Chrudim - První část obchvatu města není ještě ani měsíc v provozu a už se na něm objevily první nedostatky. Nejde ale překvapivě o chybějící sjezd u místní části Medlešice nebo podivnou křižovatku za supermarketem Kaufland, která si v pondělí 4. ledna vyžádala první vážnou nehodu.

Kritikou někteří šoféři nešetři na stav vozovky v části obchvatu, která se budovala jako první. Není příliš jasné, zda tady silničáři odvedli nekvalitní práci, nebo jde o přirozenou práci terénu. Faktem však zůstává, že v místech, kde vozovka obchvatu míjí místní část Vestec a dostává se na estakádu přes řeku Chrudimku, asfaltový povrch silnice se začíná nepříjemně vlnit. Maximální povolená rychlost je zde sice jen 70 kilometrů v hodině, ale na to většina šoférů nedbá a klidně zde jezdí i rychlostí o 40 kilometrů v hodině vyšší.

[[img:chrn_fullwidth:12233:Asfalt na obchvatu se vlní a ŘSD to prozatím příliš netrápí.  Foto: Jindřich Balous]]

„Asfalt vůbec nepřipomíná povrch vozovky, která byla vybudována před pár lety, ale spíše některou z okolních okresních silnic druhé třídy. Na několika místech je vidět už z dálky vlny a při přejezdu auto vždy nadskočí. Nejedná se o místa, kde se vozovka napojuje na mostní konstrukce, ale o část obyčejné silnice. U stavby za více než miliardu korun bych čekal větší kvalitu práce,“ říká jeden z řidičů, jenž si nepřeje být jmenován, ale redakce Chrudimských jeho jméno zná.

Pokud si Ředitelství silnic a dálnic vezme tyto výtky k srdci a poškozený asfalt opraví, bude to znamenat další dopravní omezení. Na místě by však měla být spíše reklamace u zhotovitele, který nebyl schopen zajistit dostatečně kvalitní práci na tak významné silniční tepně. Nejen, že budování obchvatu trvalo tak dlouho, že to i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) označil za negativní příklad republikového významu, ale i kvalita odvedené práce vážně pokulhává.  

Chrudim - Po šesti letech se první děťátko Pardubického kraje narodilo v chrudimské porodnici. Jde o chlapečka Alexe Linharta, který přišel na svět deset minut po půlnoci z 31. prosince na 1. ledna 2016. Jeho rodiče však nepochází z Chrudimi a na prvního Chrudimáka si tak musela porodnice počkat až do 16. hodiny.

Souhrou šťastných náhod se maminky obou dětí znají. Potkaly se na svatbě a obě ve stejné době otěhotněly i porodily své potomky. Alex přišel na svět s mírami 3310 gramů a 50 centimetrů, Eliška Blažková byla větší. Vážila 3480 gramů a měřila 52 centimetry. První holčičkou narozenou v Pardubickém kraji pak byla Laura Víšová, která přišla na svět v Pardubicích. Ta se narodila v 1.50 ráno. Při narození vážila 3560 gramů a měřila 49 centimetrů. Narodila se Šárce Novákové a Tomáši Víšovi z Podůlšan, pro něž je to jejich první potomek.

[[gal:12365]]

Obě děti a jejich rodiče navštívili zástupci místní samosprávy v čele se starostou města Petrem Řezníčkem (SNK-ED), jehož doprovodili místostarostové Roman Málek (Koalice pro Chrudim) a Miroslav Tejkl (ČSSD). Od nich maminky dostaly květiny, pamětní list a také příspěvek od města ve výši pět tisíc korun. Přítomnost „tří králů“ okomentoval i městský zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní). „Jedno miminko a tři politici. Ti se musí nacpat všude, kde číhá objektiv, jako by jeden nestačil. Když už to musí být,“ říká s úsměvem Lichtenberg. Celkem se v loňském roce v chrudimské porodnici narodilo 1048 dětí, porodů však bylo 1042.

