Chrudim – Najít vhodné kandidáty služby v uniformě, není pro vedení města právě snadné. Místní městští strážníci se sice snaží všemi silami budovat příjemný mediální obraz, přesto se jim adepti na uvolněná místa podle všeho právě nehrnou. Není proto divu, že o výběrovém řízení na obsazení volného místa „strážníka městské policie“ opětovně informují i stránky místních „měšťáků“.

„Městská policie opětovně informuje občany, že dne 4. srpna bylo vyhlášeno výběrové řízení na pozici strážníka Městské policie Chrudim. Přihlášky do výběrového řízení lze podávat nejpozději do 30. září letošního roku,“ uvádí vedení městské policie.

[[img:chrn_fullwidth:14701:Budoucí strážník městské policie může třeba umravňovat řidiče parkující na bahně před finančním úřadem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podrobnosti přijímacího řízení obsahuje příloha pod textem. Zdaleka nejzajímavější je však bezpochyby platový výměr. Na budoucího strážce pořádku čeká sedmá platová třída s rozpětím 13 400 – 20 150 korun hrubého, tedy cca 11 296 – 15 938 korun čistého + příplatek 4 tisíce korun. Než však složí budoucí strážník zkoušku odborné způsobilosti, vydělá si méně, než pokladní v supermarketu, protože bude zařazen do páté platové třídy. Za zmínku rovněž stojí, že, na rozdíl od státních policistů, strážníci nemají nárok na výsluhu. Je tedy zřejmé, že toto zaměstnání musí být pro uchazeče spíše posláním, protože za tento plat lze uhradit maximálně nájem a potom se jít pást na louku k Podhůře.  

Příloha: 

vr-mp_08_17.pdf

Chrudim – Zpevněné říční břehy Chrudimky sice brání záplavám a škodám, které by velká voda mohla napáchat, ale rozhodně nemají neomezenou životnost. V těchto dnech proto probíhá rekonstrukce břehu u mostu nedaleko křižovatky na Bídě.

Dělníci se pustili nejen do opravy břehu, z nějž pomalu ale jistě vypadávají cihly, ale odstranili také dlažbu nedalekého parčíku. Ten těsně přiléhá k opravovanému břehu a bývá spíše rejdištěm bezdomovců a jiných pochybných individuí. „Předpokládaná doba opravy zdi je 14 až 21 dní, dle stavební situace a dle povětrnostních podmínek,“ uvádí tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec.

[[gal:15066]]

Rekonstrukci v nedávné minulosti prošel třeba břeh na Jungmanově nábřeží. Také zde se postupně začaly vyzděné části říčního koryta sunout do vody a bylo třeba akutně zasáhnout. 

Chrudim – Zbystřit by teď měli ti, jimž je místní knihovna druhým domovem. V rámci „Týdne knihoven“ je pro všechny milovníky čtení připravena celá řada zajímavých akcí, jejichž součástí je samozřejmě i oblíbený výprodej již nepotřebných tisků.

Každoročně se totiž chrudimská knihovna zapojujeme do celostátní akce "Týden knihoven", kterou vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Letošní Týden knihoven bude věnován především práci knihoven s předškolními dětmi a jejich rodinami s mottem „Čteme s mámou, čteme s tátou, čteme s knihovnou“. V týdnu od 3. do 8. října si pracovnice knihovny pro veřejnost připravily tyto akce: Pacičkování – pravidelnou středeční dílnu pro předškolní děti a rodiče, Čtenářskou amnestii – prominutí sankčních poplatků za pozdní vrácení knih, Prodej vyřazených knih a časopisů – ve vestibulu knihovny od 8.30 do 18 hodin a Vyhlášení literární a výtvarné soutěže "Kde končí svět" – informace o ní lze najít na dětském oddělení.

V úterý 10. října se poprvé sejde na dětském oddělení od 15 hodin Čtenářský klub pro děti ze třetích až pátých tříd. Přihlášky jsou připravené na dětském oddělení, ale počet dětí je omezen. Dále se pak 12. října můžete těšit na první přednášku Akademie třetího věku (A3V), kterou knihovna pořádá společně s Chrudimskou besedou. Přednášku si připravil Jaroslav Bušta s názvem „Nasavrky známé i neznámé, aneb Živá historie“. Začátek je stanoven na 10. hodinu ve Spolkovém domě v Chrudimi. Do 10. října je také ještě možnost se na A3V přihlásit přímo v knihovně.

