Chrudim - Městské kino, které už od loňského října kvůli zastaralé technice nepromítá, se možná dočká ještě letos digitalizace. Alespoň je o tom přesvědčen neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS) a celá městská rada. Konečné slovo budou mít ale zastupitelé, protože půjde o nemalou investici, o které budou ještě rozhodovat. Zjišťovali jsme proto v ulicích města, co si přejí samotní Chrudimáci - investovat do digitalizace nebo kino nadobro zavřít?

Prakticky všem dotázaným obyvatelům města by digitalizace Městského kina udělala radost. Takřka všichni se shodují, že jim absence velkého promítacího sálu v Chrudimi vadí, a současné prostory, které nabízí Bio Bar Oko v Muzeu barokních soch, jsou podle nich příliš malé a nevyhovující. Nezbývá jim proto, než vyrazit za filmovou kulturou do sousedních Pardubic a tam navštívit některý z multiplexů, což, jak říkají, často obnáší placení ne zrovna levného parkovného, výdaje za dopravu a specifickou atmosféru velkých kin, která ne každému vyhovuje. Vzpomínají proto na chrudimské kino, které měli na dosah, na pohodlí, které skýtá, a občerstvení, jehož ceny jsou příznivější než v Pardubicích.

Velké plátno nám chybí, Bio Bar Oko je příliš malé
Jak se tedy dívají na možnou digitalizaci Městského kina? „Chci, aby se kino obnovilo a promítalo se v něm pokud možno co nejvíce filmů. Důležitý je pro mě hlavně filmový klub diváků, protože mám rád projekce méně známých autorů,“ říká šestatřicetiletý invalidní důchodce Tomáš Horák. Jana Švarcová oslaví za čtyři roky padesátku. I ona by chtěla obnovit provoz zdejšího kina: „Kino chci rozhodně obnovit, mám na jeho prostory hezké vzpomínky.“

Šestnáctiletá studentka Míša Dostálová sice chodí do Bio Bar Oka, ale velké plátno jí stejně chybí. „Kino by se určitě mělo obnovit. V současné době chodím do Bio Bar Oka, ale není to ono. Je tam moc malé plátno a taky nedostatek míst,“ komentuje úroveň malého kinosálu pro návštěvníky Muzea barokních soch studentka Míša. Samuel Šuba, dvanáctiletý školák, jezdí s tátou občas do Pardubic, ale chrudimské kino by rád viděl znovu otevřené. „Určitě bych chtěl, aby se v chrudimském kině zase promítalo. Jezdíme s tátou sice občas do kina v Pardubicích, ale to jen proto, že se nemůžu dočkat, až budou film promítat v Chrudimi,“ tvrdí Samuel. Stejný názor sdílí i patnáctiletý Tomáš Moučka, který se právě rozhoduje, kam si podá přihlášku na střední školu. „Promítání v chrudimském kině bych uvítal. Do Pardubic se mi jezdit nechce. Tady bych jen seběhnul Kopanici. Je škoda, že kino zeje prázdnotou,“ míní budoucí středoškolák.

[[img:chrn_fullwidth:3622:Otevřou se znovu dveře Městského kina v Chrudimi?  Foto: Chrudimské noviny]] 

Také na Facebooku je jasno
Jeden z diskutérů, skrývající se pod nickem Štěpus Frettek, se vyjadřuje precizně. Sedm dalších lidí s ním pak bezvýhradně souhlasí. „Momentálně nic jiného nezbývá, než jezdit do Perníkova,“ naráží Štěpán na rozšířenou praxi Chrudimáků, tedy cestovat za filmy do Pardubic. „Chrudimské kino má ale mnohem lepší atmosféru a dlouholetou tradici. Jeho zavřením Chrudim opět hluboce kulturně poklesla,“ nebere si servítky a uzavírá: „A mrzí mě, že na nové Bio Bar Oko prachy jsou, místo abychom podrželi staré, dobré městské kino!“