Foto: Jindřich Balous

Chrudim - Svátkem Tří králů tradičně končí doba vánoční a také začíná akce, která se rok od roku těší větší oblibě. Tříkrálovou sbírku pořádá Katolická charita a i letos se proto do ulic města vydají desítky skupinek dětí a dospělých s korunami na hlavách a kasičkami v ruce.

Od roku 2001, kdy se tato akce ve městě konala poprvé, množství vybraných peněz i počty koledníků utěšeně rostou. Před 15 lety tak 22 skupinek vybralo necelých 60 tisíc korun, v loňském roce už 152 skupin koledníků nasbíralo do kasiček téměř 700 tisíc. Stoupající tendence se dá očekávat i letos, i když právě v letošním roce se dá čekat malý problém. V médiích se před několika dny objevila zpráva, že část peněz vybraných během Tříkrálové sbírky má být použita na pomoc uprchlíkům z Blízkého Východu. Česká veřejnost je však poměrně nekompromisně rozdělena na většinu, která jakoukoliv pomoc uprchlíkům odmítá, a menšinu, jež jim naopak pomoci chce. Právě tato animozita by se mohla projevit i na množství peněz věnovaných koledníkům Katolické charity.

Diecézní charita, pod níž chrudimská Farní charita spadá, však avizuje, že výtěžek ze sbírky bude použit tradičně především na potřeby charity samotné. Ta zajišťuje například domácí péči o klienty nebo domácí hospicovou péči. Větší část prostředků ze sbírky dostane také chrudimská farnost na své potřeby.

V Chrudimi se koledníci do ulic rozejdou až v sobotu 9. ledna. Zapojit do koledování se může prakticky každý, kdo ráno na faru na Školním náměstí dorazí. Starším 15 let stačí k prokázání totožnosti občanský průkaz, ti mladší potřebují písemné povolení od rodičů. Zde také potenciální koledníci „nafasují“ zapečetěné kasičky a průkazy koledníka. Dárci by ostatně neměli své peníze dávat nikomu jinému, než těm, kdo se průkazkou a zapečetěnou pokladničkou mohou prokázat. Za odměnu pak obdrží tradiční požehnání domu ve formě písmen K+M+B (Kristus mansionem benedicat - Kristus ať požehná tento dům), nebo nálepku s totožnými písmeny.

Chrudim - Kruhový objezd za nemocnicí významně usnadnil dopravu na nově vybudovanou první část obchvatu města. Přestože řidiči nejprve kritizovali jeho umístění, postupně si zvykli a odbočení z Vlčnovské ulice teď není žádným větším problémem. Vrásky na čele ale přidělává chodcům.

V těsné blízkosti kruhové křižovatky jsou umístěny dvě zastávky městské hromadné dopravy a není tedy žádné překvapení, že se zde především ráno a odpoledne vyskytují davy cestujících. Jedná se o zaměstnance Nemocnice Chrudim a také část, které navštěvují nedalekou Základní školu Dr. Malíka. Nejbližší přechod mají tito chodci u kruhového objezdu pod nemocnicí. Většina z nich se ale na tento padesát metrů vzdálený přechod nevrací a frekventovanou silnici přebíhá. Riskují přitom střet s vozidly, jichž tu nyní, po uvedení první části obchvatu města, podstatně přibylo. Navíc ve Vlčnovské ulici došlo ke zrušení dalšího přechodu pro chodce, který právě děti také často využívají, chtějí-li se dostat do školy. Na absenci přechodu upozorňuje i Milena Hudečková. „U nového kruhového objezdu u nemocnice chybí vyznačený přechod pro chodce. Sice došlo k úpravám na chodníku, ale stále chybí pruhy a není vyznačen ani značkami. Všimla jsem si, že děti přecházejí stále po starém přechodu, který je ještě trochu znát a vcházejí tak přímo do silnice kruhového objezdu. Zajímalo by mne, zda vůbec bude tento přechod vyznačen,“ ptá se Hudečková.