Chrudim – O situaci v Gorkého ulici Chrudimské noviny již informovaly. Jak majitelé již postavených rodinných domů, tak vlastníci stavebních parcel, žádají město o finanční výpomoc při stavbě silnice. Na poslední jednání městského zastupitelstva konaného 18. září se tak dostala další jejich prosba.

Pod žádostí jsou podepsáni Vladimír Hron, Zdeňka Hronová, Pavel a Lenka Jonášovi, Alena Straková a Evžen a Alena Šulcovi. Prosbu dotčených majitelů stavebních parcel dostala na stůl nejprve 4. září městská rada a není žádným překvapením, že ji nedoporučila svým kolegům v zastupitelstvu schválit. Žadatelé ve svém přípise navrhují, aby budoucí stavebníci rodinných domků na příjezdové komunikaci sami zafinancovali přeložky sítí, zpevněný podklad pod živičný povrch a betonové prvky ve smyslu projektu. Od města by stavebníci rádi získali milion dvě stě tisíc korun, což je zhruba polovina částky, kterou by silnice i s přeložkami sítí měla spolknout.

[[img:chrn_fullwidth:14886:]]

Starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) však již od počátku celé kauzy argumentuje stále stejně: „Platný územní plán ještě neznamená, že Město Chrudim nese povinnost investovat do infrastruktury, pokud v lokalitě nemá vlastnictví pozemků, které jsou určeny k individuální bytové výstavbě. To je, bohužel, i případ obyvatel domů v Gorkého ulici a majitelů zdejších parcel. Pokud stavební odbor, respektive odbor dopravy vydá souhlas s provedením stavby – stavební povolení – tak podmínka přístupu řádné komunikace k rodinnému domu je směřována k tíži stavebníka. Město Chrudim nemůže postupovat jiným způsobem s ohledem na předchozí případy individuálních stavebníků. Z tohoto důvodu nelze žádosti vyhovět,“ uvádí starosta Řezníček ve své písemné reakci na žádost o peníze.

[[img:chrn_fullwidth:14887:]]

V průběhu jednání městských zastupitelů však opoziční politik František Pilný (Nez. za ANO 2011) konfrontoval předsedajícího starostu s údajně obdobným případem z minulosti, kdy město od této povinnosti vystavět k domku také novou silnici, výjimečně upustilo. Konkrétní jména však nepadla a ani starosta se k dotazu Pilného nevyjádřil.

[[img:chrn_fullwidth:14892:]]

Radnice totiž stále tvrdí, že zainvestování lokalit, kde vznikaly nové přístupy a příjezdy, a to nejen na pozemcích města - například výstavba v lokalitách K Presům, území Na Špici, Píšťovy za Teskem, Markovice V Dolíčku, ulice K Lipám, nefinancovalo Město Chrudim, ale soukromé subjekty. Opačným případem je například lokalita v Markovicích „U Kostelíčka“, kde je investorem Město Chrudim, avšak náklady vynaložené na pořízení infrastruktury se promítají do kupní ceny, za níž dochází k převodu stavebních pozemků na nové majitele.

Majitelé nemovitostí v Gorkého ulici proto opět neuspěli a starosti jim zdaleka nekončí.  

Chrudim – Celý dlouhý rok si museli jak chodci, tak řidiči zvykat na chybějící obvyklou dominantu křížení Václavské a Vlčnovské ulice. Dřevěný kříž s plechovým Ukřižovaným koncem roku 2016 odsud zmizel a přestože prý nemá majitele, město ho na své náklady nechalo opravit.

V těchto dnech však arciděkan Jiří Heblt sděluje věřícím v průběhu ohlášek mše svaté, že kříž se na místo vrátí. „Na slavnost svatého Václava, ve čtvrtek 28. září v deset hodin požehnám zrestaurovaný kříž na křižovatce. Všichni jsou srdečně zváni,“ sděluje Heblt radostnou novinu.

Koncem letošního dubna městští radní schválili přesunutí čtyřiceti tisíc korun z rozpočtu odboru školství, kultury a památkové péče do rozpočtu Odboru investic MěÚ Chrudim. Částka poté putovala na práce spojené s restaurováním uhnilého kříže, jenž se na státní svátek slavnostně vrací na své místo.   

Chrudim – Rozdílení dotací sportovcům obvykle znamená v rámci jednání městských zastupitelů velké diskuse a hádky. V pondělí 18. září tomu však bylo jinak. Tento bod prošel hlasováním bez jakýchkoliv připomínek a všechny zbylé peníze byly odeslány šťastným příjemcům.

