Chrudim - Olbrachtova ulice, kterou denně využívají desítky studentů Gymnázia Josefa Ressela společně se zaměstnanci chrudimského hospice, rozhodně nepřipomíná výstavní komunikaci. V nedávné minulosti prošel sice úpravami nedaleký podchod, momentálně se tu ale město chystá na opravu chodníků.

Část chodníků přitom nechala radnice v minulosti opravit a rozbité dlaždice nahradil nový povrch. Momentálně si však místní stěžují na poškozené chodníky v místech u podchodu a také nefunkční lampy veřejného osvětlení. „Už několik týdnů nesvítí dvě lampy pouličního osvětlení. V současné době zkracujícího se denního světla a navíc rozbitých chodníků je nutné dobře vidět, a to nejde pouze o seniory či malé děti, osoby s kočárky, případně osoby na vozíku. U chodníku nad podchodem je pro stažený asfaltový povrch značka doporučující přejít na druhý chodník, avšak kvalita povrchu chodníku na druhé straně je špatná. Pravděpodobně došlo k jeho poškození mechanismy při stavbě železnice. Jde především o vyvrácený obrubník a poškozený asfalt,“ říká Eliška Říhová.

[[gal:11874]]

Lukáš Beran, který je investičním technikem zdejšího městského úřadu, však ujišťuje, že náprava bude zjednána. Například lampy veřejného osvětlení nechala už radnice opravit. „Svítidla byla již opravena a ve středu 14. října začaly práce na obnově chodníku v nejexponovanějším místě nad podchodem a obnova dalších částí bude pokračovat následně. K obnově do původního stavu však dojde pouze ve stavbou narušených místech, proto jsme mezitím opravili alespoň chodník na straně ke gymnáziu. Oprava chodníku na straně k železniční trati bude vyžadovat lepší a delší přípravu, projektovou dokumentaci a další náležitosti a pak samozřejmě především finanční prostředky. Samotného mě mrzí, když nejsou chodníky v patřičném stavu, ale stavební práce je často nutné řešit v širším kontextu a v tomto případě je to ještě složitější, protože musíme žádat o součinnost původce závad,“ upozroňuje Beran na fakt, z něhož plyne, že má devastaci chodíků na svědomí právě modernizace trati z Chrudimi do Pardubic a těžká technika, která se i v Olbrachtově ulici pohybovala. Městská kasa je však povážlivě prázdná a radnice musela odložit i dokončení rekonstrukce chodníků na Novém městě. Kdy se dostane na kompletní opravu Olbrachtovy ulice, je tak stále v nedohlednu.

Chrudim - Po třech letech nečinnosti a výmluv se konečně podařilo zdánlivě nemožné. Ruina rázovité chaloupky, v níž dlouhá léta bydlela seniorka milující kočky, začíná z Pumberek pomalu mizet. Alespoň se tak zdá podle toho, že zmizelo několik obvodových zdí a objevily se tu sutiny.

Chaloupka v ulici Pod Kopcem se poprvé stala slavnou v době, kdy se propadly prohnilé krovy a střecha z šindelů pobitých lepenkou se poroučela k zemi. Dlouhá léta byl tento stav zachován a vinou počasí se začaly hroutit i obvodové zdi. Střecha s krovem sice zmizela, ale samotné torzo chaloupky na místě zůstávalo dál. Místní obyvatelé si přitom nepřestávali stěžovat, že jim ruina vadí a ohrožuje i hrající si děti. Ukázka původní zástavby Pumberek byla plná střepů z rozbitých oken a rezatých plechů.

[[gal:11866]]

Majitel pozemku, s nímž domek přímo sousedí, Josef Sulanský, dokonce svého času musel vlastními silami odstranit část zdi, která se po destrukci domku vyvalila na jeho zahradu. Majitelka pozemku, na němž domek stál, přitom nejevila zájem o odstranění sutin a tak se tady po tři roky nic nedělo. Koncem minulého týdne se však situace změnila a ruiny začaly mizet. Zda tady bude Monika Štumpfová stavět, nebo se už zkrátka nemohla na rozpadající dům dívat, zůstává zatím neobjasněno.  

Chrudim - Údajné nespravedlivé nakládání s financemi ze strany vedení radnice se údajně ukázalo v plné nahotě i během jednání kulturní komise rady města. Jedním z bodů, který má tato komise v gesci, je i doporučování přidělování dotací určených právě na nejrůznější kulturní projekty a akce. Přestože se počet žádostí více než zdvojnásobil, finanční částka určená k rozdělení zůstává prakticky nezměněna.