Jsme všude pro smích, že vyhazujeme miliony a rušíme zavedené stavby
Daniel Siefert, pracující v pardubické firmě 2VV, má podobný názor. „Já jsem rozhodně pro znovu obnovení kina v Chrudimi. Proč se pořád musíme podřizovat jiným městům a myslet si, že by sem stejně lidé nechodili?“ ptá se Daniel. „Je to blbost. Chrudim má přes 23 tisíc obyvatel a myslíte si, že alespoň polovina jezdí raději do Pardubic? Myslím že určitě ne. Co si pamatuji, před několika lety, když jsem byl v Chrudimi několikrát v kině, tak jsem málem neměl kde sedět. Proč se vyhazují zbytečně, ale naprosto zbytečně miliony za schody v Široké ulici? Tolik peněz, co padlo relativně zbytečně na Muzeum barokních soch... Kdyby se raději zachovávaly stavby, které jsou v Chrudimi od nepaměti, jako třeba letní kino. To prostě k městu patří. Osobně bych chodil raději do Chrudimi, než abych zbytečně dojížděl na film do předraženého kina třeba v Pardubicích. Na rovinu - s Širokou ulicí jsme pro smích široko daleko. A to že nemáme kino, je fakt k pláči ve srovnání s tím, za co vyhazujeme miliony korun zbytečně,“ nebere si servítky Daniel Seifert z chrudimské Rozhledny.

Pardubáci jezdili do kina k nám, protože je to vyšlo levněji než doma
Manažerka Lenka Štorková je rovněž pro modernizaci „svatostánku“ všech milovníků kvalitních filmů v Chrudimi. „Jsem pro obnoveni Městského kina. Žádné vymoženosti být nemusí, i když menší občerstvení u super filmů je žádoucí a příjemné,“ vítá Lenka některé z možností, které nabízejí především velká multikina. Učitelka v Základní škole Dr. Malíka Jana Slejšková si dokonce myslí, že Pardubáci by mohli jezdit do kina i k nám. „Chrudimské kino mi chybí. Chodím do něj ráda a po tom, co prošlo modernizací, mám zkušenost, že Pardubáci jezdí raději k nám - i s cestou je to totiž vyjde levněji, než návštěva multikina. Jsem jednoznačně pro jeho obnovu,“ vysvětluje oblíbená pedagožka svůj názor. „Kdo si chce film opravdu vychutnat, dá určitě přednost velkému plátnu. Občerstvení, které fungovalo v části bývalé šatny, bylo pro mě osobně dostačující a milé,“ uzavírá Slejšková.

Z odpovědí je tedy zřejmé, že zmodernizované Městské kino Chrudim nouzi o diváky mít rozhodně nebude. Obdobnou zkušenost mají třeba v nedalekém Heřmanově Městci. Jejich nedávno zdigitalizovaný "kinotheátr" vykazuje stoupající počet návštěvníků podobně jako dříve v Chrudimi. A to je jistě dobrý signál i pro vedení chrudimské radnice, že hodlá tentokrát investovat správně.

Chrudim - Postní doba, příprava na Velikonoce, ale také možnost zhubnout a trošku se pocvičit v sebeovládání. Tento čas odříkání si může každý Chrudimák zpříjemnit pomocí „postniček“.

Lidé si ve své farnosti vyzvednou papírové pokladničky neboli „postničky“ a do těch pak ukládají peníze za požitky, které si během půstu odepřeli. Může jít například o pamlsky či cigarety. Získaný obnos na konci půstu předají zpět do kostela, odkud putuje podle dohody farnosti a místní Charity na pomoc lidem v nouzi.

V Chrudimi se v loňském roce do pokladniček vybralo kolem osmi tisíc korun. Peníze si mezi sebe rozdělila místní pobočka Charity a farnost. Podle informací získaných třeba od terénních pracovnic, nebo sociálního odboru MěÚ, jsou pak peníze předány těm, kteří je opravdu potřebují. Papírové „postničky“ je možné si teď vyzvednout v arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie na Resselově náměstí.