Někteří místní politici si museli projít dlouhým vývojem, aby nakonec odhalili, jak moc špatné dotace města do sportu jsou. Jiní mají jasno od počátku. Pravdou však zůstává, že v rozpočtu na rok 2017 byla k těmto účelům schválena částka 2 300 000 korun. V prvním kolem se z „medvěda“ rozporcovaly 2 198 200 korun, do druhého tedy zbylo 101 800 korun.

Příznivě byly vyřízeny třeba žádosti tanečního klub BESTA Chrudim, který získá 33 tisíc, Tělocvičné jednoty Sokol Chrudim – oddílu basketbalu, ten obdrží 2 800, Hokejový club Chrudim 31 tisíc, FK Era-Pack Chrudim 12 tisíc a MD dance studio Chrudim 11 tisíc korun.

Chrudim – Pohádka s dobrým koncem, nebo náplast na zhrzené srdce opuštěné Holanďany? I takové otázky vyvolává nejnovější uzavřené partnerství mezi druhým největším městem Pardubického kraje a Znojmem. Opět totiž půjde o spolupráci na takzvaných měkkých projektech.

Počátek vzájemných kontaktů obou měst leží v setkáních na sjezdech Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Obě města, která se pyšní prestižním titulem Historické město roku a rozhodla se tedy pro vytvoření něčeho těsnějšího, přátelštějšího, než jsou pravidelná setkávání v rámci této aktivity.

„Obě strany mají spoustu společných zájmů a polí, na kterých lze se učit či obohacovat. Každé historické sídlo musí chránit své bohatství. Teď nám budou pomáhat přátelé z Chrudimi a já pevně věřím, že jim máme také co nabídnout,“ komentuje uzavřené partnerství starosta Znojma Vlastimil Gabrhel (ČSSD).

„Kulturní dědictví a péče o něj, cestovní ruch, sport, školství nebo výměna zkušeností samospráv, to je jasný půdorys naší spolupráce. Rádi bychom také ale podpořili vzájemné poznávání a sbližování občanů obou měst,“ říká ke spolupráci starosta Chrudimě Petr Řezníček (SNK - ED).

Místo orientace na západ a čerpání informací z nejnovějších trendů v rámci Evropské unie, obrací se chrudimská radnice na východ. Místostarostou Romanem Málkem (Koalice pro Chrudim) avizovaná partnerská města z Německa, která se prý doslova třesou na spolupráci s chrudimskými partnery, tak nejspíše prozatím zůstávají u ledu.

Chrudim – Chybějící posudky vlivu stavby na životní prostředí, takzvaná „EIA“ přibrzdily stavbu druhé části obchvatu města. V současné době jsou však již na světě a vyplývá z nich, že plánovanému startu prací v příštím roce nic nebrání. Hotova by mohla být už v roce 2020.

Své kladné stanovisko ke stavbě obchvatu vydal už před dvěma lety odbor životního prostředí pardubického krajského úřadu. „Předložený záměr nemůže mít významný vliv na vymezené ptačí oblasti ani na evropsky významné lokality,“ stojí ve vyjádření kraje. Přesto bylo třeba oslovit i další odborníky, kteří pak zpracovali podrobné a odborné posouzení vlivu stavby druhé části obchvatu na životní prostředí.

[[img:chrn_fullwidth:14029:Skončí nehody na výjezdu z ochvatu?  Foto: Jindřich Balous]]

Posudek „EIA“ vytvořil Vladimír Ludvík z hradecké firmy Ekoteam. Není žádným překvapením, že výsledek šetření je pozitivní. „Záměr vzhledem k svému charakteru a umístění nebude představovat výrazné negativní ovlivnění životního prostředí a zdraví obyvatel. Veškeré nepříznivé vlivy spojené s realizací záměru budou mít pouze lokální charakter, převážná část z nich bude vázána především na období výstavby záměru. Z významnějších negativních vlivů s dlouhodobým trváním je možné vyzdvihnout vliv na zábor půdy, případně i vliv na krajinný ráz. Z hlediska zásahu do ZPF dojde k záboru poměrně hodnotné zemědělské půdy. Technické řešení záměru však bylo navrženo s ohledem na minimalizaci těchto záborů, trasa nově navržené komunikace je vedena po okrajových částech zemědělských pozemků, neočekávají se tedy zásadní problémy v jejich obhospodařování a tím ani s využitím okolního území,“ stojí v posudku „EIA“, tedy vlivu stavby obchvatu na životní prostředí.