[[img:chrn_fullwidth:12325:Jeden přechod daleko, druhý zrušený. Čeká se u nemocnice na první mrtvé jako Na Bídě?  Foto: Chrudimské noviny]]

Vedoucí Odboru dopravy MěÚ Martin Klimek však nemá pro chodce příliš dobrou zprávu. Společně s novým kruhovým objezdem zanikl i starý přechod pro chodce a nový se zde rozhodně neobjeví. „V rámci stavby okružní křižovatky Vlčnov bylo na základě požadavků Policie České republiky na větvi okružní křižovatky ulice Vlčnovská vybudováno místo pro přecházení. Takové místo umožňuje přejití komunikace s tím, že vozovka je rozdělena prostřednictvím ostrůvku na dvě části. Chodec tak překonává postupně jeden jízdní pruh s ochranou dělícího ostrůvku," říká Martin Klimek. 

[[gal:12324]]

"Přechody pro chodce se zřizují především tam, kde proud vozidel je natolik souvislý, že bez vyznačení přechodu pro chodce a následné povinnosti řidiče dát přednost chodci na přechodu, by přejití vozovky bylo velmi zdlouhavé. Místo pro přecházení by mělo chodce nutit ke zvýšené opatrnosti a ti by se neměli spoléhat na to, že zde mají přechod pro chodce, a proto se jim nemůže nic stát. Původní přechod pro chodce byl odbroušen,“ vysvětluje Klimek. Pro chodce, kteří si stěžují na hustou dopravu na ulici Slovenského národního povstání, má město jedinou radu: „Vracejte se na přechod pod nemocnicí.“ 

Chrudim - Péče o zeleň a především koncepce v jejím vysazován a údržbě je nevděčná práce. Své o tom ví třeba Kateřina Jánská, která má právě tuto problematiku na Městském úřadě Chrudim v gesci. Jednou je tráva moc krátká, podruhé moc dlouhá, stromy rostou křivě, nebo moc rovně. Mnohde však právě stromy dělají doslova „paseku“.

Své o nevhodně zvolených stromcích vědí obyvatelé největšího sídliště U Stadionu. Tady jim život komplikovaly nejen slaďoučkou mízu ronící lípy, ale také přerostlé smrky. Lípy začátkem jara, kdy se jejich pupeny změnily na listy, začala míza odkapávat na zaparkované vozy a řidiči začali hledat jiná místa k jejich odstavení. Parkovacích míst se zde však dlouhodobě nedostává a byl „oheň na střeše“. Radnice však přislíbila lípy zlikvidovat a vysadit zde jiné dřeviny. Vysoké smrky nechali úředníci pokácet a lidem se ulevilo. Po letech jim do bytu opět svítí slunce.

[[img:chrn_fullwidth:4705:Lípy U Stadionu páchají neplechu vždy, když začnou kvést.  Foto: Chrudimské noviny]]

S nelibostí se setkala snaha hasičů, kteří se pro změnu rozhodli zlikvidovat poškozené smrky rostoucí u jejich základny v Topolské ulici. Lidem se nelíbilo, že přijdou o oblíbenou dominantu a hlasitě se ozvali. Nakonec se však jehličnany poroučely k zemi a zdejším obyvatelům nezbývá, než se s novým stavem smířit podobně, jako těm, kdo bydlí na sídlišti Na Větrníku. Zde se ale pro změnu objevily první stromky, které v budoucnu mají plnit funkci větrolamů.

[[img:chrn_fullwidth:12313:Zámková dlažba dostala Na Větrníku pořádně zabrat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Je to ale právě lokalita sídliště Na Větrníku, kde se několik posledních let ukazuje, že sázet stromy v těsné blízkosti chodníků, není nejlepší nápad. Čtenář Chrudimských novin teď zaslal redakci fotografii, z níž je patrné, jak si kořeny takových dřevin poradí se zámkovou dlažbou. Řešením je pak stromy pokácet, chodníky rozkopat, odstranit kořeny a vysadit keře. Což se stalo třeba v nově zrekonstruované ulici Čs. armády. Není proto divu, že obyvatelé bytovek Na Větrníku si přejí, aby došlo k odstranění přerostlých listnáčů a na jejich místě se objevil třeba záhon tvalek.  

