Chrudim – Výstavba Rezidence Kopanický mlýn hýbe částí chrudimské veřejnosti. Celá řada odpůrců nového bytového domu v této lokalitě se dostavila na poslední jednání městského zastupitelstva, aby vyjádřila svůj zásadní nesouhlas s plány developera Milana Kušty. Nakolik oprávněné jsou jejich výtky?

Lidem především vadí, že nemají příležitost se k výstavbě rezidence ve svahu pod Kopanicí vyjádřit, podle jimi prezentovaných názorů to spíš znamená celý projekt zarazit. Tuto možnost však měli již v letech 2011 až 2013, jak uvedl v průběhu jednání zastupitelů městský architekt Marek Janatka. Před sedmi lety totiž začal vznikat nový územní plán, který řešil i změny v lokalitě současné výstavby bytového domu. Z původního určení místa pro „drobnou výrobu a služby“ se stala parcela umožňující bytovou výstavbu s maximální výškou pět nadzemních podlaží.

Samozřejmě zde není možné stavět domy libovolné velikosti a toho si je Milan Kušta dobře vědom. „Lidé rychle zapomněli, že tu fungoval provoz dýhárny s 80 zaměstnanci, kteří se do práce většinou dopravovali autem. Své vozy samozřejmě odstavovali v okolních ulicích. Rovněž tu docházelo k najíždění velkého množství nákladních aut, což rozhodně neznamená, že lokalita byla klidná a bez většího dopravního zatížení,“ říká Milan Kušta. Před zmiňovanou změnou územního plánu tu navíc klidně mohly další, mnohem rušnější provozy, než byla původní dřevovýroba.

Budoucí dopravní zátěž zkoumal Odbor dopravy MěÚ Chrudim, podle jehož názoru tu nedojde k výraznějším změnám k horšímu oproti situaci, kdy by byl v provozu původně zkolaudovaný areál. Ten je navíc i v současné době částečně využíván pro drobnou výrobu a bude tak do doby demolice zbývajících objektů. Závěr odboru dopravy je pro developera samozřejmě závazný a směrodatný. „Stačí se podívat třeba na stále ještě stavěnou čtvrť Na Špici. Tady dokonce finálně bude 450 parkovacích míst pro obyvatele bytových domů, je zde jen jeden výjezd na frekventovanou silnici. Nemyslím si, že došlo ke komplikací v dopravě a tím i snížení komfortu pro starousedlíky z Vlčí hory,“ říka Kušta.

Většinu dopravních komplikací pod Kopanicí totiž mají nejspíše „na svědomí“ uživatelé sportovišť v Klobásově, kteří se dnes musí pracně proplétat uličkami v blízkosti Chrudimky. Sportovci však nejpozději v roce 2020 začnou využívat plánovaný sjezd ke sportovištím z ulice Dr. Milady Horákové a počet aut ve Vrchlického ulici a navazujících ještě klesne. Je také otázkou, o jakých dopravních komplikacích odpůrci výstavby vlastně hovoří. Místo je průjezdné Vrchlického ulicí i přes to, že zde často parkují auta v rozporu s vyhláškou. Paradoxní pak je poslední rozhodnutí zastupitelstva, které odložilo žádost o směnu pozemků s developerem čímž rezignuje na možné zřízení několika veřejných parkovacích stání v místě.

Co tedy momentálně Kušta pod Kopanicí staví?

„V rámci první etapy výstavby ve svahu postavíme bytový dům se čtyřmi nadzemními a jedním uskočeným podlažím. Naprosto unikátní je potom systém parkování. Pro 66 bytů vybudujeme 101 parkovacích míst. Ta umístíme ve dvou podzemních podlažích, zasazených z velké části do odtěženého svahu. Vzhledem k tomu, že tato podlaží z více než poloviny zakrývá okolní terén, chápou se jako podzemní,“ popisuje Milan Kušta luxusní podmínky pro budoucí majitele bytů. Takové množství parkovacích míst totiž vůbec stavět nemusí. Bohatě by stačilo obvykle požadované jedno místo na byt. Logicky tu tak nejspíše najdou plochy pro své plechové miláčky i lidé z okolní, starší zástavby. „Primárně samozřejmě místa nabízíme obyvatelům rezidence, ale pokud nedojde k obsazení parkoviště, plánujeme i prodej ostatním zájemcům. Parkovací místa, která nenajdou na počátku majitele se standardně pronajímají majitelům a nájemníkům bytů,“ doplňuje developer.

„Druhá etapa pak počítá s výstavbou zhruba devadesáti parkovacích míst pro sedmdesát bytů. Opět, jde o nadstandardní možnost parkování nad rámec našich zákonných povinností. Uvažujeme i o vybudování podélných parkovacích stání v Koželužské ulici. Také zde dům nebude žádné obrovité monstrum, ale čtyři plus jedno nadzemní podlaží,“ uvádí Milan Kušta.

Argumentace mnoha odpůrců stavby na zastupitelstvu a osočování politické reprezentace města pak podle Kušty vychází spíše z populismu před blížícími se volbami a neznalosti reálných kompetencí jednotlivých subjektů. „Diskutující, které jsem měl možnost slyšet na záznamu z jednání městského zastupitelstva, jsou zmatení; a to včetně některých zastupitelů. Nerozlišují kompetence investora, Města Chrudim a státní správy, jež vykonává například stavební odbor. Neochotě města k výměně pozemků příliš nerozumím. My jim nabízíme pozemky pod Kopanicí, na nichž mohou vybudovat třeba další parkovací místa. Co od nich chceme, jsou části pozemků – výměrou podstatně menší, které částečně zasahují do stavby. Není to ale samozřejmě nic zásadního, bez čeho bychom nemohli stavět,“ přibližuje Kušta obsah bodu v jednání zastupitelů, jenž vyvolal jak vášnivou diskusi veřejnosti, tak následné stažení z programu starostou města Petrem Řezníčkem (SNK – ED).

Možné diskusi s veřejností se nebrání. „Rád do toho půjdu, ale bude se spíš jednat o představení našich záměrů v místě, než abychom si nechali od veřejnosti říkat, co máme či nemáme stavět. Veřejnost nemá odpovědnost za výsledek, tu nese vždy investor. Emoce doprovázejí obvykle každý větší projekt developerů. V Chrudimi tomu tak bylo když jsme připravovali výstavbu Na Špici, v Radoušově ulici, nebo třeba při dostavbě budovy bývalého katastrálního úřadu, dnešní Balustrády. A myslím, že projekty dopadly skvěle,“ uzavírá Milan Kušta.