[[img:chrn_fullwidth:13794:Slavobrána v Dašické ulici ale jen tak nezmizí.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Z hlediska krajinného rázu se nejedná o území se zvýšenými požadavky na jeho ochranu, minimalizace vlivů na krajinný ráz je řešena v rámci vegetačních úprav záměru. Naproti tomu bude záměr působit pozitivně zejména svým vlivem na obyvatelstvo i na stav ovzduší. To je spojeno především s vymístěním tranzitní dopravy z intravilánu a se zvýšením plynulosti a bezpečnosti provozu na předmětné komunikaci. Oznámení dle zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí I/37 Chrudim obchvat, úsek křiž. silnice I/17 - Slatiňany 165 Ostatní z případných negativních vlivů budou vázány především na období výstavby. Po ukončení stavebních prací bude docházet k postupnému vymizení těchto vlivů. Většinu předpokládaných negativních vlivů bude možné více či méně účinně eliminovat zařazením vhodných organizačních a technických opatření, která jsou popsána v příslušných částech dokumentace. Na základě výše uvedených skutečností lze při dodržení všech stanovených opatření považovat záměr z hlediska vlivu na životní prostředí za akceptovatelný,“ uvádí v závěru své práce doktor přírodních věd Ludvík. 

Příloha: 

i-37_chrudim-slatinany-eia.pdf

Chrudim – Snad každý Chrudimák už ví, že v průběhu pondělního jednání městského zastupitelstva nedošlo ke schválení žádosti společnosti Homa holding, která požadovala povolení stavět před Hotelem Bohemia nadzemním parkoviště. Co však tomuto rozhodnutí městských zastupitelů předcházelo?

Dlouhá a úmorná debata. Jako první se do ní zapojil zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM), který ze zásobníku argumentů ve prospěch podzemního parkingu a dodržování podmínek smlouvy vytáhl stavební zákon. Jako první také zmínil zajímavý fakt, který stojí za zdůraznění. Společnost vlastnící Hotel Bohemia sama a dobrovolně odstoupila od žádosti o evropskou dotaci, která měla krýt rekonstrukci hotelu a s ní i výstavbu podzemního parkoviště. Nářky současných majitelů „Bohemky“, kteří tvrdí, že na podzemní parking nemají peníze, tak vyznívají poněkud pokrytecky. „I kdyby město mělo podzemní parkoviště postavit samo, tak se jeho stavba vyplatí,“ řekl Moučka. Kategoricky také odmítl vydírání, kterého se prý majitelé hotelu měli dopouštět prostřednictvím některých médií.

[[img:chrn_fullwidth:1387:I takto hotel vypadal.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zastupitel Ondřej Kudrnáč (ANO 2011) souhlasil, že s prostorem před „Bohemkou“ je třeba začít něco dělat. Vzpomněl na argumenty městského architekta Marka Janatky, který stavbu nadzemního parkingu přirovnal k ráně pěstí celému Masarykovu náměstí. „Záruky majitelů hotelu, že po rekonstrukci bude celá budova sloužit i nadále jako hotel a nebude třeba hned prodána, nepovažuji za dostatečné,“ myslí si Kudrnáč.

[[img:chrn_fullwidth:3373:]]

Městský architekt Marek Janatka poté v diskusi zopakoval své minulé postoje a seznámil přítomné s ochotou majitelů hotelu konzultovat s ním změny v projektu. „Od minulého jednání zastupitelstva se mne pan Mařas pokusil kontaktovat pouze jednou a to ještě mailem. Pozval mne na prohlídku hotelu, nic víc,“ tvrdí Marek Janatka. Hotel Bohemia podle něj potřebuje odborné, nikoli politické řešení.

[[img:chrn_fullwidth:3325:]]

V tu chvíli však předkladatel materiálu, místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), neunesl stupňující se tlak a tvrdě zaútočil na komunistu Moučku. Podle Trávníčka by měl Jaroslav Moučka v hlasování přiznat podjatost, protože byl v kauze bytů náležejícíh k hotelu osobně zainteresován. Změny účelu využití hotelu se prý netřeba bát a současné řešení krize je prý politické. Svého stranického kolegu později v diskusi podpořil i místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD).