Chrudim - Nejsledovanější anketou čtenářů Chrudimských novin byla v roce 2015 anketa pod názvem "Je rok po volbách. Kdo z vedení radnice je za tu dobu pro vás nejdůvěryhodnější politik?". Ukázalo se při ní, že lidé stále sledují se zájmem dění na radnici a známkují svoje politiky podle odvedené práce a jejich vystupování na veřejnosti.

Anketa měla překvapivého vítěze, prvního místostarostu Jaroslava Trávníčka (ČSSD), zatímco vítěz posledních komunálních voleb a favorit hlasování čtenářů, starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), se musel pro tentokrát spokojit "jen" s druhým místem. Naopak velký debakl zaznamenal čtvrtý místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), jehož "tak trochu jiná politika" po roce fungování v úřadu Chrudimáky vůbec neoslovila. Ostatně to samé vyplývá z poslední ankety v roce 2015 "Je požadavek opozice na odvolání Romana Málka z funkce místostarosty oprávněný?", v níž to Málek schytal od občanů na celé čáře, neboť si v drtivé většině přejí jeho odvolání z funkce stejně jako celá radniční opozice napříč všemi stranami včetně některých koaličních politků v čele s již zmíněným místostarostou Jaroslavem Trávníčkem. Co je ale platná vůle občanů, když nebyla, jak uvedl starosta Petr Řezníček, vypovězena koaliční smlouva a ta zůstává i nadále v platnosti stejně jako Málkovo čtvrté místostarostenské křeslo.

[[img:chrn_fullwidth:11860:Čtvrtý neuvolněný místostarosta Roman Málek má možná požehnání katolické církve a současné radniční koalice, rozhodně ne ale od občanů města, kteří pro něho většinou nemají takřka žádné pochopení. Opozice dokonce tvrdí, že je to vypočítavý lenoch.  Foto: Facebook Romana Málka]]

Druhou nejsledovanější čtenářskou anketou Chrudimských novin byla v průběhu roku anketa nazvaná "Co dál se zastaralým letním kinem za Muzeem?", která naprosto jasně ukázala na rozpolcenost zdejší veřejnosti v této dlouho neřešené otázce. I tentokrát v ní s převahou zvítězili zastánci zachování večerního promítání za Muzeem nad pragmatiky, kteří poukazují na ztrátovost tohoto podniku a potřebu zvýšení počtu parkovacích míst přímo v centru města na úkor areálu letního kina. Ačkoliv vítězství příznivců "leťáku" nebylo tentokrát tak drtivé jako v případě ankety, kterou kdysi uspořádali oni sami, je zřejmé, že Chrudimáky nostalgie po filmové produkci na tradičním místě pod hvězdami zatím neopouští a jsou ochotni ji dotovat z městského rozpočtu. A právě tato skutečnost vede k déletrvající nerozhodnosti či opatrnosti vedení chrudimské radnice, jak s tímto prostorem dál naložit. Současné vedení města ale tvrdí, že jasno bude mít co nevidět, protože si nechalo názory občanů k tomuto problému znovu vyhodnotit. Necháme se tedy překvapit, jaké bude rozřešení celého problému.

[[img:chrn_fullwidth:11371:Současné vedení města se rozhodlo pro restart záměru, jak v budoucnu naložit s prostorem letního kina. Najalo si proto služby jabloneckého architekta Petra Klápštěho z Ateliéru Nature Systems, který uspořádal v bývalé vinárně Muzea na toto téma setkání s občany. Po skončení debaty nechal vyvěsit pod schodištěm Muzea veškeré plusy a zápory, které ze schůze vyplynuly. Většina názorů je přitom pro zachování letního amfiteátru v těchto místech.  Foto: Chrudimské noviny]]