Chrudim - Dosavadní telefonní čísla pevných linek chrudimské radnice v obou budovách na Resselově náměstí pozbudou v tomto týdnu svoji platnost. Od příštího týdne tak bude zrušeno číslo radniční ústředny 469 645 111 a všechny na něj navazující linky, jejichž prostřednictvím bylo až doposud možné spojit starostu, všechny tři místostarosty, odbor investic, odbor správy majetku, koordinátora Zdravého města nebo oddělení vnějších vztahů.

Nová telefonní čísla budou mít také Informační centrum a Městské lesy Chrudim. Pro všechna tato pracoviště MěÚ Chrudim bude od pondělí v platnosti nové telefonní číslo 469 657 111 včetně všech poboček. Uvedená změna se však na Resselově náměstí nedotkne služebny Městské policie Chrudim, kam budou moci lidé i nadále volat prostřednictvím pevné linky 469 622 666 či tísňového volání 156. Nezměněna rovněž zůstávají telefonní čísla v budově MěÚ v Pardubické ulici (bývalý okresní úřad).

Aktualizovaný telefonní seznam Městského úřadu v Chrudimi bude veřejnosti k dispozici od pondělí 25. února na internetových stránkách města (www.chrudim.eu).

Chrudim - Se vstupem nového investora KYB CHITA Manufacturing Europe, s.r.o. do průmyslové zóny Západ souvisí i příprava čtyř hektarů pozemků pro výstavbu budoucích výrobních hal této firmy. V této souvislosti zde bylo například nutné pokácet řadu stromů, které radnice označila za náletové dřeviny. Podle všeho šlo ale o pozůstatek vyhlášených Vaňkových školek, které se tu v minulosti zčásti nacházely.

Uvedený pozemek, jehož první část by měla být zastavěna už letos na podzim, byla před uskutečněním obchodní transakce v majetku města. A právě to zde nechalo ještě před schválením prodeje pokácet poměrně velké množství stromů, jejichž pravidelné řady zarůstaly část prodávané plochy v průmyslové zóně Západ.

[[img:chrn_fullwidth:3604:Vyrovnané řady stromů jsou patrné i z fotografie pořízené z "ptačí perspektivy".  Reprofoto: Chrudimské noviny]] 

Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) přitom ještě před týdnem tvrdil, že jsou prodávané pozemky čisté a prázdné. „Náletové dřeviny, které zarůstaly uvedenou plochu mezi starým závodem Siagu a Dřevovýrobou Ficek, byly vykáceny. Pozemek je v současné době čistý a prázdný, připravený na investice,“ tvrdil starosta.

„Kulatiny, které se na pozemcích nacházejí, jsou z náletových dřevin. Jejich likvidace stála 190 tisíc korun a byla samozřejmě započtena do kupní ceny. Jelikož už v září nebo v říjnu by firma KYB ráda začala stavět, musíme do té doby stihnout dřevo odvézt a celou plochu vyčistit,“ upřesňuje však starostovy informace šéf odboru územního plánování a regionálního rozvoje Petr Kopecký.

A situace v místě mu dává za pravdu - jsou zde k vidění vytrhané pařezy, kulatina složená u silnice, či rozbahněný pozemek. Na odklízení údajných náletů se stále intenzivně pracuje. Vyrovnané řady bývalých stromů, patrné ještě z pozice pařezů, však dávají tušit, že jejich původ nebude jen v náhodně přilétnuvším semínku javoru. Také z fotografií, jež jsou dostupné na internetových stránkách katastrálního úřadu, je patrné pravidelné vysázení zdejších listnáčů, které jsou památkou na bývalé Vaňkovy školky.

[[img:chrn_fullwidth:3617:Stromy mohly posloužit třeba na sídlištích. Foto: Chrudimské noviny]]

Stromy, které se daly zdarma použít třeba jako větrolamy v sídlišti Na Větrníku, jež má v nejbližší době projít revitalizací, tak byly vykáceny a nenávratně zlikvidovány. Stačilo přitom jen citlivější vykopání dřevin ze země a jejich následný transport. Ať už na sídliště, nebo k soukromníkům, kteří by o ně projevili zájem.