Město totiž na kulturu prostřednictvím rady města přerozděluje částku 650 tisíc Kč, přičemž reálně komise jedná o žádostech atakujících částku dva miliony tři sta osmdesát tisíc korun. Počet žádostí se sice léta držel zhruba kolem patnácti, v současnosti jde však už o 39 žádostí. Všech téměř 40 subjektů žádajících o finanční přípspěvěk města na svou činnost přitom podle členů kulturní komise plní nezastupitelnou úlohu při rozvoji kulturně společenského rozvoje obyvatel města. Zmíněna byla především mladá generace, což je právě kritérium, které při schvalování obdobných dotací sportovním klubům a spolkům hraje prakticky klíčovou úlohu.

Podpora a zapojení mládeže bylo hledisko, kterým předseda sportovní komise Tomáš Vondráček (ČSSD) na posledním zasedání městského zastupitelstva argumentoval. To mělo schvalovat „přiklepnutí“ dotací takzvaným prioritním sportům a jen díky vystoupení koaličního městského zastupitele Josefa Lörincze (SNK-ED) skončilo schvalování peněz vybraným sportovcům nezdarem. Členové kulturní komise, kterou vede městský zastupitel a učitel Richard Herbst (ANO 2011), se v diskusi navíc shodli, že objem peněz určených na sport a výše dotací směřujících do kulturních podniků je povážlivě nevyrovnaný. Sport zkrátka historickému městu roku 2013 vládne a prozatím se nezdá, že by se mělo cokoliv změnit. Ve vedení města totiž nesedí historici, ani umělci, ale fotbalisté, hokejisté a další sportovci.  

Chrudim - Chodci ve městě nemají pokaždé na růžích ustláno. Chodníky zaplavuje zanedbaná zeleň a mnohde se nedá projít bez použití speciálního vybavení určeného spíše pro outdoorové aktivity. Jedním z nebezpečí, které na chodce číhá, jsou však i nevhodně umístěné dopravní značky. Jedna taková se teď nachází ve Václavské ulici.

Značka v lokalitě za chrudimskou nemocnicí tady upozorňuje řidiče na vyjíždějící vozidla stavby. Původně se nacházela poněkud blíže k parkovišti u nemocnice, postupně se ale přesunula do míst, kde silnici přetíná přechod pro chodce. Odbočka, z níž vyjíždějí nákladní vozy, se však na hlavní silnici napojuje několik metrů před značkou, takže její umístění na současném místě postrádá smysl.

[[img:chrn_fullwidth:11868:Značku stačí pár metrů posunout a je po problému.  Foto: Chrudimské noviny]]

Problémem se může dočasná dopravní značka stát v okamžiku, kdy se k přechodu postaví některý z chodců. Pro řidiče přijíždějící od nemocnice se takový člověk stává neviditelným a vkročí-li do vozovky, může dojít k neštěstí. Značka totiž prakticky celou siluetu člověka zakryje. Řešením by tak bylo značku přesunout blíže k nemocnici. Jen tak se totiž dají vyřešit oba nedostatky, které z momentální pozice dočasné značky plynou.

Chrudim - V souvislosti se schvalováním nového jízdního řádu mětské hromadné dopravy v Chrudimi se několik skupin obyvatel dočká příjemých změn. Jednou z nejzajímavějších je třeba fakt, že senioři ve věku nad 70 let budou mít cestování autobusy zdarma.

Nový ceník a také jízdní řád na svém posledním zasedání schválili městští radní. Platit by měl od začátku příštího roku. O cestování zdarma pro důchodce usilovali především místní členové koaličních sociálních demokratů. Dobrá věc se nyní podařila. „Největší změnou nového jízdního řádu je, že nově budou mít jízdu zdarma osoby nad 70 let věku. Nárok na tuto slevu budou mít všichni občané, kteří dosáhli zmíněného věku bez ohledu na to, zda jsou občany města, či nikoliv,“ tvrdí neuvolněný místostarosta JaroslavTrávníček (ČSSD). Podle Trávníčka navíc zůstávají v platnosti i další slevy. Zdarma tak budou nadále jezdit děti do šesti let, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P, Konfederace politických vězňů a dětské kočárky s dítětem. Očekávat by cestující neměli ani zvyšování cen jízdného, protože to zůstává ve stejné výši jako letos.  

Chrudim - Ve městě se v současné době nacházejí dvě organizace, které zaštiťuje Český svaz ochránců přírody. Tou starší a aktivnější je ZO ČSOP Habrov, která svolává na čtvrtek 15. října další z diskuzí, z nichž by měly vzejít konkrétní plány k využití právě habrovského lesa u Topole. Zahájení diskuze je stanoveno na 17. hodinu.