V pořadí třetí, co do zájmu čtenářů, skončila anketa pod názvem "Má se silnice I. třídy z Chrudimi do Slatiňan proměnit v pomalejší městskou trasu?", která je reakcí na řadu smrtelných a dalších těžkých dopravních nehod na silnici I/37, především v úseku ve směru od chrudimských kasáren k odbočce na Píšťovy. Také v tomto případě jde o názorový střet mezi příznivci plynulejší jízdy mezi Chrudimí a Slatiňany a zastánci dopravních omezení, jež mají ochránit zejména pěší a cyklisty, kteří jsou zde nejvíce ohroženi. Mezi hlasujícími čtenáři nakonec zvítězila druhá varianta, kvitující dopravní omezení, která zde chystá pardubická pobočka Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). V těchto místech má mimo jiné dojít ke snížení maximální povolené rychlosti a zhotovení zpomalovacích ostrůvků u odboček na Píšťovy a před Slatiňany k nově vznikající obytné zástavbě a průmyslové zóně. Kdy ale k tomuto opatření dojde, není zatím zřejmé. ŘSD totiž tvrdí, že je k němu připraveno a čeká jen na pokyn města, radnice zase oponuje, že už žádost dávno odeslala. Ocitáme se tedy opět v situaci, k jaké došlo v případě doposud nepostaveného sjezdu u Medlešic, kde ŘSD tvrdí, že za to může vedení města, zatímco ono namítá "já nic, já muzikant". Každopádně přinesla anketa celou řadu doprovodných článků a zajímavých komentářů, které mimo jiné navrhují vybudovat v těchto místech další stezku pro pěší a cyklisty, jež by je ochránila a současně by více propojila Chrudim se Slatiňany, kam míří denně stovky turistů a lidí pracujících v obou městech. Podle čtenářů by měla tato stezka daleko větší smysl než městem chystaná trasa na Podhůru. Necháme se tedy znovu překvapit, zda se politici nechají inspirovat hlasem lidu.

[[gal:11761]]

Mezi další ankety Chrudimských novin, které zaujaly nejvíce čtenáře, patří témata "Měli by strážníci v létě více postihovat rušení nočního klidu v Chrudimi a jak?", dále "Mělo by se nechat prošetřit financování sportů v Chrudimi a nastavit spravedlivější pravidla?", které reaguje na nezvykle velké investice do zázemí chrudimské kopané a na téma tzv. prioritních sportů, anebo "Starosta města Petr Řezníček tvrdí, že média nikdy nic nevyřešila. Režisér Robert Bellan tvrdí opak. Kdo z nich má pravdu?", jež je odezvou na korespondenci našeho starosty s divadelním režisérem Robertem Bellanem, který v závěru roku poukázal na své špatné zkušenosti s personálem Divadla Karla Pippicha. Debata obou mužů nakonec sklouzla do filosofické roviny, v níž se neshodli na tom, zda média někdy něco dokázala vyřešit. Zatímco režisér Bellan v nich spatřuje nedílnou součást demokratického zřízení naší země, starosta Řezníček o nich smýšlí spíše s opovržením, jak dokládá jeho dopis. Možná i proto v hlasování u občanů prohrál, protože ti dali za pravdu spíše Bellanovi.

Z uvedeného výčtu nejčtenějších anket vidíte různorodost témat, která občany Chrudimě zajímají - od způsobu vládnutí tomuto městu, až po praktické dopady této politiky na život lidí. Nejsou však kritikou uvedeného systému, nýbrž zrcadlem, které má odhalit nedostatky tam, kde se o nich mlčí, anebo se o nich neví, aby v konečném důsledku usnadnilo život nám všem. Co z toho plyne? Že média svoji roli rozhodně mají a budou ji mít i nadále bez ohledu na to, zda se to někomu líbí nebo ne a bere si obdobné ankety až příliš osobně namísto toho, aby se nad jejich obsahem raději pořádně zamyslel a když je to nutné a opodstatněné, aby se postaral o nápravu. Teprve potom budeme všichni žít ve městě, ve kterém stojí za to žít. Mějte, vážení čtenáři, šťastný nový rok 2016 plný zdraví, lásky, štěstí, osobní pohody, vzájemného respektu a porozumění. Ať je naše Chrudim v příštím roce ještě krásnější!

Chrudim - Všichni obyvatelé města si teď nemohli nevšimnout, že jim do schránek dorazil něco barevného a zcela nového. Nejedná se o reklamní leták informující o posledních slevách v oblíbeném supermarketu, ale o zbrusu nový Chrudimský zpravodaj.