[[img:chrn_fullwidth:3520:]]

Politické rozhodování potvrdil i místostarosta Jan Čechlovský (ODS), který dlouhodobě hájí stavbu podzemního parkoviště tak, jak bylo s majiteli „Bohemky“ dohodnuto a smluvně ošetřeno. Opět zopakoval, že současný neutěšený stav ubytovacího zařízení není způsoben městem. Odmítl také vydírání ze strany majitelů v tisku. „Musíme trvat na širší analýze, konzultacích s odborníky. Společnost Homa holding nám však teprve tři týdny před dnešním jednáním zaslala dopis s úpravami projektu. Nic jiného se nedělo. Opět varuji všechny přítomné před schválením předložené žádosti,“ připomíná Čechlovský.

[[img:chrn_fullwidth:3703:]]

Opoziční zastupitel František Pilný (ANO 2011) toužil vědět, zda město s investorem jednalo. On sám pak bude hlasovat jednoznačně pro předložený materiál. Stejný přístup zaujal i další člen opozice, městský zastupitel Josef Káles ml. (Svobodní).

[[img:chrn_fullwidth:3704:]]

Předsedající starosta Petr Řezníček (SNK – ED) drží stejnou linii, jako Jan Čechlovský. Znovu zdůraznil, že investoři rekonstrukce se sami dobrovolně zřekli dotace. „S majiteli jsme pochopitelně jednali. Když ale došlo třeba na návrh, že podzemní parkoviště postavíme sami a následně budeme místa hotelu pronajímat, dostalo se nám odmítavé reakce. Snad všude ve městě uvažujeme o podzemních parkovištích a tady bychom měli připustit výstavbu nadzemního,“ ptá se starosta Řezníček.

„Proč nemáme k dispozici vyjádření odborníků,“ vznesl dále dotaz Ondřej Kudrnáč. Podle něj prý prakticky každý materiál předkládaný zastupitelům obsahuje vyjádření dotčených odborů městského úřadu, názor odborníků, ale zde povážlivě chybí. „Ondřej má pravdu, vyjádření odborníků skutečně chybí, ale předkladatel, místostarosta Trávníček, má plné právo předložit materiál v takovém stavu, jaký uzná za vhodné. Já naprosto respektuji tuto jeho svobodu,“ souhlasil s opozicí předsedající starosta.

[[img:chrn_fullwidth:3767:]]

Po ukončení diskuse politiků vystoupil se svým příspěvkem také přítomný podnikatel Milan Kušta. „Město přece může klidně udělat soutěž na projekt podzemního parkoviště a následně vybrat ten nejlepší. Provozovat ho může samo, případně kdokoliv jiný. Nikde není dáno, že parkoviště musí patřit hotelu. Ten si může místa pouze pronajímat. Navíc, návratnost tohoto projektu je zhruba deset let, což považuji za přijatelné. Naše první podzemní parkoviště ve městě pod Balustrádou je nyní naplněno z 80%, podobně by jistě fungovalo i u Hotelu Bohemia. Improvizace na těchto městských pozemcích před hotelem nebudou nikomu prospěšné,“ míní Milan Kušta.

V následném hlasování zastupitelé pověřili starostu města Petra Řezníčka a první odbor města, aby do 18. prosince letošního roku firmou Homa holding nalezli nový smluvní vztah. Samotnou žádost o stavbu nadzemního parkoviště pak pouze vzali na vědomí. 

Chrudim – Druhé největší město Pardubického kraje má silnou židovskou minulost. Po rekonstrukci hřbitova místních obyvatel židovského vyznání a původu, přichází teď radnice s dalším nápadem, jak si téměř zmizelou komunitu připomenout. V ulicích se objeví „stolpersteine“.

Stolpersteine je dlaždice z betonu s hranou 10 centimetrů, zakončená mosaznou destičkou s krátkým textem „Zde žil/a…“ a několika dalšími údaji.

Akce umístění prvních kamenů začne ve středu 20. září v 16 hodin před Adlerovým domem v Široké ulici, kde bude položeno šest kamenů. Druhá zastávka se uskuteční pod Myší dírou, kde v malém domku ve svahu žili manželé Seidlitzovi a s nimi poslední dva roky také Irma Vtípilová. Poslední místo bude před domem čp. 134 na rohu Resselova náměstí, kde žil MUDr. Artur Pachner s manželkou Gabrielou.

Letos uplyne 75 let od transportu chrudimských Židů do ghetta Terezín a dále do koncentračních táborů, odkud se jich 80 z 87 již nevrátilo.