Člověk někdy nestačí koukat, jak nekulturní mohou být lidé zodpovědní za kulturu ve městě. Dá se ještě pochopit, když se vánoční strom na Resselově náměstí rozsvěcuje ještě v adventu a z ampliónů zní vánoční koledy v době, kdy se narození Spasitele teprve chystá. Je to taková nehezká, konzumní ateistická tradice. Samotný strom zmizí v době, kdy paradoxně doba vánoční vrcholí.

Co však člověk chápe jen těžko, je pořádání masopustu v době postní. Tradičně se na „fašank“, „vostatke“ a masopustní obchůzky chodí zhruba týden, čtrnáct dní před začátkem postu, který, překvapivě nezačíná první neděli postní, jak by se mohlo zdát, ale Popeleční středou. Tedy dnem, kdy jsou katolíkům v kostele značena čela popelem a připomínána pomíjivost života jejich i jiných. Letos připadá Popeleční středa na 10. února, půst tak začíná brzy a i následující Velikonoce jsou letos velmi brzy. Může za to úplněk.

Co se však po letech v Chrudimi opět nestalo? Masopustní veselice na Resselově náměstí se koná, ano, žlutobílí již tuší, v sobotu 13. února. Tedy v době, kdy na obchůzky, veselice a jiné kratochvíle má člověk zapomenout a věnovat se něčemu smysluplnějšímu.

Je mi jasné, že nevěřící většině, která už jen parazituje na přežívajících tradicích, při nichž jednou stranou trdluje v průvodu masek a druhou stranou nadává na církevní restituce, může být liturgický kalendář Katolické církve, podle nějž se datum Velikonoc řídí, zcela ukradeným. Nabízí se tedy otázka, proč se účastnit něčeho, co přinesla zlá církev, která zotročuje mysl a tělo svých věřících. Možná to souvisí s všeobecně převládající nevzdělaností a hloupostí. Tedy nectnostmi, které se zabydlely nejspíše i v Chrudimské besedě a na místní radnici.