Již během posledního jednání městského zastupitelstva šéfka Finančního odboru MěÚ Hana Vránová tajemně sdělovala přítomným, že v rozpočtu města na rok 2016 je na tisk a tvorbu oficiálního věstníku místní radnice vyčleněno o tři sta tisíc korun více, než v roce letošním. Podrobnosti však zůstávaly tajemstvím do doby, než se objevil ve schránkách zpravodaj nový.

„Přípravám jsme věnovali několik posledních měsíců, kdy Eva Francová, která je spoluautorkou knihy Chrudim ... jak ji (ne)znáte, zpracovávala grafické návrhy a kdy jsme hledali nového dodavatele. Výběrové řízení nakonec se svojí nabídkou vyhrála brněnská firma Samab press group. Od lednového čísla tedy náš zpravodaj vychází v barvě a na dvaceti stránkách. Čtyři z nich jsou opět věnovány kulturní příloze,“ říká tisková mluvčí města Sylva Drašnarová. Ta, společně se svým kolegou Alešem Prokopcem, bude působit také ve funkci redaktorky hlásné trouby vedení města. Výběrové řízení na obsazení těchto pozic neproběhlo stejně, jako to, z nějž by vzešel budoucí šéfredaktor. Tuto funkci zastával zesnulý Stanislav Novotný.

„Pokusíme se navázat na osmnáctiletou tradici, ale být současně moderní, co se týká formy i obsahu. Snad nám to půjde, i když se už bohužel nemůžeme spoléhat na kolegu Stanislava Novotného. Ve funkci šéfredaktora ho těžko někdo nahradí a nebudeme se o to ani pokoušet,“ doplňuje informace Drašnarová. S připomínkami se tak mají čtenáři obracet přímo na ni nebo Aleše Prokopce.

Existence Chrudimského zpravodaje byla v minulosti poznamenána i několika skandály. Radniční opozice totiž vedení města vyčítala, že se v této tiskovině objevují pouze fotografie politických špiček a slovo dostávají jen ti, kdo jsou právě „u moci“. Zda se spolu s novým formátem časopisu změní i tento přístup, ukáží nadcházející měsíce. 

Chrudim - S nečekanou zprávou přišlo dnes Oddělení vnějších vztahů MěÚ. Neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) opouští vedení města a po letech nesmělého oťukávání se pouští na akademickou dráhu. Rozhodl se totiž využít svých znalostí načerpaných ze stovek přečtených knih.

Neuvolněný místostarosta tak prý hodlá učinit ne snad proto, že by mu současné zaměstnání nevyhovovalo, nebo se snad cítil zavalen prací. Krom starostí místostarosty a také šéfa městské policie totiž působí jako regulérní městský právník. Přes veškeré pracovní vytížení se však stíhá věnovat i svým virtuálním přátelům na sociálních sítích, kde tráví i několik hodin denně a to i v době, kdy by měl svůj čas věnovat soudním sporům a paragrafům. Několikrát za den se zde proto objevují místostarostovy glosy a postřehy k aktuálnímu dění. Radnice se sice snaží zamaskovat bídnou pracovní morálku právníka Tejkla přijetím asistentky, která mu má být k ruce, ale nic to nemění na faktu, že se mnozí z jeho virtuálních přátel podivují nad množstvím času, který na počítači tráví.

Miroslav Tejkl se i proto rozhodl, že nadále už nebude věnovat své úsilí politice, ale vzdělávání mladých adeptů první vědy. V nedávné době se mu tak podařilo získat „velký doktorát“ a dokončit svou práci na téma „Vliv sovětského marxismu na vývoj evropské demokracie v letech 1965 – 1978“. Tu v září obhájil na výbornou a pedagogové Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni požádali Tejkla o zapojení do výuky. Ten souhlasil a ruka byla v rukávě.

Od nového roku by mělo být jeho místo zrušeno a čtvrtým místostarostou se nestane nikdo. Miroslav Tejkl tak chce částečně vyjít vstříc i městským zastupitelům ze Strany svobodných občanů. Jeho povinnosti pak převezme neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který se těší především na spolupráci s městskou policií, jež konečně dostane ráz oficiálního paktu a umožní Málkovi přístup ke svodkám a především městskému kamerovému systému. Ten si prý Roman Málek nechá napojit na svůj vlastní počítač a bude moci ještě pečlivěji pronásledovat špatně parkující šoféry v centru města i mimo něj.