[[gal:3613]] 

Chrudim/Praha/Mali - Vláda odsouhlasila působení českých vojáků v misi EUTM (Evropská výcviková mise) v africkém státu Mali, který je zmítán občanskou válkou. Zúčastní se jí také vojáci z chrudimské jednotky elitního 43. výsadkového mechanizovaného praporu.

„Velitel mise nás požádal o poskytnutí jednotky pro ochranu sil zemí participujících na misi. Zde musím zdůraznit, že naplnění tohoto prvku je jedním ze základních předpokladů pro úspěšné zahájení mise, a zároveň chci zdůraznit, že tyto jednotky jsou integrální součástí výcvikové mise,“ uvedl před poslanci výboru první náměstek ministra obrany Vlastimil Picek.

Česká republika je připravena vyslat od 1. dubna na dobu patnácti měsíců až 50 vojáků. V první rotaci mise se Češi zapojí jednotkou na ochranu sil, jejímž úkolem bude ochrana velitelství ve městě Bamako. Podle Vlastimila Picka se bude na tomto úkolu podílet společně s francouzskými a maliskými jednotkami.

Náčelník Generálního štábu Armády České republiky (AČR) Petr Pavel sdělil, že ochrana velitelství bude znamenat ostrahu budovy a nejbližšího okolí. V případě výjezdu velitele mise či dalších funkcionářů do Bamaka či výcvikového kempu pak budou příslušníci AČR zajišťovat bezpečnostní doprovod těchto osob.

[[img:chrn_fullwidth:3621:Chrudimáci mají spoustu zkušeností ze zahraničních misí.  Reprofoto: Chrudimské noviny]] 

V další etapě a v závislosti na požadavcích velitele mise se Česká republika hodlá výrazněji zapojit také do výcviku tamních ozbrojených sil. „Jako optimální postup vnímáme spojení výcviku konkrétní jednotky maliské armády s jejím materiálním vybavením,“ popisuje Petr Pavel možnosti mise v Africe.

Ministerstvo obrany rovněž identifikovalo materiál, který by mohlo maliské straně poskytnout: jde o zbraně, munici a elektrocentrály. Podle Picka ministerstvo v současnosti komunikuje s francouzskou stranou kvůli upřesnění materiálních požadavků. „Jedná se o pistole, samopaly, kulomety v řádu asi stovek kusů a munice ke zbraním. Jsou to zbraně, které byly vyřazeny z armády,“ tvrdí generál Pavel.

Vyslání českých vojáků do Afriky bude přitom letos stát více než 135 milionů korun, o rok později pak dalších více než 135 milionů. Financování bude zajištěno z rozpočtu ministerstva obrany.

Do Mali se vydá jednotka z Chrudimi. „I s ohledem na vakcinaci, která je z hlediska času nejnáročnější částí přípravy do mise, jsme volili ty vojáky, kteří mají nejvíc očkování ještě aktivních – a to byli právě výsadkáři z Chrudimi, kteří se vrátili z Afghánistánu. Tito vojáci absolvují pouze takovou vakcinaci, která se dá zvládnout během jednoho měsíce,“ upřesňuje generál Pavel.

[[img:chrn_fullwidth:3620:Vojáci budou pomáhat s výcvikem místních.  Reprofoto: Chrudimské noviny]] 

Před výjezdem žádná zvláštní příprava vojáky nečeká. „Pro tento druh činnosti nepotřebují žádné speciální cvičení ani speciální výbavu. Jádro činnosti spočívá především ve zdravotní přípravě, vakcinaci a seznámení se s terénem a prostředím, s kulturními zvláštnostmi a místní historií tak, aby se tam byli schopni orientovat,“ doplňuje Pavel. Závěrem Vlastimil Picek uvedl, že vyslání českých vojáků do africké země je unikátní možností, jak v budoucnu zvýšit váhu ČR při ovlivňování směřování společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie. Poslanci se teď budou misí zabývat na úterním zasedání.