Poslední diskuze, kterou moderoval šéf „ochranářů“ Jan Florian, se uskutečnila ve velkém zasedacím sále místního městského úřadu a zúčastnilo se jí jen mizivé množství obyvatel města. Toto setkání se však netýkalo Habrova, nýbrž cyklostezek v okolí města. Ve čtvrtek by se v promítaím sále Muzea barokních soch měli sejít příznivci lokality ležící za statkem Kalousov a diskutovat v rámci „burzy nápadů“. Svou účast přislíbilo i doslova hvězdné obsazení. Kromě samotného architekta Floriana by se tady měl objevit neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS), dále Zdeněk Odvárka, který šéfuje Městským lesům, a třeba také Kateřina Jánská pracující jako technik údržby zeleně ve městě. Dotazovat se však zájemci budou moci i Stanislava Valáška, ředitele místní „zemědělky“.

Chrudim - Dokončení a otevření Dašické ulice se blíží a spolu s předáním první části městského obchvatu se může objevit i vážný problém, na který řada odborníků dlouho dopředu upozorňovala. Hlavní příjezdovou komunikací do města se totiž stane právě silnice lemující místní „slepičárnu“.

Vedení města se dnes „modlí“, aby předání Dašické ulice proběhlo podle schváleného harmonogramu. Pokud se nepodaří silničářům dodržet termín, který se už jednou prodlužoval, bude Chrudim doslova nedobytná ze všech stran a už tak nadávající řidiči budou muset hledat nové příjezdové cesty. Nejzazším termínem pro předání Dašické ulice řidičům je přitom 30. říjen.

Dopravní komise rady města, která je poradním orgánem městských radních, doporučila už v září vrcholným politikům města řešení, které by po otevření Dašické ulice mělo alespoň částečně této komunikaci odlehčit a předejít tak tvoření kolon. Řešením by podle členů komise mohlo být vytvoření dvou jízdních pruhů ve směru od železničního přejezdu ke kruhovému objezdu u prodejny Lidl. Členové komise proto doporučili vytvořit studii, kde by se měl objevit třeba bypass do Poděbradovy ulice a pruh pro odbočení vpravo. Pro tuto variantu odlehčení dopravě se vyjádřili všichni přítomní členové komise a své závěry předali městským radním.

Chrudim - Opravy domů v historickém centru jsou vždy pod drobnohledem. Dohlíží na ně jak Odbor památkové péče Městského úřadu Chrudim, tak samotní obyvatelé okolí Resselova náměstí a také chodci a návštěvníci města. Některé se proto zdají povedenější, jiné méně. Posledním příkladem je třeba nová fasáda na domu v Široké ulici.

Právě zde se objevila takzvaná „brizolitová“ omítka, kterou mají mnozí spojenou s dobami nedávno minulými. Brizolit byl oblíbenou omítkou, která se hojně využívala v době normalizace a aplikovala se na mnoho historických objektů. Klasickým příkladem je třeba budova Základní školy ve Sladkovského ulici, která před péčí „soudruhů“ disponovala nádhernou štukovou omítkou. Ta však byla oškrábána na cihlu a následně nahrazena brizolitem. Ten má výhodu ve snadné údržbě, jeho estetické vlastnosti jsou však minimálně sporné.

Brizolit se teď objevil i na zmiňované budově v Široké ulici. Pracovník Odboru památkové péče MěÚ Chrudim Slavomír Kudláček vysvětluje, proč tady jeho odbor tento druh omítky povolil. „Potvrzuji, že fasáda je opravena legitimně na základě předchozího projednání a závazného stanoviska. Omítka má být napodobením klasického brizolitu z pozdních třicátých let. Napodobenina není úplně zdařilá, ale ze všech možností výběru jsme po dohodě s Národním památkovým ústavem Pardubice povolili tuto verzi, která ho alespoň připomíná, respektive odlišuje dům od tradiční vápenné omítky," říká Slavomír Kudláček.  

[[gal:11858]]

"Průčelí domu je provedeno ve stylu nevýrazné jednoduché a nespecifické provinční moderny a záměrem bylo tuto skutečnost respektovat i v pojetí povrchu omítky. Bohužel historický brizolit není podle našich zkušeností nikdo dnes schopen správně vytvořit. Byl bych vděčný za případný tip na firmu či řemeslníka, který to umí lépe, ale mám obavu, že je to obecný problém ztraceného řemesla. Konzultoval jsem provedení dokonce v Hradci Králové, kde je takových omítek velké množství. Příště zvážíme v podobné situaci použít prostou vápennou omítku, což ovšem jde proti stylovým souvislostem a není ideálním řešením,“ vysvětluje Kudláček, proč jeho odbor sáhl k tomuto postupu.