Chrudimské noviny přejí Miroslavu Tejklovi mnoho štěstí a radosti v novém roce a doufají, že jim tento silvestrovský žertík odpustí...

Chrudim - Blok bytových domů pod nádražím je vděčným tématem kuriózních historek a událostí, které se jinde ve městě stát zkrátka nemohou. Po její rekonstrukci zde však místní neřeší hlodavce velikosti kočky, nebo rabující havrany. Vrásky na čele jim přidělávají řidiči využívající výhodné zkratky právě k vlakovému nádraží.

Ulicí Přemysla Otakara tak teď řidiči projíždějí klidně v protisměru, přestože zdejší obyvatelé žili v domnění, že navazující Revoluční ulice je značena jako slepá. Po údajné redukci parkovacích míst by tak mělo jít o další nepříjemnost, jíž se chrudimský „Bronx“ po mnohamilionové rekonstrukci dočkal.

[[img:chrn_fullwidth:12118:Výhodná zkratka pro řidiče, komplikace pro zdejší obyvatele.  Foto: Chrudimské noviny]]

Rébus se snaží rozluštit i šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek. „V současné době není Revoluční ulice označena jako slepá ulice. Důvodem je, že ulice Revoluční není klasická slepá ulice, neboť je do ní možný příjezd z ulice Přemysla Otakara. V místě se dopravní režim změnil a nyní je možné do ulice Přemysla Otakara vjet z ulice Čs. armády. Pokud řidiči porušují jednosměrnou ulici v ulici Přemysla Otakara jízdou do Čs. armády, tak umístění slepé ulice toto nevyřeší, protože výjezd z ulice Revoluční do Čs. armády je možný přes ulici Rooseveltova, a to o stejné vzdálenosti. Zřejmě mají spíše pocit, že přes Přemysla Otakara je výjezd do Čs. armády snazší. Situaci budeme dále sledovat,“ říká Martin Klimek. Známou věcí totiž je, že každé dopravní omezení se lidé časem naučí obcházet tak, aby jim co nejlépe vyhovovalo. Klasickým příkladem, kdy se město snaží redukovat nadměrnou dopravní zátěž, je změna značení v sídlišti Víta Nejedlého, kudy si dlouhé roky řidiči rovněž zkracovali cestu a vyhýbali se tak kolonám na Palackého třídě.   

Chrudim - V minulých letech bylo vyhlašování Osobností města Chrudim událostí, která se pohybovala na hranici skandálu. Členové některých komisí navrhovali své kolegy a osobní animozita některých vrcholných politiků zase bránila v zisku tohoto ocenění i významným zdejším postavám. V letošním roce by se ale mohlo vše změnit.

Poslední slovo v této záležitosti mívá městské zastupitelstvo, které třeba před dvěma lety ukončilo dohadování o laureátech a rozhodlo udělit cenu Osobnost města Chrudim Josefu Krečmerovi, Jaroslavu Zahrádkovi a Jiřímu Mrkvičkovi. Kulturní komise tehdy navrhla ocenit přestavlckého malíře Ivana Baboráka a trucovitě odmítala Krečmera, jehož pro změnu navrhl starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Zastupitelé se s názorem starosty ztotožnili a Baborák tentokráte přišel zkrátka. V loňském roce „bodoval“ bývalý učitel a autor knih o historii města Jan Stejskal.

Letos by rozhodování městských zastupitelů i členů komisí, kteří kandidáty navrhují, mělo být snadné. V oblasti „kultura“ je navržen dlouholetý zaměstnanec Městského úřadu Chrudim, příznivec letního kina a popularizátor filmů Stanislav Novotný. Cena by Novotnému měla být udělena in memoriam, protože městský fotograf 19. listopadu náhle zemřel. V současné době bude záležet na názoru rodiny Stanislava Novotného a po jejím souhlasu Pavel Kobetič (ODS) předloží tento návrh na některém z dalších jednání městským zastupitelům.