Podrobnosti o misi chrudimských vojáků najdete v příloze pod textem.

Příloha: 

vycvikova_mise_eu_v_mali.doc

Chrudim - Chrudimský filmový klub zahájil opět svoji činnost, kterou byl nucen přerušit loni v říjnu poté, co došlo k uzavření Městského kina kvůli chybějící digitální projekci. Nyní klub využije původní promítačky na filmové kotouče, anebo bude provizorně promítat z DVD nosičů.

Podle zástupce Filmového klubu Chrudim Vlastimila Peřiny se budou v Městském kině promítat 35milimetrové kopie, jak ale dodává, klubu to neumožní zprostředkovat zájemcům absolutní novinky filmového umění. "Zatím to na digitalizaci kina nevypadá, ale i tak zůstáváme optimisty, že se to do budoucna podaří," doufá Peřina.

Prvním filmem, který letos klub nasadí, bude podle Peřiny snímek Hranice ovládání od režiséra Jima Jarmusche. Nutno dodat, že Filmový klub Chrudim má domovské místo v Městském kině už několik let, kde našel za přispění Chrudimské besedy vhodné zázemí, a dokázal i přes jistou vyhraněnost svého intelektuálního zaměření přitáhnout pozornost poměrně velkého množství diváků. S uzavřením kina musel však svoji činnost nechtěně přerušit.

Nyní, kdy se "jede" v Městském kině zatím v provizorních podmínkách, je však absencí digitální projekce filmový klub limitován. Touto technologií disponuje v Chrudimi v současnosti pouze malé Bio Bar Oko v Muzeu barokních soch, které je jako jediné schopné přehrát digitální kopie filmů. Problém však spočívá v tom, že nebylo svými tvůrci koncipováno pro komerční zábavu, nýbrž pro návštěvníky muzea, které má připravit na prohlídku expozice barokních soch prostřednictvím speciálně zhotoveného snímku Kamenný příběh. 

Chrudim - Rozšíření kompetencí starosty a místostarostů schválili městští radní. Dochází tak ke změně v dohledu nad jednotlivými odbory úřadu. Důvodem je snaha sladit především kompetence prvního místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD) s jeho funkcí v krajském zastupitelstvu.

Tejkl totiž v krajském zastupitelstvu po volbách zastává funkci předsedy výboru pro sociální věci a neziskový sektor. Jako chrudimský místostarosta tak bude mít na starosti odbory správy majetku, sociálních věcí, životního prostředí a odbor správní. Dohlížet bude i na fungování Informačního centra na Resselově náměstí.

Starosta Petr Řezníček zůstává šéfem městské policie. Náleží mu ale i dohled nad činností odborů investic, stavebního a kanceláří tajemníka. Také útvar interního auditu a kontroly sleduje bdělé oko našeho starosty.

Další dva místostarostové se podělili o zbývající kompetence. Fotbalista a sportovec Jan Čechlovský (ODS) má pod palcem odbor školství, kultury, sportu a památkové péče společně s odborem územního plánování a regionálního rozvoje. Samozřejmě bez Informačního centra, protože to si ponechává Tejkl.

Finanční odborník ve vedení radnice Jaroslav Trávníček (ČSSD) pak nemůže dohlížet na činnost jiného odboru, než finančního. K němu však sedmdesátiletý neuvolněný místostarosta zužitkovává své zkušenosti i v odboru dopravy a na úseku obecního živnostenského úřadu.

Přestože bylo přerozdělení kompetencí zdůvodněno oficiálně sladěním kompetencí prvního místostarosty Tejkla s jeho funkcí v krajském zastupitelstvu, nezbývá, než se zeptat: Souvisí snad rozšíření pravomocí se zvýšením odměn místostarostovi Čechlovskému a Trávníčkovi? 

