášení výsledků místního referenda musí obec požádat Ministerstvo vnitra o souhlas s názvem nově vznikající obce oddělení části obce lze provést jen k počátku kalendářního roku;, návrh na oddělení části obce musí být podán krajskému úřadu nejpozději do 30. června předchozího kalendářního roku (tj. dnes by mohlo dojít k oddělení části obce až k 1.1.2011). Připojení obce k jiné obci Existující obec se může připojit k jiné obci, se kterou sousedí, nebo se může obec s jinou sousedící obcí sloučit, a to na základě dohody mezi těmito obcemi. Při sloučení vzniká nová obec jako právní nástupce původních dvou obcí, při připojení zaniká připojovaná obec a stává se součástí druhé obce, která nezaniká. Dohodu o sloučení obcí nebo o připojení obce lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených obcí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Jestliže by takový návrh podaný byl, je k uzavření dohody o sloučení obcí nebo o připojení obce nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda konaného v obci, ve které byl podán návrh na jeho konání. Dotčené obce poté oznámí krajskému úřadu rozhodnutí svých zastupitelstev, na jejichž základě má být uzavřena dohoda o sloučení obcí nebo o připojení obce. Pokud se konalo místní referendum o sloučení obcí nebo o připojení obce, oznámí dotčené obce i rozhodnutí přijaté v místním referendu. [1] pokud by obec takový návrh nepodala do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků místního referenda nebo pokud by v návrhu na oddělení části obce byly provedeny změny, které jsou v rozporu s rozhodnutím přijatým v místním referendu, může tak učinit kterýkoliv občan obce

2013 se odtrhly Krhová a Poličná od Valašského Meziříčí. Jinak asi vznikaly nyní obce z vojenských újezdů.

Vidím, že pan novinář je na téma plně připraven. Obce, které byly samostatné před nabytím stávajícího zákona o obcích, samozřejmě zůstaly samostatnými obcemi i nadále, a to bez ohledu na aktuální počet obyvatel. Nicméně zákonodárce se rozhodl, že vznik dalších "malých" obcí, kde je problém s profesionalitou úřednického aparátu (kde typicky jeden neuvolněný starosta úřaduje každé úterý od 7 do 8 hodin večer), je nežádoucí a zamezil vzniku nový obcí, které nemají alespoň 1000 obyvatel.

Trošku nechápu proč obyvatelé Medlešic najednou chtějí protihlukové bariéry? Doprava na obchvatu se nezměnila a naopak trasa se odklonila od jejich obce, tak, proč tak najednou bariéry?

Pane Zahrádko, zbytečně článkem vyhrocujete dopravní problém do problému dělení obcí, které v případě místních částí do 1000 obyvatel dle aktuálního zákona ani není možné. Nějaké Medlešáky znám, jsou v pohodě a o žádném odtržení nemluví. Mají svůj osadní výbor a s ním by se určitě mělo na městě jednat, což se doufám děje a časem se situace zklidní a vy budete bez italské senzace. Vezměte raději kolo a zajeďte po cyklostezce udělat reportáž do pivovarské hospody.

Milá paní Hano, nevyhrocuji tento problém - on už vyhrocen je. Jinak by obyvatelé Medlešic nesvolávali na středu 17. února schůzku s vedením města. To za a). A za b) nejde o italskou senzaci, ale o konstatování stavu, v jakém se Chrudim a jeho místní část momentálně nachází. Zda je vina na straně radnice nebo některých obyvatel Medlešic, je vždy na diskusi zúčastněných. Osobně si ale myslím, že je celý problém trochu přitažený za vlasy, neboť si někteří Medlešáci velice rychle zvykli na dočasný klid a stejně tak rychle zapomněli na dopravní martyrium, kterému byli takřka dvacet let vystaveni. Proto mám za to, že by mohli strpět těch několik pár měsíců, které zbývají do zprovoznění sjezdu u Medlešic. Už proto, že situace v dopravě není v této obci nijak tragická. Dožadovat se například protihlukových bariér v porovnání třeba s Čáslavskou ulicí v Chrudimi, kde lidem doslova funí na krk velké kamionové soupravy, mi přijde nepatřičné. Budu tedy rád, když se vášně uklidní a budu moci místo toho psát, jak navrhujete, reportáž z pivovarské hospody. Mějte hezký den.