V nedávné minulosti se podařilo vkusně a stylově opravit hned několik domů ve Filištínské ulici. „Odfláknutou“ opravu omítky však představuje známá budova ležící u budovy okresního archivu. Zde se dělníkům podařilo tekutou omítkou poškodit dlažbu, která do současnosti není uvedena do původního stavu.

Chrudim - Téměř na den přesně se před rokem konalo veřejné projednávání revitalizace sídliště Na Větrníku. Místní obyvatelé tehdy vyslovili celou řadu požadavků a připomínek, které si přítomní městští úředníci pečlivě zaznamenali. Jak se má ale celý projekt dnes?

Už před třemi lety radnice plánovala po připomínkách zdejších obyvatel třeba vysazení stromů, které měly tvořit větrolam. Sídliště, věrno svému jménu, bičují totiž pravidelně silné větry a komplikují tak život místním. Prozatím se zde však stromy neobjevily a podle všeho jde jen o další slib, který se stane realitou nejspíš až v době, kdy dojde k samotné revitalizaci sídliště.

„Zajímalo by mne a asi mnoho dalších obyvatek sídliště Větrník také, kdy už se konečně začne s rekonstrukcí a úpravami na našem sídlišti. Před asi třemi roky se o tomto jednalo, mimo jiné zde byl návrh větrolamů na severní straně sídliště, odkud vanou silné větry. Do dnešní doby se nic neudělalo. Minulý rok na podzim byla svolaná schůze se zástupcem z úřadu přímo na sídlišti, také to všechno zůstalo jen na papíře. Bude se vůbec rekonstrukce konat?“ ptá se jeden z obyvatel sídliště Na Větrníku.

[[img:chrn_fullwidth:2644:Dočkají se obyvatelé sídliště Na Větrníku za rok slibované revitalizace?  Foto: Chrudimské noviny]]

Úřednický boss, šéf Odboru územního plánu a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký, který se plánovacího setkání před rokem také zúčastnil, má pro zúčastněné dobrou i horší zprávu. „V roce 2016 budeme žádat o dotaci. Pokud bude dotace přidělena, zahájíme akci následně. Bez dotace se slibovaná revitalizace zřejmě v roce 2016 provádět nebude,“ sděluje Kopecký. Vše tedy záleží na státním rozpočtu, zda se v něm najde dost prostředků i pro Chrudim a dlouho odkládanou rekonstrukci sídliště Na Větrníku.

Chrudim - Pondělí 12. října bude „zasvěceno“ obhajobě projektu, který má jak celou řadu kritikou, tak i příznivců. Zdravé město, tedy projekt, jímž se současné vedení radnice pravidelně pyšní a zaštiťuje celou řadu akcí, by mělo projít palbou kritiky všech seniorů a lidí bez zaměstnání. V jednu hodinu po poledni si totiž pracující obyvatelé města udělají čas jen obtížně.

Naplňují se tak znovu slova kritiků, kteří ve „Zdravém městě“ vidí pouze teplé místečko pro manažerku Šárku Trunečkovou (SNK-ED), nebo jde o snahu radnice vyjít vstříc všem těm, kdo se chtějí o projekt vážně zajímat? Na tuto otázku odpoví až složení přítomné veřejnosti, která do velkého sálu Muzea zamíří. Poslední obhajoba se přitom konala koncem letošního března.

Pravidelnými kritiky Zdravého města jsou jak místní Svobodní, tak nově i příznivci a členové volebního uskupení ANO 2011. Obě politické strany považují projekt Zdravého města pouze za „přepisování tabulek“, z něhož městu neplyne žádný reálný prospěch. Příznivce zase zastřešuje strana úřadujícího starosty Petra Řezníčka (SNK-ED), která jako jeden muž pravidelně během zasedání městského zastupitelstva hlasuje v jeho prospěch. Nutno podotknout, že manažerka Zdravého města a městská zastupitelka Šárka Trunečková získala v posledních komunálních volbách velké množství preferenčních hlasů. Chrudimáci totiž úřednici, která před veřejností tají výši svého příjmu, který je tvořen z prostředků vybraných na daních, bezmezně milují.

Zdravé město v nedávné minulosti opustilo třeba sousední Hlinsko, jehož starosta Miroslav Krčil (ČSSD) považoval akci doslova za vyhozené peníze. Nevyloučil ale, že se hlinecká radnice v budoucnu k této problematice ještě vrátí, podmínil však tento návrat zájmem občanů.