Chrudim - Tradiční peněžité dary schválili na svém posledním zasedání radní města. Obdarovali celkem pět subjektů, které si přijdou dohromady na 52 tisíc korun.

Nejvyšší částku, celých dvacet tisíc korun, získalo Gymnázium Josefa Ressela na zajištění oslav 150. výročí založení gymnázia. Dalších dvacet tisíc pak dostane Regionální muzeum. Peníze budou použity na realizaci výstavy „Národní geopark Železné hory“. Výstava bude k vidění v termínu od 25. dubna do 7. července.

Sportovní unie Chrudimska obdrží pět tisíc korun na pokrytí nákladů spojených se slavnostním vyhlášením ankety „Nejúspěšnější sportovec Chrudimska roku 2012“. Stejnou částku - pět tisíc korun českých, získá i Společnost Ludvíka Svobody. „Tady se jedná o skutečně symbolickou cifru. Peníze společnost získá na výstavbu pamětního kamene generálu Svobodovi, který je čestným občanem Chrudimě. I v našem partnerském městě na Slovensku - ve Svidniku, je Svoboda ve velké vážnosti,“ vysvětluje udělení peněžitého daru první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD).

Martin Tefr si za dva tisíce od chrudimských radních bude moci pořídit zvukovou aparaturu. Hraje totiž v kapele, která se skládá ze studentů středních a vysokých škol a produkuje vlastní tvorbu. Podpora mladým umělcům je radě města vlastní, takže hudebníkům ráda ulehčí tíživou finanční situaci.

Chrudim/Podhůra - Vznik nové lesovny na Podhůře spojené s edukativním centrem pro školáky se dostává do další fáze. Rada města totiž schválila vypsání architektonické soutěže, z níž by měla vzejít podoba celé stavby.

Cílem soutěže je získání co největšího počtu návrhů nové stavby. Jak jsme již informovali na podzim, budova by měla stát v místech, kde v současné době bují tráva. Jedná se totiž o parcely naproti bývalé restauraci Kometa. Vítěz soutěže, krom realizace návrhu, získá i 100 tisíc korun. Uzavře-li však vítěz s městem smlouvu o dílo, prémii sice nezíská, přesto bude za zpracování architektonické studie honorován dvěma sty tisíci korunami. Autor druhého návrhu v pořadí získá 30 tisíc a třetí 20 tisíc korun. Nejlepší návrh pak vybere pětičlenná komise. Tři členové jsou architekti, kteří jsou nezávislí na vyhlašovateli.

[[img:chrn_fullwidth:2733:V těchto místěch naproti bývalé restauraci Kometa by měla stát nová lesovna.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Architektonická soutěž se ve městě neuskutečnila už dlouhých sedm let.Tu poslední vypisoval soukromý investor na dostavbu náměstí,“ říká místostarosta Jan Čechlovský(ODS). „Velkým příznivcem připravované soutěže je městský architekt Marek Janatka. Slibuje si od ní totiž množství zajímavých návrhů,“ doplňuje svého kolegu první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD).

Chrudim - Konkurzní řízení na místa ředitele, nebo ředitelky jedné základní školy a několika mateřských vyhlásilo město s ohledem na novelu školského zákona. Noví vedoucí pracovníci by měli být vybíráni od 8. března a na svá místa nastoupí 1. sprna.

Základní škola Dr. Peška, Mateřská škola Strojařů a Mateřské školy Na Valech a Dr. Jana Malíka tak čekají skutečná „škatulata“ a jejich současné ředitele, respektive ředitelky nejistá budoucnost.

Zdroje blízké vedení některých školek však hovoří o jiné motivaci, než která je uváděna radnicí jako oficiální. Podle těchto informací jde spíše o snahu zakrýt ne zrovna standardní postup, v němž se město snaží jednu z ředitelek odvolat proto, aby mohla být nahrazena osobou, jež má její místo už dlouho „zálusk“.